Blog
Vítejte v našem blogu, kde se prolíná svět sportu, psychologie, vzdělávání, bojových sportů a zdraví!
Naše stránky jsou zdrojem neocenitelných informací pro všechny, kdo hledají inspiraci a znalosti, jak dosáhnout svého vrcholu v oblasti sportu, a to nejen fyzicky, ale i mentálně.
Naučíte se, jak překonávat výzvy a stres, které s sebou sport a soutěžení přináší.
Budeme sdílet tipy, techniky a příběhy úspěchu od zkušených sportovců a psychologů sportu.
Navíc vás provedeme významem vzdělávání v kontextu sportu a jeho pozitivním vlivem na váš rozvoj.
Pro milovníky bojových sportů a zdravého životního stylu budeme poskytovat ucelené informace, které vám pomohou dosáhnout vašich cílů.
Těšíme se, že s vámi budeme sdílet tuto cestu k osobnímu růstu a sportovní dokonalosti.
Připojte se k nám a staňte se součástí naší sportovní komunity!
Blog pro vás ukrývá vzdělávací témata
Na čem jde pracovat v gymu krom kondice a síly?
Stabilita – Práce na rovnováze, nejen ve sportu, ale i v běžném životě.
Mobilita – Práce na kloubních rozsazích – Statickým strečinkem nebo metodou PNF
Neuro-vizuální – Práce, ve které rozvíjíte svoje oči a své vnímání. Zaostření nebo periferní vidění.
Postřeh – Postřeh je důležitý i při řízení, nebo prevenci před pádem. Ve sportech je nedílnou součástí.
Rychlost – Schopnost zrychlit je často u sportů důležitější než samotná síla. S ohledem na sporty, kde je síla dominantní.
Změna směru. V různých sportech je důležité rychle změnit směr, jako jsou bojové sporty, hokej, fotbal.
Rozvoj koordinace – Rozvoj koordinace rozvijí i náš mozek. Mozek je stavěný na to, abychom se hýbali, přežili, ulovili kořist.
Rekonvalescence – Návrat nebo prevence před zraněním.
Rozvoj propriocepce – Schopnost vnímat své tělo v prostoru, souvisí i se stabilitou.
Zapojení CNS – Zapojení svalů a nervů při pohybu. CNS = Centrální nervová soustava.
Stabilizace – Schopnost správně držet tělo, jak při chůzi, tak i při sportu nebo posilování.
Motivovanost
- Je něco, co vás žene dopředu.
- Motivace je kolísavá věc, nikdy není stálá.
- Motivace může být: „Dělám to, protože chci být známí.“ Nebo „Dělám to, protože miluju sport.“
- Motivovat nás můžou i jiní lidi nebo faktory: „Sportuju, protože to chtějí rodiče.“ nebo „Sportuju, protože mi za to platí.“
- Motivace by měla být správně nastavená.
- Ne, všechna motivace je dobrá motivace.
- Motivace může být i cíl.
- Cíl by měl být dosažitelný.
- Cíl a motivace má podporovat sportovní růst.
- Proč dělám tenhle sport? Mám více důvodů? Jaké mám důvody?
- Je má motivace cíl?
- Je má motivace cesta za cílem?
Jak motivace nefunguje. „Až se mi bude chtít tak půjdu.“ Většinou nepůjdete. Proč? Protože takhle motivace nefunguje. Nejdřív sami od sebe musíte něco udělat a až pak přijde motivace.
Zvládnutelná výzva. Výzva nás motivuje. Výzva by měla být zvládnutelná.
Nastavte si cíl. Motivace bude si ho splnit.
Sám. Hodně lidí potřebuje parťáka. Začněte sami, nemusíte něco začínat s někým dalším. Bohužel se na to vy, nebo parťák vykašle a pak i ten druhý. Myslete na to že to děláte pro sebe, ne pro druhého. Pak ztrácíte motivaci pokračovat.
Nedávejte si datum, kdy něco začnete. Věřte, že většinou ani nezačnete, nebo brzo skončíte. Naučme se věci dělat teď.
Neshazujte se. Neříkejte, že to nezvládnete. Ztrácíte pak motivaci. Proč by vám někdo měl říkat, co zvládnete? Ukažte to.
Nečekejte uznání od druhých. Motivujte se sami, je to váš život a dělejte, to pro sebe.
Mělo by nás bavit, to co děláme. Kolikrát, uděláte něco správně a nebaví nás to? Oproti tomu, kolikrát se nám něco povede, když nás to baví.
Lidská baterie. Člověk má určitý množství energie. Měl by si danou energii rozložit. Dát energii důležitým věcem a činnostem.
Odpočinek. Motivovanost nás může opustit, když jsme příliš unavení. Pak se nám nechce. Odpočinku, při práci bychom měli přiložit velkou váhu. Při odpočinku, bychom neměli ani hrát hry, nebo listovat po sociálních sítích.
Občas si dát něco za odměnu. Při pocitu, že ztrácíte vnitřní motivaci, si můžeme dát, něco za odměnu. Může to být dezert, nějaká malá věc, která nás potěší. Může to být sauna, nebo volno a odpočinek.
Špatné období. V období, kdy se vám nedaří, nebo nemáte možnost se ukázat nebo tolik trénovat. Využijte, čas abyste zdokonalili, něco jiného. Seberozvoj, studium, sílu, mentální rozvoj.
Motivace a vymlouvání se. Při ztrátě motivace, se začneme vymlouvat. Motivace přichází až po tom, co pro sebe něco uděláte.
Poznámky sacharidy
Poznámky sacharidy
Mono sacharid, základní prvek všech složených cukrů. Glukóza, fruktóza. (Ovoce, med, hroznový cukr).
Disacharid – složený ze dvou cukerných jednotek. Laktóza. (Mléko, třtinový cukr).
Polysacharidy – 10 a více desítky až tisíce, cukerných jednotek. Oligosacharidy a polysacharidy.
Rozdělení polysacharidů
Škrobovité – zásobní funkce. (Rostlinný škrob {rýže, brambory} živočišný glykogen {zásoby v krvi a ve svalech}). Energie pro svaly. Zvětšení svalů zásobami cukru.
Vláknité – stavební funkce. Celulóza, neumíme jí štěpit, ani většina zvířat. Je to nerozpustná vláknina.
Trávení. Trávení začíná v puse. V žaludku je kyselé prostředí a zbytek se tráví v tenkém střevě. Štěpíme je až na mono sacharidů.
Sacharidy se přesunují do krve. Mono sacharidy. Více druhů sacharidů znamená více energie (glukóza a fruktóza). Díky rozdílných přenašečů.
Glykemický index vyjadřuje rychlost, jak rychle se cukr z dané potraviny dokáže vstřebat do krve. Vyjádření Glykemického indexu je orientační, protože index hodnoty 100 má právě glukóza, ale nejedná se o hodnotu nejvyšší. Existuje mnoho potravin s glykemickým indexem větším než 100.
Různé využití sacharidů. Uložení do svalů, do mozku.
Riziko. Reaguje na něj hormon inzulín. Může nastat hyperglykémie. Nejčastějšími akutními projevy hyperglykemie jsou žízeň, sucho v ústech a s tím spojené nadměrné močení. Někteří lidé také cítí velký hlad nebo vidí rozostřeně. Močí tělo spolu s vodou ztrácí i minerální látky.
Fruktóza. Cukr v ovoci. Snížení glykemického indexu je rozdíl, jestli přijímáme z ovoce nebo z nápojů a Smoothie. V ovoci snižuje glykemický index vláknina. Kolem 400-600 g ovoce a zeleniny denně. Ovoce a zeleniny 2/1 ovoce na zeleninu.
Cukr a hyperaktivita u dětí. Žádná studie nepotvrzuje význam cukru na hyperaktivitu.
Terapie červeným světlem
Tréninková periodizace pro MMA
Úvod do problematiky
Pokud chcete zápasit, je v hodné mít rozvržené tréninky. Myslím, že mnoho lidí trénuje v malé kvantitě. MMA je hodně komplexní sport, kde potřebujete zahrnout široké spektrum dovedností. Jakmile začneme opomínat jednotlivou disciplínu, začneme ztrácet v zápasech. Jelikož, je toho mnoho, spolupracujte v gymu mezi sebou, domlouvejte si tréninky a nebuďte líní.
Zahrnutí stylu:
Ne, každý je komplexní. Spousta lidí se zaměřuje na nějakou disciplínu, kterou preferuje a té se věnuje více, to je potřeba zohlednit na rozložení pro periodizaci.
Týden a periodizace
- MMA 2x
- Grappling 2x
- Wrestling 1-2x
- Striking 1-2x
- Síla x kondice 1-2x
- Rest day 1x
Kombinace tréninků za den:
- Lehký a těžký
- Střední a lehký
- Těžký a stření
- Těžký a těžký
- Těžký a volno
- Lehký
Jak si zajistit tréninky:
- Skupinové tréninky
- Soukromé tréninky
- Kombinovat více klubů
- Openmat (Otevřený gym)
- Zkušenější parťák
- Samostatný trénink (Běh, silovka, kondice, práce na boxovacím pytli, mobilita)
Bonus:
- Výjezdy na sparringy
- Tréninkové kemp
- Záznam sparringů
- Tréninky mobility
- Rehabilitace
Závěr:
Neopomíjejte na prevenci. Dobrou regeneraci, která zahrnuje spánek. Stravu, odpočinek. Na tréninky buďte připraveni na tréninky, mějte nachystané suplementy, jídlo a hydrataci.
Sedm a půl kapitoly o mozku
Náš mozek slouží primárně k přežití. Po věky se náš mozek vyvíjel, abychom mohli přežít v našem prostředí.
Smysli. S lepším zrakem, pohybem a vnímáním okolí se nám musel zlepšovat a zvětšovat mozek. Abychom lépe pracovali s informacemi a mohli přežít.
Alostáza. Význam tohoto slova je hospodaření v živém těle. Mozek hospodaří s energií. Snaží se, abychom museli vynaložit, co nejméně energie a přežili jsme a mohli jsme se rozmnožit. Mozek hospodaří s glukózou, solemi vodou a dalšími biochemickými látkami.
Synapse. Spoj mezi neurony, který však mezi sebou není fyzicky vázán. Mezi neurony jsou neurotransmitery. Hormony, které předávají informace. Říká, jestli má jít informace dál nebo ne.
Hub, huby. Centra v mozku mezi s sebou komunikují. Vždy fungují několik částí najednou. Jsou přepojovací uzly v mozku. Přímé přepojení, by znamenalo přetížení a velkou spotřebu energie.
Naše mozky se ovlivňují. Kultura nám ukazuje, jakým způsobem přemýšlíme. A to kultura těch nejbližších kolem nás. Naše mozky se ovlivňují podle našeho okolí. Mezi východním a západním světem, jsou velké rozdíly v přemýšlení o stejných tématech.
Děti a mozek. Lidský dětský mozek se rodí nevyvinutý. Lidský mozek se do finální formy vytvaruje v 25 roku života. První roky života však potřebují největší pozornost. Děti potřebují slyšet, potřebují lidský kontakt. Přirozeně, držíme mimina ve vzdálenosti, tak aby byli schopni rozeznávat náš obličej. Cítili náš pach. Bez přímého kontaktu a pozornosti a kvalitního přísunu potravin se dětský mozek nevyvine správně a následně vznikají poruchy.
Ladění. Ladění mozku znamená posilování neuronových spojů. Rozvětvení dendritů. Posilují se důležité spoje. Aby, informace lépe komunikovali, po celém mozku.
Prořezávání. Znamená oslabování neuronových spojů, které aktuálně pro nás nejsou, tak důležité. Kdyby, náš mozek jen posiloval spoje mozek by se přetížil. To souvisí s hospodařením energie.
Ladění a prořezávání. Tyto dva děje pracují současně. Celý náš život se mění a říkáme tomu neuro plasticita. Zvuky, které známe slyšíme více než ostatní, známé obličeje poznáme v davu. To vše díky ladění a prořezávání.
Sdílená pozornost. Naši rodiče nám ukazují, na co se máme zaměřit v dětství. Ukazují nám auto na ulici. Ukazují nám, na jaký obličej v davu se máme zaměřit. Od dětství se snažíme rozeznávat detaily v obličejích lidí, proto lépe rozeznáváme své etnikum a cizí etnika nám připadají stejné. Díky tomu se můžeme zaměřit na důležité detaily a nemusíme zpracovávat veškeré informace i to souvisí s úsporou energie.
