Blog

Blog - sport - blog o bojových sportech - zdraví

Vítejte v našem blogu, kde se prolíná svět sportu, psychologie, vzdělávání, bojových sportů a zdraví!

Naše stránky jsou zdrojem neocenitelných informací pro všechny, kdo hledají inspiraci a znalosti, jak dosáhnout svého vrcholu v oblasti sportu, a to nejen fyzicky, ale i mentálně.

Naučíte se, jak překonávat výzvy a stres, které s sebou sport a soutěžení přináší.

Budeme sdílet tipy, techniky a příběhy úspěchu od zkušených sportovců a psychologů sportu.

Navíc vás provedeme významem vzdělávání v kontextu sportu a jeho pozitivním vlivem na váš rozvoj.

Pro milovníky bojových sportů a zdravého životního stylu budeme poskytovat ucelené informace, které vám pomohou dosáhnout vašich cílů.

Těšíme se, že s vámi budeme sdílet tuto cestu k osobnímu růstu a sportovní dokonalosti.

Připojte se k nám a staňte se součástí naší sportovní komunity!

Pokud máte nápad na článek, neváhejte mi napsat! Kontaktní formulář

Máš nápad na téma  článku?

Chceš se doptat ke článku? 

Tak napiš!

Blog o sportu a zdraví
Více článku na herohero

Proč? A odkaz!

Založil jsem si platformu s bonusovým obsahem. Ne všechno chci sdílet ve velkém a zadarmo. Po čase, který jsem do práce vložil, by mne potěšilo kdyby se mi něco málo vrátilo. 

Bonusový materiál:

  • Instruktážní videa
  • Články o seberozvoji
  • Odkazy na zajímavé články a videa.
  • Sportovní články
  • Zajímavosti

Cena?

Pokud mne budete chtít podpořit, tak to vyjde 5€, a jak by řekla průměrná influencerka, je to jako jedna káva.

Archviv:

Je to pro mne i archiv nad tím, co jsem sledoval. Co mne v jakou dobu zajímalo. 

Vyhledávání článků v blogu zde

Technicky jsme se dostali k problému vyhledávaní článků a filtrů.

Vyhledávač stránek je na tlačítku, nebo zde.

Na této stránce jsou články pouze chronologicky. Za to graficky přehledné.

Blog pro vás ukrývá vzdělávací témata

Jak se stát nikým pro skeptiky + praxe

Jak se stát nikým? Probuzení pro skeptiky – praxe

To, co se nám děje je proces, ne pevné já.

Nemůžeme si vybrat myšlenky a nemůžeme do toho zasáhnout.

Jak a proč vzniká já? Vytváří to mozek. Aby člověk přežil a rozmnožil se.

Pět úrovní, které vytváří Já.

  1. Narativní já – Je příběh, který si o sobě vyprávíme. Skládanka obrazů, vjemů zvuků, chutí, pachů. Vytváří pocit, že se to děje někomu, nějaké bytosti. Vzpomíná do minulosti a předvídá a plánuje budoucnost. Jsou to jenom představy, které v přítomnosti neexistují. Tuto schopnost vytváří mozek v oblasti s názvem hipokampus. Bez hipokampus-u bychom mohli být pouze v přítomném okamžiku.
  2. Perspektivní já – To nám říká, že jsme v určitým místě. Máme pocit, že bydlíme ve svojí hlavě, kousek za očima. To je tím, že zrak, je náš dominantní smysl. Při nestandartní elektrické aktivitě v mozku se toto perspektivní já může vytratit. Ve vestibulárním aparátu vnitřního ucha. Například se toto může stát při epileptickém záchvatu. Autoskopické halucinace – naše já je mimo naše tělo.
  3. Sociální já – Je obraz sebe podle toho, jak nás vnímají ostatní. Spíše jak si představujeme, že nás vnímají ostatní. Nějaká společnost v nás může probudit naší verzi, která je třeba vtipná. S některými lidi se zase necítíte být sami sebou a chcete odejít pryč. V různých situacích jsme různými lidmi. Jsme proces a prožíváme stavy já a žádné já nejste vy.
  4. Tělesné já – Je pocit identifikace s nějakým objektem, typicky naše tělo. Není, to že bychom byli naším tělem, ale spíše ho máme. Používáme ho. Tělesné já se může porouchat. Somatoparafrenie je porucha, kdy popíráme vlastní části svého těla. Tělesné, já se jde také ošálit, příkladem byl experiment z gumovou paží, kdy experimentátoři dali umělou paži před subjekt a jeho vlastní ruku zakryli, následně do ruky bodli vidličku, subjekt pak zařval a trhnul se svojí rukou.
  5. Volní já (Vůle) – Pocit že se rozhodujeme sami. Pocit že jsme autorem akcí. Proč si to myslíme? Protože máme takový pocit. Myšlenky se objevují sami, to můžeme zjistit například meditací. Neovládáme, jaké myšlenky nám vyjdou napovrch. Nemůžeme si vybrat příští myšlenku.

Experiment:

Zavřete oči a dávejte pozor.

Vybere si jakýkoliv film. A dejte pozornost tomu, jaké je to vybírat si.

Vyberte si jiný film. Tohle je nejsvobodnější rozhodnutí, jaké kdy uděláte.

Vyberte si i třetí film, který jste neviděli.

Můžeme dát pryč všechny názvy, které neznáme. Následně tu máme pak všechny filmy, které známe, ale nenapadli nás.

Měli jsme svobodu vybrat film, který nás nenapadl? Kde je v tom svoboda?

Máme však pocit, že z nabídky filmů jsme si zvolili. Jak takový výběr probíhá? Netušíme však, proč se nám vyjevila určitá řada filmů, ani proč jsme si vybrali jeden konkrétní. Můžu k tomu mít nějaký příběh, ale i ten nevíme proč se nám zjevil. Takto nám vyskakují otázky i rozhodnutí, jaké děláme.

  1. Celkový pocit já

Boj o pozemky

Nemáte schopnost se rozhodovat, protože neexistujete, co by samostatná jednotka, schopná za sebe nezávisle jednat. Jsme biologický systém, který je projevem prostředí.

Experiment s opicí a prstem. Vědec uřezal prostředníček na ruce opice. Přišel na to, že mozkové mapy, který měli za úkol pohybovat s prostředníčkem se přetransformovali po čase na ukazováček a prsteníček. Tím se zvýšila pohyblivost a citlivost okolních prstů.

Experimenty s rozpůleným mozkem

Pánev: Pravá a levá hemisféra funguje jinak. V experimentech u pacientů s epilepsií, jim rozdělili mozek, takže jedna hemisféra, nemohla komunikovat s druhou. Tito lidé mají dvě mysli. Když chtěli komunikovat s pravou hemisférou dali, to do levého zorného pole, když s levou, tak do pravého zorného pole. Když jednomu muži dali do pravého zorného pole obrázek pánve a zeptali se ho, co vidí, tak jim odpověděl, že nic, protože řeč je spojená s druhou mozkovou hemisférou. Když mu však, do levé ruky dali tužku, aby nakreslil, co viděl, tak nakreslil pánev, protože stejná hemisféra ovládá pohyb levé ruky.

Čím chceš být? Každá z hemisfér má jiné názory, ambice a sny. Jednoho chlapce s rozpůleným mozkem se zeptali, co by chtěl být, řekl že architekt. Poté mu promítli stejnou otázku do jeho pravé hemisféry a nechali ho levou rukou poskládat, co by chtěl být, on poskládal automobilový závodník.

Dvě myšlenky v hlavě. Hádáte se v hlavě, jestli uděláte tohle nebo tohle? To jsou vaše hemisféry a okruhy v mozku, které při spolupráci vyúsťuje ve vaši příští myšlenku, nebo rozhodnutí?

Odstranění rušivých myšlenek. Jednu reportérku připojili na přístroj, který rušil jiné myšlenky. Byla připojená na simulátor v armádním prostředí. Nejdříve měla zastřelit nepřátele, bez využití nové technologie. Moc se jí nedařilo. Poté jí dali čelenku s elektrodami, které rušili vnější myšlenky a mohla se soustředit pouze na své nepřátele, pak byla schopná všechny zastřelit. Po tomto experimentu byla rozhozená, protože si uvědomila, že ona existovala i bez vnějších myšlenek.

Ty jsi to

Jak jste se tu vzali? Byla k tomu potřeba pole a děloha. Pole ženské tělo. V poli společnosti. Nepřišli jste na svět, ale přišli jste ze světa. Svět vás vytvořil a vytváří. Mysl a jazyk klade limity.

Probuzení

Probuzení z halucinace malého já do toho, co jste doopravdy. Vesmír, který prožívá sám sebe.

Většina všech problémů vzniká, že mozek řeší problém já. Co budu já dělat?

Žádné já není:

Pro probuzení: Myšlenka, jak já dneska zvládnu tento den? Tato myšlenka, je zbytečná, protože vy jste ten den a prostě se stanete.  I tento moment se děje sám. Stejně tak se všechno doteď stalo samo. Je jenom zkušenost samotná. Jde to pouze pozorovat.

Probuzení je pouze to, kdy je všimnuto.

Meditace:

  • Zavřete oči.
  • Ciťte svoje tělo, jak je gravitací tlačeno do podložky.
  • Myslete na své tři další výdechy a nádechy.
  • Vědomí je otevřené a nemůže si vybrat co se v něm objeví. Tohle ilustrují krásně zvuky.
  • Všímejte si jaké zvuky se objevují ve vašem prostoru. Všímejte si vnější zvuky a zvuky vašeho těla.
  • Snažte se si všimnout příštího zvuku, který se objeví.
  • Nechte být mysl jako zrcadlo a pozorujte, co se v zrcadle děje.
  • Není možné příštímu zvuku zabránit, aby se objevil. Může trvat, může zmizet, nebo se měnit.
  • Nemůžete jeden zvuk přitáhnout a druhý odmítnout.
  • Stejným způsobem pozorujte myšlenky. Myšlenky začínají zlehka a následně nás vtáhnou do sebe.
  • Zkuste si své příští myšlenky všimnout v momentu, kdy myšlenka začne.
  • Meditace je všímat si myšlenky, ne nemít myšlenky.
  • Jakmile vám někdo řekne všimněte si příští myšlenky, většinou prvních pět sekund žádná nepřijde, a to je moment, kdy je mysl, nejčistší.
  • Pokud byla myšlenka natolik silná, že vás vtáhla a vy jste přestali meditovat. Není správné to soudit, jen si toho všimněte a pokračujte dál.
  • Myšlenky se od zvuků neliší. Jsou to takové vnitřní zvuky. V tomto jednom prostoru.
  • Všimněte si příští myšlenky, které si všimnete?
  • Můžete si vybrat svou příští myšlenku? Musíte si nejdříve vybrat nějaké portfolio vjemů a z něho pak vybrat? A vybírám si tebe. Ale takhle to nefunguje. Myšlenky se objevují sami.
  • Nejste autorem myšlenek, ale jejich adresátem.
  • Myšlenka nejde: Přivolat, zaplašit, prodloužit, zkrátit. Pouze se objeví a trvá, tak dlouho jak trvá a odchází.
  • Odchází do stejného nic jako se objevila.
  • V meditaci si můžete všimnout, jak je myšlenka takové nic. Průsvitná kaskáda téměř ničeho.
  • Pokud si takto těchto myšlenek můžeme všimnout, můžou ztratit svoji sílu.
  • Myšlenky, nemají kde přistát. Proto musí odejít. Nemá kde zůstat a trápit nás dokola.
  • Nic kolem nás není pevné, všechno se mění.
  • Je tady někdo, kdo to dělá? Podívejte se po něm?
  • Podívejte se na místo, kde do toho jde zasáhnout.
  • Nechte si zavřené oči, ale přestaňte meditovat. Co tahle instrukce znamená? Co se změnilo?
  • Tak zase začněte meditovat.
  • To je váš život, všímat si, co se od začátku, dokonce děje.
  • Nic nedělejte, nic nemusíte, nic nemůžete.
  • Otevřete vědomí všemu. Zvukům, emocím, tělu, myšlenkám, okolí.
  • Všimněte si neosobní povahy všeho. Nic vám nepatří, nic neovlivníte.
  • Kdykoliv vám bude úzko, všimněte si další myšlenky, které si všimnete.
  • Co když tohle je ono? Stačí to? Jste tohle všechno, v čem se objevují věci, nic víc nejste.
  • Všímejte si toho příštího, čeho si všimnete.
  • Všimněte si svého dechu, který se také objevuje sám?
  • Dýcháte, nebo jste dýchání, tato otázka nemá význam, protože je to tento jediný proces.
  • Všimněte si tří nádechů a výdechů, jako by to bylo poprvé.
  • Co se to tady děje?
  • Pomalu otevřete oči. Všimněte si, jak přichází vidění, svět přispěchal, ale na vaší situaci se nezměnilo vůbec nic.
  • Je to ten samí prostor. To je to, co jste. I proto si v té bouři
Odkaz na článek

Síla úchopu - výdrž úchopu - jak zvýšit sílu úchopu?

Článek o síle úchopu

Síla úchopu

Maximální síla VS vytrvalost. Sílu úchopu rozdělujeme na maximální sílu, kterou něco udržíme. Vytrvalost, jak dlouho vydržíme úchop držet. Podle potřeby přizpůsobujeme trénink na maximální sílu nebo vytrvalost, či kombinaci.

Vis za ručník. Přehodíme přes hrazdu ručník. Zavěsíme se za ručník. Pro stižení cviku zmenšíme zapojení prstů od palce k malíčku. Využíváme vis v horní i spodní pozici, nebo přítahy.

Zpevnění úchopu na hrazdě. Chytneme se posledními články prstů za hrazdu. Prověsíme ruce a přitahujeme se pomocí stisku k hrazdě.

Práce s ketlbell-em. Držíme ketlbell, zároveň s naším zápěstím, míříme zápěstí i ketlbell před nás. Pěst i ketlbell držíme svisle. Nenecháme ketlbell se pohybovat do stran. Zvedáme ketlbell směrem vpřed a směrem k nebi.

Mačkání. Můžeme mačkat míčky. Mačkat můžeme i přímo vybavení na posílení úchopu.

Držení těžký ketlbell. Držíme v jedné nebo v obou rukách těžkou ketlbell. Buď držíme na místě nebo chodíme. Můžeme si to ztížit, že povolujeme stisk a držíme jen pomocí prstů a pak jdeme zpět do plného úchopu.