Niche. V dětství se naučíme rozeznávat v prostředí, co je pro náš tělesný rozpočet důležité a co můžeme ignorovat. Toto naše prostředí nazýváme niche. Lidský mozek má největší niche ze všech druhů. Jde o naše vnímání světa. Naši blízcí přátele nám pomáhají vytvářet naše niche. Poté, co se něco naučíme a děláme pravidelně už nemusíme zaměřovat pozornost. Jsou to naše automatismy. Niche představují naše zkušenosti z minulosti i současnosti.
Předvídání. Náš mozek se snaží vše předvídat. Předvídání šetří naši energii. Předvídání nám zachraňuje život. Předvídáme predátory. Předvídáme, kdy budeme potřebovat jíst a pít. Předvídáme vše. Náš mozek se snaží však, co nejblíže přiblížit realitě.
Iluze. Náš mozek může vytvořit, co potřebuje. Může si vymýšlet. Přibarvuje si věci, jak potřebuje. Vymýšlí si nepřátelé, které v prostředí nejsou. Vidíme lidi, přitom to může být pytel v opřený v dálce. Mozek nás radši desetkrát upozorní na hrozbu, než abychom jednou udělali chybu. Mozek se nás snaží udržet naživu.
Svět je smysluplná halucinace. Vše, co vnímáme z okolního světa zpracujeme v mozku. Náš mozek zpracuje informace, které nás bombardují z okolního světa. Informace přicházejí v podobě světelných vln podle různé vlnové délky přes sítnici a mozek zpracuje vizuální svět a my vidíme. Zvuky zpracováváme podobně přes bubínek. Hmatové schopnosti zpracováváme zase tlakem, ale náš mozek tyto informace interpretuje tak aby nám dávali smysl.
Sklenka vody. Měli jste už někdy žízeň a napili jste se a žízeň odezněla? Proč, když se voda do krevního oběhu dostane až za dvacet minut? Mozek předvídá to, že žízeň je zažehnaná ještě, než ve skutečnosti je.
Odpovědnost. Jsme odpovědni za své chování, když si náš mozek konstruuje představy? Náš mozek je zaměstnaný predikcí a často si neuvědomuje, co děláme. Vědci se přou, zda jsme odpovědni za své činy, když náš mozek vytváří i mylné představy.
Jsme odpovědni za své chování. Jsme odpovědni za své chování více než si myslíme. V dospělosti si můžeme vybírat, co se naučíme a jak budeme reagovat. V dětství nás může nevhodná výchova poznamenat, můžeme mít poruchy a podobně. Jakmile jsme však zodpovědní za sebe jsme odpovědni za to, co se učíme. Jestli se naučíme kousat si nehty v mládí, budeme to dělat nevědomky v následujících letech. Jestli se naučíme na partnera být sprostí, poté to budeme následně praktikovat nevědomky. Jestlipak se naučíme vybouchnout vzteky, když se nám něco nelíbí, poté budeme vybuchovat vzteky nevědomky.
Propojené mozky. Naše mozky se nevědomky propojují. Náš srdeční tep se s blízkými v kontaktu synchronizuje. Naše pohyby při tanci se synchronizují s ostatními. Jakmile našeho blízkého něco bolí dokážeme zmírnit bolest pouhým chycením za ruky.
Samota. Ve vysokém věku nám samota může zkrátit život i o několik let.
Stres a metabolismus. Při dvouhodinovém stresujícím období se zhorší náš metabolismus a uloží až o 104 více než normálně. Pokud by se dlouhodobý stres opakoval denně za rok můžeme přibrat o 5,5 kila.
Zpracování zdravých potravin při stresu. I když jíme zdravé oříšky a jsme ve stresu náš metabolismus zpracuje potravu, tak špatně, jako kdybychom místo zdravých oříšků dostali přepálený olej z hranolek.
Sebevědomí
- Sebevědomí: Je rozdělené na dvě slova: sebe a vědomí. Vědomí o sobě.
- Sebedůvěra: Znamená znát své silné stránky. Věřit si, v tom, co dokážeme.
- Sebeuvědomění: Sebeuvědomění je schopnost se pozorovat a odlišit se od ostatních.
- Sebevědomí je o dosavadních výsledcích. O tom, co běžně podáváme za výkon na tréninku.
- Sebevědomí, není věřit ve schopnosti, kterými nedisponujeme.
- Věřit v něco, co normálně nedokážeme je přehnané sebevědomí.
- Věřit, že něco nedokážeme, když to na tréninku zvládáme, je snížené sebevědomí.
Příklad:
- Podle statistiky jsou moje (signifikantní) trefené údery v průměru za jeden zápas na 35 % a zbytek úderů je netrefených nebo údery soupeř vykryl. Je má úspěšnost 35 %.
- Když si řeknu, že dneska budu mít v zápase úspěšnost 50 % zásahů, není to sebevědomé ale nadhodnocení sebe sama. Protože má obvyklá úspěšnost je 35%
- Naopak, když si dneska řeknu, že mám špatný den. Že dnes budu mít úspěšnost 20 % je to podhodnocení.
- Sebevědomí nejde hodnotit podle emočních pocitů.
- Pro správné hodnocení je důležité se objektivně umět ohodnotit. Přesné ohodnocení sama sebe.
- Být sebevědomí znamená být si vědomí svých výsledků.
- Častou chybou se stává, když se vám náhodou něco povede v zápase a následně spoléháte, že se vám to povede znovu.
- Nespoléhejte na náhody, ale na své schopnosti
Příkladně:
- V prvním kole se mi povede backfist (Úder rukou z otočky), který na tréninku nepoužívám, nebo se mi nedaří. Následné dvě kola mi nevychází a já kvůli tomu prohrávám zápas.
- Při analýze sebe sama lze využít zpětnou vazbu od trenéra. Video rozbory ze zápasů (nejlépe 3 poslední zápasy). Nebo záznam z posledních tvrdých tréninkových soubojů.
“Nejlepší výkon, jaký můžeš podat v zápase je tvůj průměrný výkon na tréninku.”
Nastavení cílů
Nastavení cílu
- Základ je mít správný cíl.
- Cíl by měl být vnitřně motivovaný. Dělám to pro sebe. Dělám to, abych se měl lépe. Dělám to, abych se dostal k cíli.
- Cíl by měl být dosažitelný a na druhou stranu by neměl být jednoduchý.
- Napište si, čeho byste chtěli dosáhnout. Lépe se pak k cíli dostává.
- Nejde jen o cíl ale i cestu k němu.
- Cíl by měl být nastavený tak, abyste se posunovali.
- Cíl by měl podporovat sportovní růst.
- Správný cíl není jen výhra. Můžete vyhrát i se špatným výkonem.
- Cíl by měl vypadat tak že si řeknu, že chci jet stejně v zápase jako na tréninku.
- Když si nastavíte cíl. Musíte si najít cestu k jeho dosažení.
- Při nastavení cesty k cíli si rozdělte menší úseky a části celého cíle.
- Cíl by měl být časově omezený. (Například: Do příštího zápasu)
Negativně nastavený cíl způsobuje
- Ztráta motivace.
- Stagnující výkon.
- Negativní emoce.
Příklad: Můj cíl je výhra.
- Vyhrál jsem, ale výkon byl špatný. = Nikam se neposunu.
- Prohraju= Negativní emoce. Chci skončit.
- Můžu prohrát 3x, ale výkony se pokaždé zlepšily.
- Končím s kariérou.
Rovnováha mezi cílem a motivovaností
- Cíl: Být nejlepší. Být úspěšný. Mít atraktivní zápasy.
- Motivovanost: Baví mě to. Dostanu za to odměnu.
- Ideální sportovec má mezi cílem i motivovaností rovnováhu. (Baví mě to a dělám dobré zápasy, oceňují mě.)
Jak důležitá je psychická příprava?
Jak je důležitá psychická příprava? Odpověď nejde dát na procenta a ani na ní nejde přesně odpovědět. Je stejně důležitá, jak příprava fyzická, kondiční a technická.
Přitom, když nemáme dobrou technickou přípravu, tak nám nepomůže ani ta psychická.
Při dobré technické a silové přípravě nám může prohrát zápas stránka psychická.
Proto je stejně důležitá jako jiné prvky přípravy.
Mnoho lidí na psychickou přípravu zanevře a říká si, že to nepotřebují, že je to je pro slabochy, ale není.
Lidem se vytváří psychický stav už od dětství. Výchovou a svým blízkým okolím. U někoho je sebejistota silnější, u někoho jiného může být slabší. V některých případech se však rodí i přehnaná sebedůvěra.
Jedna z nejdůležitějších věcí, je si problém přiznat. Druhá je s ním začít pracovat.
Není slabost, si nechat pomoct a není slabost pracovat na svém psychickém nastavení.
S psychikou lze pracovat a budovat jí.
- Je mnoho způsobů jak zlepšit svou psychickou stránku.
- Samostudium, knížky, videa, přednášky.
- Najít si, pomoct u někoho zaměřeného.
Chtít změnu.
Není to jen o změně jedné věci. Svou ideologii je potřeba začlenit i do běžného života.
Jde o změnu, a pohled na věci a situace.
Nejde zlepšit své psychické nastavení a přitom se nezměnit.
Změna není jednoduchá.
Při práci na své psychické přípravě můžete jít proti své dosavadní ideologii.
Na každého působí psychika jinak.
Jako u techniky nebo stravování, tak u psychické přípravy je každý člověk jedinečný.
Na každého sportovce i člověka platí jiný přístup. Jeden sportovec, má potřebu být hecován, na druhého platí logika a logické myšlení.
Je důležité, abyste v sobě našli to, co vám sedí.
Vyvíjení tlaku.
Na sportovce je vyvíjen tlak. A to hned z několika směrů.
Sportovec na sebe často vyvíjí tlak sám.
„Musím vyhrát, dívají se na mě trenéři, kamarádi, rodina, sponzoři…“
„Jestli prohraju, tak končím.“
„Je slabší, tak musím vyhrát“
„Dal jsem na sociální sítě, že ho sejmu tak nemůžu udělat ostudu.“
Trenér a tlak na svěřence.
Trenér na vás může vytvářet negativní tlak. Přesto, že si myslí, že to pomáhá tak to naopak škodí. Spoustě sportovců nesedí vyvíjení tlaku. Místo soustředění na svou práci zápasníka se pak soustředí na to, co nesmí pokazit a poté nejsme schopni pracovat správně.
Důležité je aby trenér a sportovec byl na jedné vlně a domluvili se, jak a co, komu sedí.
Jak může vypadat negativně vyvíjený tlak od trenéra na sportovce?
„Nesmíš udělat chybu.“
„Budeš dělat jen to, co ti říkám“
„Jestli prohraješ tak to schytáš i ode mě.“
„Nemáš na to dobrou hlavu, musíš to překonat“
Tlak je nutné odbourat pro, konstantně dobrý výkon.
Psychika v různých sférách.
Psychická nastavení a její odolnost se mění. V práci můžete mít silné nastavení a na tréninku slabé.
Při tom, někteří sportovci mají silnou mysl na tréninku a slabou v zápase. To může být i opačně.
Někdo, může mít silné psychické nastavení před kamarády, ale před rodinou si nevěří.
Jedna sféra ovlivňuje tu druhou. U málo lidí, kteří si nevěří v životě, si budou věřit v plno-kontaktním sportu. Psychiku, je dobré posilovat v každém prostředí.
V psychickém nastavení jste sami.
Pomůže vám, že jste dobře nastavení s trenérem a s týmem.
Pomůže vám člověk, který rozumí psychickému nastavení na sport.
Naopak vás může obojí shazovat. Při špatně nastavené domluvě s týmem a trenérem.
Sportovec se však musí nastavit sám. Jde o práci, stejně jako na síle, dynamice nebo vytrvalosti.
Nejde házet vinu na ostatní. Nejde hodit problémy na tým, na trenéra, na sportovního poradce. Stojí to vždy na nás, abychom pracovali na naší odolnosti a abychom se obrnili, cizím vlivům.
Výroba energie v těle
Výroba energie v těle
Elektrická energie je v našem těle. Jestli není v těle elektrická energie tělo nežije.
Energie se může měnit na hmotu a naopak.
Anionty. Nestabilní anionty, jsou nestabilní atomy. Mají elektron navíc.