Přechytávání dlouhé osy. Držíme osu na šířku ramen. Držíme, úchopem, že jedna dlaň míří směrem od nás a druhá směrem k nám. Osu lehce nadhodíme nahoru. Vyměníme směry úchopů. Takto si přehazujeme osu rychle za s sebou.

Přechytávání se na hrazdě. Chytneme se do visu na hrazdě. Po jedné ruce měníme úchopy z podhmatu na nadhmat. Měníme jeden úchop za druhým. Jsme napůl přitaženi k hrazdě.

Síla úchopu a výdrž, celých rukou:

Ketlbell hold. Na bednu do výše hrudi, položíme 2x ketlbell. Chytneme ketlbell, tak že opřeme o hřbet předloktí spodní část závaží. Ruce jdou dlaněmi k sobě a lokty jsou v úrovni ramen. Držme závaží ve výši hrudi. Máme zpevněné břicho a nejdeme do záklonu.

Držení pytle. Přijdeme k těžkému zavěšenému pytli na box. Obejmeme pytel. Spojíme dlaně k sobě. Zvedneme pytel, tak aby jej nedrželi řetězy. Nenakláníme pytel na sebe. Držíme pytel na výdrž. Máme zpevněné břicho a nejdeme do záklonu

Držení sandbag. Obejmeme těžký medicinbal. Chytneme jej pod hrudí. Spojíme si dlaně k sobě. Držíme na výdrž. Máme zpevněné břicho a nejdeme do záklonu.

Síla úchopu youtube video

Odkaz na článek

Jak lze nahlížet na kondici a sílu v bojových sportech

Článek o kondici v bojových sportech

Jak lze nahlížet na kondici a sílu v bojových sportech

Analýza ztráty kondice

Jak můžeme nejlépe zjistit, kdy ztrácíme kondici?

Nejlépe když budeme simulovat zápas, ostrým sparringem.

Sparring si můžeme točit.

Co analyzujeme a kdy ztrácíme kondici:

Jakmile útočíme?

–       Když se nám hýbe soupeř do stran?

–       Jakmile staticky držíme?

–       Při obraně?

–       U wrestlingu?

–       Při statickém držení úchopů?

–       Při boji na zemi? (grappling)

Jaké další atributy mohou souviset ze ztrátou kondice?

·       Špatná technika

·       Zbytečné pohyby

·       Neznalost obran

·       Zatuhlost

·       Neschopnost si najít prostor pro vydechnutí.

Technika a energie

Volíme správnou techniku? Nebo bychom mohli zvolit lépe?

Při správné technice, bychom měli mít dobré postavení těla. Silnou páku vůči soupeři.

Dobrá technika. Dobrá technika není energeticky náročná. Jakmile je náročná, měla by vést k vítězství.

Opakování technik. Čím více budeme umět specifickou techniku lépe, tím spotřebuje méně energie.

Druhy bojových sportů a kondice

Úvod: Každý sport má svou specifickou kondici. Při některém více potřebujeme vytrvalost. U některých sílu a u dalších dynamiku.

Styl zápasníka. Přesto že různé bojové sporty mají různé zastoupení kondice, tak záleží i na stylu zápasníka. Někteří zápasníci, jsou silový, někteří zas dynamičtí. Někteří jsou aktivní a další jsou pasivní.

Muay thai. Převažuje vytrvalost a dynamika.

Grappling. Je to vytrvalostní sport. Technika. Silová vytrvalost.

Wrestling. Především dynamika, obratnost a síla.

MMA. Záleží na stylu zápasníka, MMA je nejvíce komplexní ze všech stylů.

Mobilita a energie

Snížená mobilita. Malé rozsahy mohou zvyšovat energetickou náročnost. Svaly s menší mobilitou ztěžují pohyb, následně techniku. Některé techniky vyžadují větší mobilitu než jiné.

Strech reflex. Schopnost svalů se automaticky aktivovat v reakci na pohyb, což přispívá ke stabilitě a efektivnosti techniky.

Typy zápasníků a kondice

Musíme zohlednit:

l Každý sport má předpoklady.

l Styl zápasníka.

Somatotyp. Typ postavy zápasníka, by měl zahrnovat jeho styl. Silný zápasník, by neměl vyhledávat vytrvalostní styl.

Přizpůsobení stylu. Snažíme se napasovat techniky a strategie do zápasu, aby vyhovovali somatotypu.

Diagnostika. Provedeme diagnostiku zápasníka a podle toho zvolíme styl tréninku.

Obecná a specifická příprava

Obecná příprava. Nemáme před sebou v blízkosti zápas. Udržujeme kondici. Ladíme techniku. Zaměřujeme se na slabé stránky, síla, hypertrofie. Delší tréninky, méně intenzivní.

Svalové řetězce. Je vhodné zaměřit se na komplexní cviky, kde spolupracují celé svalové řetězce. Tak nejlépe rozvíjíme sílu potřebnou v boji.

Poznámky k silovým výkonům:

l Benchpress: Svá tělesná váha

l Dřep: 1,5x tělesná váha

l Mrtvý tah: 2x tělesná váha

l Overhead press: 50–60% tělesné váhy

l Shyb: 10 přítahů

Poznámka: Tyto orientační hodnoty nám pomáhají sledovat silový progres a zjistit, kde je potenciál prostor ke zlepšení. Vždy je důležité dbát na techniku a bezpečnost při provádění těchto cviků.

Specifický trénink

Specifická. Máme před sebou v blízkosti zápas. Zvyšujeme kondici. Ladíme specifickou kondici a sílu. Dynamiku. Tréninky se krátí a zvyšuje se intenzita.

Hledání ztráty kondice: Kondici nejlépe zvětšíme daným sportem, nebo disciplínou, kde ztrácíme nejvíce kondici.

Kdy: Specifickou kondici trénujeme blíže k zápasu.

Jaké cviky volit? Vybíráme cviky, které jsou specifické pro naší ztrátu kondice. Můžeme využít i specifické sekvence.

Zvolení cviků v tréninku bojových sportů

Co nám pomáhá?

 

l Komplexní (více kloubové) cviky: Mrtvý tah, dřep, shyby, kliky na bradlech, výpady, přítahy – zapojují více svalových skupin najednou a posilují funkční sílu těla.

l Plyometrická cvičení: Plyometrické kliky, výbušné dřepy, medicinbalové slamy – rozvíjejí výbušnost a rychlá svalová vlákna, zásadní pro rány a explozivní pohyby.

l Cvičení s vlastní vahou: Kliky, dřepy, prkno, výpady – rozvoj core, stabilizace těla, flexibilita, koordinace a prevence zranění.

l Core a stabilizační cviky: Posilují hluboký stabilizační systém, zlepšují držení těla a efektivitu přenosu síly, což je klíčové pro techniku úderu či grapplingu.

l Kondiční kruhové tréninky: Kombinace různých cviků v sérii zvyšuje celkovou kondici, sílu i vytrvalost.

Co nám nepomáhá?

Izolované cviky bez jasné návaznosti: Zaměření pouze na bicepsové zdvihy, před kopávání nebo jiná jednoduchá izolovaná cvičení bez funkčního využití pro bojový sport zpomaluje progres a může prohlubovat svalové dysbalance. Izolované cviky, jsou vhodné pro prevenci zranění, nebo pro rehabilitační progres.

Nepřenositelné cviky: Například cvičení na nestabilních plochách, jako Bosu, nemá v reálných sportovních podmínkách téměř žádný význam. Taková cvičení nemají výrazný efekt na výkon v ringu nebo na žíněnce a často mohou odvádět pozornost od efektivních metod.

Kulturistický objemový trénink: Cvičení zaměřené výhradně na objem nestimuluje rychlostní složky a může snižovat dynamiku a flexibilitu potřebnou v zápasu. V některých situacích nejsou špatné, v období, kdy chceme připrat a v blízkosti nemáme zápas a chceme přejít do vyšší váhové kategorie.

Obecná příprava

Kompletní silové cviky (dřepy, mrtvý tah, shyby), základní cviky s vlastní vahou, core stabilizace, HIIT, kardio

Specifická příprava

Plyometrie, kruhové a intervalové tréninky, trénink s využitím zápasnických nebo boxerských pohybových vzorců

Těsně před zápasem

Dynamická koordinace celého těla, simulace zápasových situací, intervalová vytrvalost, mobilita, krátké silové bloky

Obecné cviky: Staví základní sílu, rozvíjejí hlavní svalové řetězce, zlepšují celkovou odolnost a kondici těla – jsou vhodné zejména na začátku sezóny nebo tréninkového cyklu.

Specifické cviky: Kopírují typické pohyby a zatížení z daného bojového sportu. Patří sem trénink s lapami, sparing, technické kombinace v tempu, údery s medicinbalem, hodiny a páčení v zápasnickém stylu.

Praktické rady k výběru cviků

Volba závisí na vašem sportu, aktuální úrovni, slabinách a období sezóny.

Pokud se výkon nebo síla stagnuje, změňte strukturu tréninku (vyzkoušejte jiný typ dřepů, změňte zátěž, počet opakování, typ intervalů apod.).

Čím blíž zápasu, tím by se trénink měl více přibližovat jeho reálným podmínkám (intenzita, intervaly, technika).

Kardio trénink jako doplněk

·      V zóně 2 (Můžeme při tom mluvit)

·      Dýcháme nosem

·      Čas: 45-90 minut

·      Stroje: (Echobike, skier, raw) Můžeme jet na jednom nebo stroje točit.

 

Kondice aerobní – Maximální tepová frekvence – HRV

·       Zóna 1–50-60 % MTF – regenerace

·       Zóna 2–60-70 % MTF – konverzační tempo

·       Zóna 3–70-80 % MTF – aerobní práh/maratonské tempo (90-120 min)

·       Zóna 4–80-90 % MTF – anaerobní práh (30-60 min tempo) /zátěž: odpočinek – 4-5:1

·       Zóna 5–90-100 % MTF – maximální aerobní výkon = VO2 max (10-12 min tempo) /odpočinek 3/4 cvičebního intervalu

Energetické systémy:

Proč to řešíme? Energetické systémy jsou základem pro poskytování energie svalům během cvičení a zápasu. Porozuměním, jaké zdroje energie tělo využívá při různých intenzitách a délkách výkonu, můžeme optimalizovat trénink a přípravu na zápas.

 

Jaké máme zdroje? Existují tři hlavní energetické systémy:

Fosfagenový systém – Využívá ATP a kreatinfosfát, poskytuje rychlou energii pro krátké, maximálně intenzivní výkony (např. výbušné údery).

Glykolytický (anaerobní) systém – Rozkládá sacharidy bez kyslíku, dodává energii pro středně dlouhé a intenzivní výkony (např. delší úseky zápasu).

Oxidativní (aerobní) systém – Díky kyslíku rozkládá sacharidy a tuky pro dlouhotrvající, nižší intenzitu výkonu (např. dlouhá vytrvalost během zápasu).

Časy tréninku v přípravě na zápas

 

Kdy se orientujeme podle počtu kol a času? Pouze v přípravném období na zápas.

Základní informace. Jedna ze základních informací je počet a délka kol v zápasu, podle toho přizpůsobujeme trénink.

Příklad:

Grappling: Může trvat kolo 5-10 minut. Počet kol, bývá jen jedno. Může být však prodloužení.

Thajský box: Může trvá 3×2 nebo 3×3 minuty ale i 5×3 minuty. Pauza 1 minuta, mezi koly.

MMA: Profi 3×5 minut až 5×5. Amatérský 3×5 nebo 2×5 minut. Pauza 1 minuta, mezi koly.

Počet a délka kola. Podle délky blížícího se zápasu se nastavuje počet kol a čas kola na tréninku.

Nastavujeme si 2 kola v tréninku navíc. Nastavujeme si o 2 kola navíc, než máme zápas. Je to z důvodu simulace náročnosti jak fyzické, tak i psychické v zápase.

Kde nastavujeme čas a počet kol v tréninku? Je ideální nastavit o dvě víc.

Při: Rozehřátí na tréninku. U nácviku technik. Při cvičných soubojích.

Rozložení síly. Je důležité správně rozložit sílu a pomocí tréninku toho jde dosáhnout. Tím že, opakujete délku kola, které pojedete v zápase.

Zvětšení intenzity. Prostřídání se na jednom. Při tréninku můžeme nechat na jednoho sportovce po minutě vystřídat i méně výkonné sportovce. Díky tomu můžeme simulovat zápasové tempo.

Postupné zatížení. Začínat by se ale mělo s menším zatížením postupně zvedat, až se dostanete do zápasové intenzity.

Méně je někdy více. Při zápase, kdy máte v zápase vypsaná kola na 3×3 minuty a trénujete kola 3×5 minut tak to neznamená, že budete mít lepší kondici. V delších kolech si budete rozkládat energii a pak zjistíte, že 3 minuty jsou kratší ale o to intenzivnější.

Obecná příprava. V obecné přípravě nehrají konkrétní kola a časy takovou roli. Můžeme si dovolit trénovat delší dobu a méně se věnovat kondici a více techniky.

Zvolení adaptace

Při přípravě je důležité zaměřit se na různé aspekty:

1.    Kombinace adaptací v tréninku: Adaptace, jdou mezi sebou lépe, či hůře kombinovat. Některé se navzájem ruší, některé se navzájem podporují.

2.    Kvalita pohybu – technika šetří energii a zabrání zbytečným zraněním.

3.    Maximální síla – základ pro všechny pohyby; více síly znamená vyšší výkon.

4.    Silová vytrvalost – schopnost vydržet opakované silové výkony.

5.    Hypertrofie – tvorba svalové hmoty, je ale potřeba ji dobře načasovat, aby nenarušovala rychlost a výbušnost.

6.    Výbušnost – rychlý a silný pohyb, klíčový v bojových sportech.

7.    Anaerobní kondice – důležitá pro krátkodobé intenzivní úsilí bez kyslíku.

8.    Aerobní kondice – umožňuje rychlejší regeneraci a dlouhodobou výdrž.

9.    Vytrvalost – hlavně pro udržení výkonu během celého zápasu nebo turnaje.

Dysbalance a jejich vliv na výkon

Poměr svalů (Svalové dysbalance)

·       Svalová dysbalance znamená nerovnováhu mezi jednotlivými svalovými skupinami. Nejčastěji se jedná o rozdíl mezi silově dominantními a oslabenými skupinami, což ovlivňuje stabilitu, efektivitu pohybu i prevenci zranění.

·       Příkladem může být Silné prsní svaly a slabé mezi lopatkové svaly – to vede ke kulatým zádům a omezenému rozsahu pohybu v ramenou.