Kationty. Chybí v atomu elektron. Volné radikály. Kradou jiné elektrony.
pH v Našem těle. Ukazuje že, naše tělo má mírnou převahu záporných nábojů. Převaha elektronů.
Napětí v těle je
mV= milivolt
Tělo si umí upravovat pH v těle samo. Za předpokladu dobrého životního stylu.
Napětí v naší krvi. Napětí v krvi -25 mV
Boj proti překyselení a boj proti pře-zásaditosti. Tělo umí bojovat proti překyselení, ale neumí bojovat proti velké zásaditosti. Může být nebezpečné pít ionizované vody s pH 9 až 10. To může způsobit slabost, nemoci.
Energie se bere v buňce. Buňka v sobě má mitochondrie, které jsou „továrny“ na energii. V každé buňce jsou 1000.
Přeměna energie
Vytvoření energie: Mitochondrie – molekula glukózy > ATP > ADP
Mitochondrie vezmou molekulu glukózy, přemění jí na ATP. ATP se rozloží a vznikne ADP a přitom vzniká obří množství energie. K výrobě je potřeba kyslík.
ATP= Adenosintrifosfát
Kondenzátor. Buněčná membrána je kondenzátor. Uchovává energii a dokáže jí rychle uvolnit. Díky tomu máme energii na pohyb.
DNA a výkres. DNA v těle je takový výkres, jak má co vypadat. Komunikace je zase na membráně.
Buněčná stěna
- Procesor (CHIP) „mozek“ buňka
- Filtrem (celnici) pouští či udržuje látky.
- Umožňuje komunikaci s dalšími buňkami – RC obvod
- Membrána – optimum -70 mV až -95 mV
- Při opravě (dělení) se zvedá na dvojnásobek. Kondenzátor = Nezbytný kvalitní tuk
Přepálený tuk. Přepálený tuk projde oxidací a ztrácí elektrické parametry. Není dobrým izolantem a nemůže akumulovat v sobě dostatek elektronů.
Buněčná membrána a napětí. Pokut buněčná membrána nedokáže držet dostatečné napětí o dostatečné velikosti není schopná se dělit. Není schopná vykonávat další procesy.
Nouzový režim.
Dostatek energie na rozdělení. Pokud má dostatek energie vznikne nová buňka rozdělením.
Nedostatek energie na rozdělení. Tělo funguje se starou buňkou.
Lidské tělo, zdroje energie
Svaly a energie. Při stlačení a pohybu vzniká energie.
Fascie a energie. Energii ze svalů rozvádí fascie. Bílé pojivo na svalech. Velký elektrický význam v našem těle. Šíří elektrické procesy v orgánových drahách.
Ještě si to promysli
Lidé, kteří opravují své chyby mají většinou lepší hodnocení v testu. Pouze jedna čtvrtina opraví správnou odpověď na špatnou.
Chyba první intuice. Často máme první myšlenku chybnou.
Měnění názoru. Náš mozek nerad mění názory. Měnění názoru mění naši osobnost. Při změně častých změnách názoru máme pocit, že ztrácíme identitu.
Měnění názoru a svět. Čím více měníme názory, tím se nám svět zdá nepředvídatelnější.
Uváznutí a ustrnutí. Psychologové nazývají stav, kdy se přestáváme učit a obnovovat názory jaký uváznutí a ustrnutí.
Preference informací. Preferujeme informace, které se nám hodí.
Kazatel – Dáváme kázání. Je ohroženo naše svaté přesvědčení. Chráníme a prosazujeme svoje ideály.
Jak někoho přimět ke změně? Zeptat se ho? Nechat ho rozhodnout se sám.
Racionalita a klid. Při jednání je lepší zůstat v klidu. Jakmile se někdo naštve a vy zůstáváte v klidu dostáváte navrch.
Útok a zájem. Jakmile někdo začne útočit na vaše názory, je dobré se začít se zájmem, proč tomu tak je?
Dobrá otázka. Jakmile potkáte člověka se zatvrzelým názorem můžete se ho zeptat. Co by změnilo tvůj názor? Na určitou věc. Při této otázce si člověk může uvědomit, že je zatvrzelý a nic mu nezmění názor. Druhá možnost je, že vám opravdu řekne, jaké informace a podklady by mu změnili názor.
Našeptávač – technika o přesvědčení
Účinnou metodou, jak někoho přesvědčit ke změně.
Jak to nedělat? Jakmile budeme povýšení a budeme někoho do něčeho nutit a následně odsuzovat, za to že změnu neudělali.
Jak na to? Promluvení si. Zjistíme postoje daného člověka, proč má daný názor takový, jaký má?
Poslech. Vyslechneme si dané argumenty. Můžeme přednést podložené důkazy o opaku.
Společná řeč. Najdeme věci v dané tématice, se kterými souhlasíme oba.
Najít motivaci pro změnu. Motivace musí mířit od samého člověka, motivace z vnějšku není účinná. K přesvědčení o změně můžeme pomoci dotyčnému člověku najít vlastní motivaci ke změně.
Rozhodnutí. Rozhodnutí musíme nechat na druhém člověku. Má pak větší tendenci udělat změnu. Změnu však dělá pro sebe, ne pro ostatní.
Učení kritice a kreativitě v myšlení
Udělat jednu práci a čtyřikrát jí předělat. Přepracování nám ukáže a pomůže v progresivitě.
Zadaní starých informací a zjišťování, zda si toho všimnou. Zadáme zastaralý text a necháme, zda si toho všimne student. Následně necháme text opravit.
Práce ve skupinkách a následná kritika od ostatních. Rozdělíme skupinky a necháme je vypracovat nějaké téma. Následně necháme další skupinky podat kritice jejich práci.
Vymýšlení nových učebních postupů. Nechat žáky vymýšlet nové učební postupy.
Jiné kategorizace. Naučit lidi, že jdou věci kategorizovat jiným spektrem, než je konvenční.
Učení ostatních. Při učení ostatních se sami učíme. Proto je dobré, nechat učit ostatní.
Psychologické bezpečí
Psychologické bezpečí. Je pojem, který říká, jaká je atmosféra v daném kolektivu. Jde hlavně o psychické bezpečí, nemluvě o fyzickém.
Lidé v psychologickém bezpečí:
- Nebojí se nesouhlasit.
- Přiznají chybu.
- Mluví otevřeně a upřímně
- Věříte svým kolegům a nadřízeným.
- Nebojíte se riskovat a selhávat.
- Nebojíte se být kritizováni.
Lidé bez psychologického bezpečí:
- Chyby považujete za hrozby.
- Nechcete dělat rozruch.
- Své nápady si necháváme pro sebe.
- Chlubíme se jen silnými stránkami.
- Kolegů a nadřízených se bojíme.
- Netroufneme si riskovat.
Zajímavosti o smyslech
Zrak
Viditelnost kontrastních obrázků
Schopnost rozpoznat pohyb, který se rychle pohybuje.
Sekvence. Výjimeční lidé jsou schopni si rozkouskovat rychlí pohyb do sekvencí.
Příklad:
1) Leonardo da Vinci byl schopný nakreslit průběh padající kapky a její tvar. Schopnost rozpoznat 100 obrazů za sekundu.
2) Japonský malíř Hokusai a jeho dřevorytiny.
- Člověk a rychlé oči 1000 /Sekunda
- Člověk a pomalé oči 300 /Sekunda
Sportovci a zrak
Zpracování pohybu. Fyzická schopnost začít pohyb po tom, co něco uvidíme je 0,25 sekundy. Přesto jsou sportovci schopni zvládat rychlejší reakce.
Za předpokladu: Jakmile se hráč nerozhoduje a ví, co má dělat.
Jak je možné to stíhat? Jak je možné, že sportovci zvládají reagovat dříve než je možné?
Vnímání pohybu soupeře. Sledují pohyb soupeře. Nastavení končetin a dopředu odhadují.
Sakády – Zrak
Sledování hlavou. Hlava se otáčí například za letícím míčkem dříve, než se tam dostávají oči. Předskočí míček a sledují, zda bude tam, kde má být.
Pohyb očí. Rychlí trhavý pohyb očí.
Sakády. Schopnost udělat několik sakád v jednom pohybu.
Pohyb a stupně. Schopnost předskočit až 700°
Smysl sluch
Zvuk a limit. Přestáváme slyšet při 0 decibelech. Zvuk však může jít do záporných jednotek, kde ho slyší jiná zvířata a lidé už ne.
Nejtišší místo na světě. Společnost Microsoft – 23 dB. Člověk v místnosti nevydrží více než 45 minut. Po určité době vznik halucinací a pocit zbláznění se.
Zvuková iluze. Při velké frekvence vzniká zvuková iluze.
Čich smysl
Člověk a čich. Člověk má dobrý čich.
Vysoká kapacita vzruchu. Některý pachy cítíme lépe než psy. Třeba pach krve.
Rozeznání pachů. Lidský čich je schopen rozeznat až bilion nejrůznějších pachů a vůní Jak dobrý máme čich? Ačkoli se až donedávna tradovalo, že lidé mají ve srovnání s jinými savci velmi špatný čich, nová studie vědců z Rockefellerovy univerzity ukázala, že průměrný člověk je schopen rozeznat více než bilion rozličných vůní a pachů.
Čich a jídlo
Po jídle. Po jídle se čích molekul obsažený v jídle otupí. Citlivost k jiným molekulám zůstává.
Evoluční podmět. Evoluční podmět cítit jinou stravu. Podmět k pestrému stravování.
Čistý lidský pod. Lidský pod je bez zápachu. Až po smíchání s jinými sloučeninami.
Hmat
Rozlišení po hmatu. Rozlišíme předměty s rozdílem velikosti:
N šířku: 0,73 mikrometru
Na výšku: 0,013 mikrometru
Echolokace
Echolokace. Je schopnost vnímat zvukem prostředí.
Echolokace a člověk. Jeden člověk Daniel Kish je schopný podle mlaskání odhadovat vzdálenost podle mlaskání. Má vyoperované oči a jezdí na kole a hraje basketbal.
Zpracování zrakovým centrem. Místo toho, aby oblast zpracovávala sluchová oblast. Místa zpracovávala zraková oblast v mozku.
Trénink echolokace. Byla vytvořena studie, kde vědci učili lidi s dobrým zrakem (Učili se zakrytým zrakem) naučit se echolokaci. Po několika týdnech toho byli schopni.
Stoicismus a starověká sparta filozofie
Stoicismus. Stoicismus je starý filosofický směr, jehož zakladatelem byl řecký filosof Zénon z Kitia. Hlavním krédem stoiků bylo žít ctnostně v souladu s přírodou i s rozumem. Slávu a bohatství považovali stoici za povrchní a snažili se o dosažení duševního klidu bez materiálních zbytečností. Morální a ctnostný život byl pro stoiky zdrojem synonymem pro šťastný a svobodný život. Jedním z vyznavačů stoické filosofie byl také římský císař Marcus Aurelius.
Filozofie: Láska k moudrosti
Aplikace: „Filosofie se neukazuje, filozofie se žije.“
Význam: Tento citát ukazuje, že se filozofií nechvástá. Jde o vlastní cestu a aplikaci ve svém životě. Filozof praktikuje svoji moudrost do každodenního života a řídí se jím.
Filozofie nám říká: Žijme tak, abychom se nestyděli umřít.
Filozofie nevěří v/ve:
- Lhaní
- Zbabělosti
- Nevěru
- Zradě
- Zlomyslnosti
Filozof: Filozof se zajímá o vědění. Jak, co funguje. Proč se dějí věci. Proč mají lidé určité myšlenky. Filozof je člověk, který se vzdělává a zvídá.
Já. Nejdříve hledáme problém u sebe. Nesnažíme se hledat problém v ostatních. Snažíme se ovlivnit své chování a myšlení u věcí, které neovlivníme.
Nespokojení lidé: Nespokojení lidé, budou nespokojeni i přesto, že změní prostředí. Jde o nás. Jak vnímáme okolí a jak se od okolí necháme ovlivnit. Jakmile ovlivníme své chování a změníme své myšlení a jednáme tak, abychom byli spokojeni, tak budeme spokojení s naším životem.
Učení starověké sparty
Občané starověké sparty se nebáli umřít. Muži odcházeli s citátem: „Vrátit se se štítem nebo na štítu.“
Význam citátu. Utéct z boje bylo neetické. Vrátit se s bojem bez štítu odkazovalo na úprk z boje a hanbu, bylo to tak vážné a hanebné, že matky ukončily život jejich synům, kteří ztratili čest. Vrátit se na štítě znamenalo vrátit se z boje mrtvý a se vší ctností. Vrátit se se štítem znamenalo vrátit se z boje jako živý a muž hodnot.
Hodnoty ve Spartě:
Odvaha. Odvaha znamenala být klidný v boji. Položit život za své hodnoty.
Svoboda. Jedna z největších cnostní byla svoboda. Svoboda znamenala všechno. Svobodný život, boj za svobodu.
Rovnoprávnost. Lidé Sparty věřili a praktikovali rovnost mezi sebou. Král byl rovný s vojákem, senátor s králem. Žena s mužem.
Výjimkou byli Heilóti. Otroci, kteří obdělávali půdy přidělenou Spartským občanům.
Víra v něco většího: Víra, že existuje něco většího, než je vlastní život.
Byla to: Čest, věrnost, přátelství, rodina, spravedlnost, svoboda, odvaha, ochrana národa, pomoct ostatním.
Spartské ženy: Kladli důraz na věrnost. Vychovávali děti od mala k samostatnosti.
Spartská výchova
- V 7 letech přebíral výchovu chlapce stát a jsou chováni v akélach (oddílech).
- Státní výchova trvala až do 30 let věku mladého muže.
- Z počátku bylo dítě přiděleno k družstvu, kterému velel dvacetiletý mladík. Tohoto velitele museli přesně poslouchat, jinak byli bičováni.
- Měli málo stravy, jen lehké oblečení, chodili bosi. Cvičili běh, skok, zápas, vrhali diskem a oštěpem.
- Velká pozornost byla věnována také výuce psaní a čtení, dále zpěvu a hudbě.
- Ve 12 letech se výchova zpřísnila. Mladíci dostávali jen velmi málo jídla. Proto směli krást, ale nesměli být chyceni. Pokud se při krádeži nechali chytit, byli potrestáni, pokud nebyli chyceni, byli pochváleni.
- K oblečení měli jen jeden jednoduchý oděv, od 15 let spali jen na rákosí a sítích. Museli se velmi otužovat a každý rok byli bičováni do krve, přičemž nesměli projevit bolest.
Dívky:
- Spartské dívky i po sedmém roce života žily u matky, cvičily se ve sportech a hudbě, účastnily se závodů ale také obřadných tanců a sborových zpěvů s chlapci. Říká se, že přísná výchova se odrazila v jejich oddanosti a pečlivosti, v Řecku byly spartské ženy považovány za pečlivé matky a hospodyně.
Práce s deníkem
Práce s deníkem
Do deníku si můžeme psát:
- Poznámky.
- Co nás štve.
- Co nás bolí.
- Co se nám stalo.
- Co bychom chtěli.
- Naše úkoly.
- Na co nemáme zapomenout.
- Co chceme udělat.
- O čem přemýšlíme.
- Můžeme si do deníku kreslit.
Jak psát poznámky?
Psát si datum na začátek poznámek:
- Vidíme zda-li, je poznámka aktuální.
- Vidíme, co se v daném období dělo.
- Můžeme si poskládat zpětnou časovou osu.
Výrazný nadpis
Viditelnost – zaměření větší pozornosti.
Členění textu
- Odrážky
- Bubliny a rámečky.
- Šipky
- Kombinace
Nevynechávat detaily
- Jakmile píšeme, jsme si vědomy detailů, přestože si myslíme, že si na detaily vzpomeneme, není to pravda.
Nepsat zkratky a hesla
- Jakmile se díváme na poznámky z odstupu času, můžeme zapomenout, co daná hesla a zkratky označují.
Vyhledávání textu
- Můžeme si připisovat pod poznámky klíčové slova.
- Používání # Hastag
- Příklad: #strava #posilovani #imunita
Psaní myšlenkových map
- Myšlenkové mapy jsou mapy našich myšlenek.
- Kreslení
- Spojování.
Proč si psát deník?
Psychické uvolnění. Přenesení problémů na papír.
Utřídění si myšlenek. Dostaneme z hlavy myšlenky na papír, poté si je můžeme projít.
Nezapomeneme. Občas máme zajímavou myšlenku, jakmile si jí nezapíšeme, můžeme na ní zapomenout.
Třídění úkolů. Jakmile si napíšeme úkoly, poté si je po splnění škrtneme, zjistíme, kolik jsme toho udělali.
Zpětná vazba. Kolik jsme toho udělali za den? Za týden, měsíc? Za rok?
Zjištění opakujících se problémů. Můžeme zjistit, co a jak dlouho nás trápí. Co se opakuje a na čem můžeme zapracovat.
Deník po tréninku
- Zapřemýšlíme, co jsme trénovali, co se dařilo a co se nedařilo. Jeli jsme nějakou novou techniku?
Zapíšeme si pomocí bodů hlavní poznatky tréninku.
- Pozitivní body 1-3, co se nám dařilo.
- Negativní body 1-3, co se nám nedařilo.
- Zapíšeme si: (Co nás bolí, zranění.)
- Techniky: Zapíšeme si techniky, které nás oslovili.
Zdravotní deník
Co, to je? Zdravotní deník, může být jako lékařská karta.
Co, si zapisujeme?
Do deníku si můžeme zapisovat zranění.
Zapisovat si také můžeme, bolestivá místa.
Bolestivé rozsahy, nebo techniky, při kterých pociťujeme bolest.
Přiložit můžeme: Rentgen, ultrazvuk, zdravotní zprávu
Jakými procedury jsme prošli:
Cviky, které nám zadali lékaři.
Tejpy, které jsme dostali.
Masáže, na které jsme byli.
K čemu, to je?
Můžeme dané informace předat, poslat svému fyzioterapeutovi
Deník a boj se strachem
- Do deníku si napsat svůj strach
Tím, že si člověk napíše, jaký má strach na papír, převede strach z hlavy na papír. Tím, zapříčiníte, že se ho z části zbavíte. Není uvězněn jen ve vaší hlavě.
(Příklad, je jít k zubaři)
- Napsat si, co nejhoršího se může stát
Může to být i více věcí na jednou.
Stává se, že zjistíme, že rizika, nejsou zas tak velká.
(Zubař, nám může trhat zub, vrtat zub, vytahovat nervy, může nás to stát peníze.)
- Rozepsat si, co bychom v tom nejhorším případě dělali.
Můžeme rozepsat, co bychom dělali, problém po problému.
Díky rozepsání se a seznámíme se, s našim strachem, nám pomůže se zmírněním stresu.
(Musím vydržet bolest po vrtání, bude mě to pak i chvíli bolet.)
- Napíšeme si jaká je pravděpodobnost, že se ta negativní věc stane?
To nám pomůže v rozhodování.
Můžeme zjistit, že je malá šance, nebo že jí jsme schopni riskovat.
- Napíšeme si, jaké benefity získáme, když podstoupíme rizika strachu.
Napíšeme si, jaké plusy dostaneme a zároveň jaké mínusy dostaneme, když danou věc nepodstoupíme.
(Když nepůjdu, k zubaři na kontrolu, neobjeví mi kaz a nezpraví nám zub. Začne nás hrozně bolet a budeme muset jet a čekat na pohotovosti.)
Přesvědčení mozku
Mozek není dokonalý. Jde ho ošálit. Tyhle techniky jsou zvláštní, a ne každý je schopný na nich pracovat.
1. Deník.
· Nejprve si napíšete si věci, které vás na sobě štvou.
· Začnete od první odrážky.
· Například: „Nemám talent na bojové sporty.“
· Každé ráno v daném týdnu píšete pozitivní věci, které ani nemusí být pravda.
· Například: „Jsem talentovaný na bojové sporty“
· Na konci týdne si negativní vlastnost zaškrtnete.
· Poté následuje další negativní věc.
· Další týden psaní opaku.
Člověk neandrtálský – Homo neanderthalensis
Jméno. Jméno dostal, podle údolí v Německu, kde byl jeden z neandrtálců nalezen a popsán. V téže jeskyni byli nalezen i kříženec denisovana s homo sapiens.
První lebky neandertálců byly objeveny v belgické lokalitě Engis roku 1829 a ve Forbesově lomu v Gibraltaru roku 1848.
Původ. Jedna skupina těchto pokročilých pralidí už minimálně před 800 000 lety osídlila Evropu. Vědci jim přidělili název Homo antecessor (doslova „člověk-průkopník“). Před cca 600 000 lety se Homo antecessor vyvinul v nový druh, „člověka z Heidelbergu“ (Homo heidelbergensis), jenž je považován za předka pozdějších neandertálců (v Evropě jako protoneandrtálec) i Homo sapiens (v Africe). Potvrzují to i výzkumy neandertálské DNA extrahované z koster, které indikují, že poslední společný předek neandertálců a moderních lidí žil před 700 000 lety a k definitivnímu rozštěpení obou druhů došlo zhruba před 370 000 lety.
Kůže. Anatomicky moderní lidé zdědili od neandrtálců největší lidský orgán a to kůži.
Neandrtálci měli různou barvu kůže a různé barvy vlasů a očí, podle toho, kde žili.
Světlí pigment umožňuje fotochemické procesy na výrobu vitamínu D. Větší množství pigmentu zabraňuje prostupu UV spektra světla. To se hodí v oblastech s teplým podnebím. V chladnějších oblastech to může znamenat deficit výroby vitamínu D a jeho nedostatek.
Jak to s nimi dopadlo?
Neandrtálci nemuseli být vymýcení archaickými lidmi. Žili v menších tlupách než homo sapiens.
Početnost. Neandrtálci žili ve skupinách po 15 a 20 členů. Což je mnohem méně než u homo sapiens. Celková populace byla nejspíše daleko menší.
Neandrtálci a člověk anatomicky moderní a geny. V Evropě a Eurasii má člověk okolo 2 % genů z neandrtálců. Navíc máme společnou část genů přes 99 %.
Některé geny pro homo sapiens mohli být nevyhovující, a tak se nepřipsali do našeho genomu. Podle počtu genů mohlo dojít pouze k propojení genů a neandrtálci nemuseli být homo sapiens vyhubeni.
Míšení. Je možné, že míšení mezi neandrtálci a homo sapiens bylo záměrné. Nešlo pouze o jednu generaci ale o kontinuální míšení po generace. Navíc je možné, že homo sapiens rodil více potomků než ženy neandrtálského člověka.
Vzhled. Mnozí si myslí, že tento druh člověka byl dosti odlišný. Není tomu tak. Jediné, co mohlo vyčnívat jsou větší nadočnicové oblouky a robustnější postava. Kdybychom neandrtálského člověka ošatili a ostříhali nejspíš bychom jej nerozeznali od anatomicky moderního člověka. Oči mohli mít různě barevné a říká se, že homo sapiens mohl pochytit pigmentaci očí (zelená a modrá), světlejší barvu kůže a světlou nebo zrzavou barvu vlasů a chlupů.
Mozek a inteligence. Mozek měl člověk neandrtálský větší a těžší než homo sapiens. Což může a také nemusí znamenat větší inteligenci. Dalo se to zjistit podle velikosti mozkovny a rýh v ní. Určitě však nebyli o moc hloupější než jejich současníci.
Podnebí. Neandrtálci prožili doby ledové, žili v chladných podmínkách. Podmínkám se dokázali uzpůsobit.
Tuk. Neandrtálci, měli větší zásobu hnědého tuku, který dokáže metabolicky udržet tělo déle v teple díky, tvorbě ATP. Což je jiné, než mechanický třes u homo sapiens.
Jazyk a mluva. Bylo zjištěno, že neandrtálci, měli odlišně tvarovanou pusu a tvář s jazykem. Nejspíše neuměli vyslovit některé zvuky jako homo sapiens. Navíc extrakcí kostí byla zjištěna přítomnost genu FOXP2, který u moderních lidí zodpovídá za řeč.
Kultura
Charakteristickým rysem provázejícím neandertálce je „mousterská kultura“ (mousterien). Neandrtálci totiž byli podobně zruční jako moderní lidé té doby. Neandertálci používali pěstní klíny a další druhy kamenné industrie (škrabadla, nožíky, rydla), dále pak dřevěné a kostěné nástroje. Typickými zbraněmi (které nebyly primitivnější než u Homo sapiens) neandertálců byly oštěpy/kopí s kamennými hroty, primitivní sekery a palice. Vyráběli vlastní smolné lepidlo, aby hroty připevnili. K výrobě nástrojů používali i oheň. Vytvářeli si i provázky.