·       V bojových sportech je důležité udržovat rovnováhu mezi „tahovými“ a „tlakovými“ svaly, pravou a levou stranou těla, horní a dolní polovinou. Komplexní trénink a kompenzační cvičení této nerovnováze předcházejí.

Držení těla

Správné držení těla je základem efektivního pohybu, silového projevu i prevence přetížení.

Špatné držení těla. Například předsazená hlava, prohnutá bedra, vyosená pánev. Snižuje sílu, zbytečně zatěžuje některé klouby a zvyšuje riziko únavových zranění.

Vědomá korekce postury (správné nastavení hlavy, ramen, pánve) a pravidelné posilování hlubokého stabilizačního systému je nutnou součástí přípravy sportovce.

Uhýbání pohybu (Kompenzační pohyby)

·       Pokud je některá část těla slabá či ztuhlá, tělo má tendenci si „ulevit“ kompenzačním pohybem – například vychylovat těžiště, ohýbat záda při zdvihu činky, nebo krouživě vytočit paži.

·       Tyto kompenzace vedou k dalšímu přetížení okolních svalů a kloubů a často jsou příčinou chronických bolestí nebo úrazů.

·       U bojovníků se často projevuje jako „uhýbání“ těla při úderu nebo úhybu, protože některé části svalového řetězce nejsou optimálně zapojené.

Dysbalance mezi rychlými a pomalými svalovými vlákny

Svaly se skládají z pomalých (typ I) a rychlých (typ II) svalových vláken.

Každý jedinec má vrozený poměr, ten lze ale do jisté míry ovlivnit tréninkem.

Pomalá vlákna. Pomalá vlákna jsou zodpovědná za vytrvalost a delší udržení výkonu.

Rychlá vlákna. Rychlá vlákna generují sílu a výbušnost, což je zásadní pro explozivní techniky a krátké intenzivní akce.

Dysbalance – například výrazná převaha rychlých vláken bez dostatečné vytrvalosti. Může vést k rychlému unavení během zápasu, nebo naopak k nedostatku výbušnosti.

Proto se trénink specificky zaměřuje na rozvoj potřebných typů svalových vláken podle individuálních potřeb a disciplíny.

Periodizace

Význam: Periodizace je rozvržení tréninků v určitém období, tak, aby trénink byl efektivní.

Cykly:

Mikro cyklus – Dny. Rozdělujeme si těžké a lehké tréninky, volné dny a dny zaměřené na regeneraci.

Kombinace tréninků za den:

Lehký a těžký – Ideální vzor.

Střední a lehký – Bezproblémové

Těžký a střední – Musíme myslet, na to že ideálně by měl být další lehký, nebo žádný trénink.

Těžký a těžký – Riziko zranění, ideálně další den volno.

Těžký a volno – Těžký trénink a čas na regeneraci.

Lehký – Ideální, při dlouhodobé únavě, projetí technik.

Mezo – Týden – týdny. Nastavení si počet tréninků v týdnu. Nastavení si volného dne. Těžkých a lehkých tréninků v týdnu. Může to být období do zápasů.

Deload – Týden, který je volnější a který nám pomůže následně progresivněji růst. Oddaluje syndrom vyhoření. Máme méně tréninků, nebo více lehčích tréninků.

Makro – Roční – Sezóna. Nastavit si počet zápasů v sezóně. Nastavení si dovolené. Zvolení vrcholu přípravě před zápasem. Přibírání, hubnutí.

Úspora energie

Nejslabší články. Snažíme se cílit na slabé stránky soupeře, nebo těla.

Styl zápasníka a potřebná míra kondice. Některé styly zápasníků berou více kondice než jiné. U některých sportovců hledáme styl, kde šetří energii. U dalších se snažíme kondicí unavit soupeře. Měli bychom tak vědět na jaké škále se orientovat.

Zvolení technik. Některé techniky berou více energie, než jiné. Proto je dobré balancovat s tím, kdy, kterou techniku použít. Obecně zvedání soupeře, bere mnohem více energie, než soupeře například zakročit. V určitých situacích je lepší riskovat, v dalších zase být opatrnější.

Taktika v zápase. Obecně, je dobré, zvolit takovou taktiku, kdy soupeř vydává více energie než vy. Obecně by to mohlo být, že soupeře unavujeme kontrolou v dominantnějších pozicích, než je soupeř.

Hledání si prostoru na vydechnutí. V zápase, jsou chvíle, kdy si můžeme vydechnout, je dobré, takové místa najít. Následně klidníme dech a uvolňujeme tělo. Lepší, je, když tuto výhodu, necháte pouze sobě a nedarujete jí i soupeři.

Zapojení síly a kondice do tréninku

V tréninku: Práce na kondici v drilech, technikách a sparringu. Projíždění sekvencí a řízené sparringy.

Mimo trénink: Rozvoj síly a dynamiky, samostatné kondice.

Zapojení posilovacích cviků do bojových tréninků. Obecně by mělo platit, že v tréninku bojových sportů cílíme na techniku, sekvence, sparring a dril technik. Pro sportovce, kteří mají mnoho tréninků platí, že posilovací cviky, jsou rizikový faktor pro zranění. Pro člověka, který dojde, jednou dvakrát za týden na trénink, to může být benefit.

Psychická zátěž a kondice v zápase

Jak souvisí kondice a psychika?

Kondice a psychika jsou úzce propojené. Když je sportovec fyzicky dobře připravený, roste i jeho psychická jistota a schopnost zvládat stres. Naopak s narůstající únavou se snižuje schopnost soustředění, roste náchylnost k chybám a psychický tlak se zvyšuje.

Psychická únava ovlivňuje tělesný výkon. Pokud sportovec čelí velkému stresu, brzy se projeví pokles energie, zpomalení reakcí a vyšší riziko ztuhlosti svalů nebo křečí.

Kondičně slabší sportovci často nejvíc psychicky “odpadnou” ve druhé polovině zápasu, kdy nestačí držet krok s tempem soupeře.

Práce na psychice

Pravidelnost: Dlouhodobá a systematická práce – psychická odolnost se buduje tréninkem stejně jako fyzická kondice.

Mentální trénink: Zaměřit se na krátkodobé cíle, pozitivní sebehodnocení, naučit se vypořádávat s chybami a zůstat soustředěný i v náročných chvílích.

Podpora týmu/mentora: Otevřená komunikace a podpora trenérů nebo zkušených sportovců usnadňuje práce se stresem.

Psychika, ztráta energie a ztuhlost svalů

Vliv stresu: Vysoká psychická zátěž může způsobit zvýšenou aktivitu sympatického nervového systému, což vede ke zrychlenému tepu, vyšší spotřebě energie a snazší únavě svalů.

Svalová ztuhlost: Úzkost a strach často vyvolávají mimovolní napětí svalů, což odebírá energii a snižuje pohybovou efektivitu.

Zpětná vazba tělo-psychika: Fyzická únava zhoršuje koncentraci a rozhodovací schopnosti, naopak špatné mentální nastavení může fyzickou kondici výrazně snižovat.

Svaly a zranění

Svaly nám pomáhají výrazně snižovat riziko zranění díky několika klíčovým funkcím:

Stabilizace kloubů a páteře: Silné a koordinované svalové řetězce zajišťují správné držení těla a stabilizaci kloubů během pohybu. Tím snižují riziko přetížení nebo nesprávných pohybů, které by mohly vést k úrazům, například výronům nebo natažením vazů.