Mozek
Mozek
Definice. Lidský mozek (encephalon) je řídící a integrační orgán nervové soustavy člověka. Řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce, jako je činnost srdce, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť či vnímání emocí.
Velikost a váha. Lidský mozek má objem asi 1450 cm3. a váží přibližně 1300–1400 g, tedy 2 % lidské váhy.
Zmenšování mozku. Posledních několik tisíc let se mozek evolučně zmenšuje a to patrně z důvodu socializace.
Potřebná energie. Spotřebuje asi pětinu veškeré energie, které tělo potřebuje.
Počet neuronů. Obsahuje asi 50–100 miliard (tedy asi 1011) neuronů, z nichž asi 10 % (1010) jsou pyramidální buňky v mozkové kůře.
Spojení mezi neurony. Mezi nervovými buňkami existuje až biliarda (tedy 1015) synaptických spojení. Mozek vytváří spojení mezi neurony. Neurony se spojují mezi s sebou.
Mozek a neuroplasticita
Zpomalování mozku. Mozek zpomaluje po 24. roku života.
Transformace mozku. Při zranění dokáže přetvořit spoje, aby obnovil předchozí funkce.
Staří lidé. I staří lidé dokážou vytvářet nové mozkové buňky.
Mýty o mozku
Používáme pouze 10 % svého mozku. Používáme celý svůj mozek. Nevyužíváme ho pouze celý najednou.
V mozku převažuje jedna hemisféra. Obě hemisféry na sobě závisí a pracují zároveň.
Demence je přirozená věc stárnutí. Demence, není přirozená a jde jí předcházet. Náš mozek může být plně aktivní až do naší smrti.
Nemoci mozku
Infekční onemocnění – Zánět mozkových blan a mozku
Degenerativní onemocnění mozku – Alzheimerova choroba (degenerativní onemocnění mozku – zánik některých mozkových buněk) a Parkinsonova choroba porucha pohybu způsobená změnami v distribuci důležitého mediátoru dopaminu
Degenerativní onemocnění nervů – roztroušená skleróza (autoimunní postižení nervových obalů – (porucha koordinace pohybů, řeči), Amyotrofická laterální skleróza degenerace nervových kořenů s nejasnou příčinou (postupně se rozvíjející porucha koordinace pohybů až smrt na obrnu dýchacích svalů)
Mozková mrtvice – poškození mozkové tkáně krvácením nebo nedokrvením; mezi její následky patří zejména trvalé poruchy pohyblivosti
Migréna – porucha cévního zásobení způsobující intenzivní bolesti
Epilepsie – porucha vzniku vzruchu v mozkové kůře vedoucí k specifickým záchvatům provázeným křečemi nebo ztrátou vědomí
Schizofrenie
Deprese
Rakovina v mozku – nádory v mozku jsou všeobecně považovány za maligní, i když nemetastazují. Mohou vzniknou samy od sebe přímo v mozku samotném nebo do něj být zaneseny z jiného metastazujícího nádoru jinde v těle.
Mozkové smysly
Vnímání polohy těla (Propriocepce). Víme, kde se nachází naše tělo.
Smysl pro rovnováhu. Naše vnitřní ucho. Takový GPS systém našeho těla.
Smysl pro bolest. Smysl, který nám ukazuje, kde by mohlo být něco špatně a upozorní nás to.
Smysl pro vnímání teploty. Abychom přežily musíme vnímat teplotu částí těla a našeho okolí.
Smysl pro plynutí času. Lidé jsou schopni rozeznávat přítomnost, minulost a přemýšlet i o budoucnosti.
Vnitřní potřeby, hlad, žízeň a vylučovací potřeby. K přežití potřebujeme tyto základní potřeby, související s dopaminem.
Fakta o mozku
Barva mozku. Je růžová a žlutá.
Poslední dospívající orgán. Mozek dospívá okolo 25. roku života.
Průtok krve za minutu. Mozkem protéká 750 až 1000 ml krve za jednu minutu.
Rychlost vizuálního zpracování. Mozek zvládne zpracovat vizuální obraz rychleji, než je naše mrknutí.
Jak funguje paměť?
Paměť. Paměť zpracováváme pomocí obrázků. Na vytvoření obrazů pracuje více částí mozku najednou.
Mozek a příběh. Jakmile vzpomínáme mozek nám vypráví příběh. Jak něco vypadalo, jak něco vonělo, co jsme cítili.
Jak se vzpomínka vytváří?
Budování vzpomínky. Budování vzpomínky putuje do hipokampu, kde všechny vzpomínky a pocity dá do jednoho obrazu.
Ukládání si paměti. Z krátkodobé paměti se stává paměť dlouhodobá. Dlouhodobá paměť slouží pro naši budoucnost.
Ukládání vzpomínek narušuje alkohol a nedostatek spánku. Alkohol a nedostatek spánku zhoršuje ukládání si vzpomínek z krátkodobé do dlouhodobé paměti.
Mozek ve spánku filtruje informace. Mozek ve spánku třídí informace, které považuje za důležité a které ne. V noci se vytváří propojení mezi neurony a některé vzpomínky lépe zachovává.
Vyhledávání v paměti. Mozek dostane informaci, že potřebuje danou vzpomínku. Mozek ze svých různých částí vyhledá souvislosti.
Typy pro kondici mozku
Pohyb. Kondiční i silový pohyb, učení se nových pohybů a pohybových vzorců. Neaktivita je 2krát smrtelnější než obezita. Doporučený pohyb pro tělo je 30 minut denně 5 dní v týdnu, což je150 minut týdně. Mozek se díky pohybu lépe prokrvuje.
Začít cvičit i v pozdním věku, tedy i po 60 má pozitivní účinky na tělo i mozek.
Kvalitní spánek. Potřeba spánku je individuální ale je to kolem 7-8 hodin denně.
Učení se. Vytváření nových mozkových spojů a neuronů. Mozek je plastický a mění se celý život. Je důležité zařazovat a přehodnotit své staré informace. Každý rok bychom si měli říkat, že jsme dělali spoustu věcí špatně a že máme mnoho nových informací.
Strava. Ne průmyslně zpracované potraviny, takzvaně celistvé. Omezení cukrů. Jíst ovoce a zeleninu. Přijímat zdravé tuky. Doplňovat tekutiny. Nepřejídat se. Užívat si jídlo.
Sociální vazby. Chrání před sociálním úpadkem a neaktivitou.
Aktivita. V pozdějším věku je nejhorší věcí přestat být aktivní. Jak fyzicky, tak mentálně, nebo sociálně. Je hrozně důležité udržet si tyto typy kondice.
Nic nedělat. Občas je dobré nic nedělat. Nedívat se do mobilu, na televizi nebo jinou elektroniku. Pouze odpočívat a přemýšlet. Při přemýšlení si vytváříme nové synapse a propojujeme vědomosti.
Orientace. Určování polohy a směru, orientace v prostředí je jedna z nejtěžších procesů v našem mozku. Díky tomu procvičujeme náš mozek.
Nuda. Nic neděláním a přemýšlením bez rozptylujících okolností. Může to být i meditace. Upevňuje nám to spojení mezi neurony.
Plánování. Plánování budoucnosti procvičuje náš mozek.
Pobyt v přírodě. Náš mozek je nastavený pro život v přírodě. Život v moderní společnosti přetěžuje náš kognitivní systém. Pobyt v přírodě snižuje stres a také snižuje výrobu stresového hormonu kortizolu.
Interakce s lidmi. Interakce s lidmi podněcuje nové myšlenky. Rozvíjí se nám jiné pohledy na vnímání světa z různých úhlů pohledu.
Mozek a toxické látky
Zvýšení toxických látek v mozku. Stárnutím a nespavostí se nám v mozku ukládají toxické látky, které škodí našemu mozku.
Boj proti toxickým látkám. V mozku máme systém, který se zaměřuje na odstranění toxických látek. Je pojmenovaný jako glymfatický systém.
Negativní aspekty pro mozek
Nečinnost mozku. Nečinností mozku se zmenšuje hipokampus a zvyšuje se riziko demence.
Vystavení se městu a moderní společnosti. Náš mozek je nastavený pro život v přírodě. Život v moderní společnosti přetěžuje náš kognitivní systém.
Osamělost. Při osamělosti se zvyšuje riziko Alzheimerovi choroby až o 50 % což je velké číslo. Lidé jsou společenští tvorové.
.
Mozek a vývoj v bodech
Zpracování jídla. Ještě, než jsme používali oheň, jsme potravu zpracovávali mělněním a drcením, pomocí jednoduchými kamennými nástroji. To zvýšilo množství energie pro mozek, který jsme získali jednoduchou úpravou jídla. (Homo Australopitek)
Delší spánek a oheň. Delší spánek lepší ukládání informací. Oheň nám zajišťuje v noci ochranu.
Oheň. Větší počet získaných bílkovin z potravy. Ochrana před predátory. Čas na společenské chování v době tmy.
Větší zásoba tuku. (Homo erectus, archaičtí lidé) Zásoby tuků nám zajišťují energii pro vývoj našeho mozku.
Mozek a střeva
Zajímavostí je, že se nám zmenšili střeva a zvětšil se nám mozek. To se stalo stejnou úměrou na spotřebu energie. Střeva spotřebovávají také dost energie ke své práci, stejně jako mozek. Nejspíše proto, že jsme potřebovali zmenšit výdej energie, se nám zmenšila střeva, abychom měli více energie pro mozek. Další hypotéza říká, že zmenšení střev umožnilo lepší zpracování potravy.
Řeč
Mezi neandrtálci a homo sapiens se vytvořili změny v lebce. Ty zapříčinili, že u homo sapiens nemáme obličej tak vepředu ale naopak více vzadu. To vytváří menší trubici mezi krkem a koncem úst. Díky tomu můžeme vydávat kratší a zřetelnější zvuky.
Na rozdíl od primátů jako je šimpanz máme kulatý, a ne plochý jazyk, kterým umíme rychle a přesně pohybovat a díky tomu vytvářet rozličnější zvuky.
Díky volnému času jsme měli možnost rozvíjet řeč.
Díky napřímení také máme lépe uzpůsobený krk, ohryzek apod. Díky čemuž můžeme vydávat velkou a složitou škálu zvuků.
Řeč naším předkům umožnila přesnou komunikaci. Například: Za stromem je velký tygr. Za řekou je dobré ovoce.
Řeč nám v mnohém zkvalitnila přemýšlení. Když přemýšlíme, máme v sobě vnitřní hlas. Tenhle hlas nám umožňuje lépe přemýšlet. Například: Když takhle budu štípat kámen, kámen bude ostřejší a tímhle kamenem to jde lépe než druhým.
Díky řeči jsme tak i mohli lépe předat informace nové generace.
DNA a Epigenom
DNA (z anglického deoxyribonucleic acid)
Co je DNA? DNA je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA. DNA je tedy pro život velmi důležitou látkou, která ve své struktuře kóduje a buňkám zadává jejich program, a tím předurčuje vývoj a vlastnosti celého organismu.
DNA je v každé buňce našeho děla. Jde o návod, jak kompletně sestrojit organismus.
Dvoušroubovice
- DNA je jedna dlouhá molekula, která je složena s dalších molekul.
- Deoxyribóza. Jedna z molekul sacharidů.
- Fosfát.
- Tyto dvě molekuly tvoří jednu a druhou stranu šroubovice zároveň.
- Drží informace v jedné struktuře.
- Tyto dvě molekuly tvoří páteř DNA
- Jedna strana šroubovice jde směrem nahoru a druhá dolů.
Dvoušroubovice. Dvoušroubovice (dvojitá šroubovice, anglicky double helix) je geometrický útvar, který se skládá ze dvou šroubovic se společnou osou (osou šroubovice) a shodnou vzdáleností od této osy, úhlem stoupání a chiralitou, které mají vzájemně posunutou fázi stoupání (někdy se implicitně předpokládá speciální, symetrický případ, kdy jedna šroubovice je souměrná ke druhé vzhledem k ose šroubovice).
DNA a písmenka v ní
- Adenin
- Cytosin
- Guanin
- Thymin
- Jsou to molekuly, které nesou informace.
- Tyto čtyři písmenka tvoří veškeré DNA našeho těla.
- Ve dvoušroubovici se spojují.
Možné spojení jsou:
Adenin – Thymin
Cytosin – Guanin
- Jsou napojeny na obrácenou stranu šroubovice
- Jakmile víme, co je na jedné straně, dokážeme odvodit, co je na druhé straně.
Duplikace DNA a RNA
Helikáza. Helikáza je enzym účastnící se zejména replikace DNA. Je to protein, který se pohybuje přímo podél fosfodiesterových vazeb nukleové kyseliny a rozděluje dvoušroubovici do dvou izolovaných vláken (např. DNA, RNA nebo hybridní DNA-RNA) za použití energie z nukleotidové hydrolýzy.
Správné rozpletení dvoušroubovice je klíčovým okamžikem v procesech buněčného života zahrnující replikaci (Replikace DNA), transkripci (Transkripce (DNA)), rekombinaci a opravu poškozené DNA.
Exprese genu
Exprese genu (také genová exprese) je komplexní proces, kterým je v genu uložená informace převedena v reálně existující buněčnou strukturu nebo funkci. Během tohoto procesu se podle určitého genu (sekvenci v molekule DNA) procesem transkripce syntetizuje mRNA a podle ní se pak procesem translace syntetizuje bílkovina.
mRNA. mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu. Zkratka „mRNA“ pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako messenger RNA, což znamená „poslíček“. Také je známa pod názvy informační nebo mediátorová RNA.
RNA Ribonukleová kyselina
RNA. RNA je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil. Je zodpovědná za přenos informace z úrovně nukleových kyselin do proteinů a u některých virů je dokonce samotnou nositelkou genetické informace. V mnoha ohledech je podobná deoxyribonukleové kyselině (DNA), od které se liší jednak přítomností ribózy, kterou má ve své cukr-fosfátové kostře namísto deoxyribózy, a také tím, že využívá nukleovou bázi uracil namísto thyminu. Díky větší reaktivitě ribózy může molekula RNA zaujímat větší množství prostorových uspořádání a zastávat mnohem více funkcí než mnohem stabilnější DNA, která je využívaná buňkou především jako úložiště genetické informace. Molekula RNA je také na rozdíl od DNA obvykle jedno vláknová, často ovšem díky vnitřnímu párování zaujímá složitější strukturu, a v některých případech, například u některých virů, se vyskytuje i dvouvláknová RNA.
Fenotyp
je soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků živého organismu. Fenotyp představuje výsledek spolupůsobení genotypu, epigenetiky a prostředí, které určují, jak bude organismus v daném znaku nakonec vypadat.
Platí rovnice: fenotyp = genotyp + epigenetika + prostředí
Jedinci se shodným genotypem nemusí mít stejný fenotyp a naopak jedinci se stejným fenotypem nemusí mít stejný genotyp.
Epigenetika
Epigenetika. Epigenetika (od slova επί/mimo genetiku) je v moderním slova smyslu vědní podobor genetiky, jenž studuje změny v genové expresi (a tedy obvykle i ve fenotypu), které nejsou způsobeny změnou nukleotidové sekvence DNA.
Také epigenetické jevy mohou být děděny z buňky na buňku a z generace na generaci, tedy jak při mitóze, tak při meióze. Genom včetně epigenetických změn se označuje jako epigenom.
Rozlišnost epigenomu. I u dvojčat dochází k měnění epigenomu s přibývajícím věkem. Vlivem prostředí a jiných vlivů.
Imunita a podpoření imunity
Změna každodenního životního stylu vede ke zlepšení imunity.
Imunitní systém funguje neustále.
Imunitní armáda:
- Lymfocyty
- Monocyty
- Makrofágů
- Neutrofilů
Bojují proti: Patogenům
Podpoříme:
Kvalitní strava zaměřená na:
Probiotika. Probiotikum je živý organismus přidávaný do potravin či krmiv, který má příznivě ovlivnit zdraví konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry.
Prebiotika. Prebiotikum je nestravitelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní mikroflóry a zlepšuje tak zdravotní stav konzumenta. Zpravidla se jedná o těžko stravitelné nebo nestravitelné oligosacharidy.
Odlišnost lidí mezi s sebou. Největší odlišnosti mezi lidmi jsou v imunitě. Každý člověk má různě silnou obranyschopnost proti různým vlivům. I dvojčata mají rozlišnou imunitu. Každý člověk má odlišnou armádu imunitních buněk.
Základní hygiena:
- Myjte si ruky. Po setkání s více lidmi. (MHD, Práce, obchody, tělocvičny.
- Nešahat si do: Pusy, očí, nosu.
- Zakrytí pusy při kašli.
- Dezinfekce špinavých věcí.
- Větrat.
- Nesdílet potravu.
Stres
- Snížení chronického stresu.
- Stres snižuje imunitu a zvyšuje únavu.
Boj proti stresu:
- Omezení sledování zpráv.
- Dechové cvičení.
- Práce s koncentrací. (Meditace)
- Pravidelné sportovní aktivity.
- Komunikace s přáteli.
- Omezte drogy (Cigarety, alkohol a jiné)
- Pomoct u dobrého psychologa.
- Ráno studená sprcha a večer teplá sprcha.
Spánek
- Nedostatek spánku snižuje kognitivní schopnosti. (rozhodování)
- Špatný spánek narušuje funkci imunitního systému.
- Mít 7 až 9 hodin spánku denně
- Pravidelně vstávat a chodit spát.
- Omezit hry a seriály.
- Omezit večer modré světlo. (Mobil, televize, tablet).
Sport
- Sport snižuje onemocnění chřipkou.
- Střídání střední a náročné fyzické aktivity a přidejte silový trénink.
- Alespoň ob jeden den.
Strava
- Pestrá strava.
- Jezme ovoce a zeleninu, ke každému jídlu.
- Omezte průmyslně vyrobené potraviny.
- Potraviny s probiotikem a prebiotikem: Kefírem kvalitní jogurt, acidofilní mléko, kvašená zelenina, kombucha fermentovaný nápoje.
- Konzumace vlákniny: (Celozrnné pečivo. Vločky, jablka)
- Doplňky stravy:
- Vitamín C + D
- Zinek, omega-3, probatika, multivitamin a multiminerál.
- Omezení junkfood (Nezdravé stravy)
Bílkoviny:
- Tvorba buněk imunitního systému.
- Denní doporučená hodnota 0,8 až 2 g na 1 kg tělesné hmotnosti.
- Zdroje bílkovin: Maso, ryby, mléčné produkty, vejce, luštěniny, tofu, syrovátkový protein a rostlinný protein. Ořechy.
Zdravé tuky
- Protizánětlivé účinky
- Vybírat: Extra panenské. Za studena lisovaná. Ve tmavé sklenici. Z biopotravin.
- Zdroje: Avokádo, ořechy, tuky.
- Do jídla přidávat: Olivový olej, kokosový olej, chia semínka, ghí.
Sauny
- Prevence proti chřipce.
- Vyšší produkce imunitního vojska v podobě bílých krvinek.
- Ideálně 1-2 týdně.
Otužování
- Zvyšuje podíl bílých krvinek.
- Snižuje hladinu kortizolu.
- Pomáhá vyrovnat se se stresem.
- Zvýšení béžového tuku, který je protizánětlivý.
Příroda
- Chození do přírody.
- Chození za zvířaty.
- Chození na čerstvém vzduchu.
Kritické myšlení
Schopnost argumentace
- Rozpoznávání nepravd (Hoaxyů)
- Racionální myšlení.
- Mediální gramotnost.
- Nepodléhání manipulacím.
- Ověřování zdrojů.
RQ
RQ = Racionální kvocient.
RQ x IQ se nerovná inteligenci.
RQ se dá učit
Fakta od:
Autorita. Jakmile říká něco odborník nebo autorita, nemáme potřebu kriticky myslet.
„Dobroser“ = Člověk s dobrým úmyslem, který škodí.
Skupina. Přesto, že něčemu věří skupina, nemusí to být pravda.
Krugerův efekt
Dunningův–Krugerův efekt je typ kognitivního zkreslení, které způsobuje, že lidé s nízkými schopnostmi či kompetencemi v dané oblasti sice dosahují přiměřeně nízkého výkonu, mají-li však odhadnout svůj výsledek ve srovnání s ostatními, mají naopak tendenci jej nadhodnocovat. Naopak lidé s vysokou odborností své dosažené výsledky podceňují.
Kompetenci chápeme jako schopnost kriticky myslet.
- Nekompetence zabraňuje si kompetenci uvědomit.
- Nekompetentní lidé nedokážou rozpoznat kompetenci u jiných lidí.
„Pro hlupáka každý hloupý.“
Protichůdné názory
- Jakmile se dozvíme něco nového, podrobíme informaci kritickému myšlení.
- Následně zkusíme najít racionální důvod proč by to tak nemělo být.
- Můžeme se také zeptat na názor jiných lidí.
Studie a meta studie
Studie. Studie zkoumá různé věci, látky, trénink, vybavení, potraviny, životní styl, léky apod. Studie potvrzuje a vyvracuje metody. Ukazuje a vyvracuje účinnost látek.
Dobrá studie obsahuje:
- Mnoho testovaných subjektů.
- Podává zkoumanou látku a placebo. Test musí být navržen, tak aby nebylo možné poznat, zda je to placebo nebo ne.
- Je podrobena kritikou. Nezaujatí lidé podají kritiku.
- Střed zájmu. Někteří lidé si zaplatí studii, tak aby vyšla v jejich prospěch. Studie, lze navrhnou, tak aby odpovídala podle toho, kdo jí navrhne.
- Jiné faktory. Při zkoumání, by měli být zahrnuté různé faktory, které by mohli ovlivnit studii. Také, by studie měla být navržena, aby se toto riziko snížilo, na co nejmenší.
- Dlouhodobá a krátkodobá studie. Déle trvající studie jsou pro nás validnější.
- Meta studie. Meta studie, je souhrn více studií, které jsou podrobeny kritikou a jsou pro nás validnější než jednotlivá studie.
Elementy kritického myšlení – Při vyhodnocování nových informací
- Umět analyzovat jednotlivá tvrzení informace
- Ohodnotit informace po faktické stránce.
- Vyhodnotit, zda navádějí k určité myšlence.
- Vyhodnocení jednoho celku, zda informace do sebe zapadají.
Logické léčky – Média a falešná objektivita
Definice: Vědomé a nevědomé zkreslování informací.
Zapříčiněno:
- Snaha balancovat z více směrů pohledu.
- Více zaujmout veřejnost.
- Publikace částečné informace.
- Neinformovanost
- Vlastní přesvědčení
- Míchání emocí do faktu
Analýza vlastních přesvědčení
- Jak jsme k názoru došli?
- Co, by nás přesvědčilo změnit názor.
- Můžeme vytvořit myšlenkovou mapu.
Pocit vlastní neomylnosti
- Může nás klamat paměť.
- Přidáváme emoce k informacím.
Argumentační faul. Je přesvědčování o informaci, která je nepravdivá.
Manipulátoři
Věštci. Politici. Kouzelníci. Obchodníci.
- Přesvědčují, že o vás ví víc, než skutečně vědí.
Cold readinig. Čtení informací z lidí. (Odhad: Staré lidi bolí klouby)
Hot reading. Předem si zjištění informací. (Můžeme zjistit informace ze sociálních sítí apod).
Věci, které se týkají většiny
(Vztahy, peníze, zdraví)
Co vydělají manipulátoři?
- Vytvoření pocitu potřeby.
- Vytvářejí pocit výjimečnosti.
- Vytváří na lidi časový pres
Co je to pravda?
Definice: „Pravda je shoda skutečnosti s poznáním. (Veritas est adaequatio rei et intellectus.) “
Typy důkazů pro pravdu
Odkud bereme informace? (Bulvár, zprávy z internetu, vědecký časopis)
Skupinová (Davová) psychika. Pro člověka je jednoduší jít s davem, přesto že dav nemá pravdu, než mít pravdu a jít proti davu.
Wikipedie
Odkazy na zdroje. Malé čísélka nad konci vět, článků.
Historie verzí. Kdy byl naposledy článek upravený.
Forerův efekt
- Říkat lidem věci, které chtějí slyšet. Populistický styl.
- Nejdou popřít a můžeme se do nich vžít, protože jsou obecné.
Příklad:
- Horoskopy
- Vykládání budoucnosti apod.
- Předvolební sliby v politice.
Dlouhověkost a stárnutí
Dlouhověkost a stárnutí
Stárnutí
Stárnutí je nemoc, kterou má každý z nás.