Absorpce a rozložení sil: Funkční svalové řetězce Svaly spolupracující ve vzájemném propojení, si pomáhají rozkládat nárazy a síly působící na tělo během boje. Tím zmírňují dopady na klouby a měkké tkáně, což snižuje míru a závažnost zranění.

Prevencí chronické a akutní únavy: Vyvážený svalový poměr a preventivní kompenzační cvičení podporují optimální pohybové vzory, eliminují bolest a předcházejí chronickým problémům, které by mohly vést k větším zraněním.

Zvýšení odolnosti proti traumatu: Silné svaly a jejich správná koordinace umožňují rychlejší reakci na nečekané situace a snižují pravděpodobnost vážných úrazů, jako jsou luxace nebo natažení svalů či vazů.

Snížení míry zranění: Pravidelný silový a funkční trénink zvyšuje celkovou fyzickou odolnost a stabilitu, což dokládají i studie prevence úrazů v bojových sportech. Klíčová je i rozcvička se zaměřením na zahřátí svalů a dynamický strečink, které zvyšují pružnost a připravují svaly na zátěž.

Porovnání sportovce techniky a síly a kondice

Technika VS síla. Většinou vyhrává technika nad silou. Síla většinou opadne. Technický člověk si udrží energii.

Technika VS Technika a síla. Při stejné nebo podobné úrovni techniky vyhrává člověk s větší silou.

Technika a síla VS síla. Tato variace je jasná. Síla prohrává.

Kondice Vs Technika. Vyhrává technika nad kondicí, většinou. Při ztrátě kondice se zhoršuje technika.

Technika a síla VS Technika a kondice. Tato bych vsázel na délku zápasu. Jde o roli času v zápase. Síla je nejsilnější na začátku zápasu a následně klesá. Naopak kondice, je slabá na začátku ale čím déle roste čas v zápase, tím se zvyšuje šance na výhru.

Nesmysli v tréninku

Bosu – cvičení na nestabilní ploše často nemá přenositelnost do reálných bojových pohybů.

Nepřenositelné cviky – izolované nebo nereálné pohyby, které nezlepšují výkonnost v zápase.

Zbytečné věci – tréninkové metody, které nevedou k reálnému zlepšení výkonu nebo kondice. Rozvoj dynamiky na konci tréninku.

Špatná struktura tréninku. Zvolení pořadí cviků. Zvolení cviků. Špatné zvolení odporu.

Bonus – trénink lidí, kteří mají pasivní styl a ztrácí kondici v zápase

Před sparringem zatížíme člověka, kondičním drilem (Echo bike) nebo jiný kondiční systém. Tím donutíme člověka, který normálně ve sparringu kvůli svému stylu neztrácí kondici.

Riziko: Zvyšuje se tím, riziko zranění, proto je potřeba implementovat tento systém postupně a kontrolovaně.

Evidence base přístup

Trénink a příprava by měly být založené na vědeckých poznatcích a ověřených metodách, aby byl výkon co nejefektivnější a nejbezpečnější

Na co se zaměřit v bodech:

·       Rychlost

·       Změny směru.

·       Reflexy

·       Svalové řetězce

·       Propriocepce

·       Neurovizuální trénink.

·       Síla

·       Obratnost.

Závěr

Silově kondiční příprava v bojových sportech je důležitá, ale pro výkon v daným sportu je sekundární. Chcete být dobří v MMA? Dělejte MMA. Posilování je primární, aby vaše tělo bylo silné a vydrželo tréninky a snížila se rizika zranění. Nemůžete však očekávat, že když budete silní a kondičně vybavení, že budete automaticky dobří v bojovém sportu. Zařaďte posilovnu a kondiční trénink jako sekundární. Věřte, že když budete mít čtyři těžké silové tréninky, nebudete schopni efektivně fungovat v bojovým sportu, minimálně ne z dlouhodobého hlediska.

Odkaz na článek

Resilience – Lekce z knihy – Nic mě nezlomí - Zvýšení psychické odolnosti

Článek o odolnosti a překonání

Resilience – Lekce z knihy – Nic mě nezlomí

Úkol #1 – Sepsání strastí

Sepište, co vás trápilo v minulosti a co vás trápí teď. Sepište ty i ty nejhorší věci, co se vám kdy děli. Nebude to příjemné. Následně je ukažte, komukoliv chcete.

Úkol #2 – Zrcadlo zodpovědnosti a lístečky

Napište si na lepící bločky své nejistoty, cíle, sny. Přilepte je na své zrcadlo. Každý den si tím připomínejte, že jdete za svými sny. Chcete být chytřejší, učte se. Chcete zhubnout, zhubněte. Buďte k sobě upřímní.

Úkol #3 Práce na nekomfortních věcech

Vezměte si sešit, sepište si věci, které odkládáte a jsou vám nepříjemné. Nemáte rádi chlad otužujte se. Neradi komunikujete, tak komunikujte. Pracujte na věcech, které nemáte rádi. Začněte od těch menších a přejděte k těm náročnějším.

Úkol #4 – Uchvácení duše

Jak aplikovat Taking Souls v praxi? Identifikuj svůj “terč”. Metodu lze aplikovat jak na soupeře (např. v soutěžním sportu, armádě, podnikání), tak na vlastní vnitřní pochybnosti. Urči, kdo nebo co je tvůj protivník – může to být trenér, kolega, protivník v soutěži nebo dokonce vlastní mysl. Překonej očekávání. Překvap okolí i sám sebe tím, že budeš dělat více, než se od tebe čeká. Příklad ve sportu: Když soupeř vidí, že jsi unavený, čeká, že zpomalíš – místo toho ještě přidáš.

Úkol #5 – Vizualizace

Nepřemýšlejte nad věcmi, které nejdou změnit. Představte si svou překážku. Stanovte si nový cíl. Představujte si, jak tuto překážku překonáváte, takticky, prakticky, a nakonec jak se u toho cítíte. Můžete si cíl rozkouskovat a představovat si více částí. Představujte si i jak překonáte obtíže. V hlavě překonejte překážky.

Úkol #6 – Dóza na sušenky

Pomyslná dóza na sušenky odkazuje na mámu, která sbírala drobné do dózy na sušenky, a i v těch nejtěžších chvílích byla schopná vydolovat nějaké peníze z dózy. Do deníku si sepište své výhry, své trofeje. Své překážky, které jste překonali. Útrapy, co jste překonali. Od velkých úspěchů po ty úplně malé. Když nemáte své úspěchy, vytvořte si je a překonejte se. Jakmile pak budete něco chtít něco vzdát, hrábněte si do své misky s úspěchy a opřete se o ně.

Úkol #7 – Odstranění regulátorů z mysli

Překonávejte se. Stanovte si cíl a ten překonejte, pět až deset procent navíc. Udělejte víc kliků, uběhněte o pár kilometrů dál. Ukažte mysli, kdo je pánem a překonávejte bolest.

Úkol #8 – Rozplánujte si čas

Nejdříve si zapište každou činnost, co děláte a jak dlouho trvá. Takhle vypracujte svůj celý týden. Zapište si vše, jak dlouho jste u mobilu, jak dlouho se díváte na televizi, jak dlouho se bavíte s přáteli. Na další týden si vytvořte harmonogram. Zaměřte se na omezení věcí, které můžete zredukovat. Naplánujte si čas na jídlo i na odpočinek. Podívejte se na své úkoly a soustřeďte se pouze na jeden a ostatních věcí si nevšímejte.