Jedna z příčin stárnutí. Za stárnutí může náš epigenom. Zjednodušeně genom, který nám skládá DNA a rDNA. Při výrobě genů vzniká šum (chyby). Chyby se nabalují a zvětšují. Věkem a nemocemi se DNA opotřebuje a my stárneme.
Autofágie
⦁ Autofágie je přirozený proces detoxikace našeho těla a imunitního systému.
⦁ I ve zdravém lidském těle se buňky neustále poškozují a je to běžná součást metabolických procesů.
⦁ Jedná se o proces, kdy tělo recykluje staré a poškozené buňky nebo se zbavuje jejich částí (organel, bílkovin a buněčných membrán).
⦁ Autofágie umožňuje buňkám přežít stres z vnějšího prostředí, jako je například nedostatek živin.
⦁ Také jim umožňuje odolat vnitřním stresorům, jako je akumulace poškozených organel a invaze patogenů nebo infekčních organismů.
⦁
NAD – Nikotinamidadenindinukleotid
⦁ Nikotinamidadenindinukleotid, zkráceně NAD, je molekula nacházející se ve všech živých buňkách. NAD je ústředním regulátorem mnoha hlavních biologických procesů, včetně stárnutí a nemoci.
⦁ Dnes už víme, že některé doplňky stravy mohou mít příznivý vliv na zdraví našich buněk.
⦁ Slouží doslova jako palivo pro sirtuiny k tomu, aby odváděly dobrou práci.
⦁ Nicméně NAD jako doplněk stravy je obtížnější metabolizovat.
⦁ Molekula, která funguje lépe se nazývá NMN a tělem je okamžitě přeměněna na NAD. Tato molekula pomáhá udržet sirtuiny aktivní.
⦁ Čím více NADu se v organismu nachází, tím aktivnější jsou sirtuiny.
Sirtuiny
⦁ Sirtuiny jsou enzymy, konkrétně 7 typů enzymů, které v našem těle řídí spoustu věcí, včetně zdraví našich buněk nebo i to, zda budeme trpět nadváhou či jestli bude náš mozek zdravý a v kondici.
⦁ Když sirtuiny přestanou správně fungovat, dochází ke stárnutí.
⦁ Zjednodušeně řečeno sirtuiny jsou strážci našeho těla, chrání nás před nemocemi a v okamžiku, kdy dojde k poškození genetického kódu DNA, sirtuiny spěchají řešit tato poškození.
⦁ Nejen, že nás chrání před nemocemi, ale také tlumí chronický zánět, který vede k ateroskleróze, metabolickým poruchám, ulcerózní kolitidě, artritidě nebo astmatu.
⦁ Mimo to zabraňují buněčné smrti a posilují mitochondrie, což jsou energetické továrny v našich buňkách.
Senolytika
⦁ Senolytikum (ze slov senescence a -lytic , ” ničící “) patří do třídy malých molekul, které jsou předmětem základního výzkumu, aby se zjistilo, zda mohou selektivně. vyvolat smrt senescentních buněk a zlepšit zdraví lidí.
⦁ V průběhu času se senescentní buňky v těle hromadí a uvolňují kontinuální kaskádu zánětlivých cytokinů, chemokinů, růstových faktorů a proteáz a zvyšují tak náchylnost ke vzniku nejrůznějších onemocnění.
⦁ Cílem tohoto výzkumu je objevit nebo vyvinout látky pro oddálení, prevenci, zmírnění nebo zvrácení nemocí souvisejících s věkem.
⦁ Související pojem je „senostatický“, což znamená potlačit stárnutí.
⦁ Většina kandidátních senolytických sloučenin jsou repurposované protirakovinné molekuly, jako je chemoterapeutický lék dasatinib a experimentální malá molekula navitoclax .
⦁ Senolytika eliminují senescentní buňky, zatímco senomorfy – s kandidáty, jako je apigenin a rapamycin – modulují vlastnosti senescentních buněk, aniž by je eliminovaly, čímž potlačují fenotypy stárnutí, včetně SASP.
AMPK
⦁ Jde o hlavní regulátor buněčné energie, který řídí hlad a výdej energie. Aktivace AMPK zvyšuje katabolické procesy v těle, které mají napodobovat kalorickou restrikci.
⦁ Výzkumy potvrzují, že aktivace AMPK může prodloužit život. V současné době se jedná o cíl především pro léčbu cukrovky a obezity.
Metformin
⦁ Metformin snižuje produkci glukózy v játrech (glukoneogenezi), což je považováno za jeho primární účinek, a dále zvyšuje periferní (inzuli- nem zprostředkované využití glukózy). Ve svém důsledku metformin snižuje přítomnou hyperin- zulinemii.
Ikigai
Ikigai je japonský koncept hledání smyslu života. Slovo zastřešuje oblast hledání smysluplného směru nebo smyslu života a s tím spojených činností (bezděčných nebo záměrných) vedoucích k dosažení ‘ikigai’, tedy pocitu uspokojení se smyslem života.
Japonské vstát a mít pro něco smysl.
Jak na to?
⦁ Dělat to, v čem jsme dobří.
⦁ Pracovat na tom, co nás baví.
⦁ Dělat, to co má smysl (Naše poslání).
⦁ Musí nás to uživit.
⦁ Na ostrově Okinawa v Japonsku, které je známo, jako místo na němž je největší výskyt stoletých lidí na světě.
⦁ Jeden z více aspektů dlouhověkosti se přikládá právě životnímu smyslu Ikigai.
⦁ Lidé nejen že se dožívají vysokého věku, ale jsou aktivní, prodávají, dělají průvodce, nakupují, vaří.
Vyznám, má být velký pro vás, nemusí být velký pro ostatní.
Přerušovaný půst
Odpadní materiál. Při přebytku jídla a bez hladovění v těle vznikají odpadní látky. Bez odpočinku mezi jídlem a hladověním nejsme schopni se těchto látek zbavit.
Hladovění. Při hladovění se zbavujeme, odpadního materiálu ve střevech, které pro nás jsou toxické.
Ketony. Při hladovění vznikají ketony, které jsou nouzový zdroj energie, a pomáhá nám přežít bez jídla a aktivně shánět potravu.
Lidé bez jídla. Lidé dokážou přežít bez jídla při aktivním pohybu, zimě i horku několik dní.
Člověk a málo energie. Člověk je nastavený na velké množství pohybu s malým příjmem energie.
Přebytek jídla. Na přebytek jídla jsme nebyli zvyklí. Přebytek jídla nám škodí. Hrozí nám kardiovaskulární nemoci. Obezita. Cukrovka.
Síla a kondice, vytrvalost
Kondice, je důležitá pro udržení tělesné kondice, která souvisí i s tou psychickou.
Při pohybu pracují hormony, které nám pomáhají žít zdravě.
Pohyb, je důležitý taktéž pro odplavení látek z těla ven, především pocením.
Pohyb opravuje mitochondrie. Mitochondrie jsou buňky, které produkují energii.
Otužování – Chladem i horkem
⦁ Při otužování chladem se nám zvyšuje imunita.
⦁ Při vyšších teplotách vyplavujeme z těla látky.
⦁ Otužování snižuje kardiovaskulární onemocnění.
Vystavování se stresu
Krátkodobý stres. Vystavením se, krátkodobému stresu snižujeme stres dlouhodobí.
Stres je pozitivní. Stres musíme chápat, jako pozitivní jev. Stres nás má udržet na živu.
Citlivost stresu. Stres je velice citlivý na odchylky. Je lepší se 100 x zbytečně leknout ne jednou umřít.
Vyšší životní úroveň je riziková. Lidé z vyšší životní úrovní mají větší tendenci k sebevraždám. To znamená, že nižší stres může být škodlivý.
Stres, sacharidy. Stres vyplavuje sacharidy, které nám pomáhají utéct nebo bojovat. Při stresu bez pohybu nám tyto sacharidy škodí.
Stres a prokrvení orgánů. Stres snižuje a zároveň zvyšuje prokrvení a práci orgánů. To nám však škodí, jakmile je to stres dlouhodobí, ve kterém nejde o život. Podporuje orgány, které nám pomáhají přežít, srdce, plíce, svaly. Snižuje aktivitu části mozku, trávení.
Vystavení se stresu a homeostaze. Vystavování se nekomfortním zónám jako je fyzický i psychický stres nám pomáhá udržet si tělo v homeostaze.
Mozek
Demence. Náš mozek ohrožuje nejčastěji demence. Jde o degenerativní typ onemocnění. Jde o oslabení neuronových spojů. Nejčastější typ demence je Alzheimerova choroba.
Hipokampus
Funkce. Hipokampus je část mozku. Jeho úkol je paměťový systém.
Mapa světa. Utváří nám mapu světa okolo nás.
Mozek a toxické látky
Zvýšení toxických látek v mozku. Stárnutím a nespavostí se nám v mozku ukládají toxické látky, které škodí našemu mozku.
Boj proti toxickým látkám. V mozku máme systém, který se zaměřuje na odstranění toxických látek. Je pojmenovaný jako glymfatický systém.
Negativní aspekty pro mozek
Nečinnost mozku. Nečinností mozku se zmenšuje hipokampus a zvyšuje se riziko demence.
Vystavení se městu a moderní společnosti. Náš mozek je nastavený pro život v přírodě. Život v moderní společnosti přetěžuje náš kognitivní systém.
Osamělost. Při osamělosti se zvyšuje riziko Alzheimerovi choroby až o 50 % což je velké číslo. Lidé jsou společenští tvorové.
Jak udržet mozek fit?
Učení se. Učením se nových věcí a znalostí. Učením se nových pohybů.
Orientace. Určování polohy a směru, orientace v prostředí je jedna z nejtěžších procesů v našem mozku. Díky tomu procvičujeme náš mozek.
Nuda. Nic neděláním a přemýšlením bez rozptylujících okolností. Může to být i meditace. Upevňuje nám to spojení mezi neurony.
Plánování. Plánování budoucnosti procvičuje náš mozek.
Pobyt v přírodě. Náš mozek je nastavený pro život v přírodě. Život v moderní společnosti přetěžuje náš kognitivní systém. Pobyt v přírodě snižuje stres a také snižuje výrobu stresového hormonu kortizolu.
Interakce s lidmi. Interakce s lidmi podněcuje nové myšlenky. Rozvíjí se nám jiné pohledy na vnímání světa z různých úhlů pohledu.
Spánek
Aktivita ve spánku. Mozek je při spánku velice aktivní.
Třízení myšlenek. Při spánku se třídí myšlenky. Důležité myšlenky pro mozek se uchovávají a zbytečné zapomínáme. Díky tomu udržujeme mozek v kondici.
Propojení neuronů. Při spánku se nám zpevňují neuronové sítě.
Zmírnění stresu z prožitků. Při spánku máme sny, ve kterých se nám často může zdát o stresujících situací, které jsme prožili. Prožití stresové situace bez emocí ve snu snižuje stres z dané situace.
Nespavost a toxické látky. Při nespavosti slábne glymfatický systém. To zvyšuje rizika vzniku demence.
Kaizen
Kaizen je japonské slovo nebo termín s významem, který nám říká, že se máme každý den ve všem zdokonalovat.
⦁ Každý den se snažit být lepší než včera.
⦁ Lépe jíst, lépe trénovat, lépe žít.
⦁ Být lepší člověk.
⦁ Vzdělávat se.
⦁ Trénovat své tělo i mysl.
Kouření a negativní následky:
⦁ Rakovina prostaty a kouření se zvyšuje o 14 % u mužů.
⦁ Rakovina prsou u žen se zvyšuje při kouření o 21 %
⦁ Celkové riziko úmrtí při kouření 83 %
⦁ Šance při kouření na Alzheimerovi chorobě (Demence) je 37 %
⦁ Psychické poruchy a vliv kouření:
⦁ Deprese: 85 %
⦁ Úzkosti 71 %
⦁ 69 % na jiné psychologické potíže.
———————————————————————————————
Úkol:
Koho si vážíme. Představme si člověka, kterého v našem prostředí si nejvíce vážíme.
Jaké měl vlastnosti?
Koho nemáme rádi. Představme si člověka, kterého nemáme nejvíce rádi.
Jaké má vlastnosti?
Příprava kombuchy
Příprava:
1. Připravíme si 5 l sklenici.
2. Uvařit čaj (Zelený/černý).
3. Osladíme medem.
4. Necháme čaj vychladnout.
5. Přidáme do sklenice 8 kombuch.
6. Necháme louhovat zhruba 7 dní.
7. Povrch sklenice uzavřeme látkou za pomocí gumičky.
Doporučení:
· Nalejeme do sklenice, zhruba 2 dcl ponecháme.