Úkol #9 – Pro výjimečné

Přesto, že jste dosáhli toho, co jste chtěli nepřestávejte. Překonejte sami sebe. Buďte nejlepší mezi nejlepšími.

Úkol #10 – Rekapitulace

Napište si své úspěchy a co jste překonali. Napište, jaké jste měli překážky a jak jste je překonali. Na co jste při překonávání mysleli. Zrekapitulujte si svůj život. Najděte své nezdary a zkuste je překonat. Vaše předchozí cesta na překonání překážek vám tohle usnadní. Pamatujte si, že když jste na dně, tak máte ještě 40 % svých možností, šáhněte si do pomyslné dózy a vylovte své úspěchy od kterých se odrazíte zpět.

Odkaz na článek

Na čem jde pracovat v posilovně, mimo kondici a sílu?

Stabilita – Práce na rovnováze, nejen ve sportu, ale i v běžném životě.

Mobilita – Práce na kloubních rozsazích – Statickým strečinkem nebo metodou PNF

Neuro-vizuální – Práce, ve které rozvíjíte svoje oči a své vnímání. Zaostření nebo periferní vidění.

Postřeh – Postřeh je důležitý i při řízení, nebo prevenci před pádem. Ve sportech je nedílnou součástí.

Rychlost – Schopnost zrychlit je často u sportů důležitější než samotná síla. S ohledem na sporty, kde je síla dominantní.

Změna směru. V různých sportech je důležité rychle změnit směr, jako jsou bojové sporty, hokej, fotbal.

Rozvoj koordinace – Rozvoj koordinace rozvijí i náš mozek. Mozek je stavěný na to, abychom se hýbali, přežili, ulovili kořist.

Rekonvalescence – Návrat nebo prevence před zraněním.

Rozvoj propriocepce – Schopnost vnímat své tělo v prostoru, souvisí i se stabilitou.

Zapojení CNS – Zapojení svalů a nervů při pohybu. CNS = Centrální nervová soustava.

Stabilizace – Schopnost správně držet tělo, jak při chůzi, tak i při sportu nebo posilování.

Článek

Odkaz na článek

Rozdělení tréninků pro MMA

Úvod do problematiky

Pokud chcete zápasit, je v hodné mít rozvržené tréninky. Myslím, že mnoho lidí trénuje v malé kvantitě. MMA je hodně komplexní sport, kde potřebujete zahrnout široké spektrum dovedností. Jakmile začneme opomínat jednotlivou disciplínu, začneme ztrácet v zápasech.  Jelikož, je toho mnoho, spolupracujte v gymu mezi sebou, domlouvejte si tréninky a nebuďte líní. 

Zahrnutí stylu:

Ne, každý je komplexní. Spousta lidí se zaměřuje na nějakou disciplínu, kterou preferuje a té se věnuje více, to je potřeba zohlednit na rozložení pro periodizaci. 

Týden a periodizace

  • MMA 2x
  • Grappling 2x
  • Wrestling 1-2x
  • Striking 1-2x
  • Síla x kondice 1-2x
  • Rest day 1x

Kombinace tréninků za den:

  • Lehký a těžký
  • Střední a lehký
  • Těžký a stření
  • Těžký a těžký
  • Těžký a volno
  • Lehký

Jak si zajistit tréninky:

  • Skupinové tréninky
  • Soukromé tréninky
  • Kombinovat více klubů
  • Openmat (Otevřený gym)
  • Zkušenější parťák 
  • Samostatný trénink (Běh, silovka, kondice, práce na boxovacím pytli, mobilita)

Bonus:

  • Výjezdy na sparringy 
  • Tréninkové kemp
  • Záznam sparringů
  • Tréninky mobility
  • Rehabilitace

Závěr:

Neopomíjejte na prevenci. Dobrou regeneraci, která zahrnuje spánek. Stravu, odpočinek. Na tréninky buďte připraveni na tréninky, mějte nachystané suplementy, jídlo a hydrataci. 

Odkaz na článek

Dýchání při tréninku a zvýšení kondice

Sub-maximální výkon a dýchání nosem. Dýcháme do 90 % svého maximálního úsilí nosem. Nad 90 % dýcháme pusou.
 
Dýchání nosem a regulace výkonu. Ze začátku, musíme snížit výkon ve sportu tak, abychom dokázali dýchat nosem. Výkon jde ze začátku dolů, ale následně při výkonu nad 90% maximálního výkonu vzroste naše fyzická kondice.
 
Klidnění dechu. Při tréninku se snažíme klidnit dech a vracet se k dýchání nosem.
 
Zádrže dechu a zvýšení tolerance na oxid uhličitý. Při tréninku, kdy při aktivitě zadržujeme dech, zvyšujeme tak toleranci na Oxid uhličitý (Co2) a tím zvyšujeme vytrvalost. Zádrže dechu, začínáme až po výdechu.
 
Maska omezující přísun vzduchu.
 
– Maska. Omezuje přísun vzduchu do plic. Díky tomu se sportovec lépe adaptuje na ztížené podmínky, jako je zápas nebo závod.
 
– Napodobení tréninku ve vysoko nadmořských výškách. Mnoho sportovců jezdí trénovat do vyšších nadmořských výšek, aby zvětšili toleranci na oxid uhličitý v těle.
 
– Příklad: Šerpové, lidé, kteří horolezcům pomáhají nosit zavazadla do extrémních nadmořských výšek.
 
– Dýchání pusou zvyšuje nervozitu. Dýcháme primárně nosem. Dýchání pusou je reakce na maximální výkon a stresovou reakci. Při dýchání pusou tělo alarmuje na stresovou situaci.
 
Nos vs pusa.
· Tělo je stavěné na dýchání nosem.
· V nose, se dějí procesy jako vlhčení vzduchu.
· Úprava teploty vzduchu na teplotu lidskou těla.
· Filtrace bakterií.
· Nos je skladiště oxidu dusnatého. (Otevírání a uzavírání cév) (Regulace homeostazi)
· Dýchání nosem přijme o 10-20% větší množství kyslíku.
 
Špatné okysličení. Špatné okysličení těla se dá poznat i podle chladných rukou a nohou.
 
Pře dýchání. Nadměrné dýchání
Co je pře-dýchání? Pře dýchání je stav, kdy do těla dostaneme velké množství kyslíku. Zároveň v sobě máme málo oxidu uhličitého, protože, jsme ho kyslíkem vypudili.
 
Hlasitost dechu. Známka nadměrného dýchání je, když slyšíme že hlasitě dýcháme. To nám zhoršuje vstřebávání kyslíku do svalů.
 
Oxid uhličitý a jeho funkce. Oxid uhličitý v krvi pomáhá dostat se kyslíku do svalů.
 
Únava svalů. Pře-dýchání zabraňuje okysličení svalů a svalová únava vzroste.
 
Lapání po dechu je chyba. Zklidnění dechu. Při rychlém nadechování a vydechování tělo neokysličíme. Snažíme se rychle zpomalit dýchání a zklidňujeme dech.
 
Pozice těla a dýchání.
Zmenšení místa pro plíce. Při pozicích těla, kdy se krčíme, zmenšujeme prostor pro nafouknutí plic a dýchání je těžší.
 