· Kombuchu omyjeme a dáme do zbylého láku.
· Uvaříme čaj a opět opakujeme proces dokola.
· Pijeme 2-4 dcl denně.
· V létě můžeme dělat z kombuchy limonády.
· Kombucha nesmí přijít do styku s kovem.
Mikrobiom
Resilience ve sportu
Adaptace vs Regenerace
- Často se ve sportu a všude mluví o regeneraci. Je však špatně interpretována. Často se zaměňuje slovo regenerace za adaptaci.
- Význam regenerace. Regenerace znamená, že naše mysl nebo naše svaly vyšli z homeostázi (Z rovnováhy) což znamená, že jsme byli ve stresu fyzickému nebo psychickém. (Fyzický stres v tomto významu znamená vykonat svalovou práci). Regenerace znamená, že se vrátíme na stejnou úroveň rovnováhy, než jsme prožili stres (Trénink, nepříjemnou událost). Nejde o růst.
- Adaptace. Adaptace znamená přizpůsobení se, a ještě něco navíc. Přizpůsobení se stresu, fyzickému nebo psychickému. To znamená nejen se navrátit do rovnováhy ale ještě více se přizpůsobit. V praktickém životě to znamená že, když jsme doběhli 1 kilometr v běhu tak příště doběhneme 1,5 kilometru. Často se v posilovně mluví o regeneraci po tréninku, ale to by znamenalo, že když bychom na benchpress zvedli 70 kg a následovala by regenerace tak se vrátíme k tomu, že zvedneme opět jen 70 kg. Adaptace znamená, že příští trénink zvednu více. Stejně to tak funguje s psychickým stresem. Při zažití většího stresu se adaptujeme a budeme připraveni zvládnout stres větší.
- Adaptace hmatatelná a nehmatatelná
- Nejde si na ní šáhnout. Nehmotné, protože není lehké jí měřit a kvantifikovat.
- Na nehmatatelnou adaptaci se často zapomíná. Malé procento lidí učí, jak číst soupeře. Jak správně takticky jednat. Jak zlepšit postup přípravy.
- Psychická: Psychická odolnost. Klidné rozhodování. Jednání ve stresových situací. Houževnatost. Správná sebereflexe.
- Inteligenční: Větší znalost, vzdělání. Kvalitnější přístup k tréninku. Rozpoznání kvalitních informací od těch chybných.
- Taktická: Lepší zvládání taktiky. Čtení soupeře, čtení hry.
- Technická: Lepší technika. Redukce chyb. Zvládnutí koordinace. Lepší zapojení svalů. Plynulejší pohyb. Šetření energie.
- Hmatatelná adaptace, je ve sportu upřednostňována.
- Tento typ adaptace lze měřit, počítat.
- Můžeme měřit objem plic a využít jiné lékařské diagnostiky.
- Lze stopovat čas sprintu nebo vytrvalosti.
- Počítat můžeme zvednuté závaží a počet opakování.
- Biologická adaptace: Větší objem plic. Větší a silnější srdce. Objem svalů.
- Fyzická adaptace. Zvednutí těžšího břemene. Rychlejší sprint. Rychlejší změna směru. Větší výskok. Větší počet shybů. Přesnější zásahy. Lepší kondice a vytrvalost.
Homeostáza
- Homeostáza znamená rovnováhu.
- Homeostáza balancuje mezi dvěma směry.
- Stres – adaptace = homeostáza
- Fyzický stres = Pohyb (Cvičení, sport, chůze, práce)
- Nehmotný stres = Učení se. Vyjití z psychické komfortní zóny. Psychický stres. Kognitivní situace. Nepohodlí.
- Nedostatek stresu. Při nedostatku stresu nám může větší stres ublížit.
- Navyšování stresu. Stres se musí postupně navyšovat, aby nastala adaptace.
- Fyzická adaptace = Zvládnu více než minule (Zvednu více, doběhnu dále)
- Nehmotná adaptace = Zvládnu více než minule (Lépe zvládat stres. Rychleji a lépe reaguji na situace (kognitivní funkce).
- Nastavení. Musíme správně nastavit množství stresu i regenerace a adaptace.
- Stres = Výkon, množství práce, tréninku, psychický stres.
- Adaptace = Odpočinek, strava, regenerace, spánek.
- Nedostatečná fyzická adaptace: Špatně nastavená strava. Málo odpočinku, neschopnost zregenerovat. Neschopnost se zlepšit. Stagnace výkonu.
- Nedostatečná psychická adaptace: Velká míra stresu. Nezvládání kognitivních funkcí. Špatné rozhodování. Málo odpočinku. Katastrofické myšlení.
Aplikace vědomostí a praxe
Předzápasová příprava
- Jak dlouho máme čas? Jak dlouho máme času do sportovního utkání.
- Jaká jsou pravidla? Základní informací je znát vymezení pravidel, podle nich se vymezí trénink.
- Zaměření se na soupeře. Pokud známe soupeře předem, je dobré specifikovat přípravu na konkrétního sportovce.
- Místo zápasu. Jak daleko je zápas? Je-li potřeba příjezd den předem?
- Časy a utkání. Abychom specifikovali přípravu, je vhodné zařadit správné intervaly. Čas kola, počet kol, počet zápasů, délka pauz.
- Denní
- Rozdělení celého dne. Denní harmonogram.
- Nejdříve si rozdělíme dny na tréninkové a odpočinkové dny.
- Následně si plánujeme tréninkový den.
- Týdenní
- Dopředu si naplánujeme své cíle.
- Rozdělíme si období na zvýšení svalové hmotnosti.
- Rozvíjení techniky.
- Určíme si závodní období. Počet zápasů nebo turnajů, které chceme absolvovat.
- Regenerační období. Naplánujeme si dovolené. Období mimo sezónu.
- Počet mezo-cyklů. Jaký počet přípravných období absolvujeme za jeden rok?
Rovnováha – stabilita
- Cvičení se svým tělem. Kalistenika. Pomalá stojka.
- Cvičení s balančními pomůckami. Bosu, gymball.
- Posilovací cviky. (Výpady, dřep na jedné noze, stojka, výstup na bednu). Cviky na kruzích.
- Chůze na nestabilním povrchu. Kladina, zábradlí. Chůze po tenké čáře.
- Cviky obratnosti. Kotouly, přemety, pády, přechody, hvězdy.
- Cviky zaměřené na konkrétní sport. (Pomalé kopy)
- Cviky beze zraku. Statická stabilita na jedné noze.
- Práce s těžištěm. Udržení váhy na určitém bodu.
- Dynamická stabilita. Stabilita v pohybu. Například dřep na jedné noze, výšlap na bednu jednou nohou. Zastavení skoku do strany. Chůze a běh. Přeskok. Gymnastické cviky.
- Statická stabilita. Rovnováha, při které držíme stálou polohu těla. Stoj na jedné noze. Stojka apod.
- Stabilní povrh. Rovný povrch s dostatečnou plochou.
- Nestabilní povrch. Je hrbolatý povrch nebo povrch s malou plochou. Zábradlí a kladina. Balanční podložky nebo gymnastický míč.
Anatomy Trains - Fascie
Pohyblivost - Mobilita
Strečink
- Strečink. Strečink je protažení svalů, fascií, šlach a vazů.
- Rozehřátí před protažením. Před strečinkem je důležité tělo pořádně zahřát. K maximálnímu výkonu patří rozehřátí až na 9 minut.
- Izolované a komplexní rozehřátí. Rozcvičení může být, jak komplexní, tak i zaměřené na určité partie těla nebo svalové skupiny.
- Strečink rozdělujeme na statický a dynamický. Statický, ve kterém pomalu protahujeme části těla a dynamický strečink, který je v pohybu.
- Statické protažení před silovým výkonem. Při silovém výkonu jako může být dřep s osou nám statické protažení svalů snižuje silový výkon. Děje se tak z důvodu, že protažené svaly mají menší sílu než ty neprotažené.
- Síla v nepřirozených pozicích těla. Síla v pozicích, na které nejsme adaptováni. Ve sportu se dostáváme do pozic, ve kterých se ocitáme jen vzácně. Takové pozice těla, mohou být nebezpečné a vést ke zranění. Řešením je dostatečná mobilita a praktikování cviků obratnosti.
- Dynamický a statický strečink. Dynamický i statický strečink je stejně důležitý. Oba typy protažení je vhodné kombinovat. Dynamický pohyb, je vhodnější na rozehřátí a statický strečink je vhodnější, ke zvýšení rozsahů.
- Čas, opakování a série. Jakmile bychom měli rozdělit opakování, série a ideální časy cviků. V začátcích zařadíme 5 až 10 opakování daného cviku. U páteře je to více 15 až 20 opakování a počet sérií nastavíme na 3 až 5 sérií. S časem je to alespoň 30 sekund na daný cvik s krátkým uvolnění na zhruba 2 sekundy.
- Krajní pozice protažení. V krajní poloze cviku zůstáváme 5 až 30 sekund a v mírnější pozici protažení je to zhruba 10 až 30 vteřin.
- Zařazení dynamického protažení. Dynamický strečink je lepší zařadit před začátkem tréninku.
- Jak vypadá dynamické protažení? Dynamický typ protažení je aktivní, to znamená, že se u něj aktivně pohybujeme.
- Krouživé a kmitavé pohyby. U dynamického strečinku praktikujeme krouživé a kmitavé pohyby. Protahujeme se švihovým pohybem, jako je vykopávání nohou do stran nebo po přímce, dopředu a dozadu, či kroužení v různých kloubech.
- Izolované a komplexní protažení. Strečink může být zaměřený na izolované klouby a svaly nebo na komplexní partie.
- Bolest u strečinku. U protažení bychom neměli cítit nepříjemnou bolest. Bolest nás upozorňuje na zkrácenou partii těla. Přetažením dané partie se můžeme zranit.
- Pomůcky k dynamickému protažení. Jedna z pomůcek může být lehké závaží, které nám pomůže s dynamickým pohybem do krajních poloh, do kterých bychom se bez zátěže dostali s obtíží. Můžeme použít také expandéry (Zátěžové gumy).
- Zařazení dynamického strečinku. Dynamický strečink lze zařadit do rozehřívání pomocí aplikace správných cviků. (Jóga klik, hluboký dřep). Mohou to být i hry na rozehřátí.
- Samotný pohyb. Dynamický strečink může být i samotný pohyb, který vykonáváme při sportu. Tudíž kop opakujeme a snažíme se kopnout, co nejvýše.
- Praktikování daného pohybu. K dosažení potřebné mobility u daného cviku, kterou nyní nemáme, můžeme aplikovat samotný pohyb, který je pro nás nyní obtížný. Jako příklad, může být vysoký kop.
- Zařazení statického protažení. Statický strečink je vhodné praktikovat spíše po tréninku nebo v samostatném tréninku.
- Statický strečink. Statické protažení je takové, ve kterém se nepohybujeme aktivně. Spíše vykonáváme pomalý pohyb. (Přítah ke špičkám)
- Větší rozsah. Jde o protažení, při kterém se snažíme dosáhnout větší flexibility.
- Riziko zanedbání protažení. Bez protažení se svaly a šlachy začnou zkracovat. To může způsobit zranění.
- Dysbalance. Dysbalance znamená nevyváženost. Znamená to, že máme jednu část těla více protaženou než tu druhou. Dysbalance může vzniknout i špatným držením těla. Dysbalance také vzniká přetížením jedné partie, více než druhé. Řešením je srovnání nevyvážených skupin.
- Pomůcky k dynamickému protažení. Jedna z pomůcek může být lehké závaží, které nám pomůže se statickým pohybem do krajních poloh, do kterých bychom se bez zátěže dostali s obtíží. Můžeme využít také expandéry (Zátěžové gumy).
- Statický strečink ve dvojici. Ve dvojici, si můžeme pomoct ke zvýšení rozsahů, do kterých bychom se samotní nedostali.
DÝCHÁNÍ PŘI TRÉNINKU, ZVÝŠENÍ KONDICE
Technika
Kontaktní formulář
Napište nám - Rádi vám odpovíme
Zde pro vás máme kontaktní formulář. Můžete zde, napsat dotaz. Připomínku, nebo, cokoliv co vás zajímá.