Neohýbáme se při únavě. Při ohýbání zhoršíme možnost práce plic. Proto se při pauze nebo konci aktivity narovnáme a uděláme prostor pro plíce.
 
Dýchání není jednoduché
– Dýchání je svalově náročná disciplína.
– Do dýchání zapojujeme velké množství orgánů a svalů.
– Za den se nadechneme průměrně 2 2000x
 
 
Rozdíl dýchání mezi savci a plazi
– Savci. Savci jako, my lidé se díky tvaru páteře můžeme hýbat dopředu a dozadu. Díky tomu můžeme běhat a hýbat se na delší vzdálenosti než plazi. Díky tomu se nám nezmenšuje prostor pro plíce při pohybu.
 
– Plazi. Plazi se při pohybu musí hýbat do stran. Kvůli tomu při pohybu nemohou efektivně dýchat, proto, nejsou dobří ve vytrvalosti. Plíce při pohybu plazů, nemají prostor, proto aby se mohli nadechnout musí zastavit. Může za to rotace do stran.
Odkaz na článek

Předzápasová příprava pro MMA

Informace, které potřebujeme znát:
  • Jak dlouho máme čas? Jak dlouho máme času do sportovního utkání.
  • Jaká jsou pravidla? Základní informací je znát vymezení pravidel, podle nich se vymezí trénink.
  • Zaměření se na soupeře. Pokud známe soupeře předem, je dobré specifikovat přípravu na konkrétního sportovce.
  • Místo zápasu. Jak daleko je zápas? Je-li potřeba příjezd den předem?
  • Časy a utkání. Abychom specifikovali přípravu, je vhodné zařadit správné intervaly. Čas kola, počet kol, počet zápasů, délka pauz.
 
Periodizace tréninků
Definice. Časově uzavřený tréninkový celek, v němž se řeší jeden nebo více tréninkových úkolů, které spolu vzájemně souvisejí. Periodizace Je důležitá u závodníků. Rozdělení cílů, druhů tréninků.
 
Období mimo zápas (Off season)
Období, kdy nemáme v plánu sportovní utkání
Budujeme svalový objem a sílu.
Udržujeme si kondici.
Využijeme čas na regeneraci, dovolenou. Mentálně si můžeme odpočinout.
Můžeme pracovat na chybách a učíme se nové techniky.
Využíváme rozmanitých tréninků. Trénovat můžeme obecné techniky.
Léčíme zranění a fyzické neduhy.
 
Období do zápasu (In season)
Období, kdy známe termín zápasu.
Zaměříme se na specifické techniky.
Máme intenzivnější trénink po kratší dobu i třeba do půl hodiny.
Upravíme si čas podle počtu kol a délky zápasu. Je vhodné nastavit o 2 kola víc, než je zápas.
 
Mikrocyklus
 
  • Denní
 
  • Rozdělení celého dne. Denní harmonogram.
  • Nejdříve si rozdělíme dny na tréninkové a odpočinkové dny.
  • Následně si plánujeme tréninkový den.
 
Od budíčku po spánek:
Vstávání. V kolik hodin budeme vstávat? Stihneme se v klidu nachystat? Stíháme snídani?
Tréninky. Jaký počet tréninku máme za jeden den? Zvládneme počet a objem tréninků v jeden tréninkový den? Máme rozdělený trénink na lehký a náročný?
 
Strava. Kolik jídel mám dnes sníst? Mám nachystaná jídla předem? Musím dnes chystat jídla na dnešek, nebo další dny? V kolik hodin musím pojíst, aby mi vytrávilo? Mám nachystané svačiny předem? Odpovídá množství a kvalita jídla náročnosti tréninku konkrétního tréninkového dne.
 
Odpočinek. Mám mezi tréninky čas na odpočinutí?
 
Povinnosti. Stíhám své povinnosti? Mám sepsané, jaké povinnosti musím dnes splnit?
 
Před chystání. Mám nachystané oblečení na dnešní a zítřejší den? Mám nachystaná jídla a svačiny? Mám nachystané věci na trénink? Mám nachystanou suplementaci před a po tréninku?
 
Spánek. Udržuji si jeden čas, kdy chodím spát a kdy vstávám? Kolik hodin naspím, když půjdu spát v 22:00 hodin a nebudu unavený? Vím, kdy se nachystat na to abych šel spát?
 
  • Týdenní
Tréninkové a odpočinkové dny. Rozdělíme si dny v týdnu na dny, kdy máme tréninky a na den nebo dny, kdy máme odpočinek.
 
Odpočinkový den. Máme opravdu odpočinek? Máme aktivní nebo pasivní odpočinek? Máme (cross trénink) trénink jiného sportu (plavání) nebo rehabilitační trénink? Jdeme na masáž nebo saunu? Jdeme do přírody si odpočinout? Čekají mě v můj odpočinkový den stresové situace?
 
Počet tréninků v týdnu. Stanovíme si počet tréninků v jednom týdnu.
 
Lehké a těžké tréninkové dny. Můžeme si zvolit varianty. První varianta je rozdělení si tréninků v jednom dni, které jsou vyvážené, lehký a těžký trénink. Další varianta je mít těžké tréninky v jednom dni a další den lehké tréninky, nebo den volna.
 
Mezo-cyklus
 
Měsíční nebo více měsíční cyklus
Od kdy začíná mezo-cyklus? Tento cyklus začíná ve chvíli, kdy se dozvídáme, že máme sportovní událost. Ideální jsou tři měsíce.
 
Na začátku nastavujeme taktiku:
Jaké naše chyby musíme zlepšit?
Jaké silné stránky budeme pilovat?
 
Jaký zápas nás čeká? MMA. K1. Muay thai. Grappling. Jaké pravidla zde budou?
Intervaly? Nastavíme si intervaly tréninku. Kola, pauzy, délka kol.
 
Konkrétní soupeř/ soupeři. Nastavení taktiky, techniky. Silné a slabé stránky soupeře. Jaké techniky budou na soupeře platit a jak nás soupeř může ohrozit?
 
Jaký máme cíl? Opravit chyby? Zařadit novou techniku. Cíl musí být specifický a v zóně kontroly.
 
Začátek cyklu
 
Síla a svaly. Práce na svalovém objemu a práce na svalové síle.
 
Práce na obecných technikách. Všestranný rozvoj.
 
Udržování si kondice. Udržujeme kondici, tak abychom zvládali tréninky.
 
Učení se nových technik. Můžeme zařadit, jednu dvě nové techniky, které soupeř nebude očekávat.
 
Čas tréninku. Můžeme praktikovat delší tréninkové jednotky.
 
Cvičné souboje. Můžeme zařadit cvičné zápasy, které jsou tvrdé. Následně jej můžeme natočit a vytvořit rozbor videa, chyb a silných stránek.
 
Konec tréninkového cyklu
 
Techniky. Práce na specifických technikách. Dril technik.
 
Ladění detailů. Ladíme detaily, nevymýšlíme nové taktiky a techniky.
 
Lehké cvičné souboje. Souboje zaměřujeme na techniku. Trénujeme reflexy a reakce. Opakujeme specifické techniky. Do soubojů nedáváme tvrdost a nepřiměřenou sílu.
 
Práce na silové kondici. Zvyšujeme kondici. Zařazujeme dynamickou sílu. Zrychlujeme pohyb a techniky.
 
Ladění váhy. Hubneme nebo si udržujeme váhu. Držíme zdravé stravování.
 
Pohyb. Pracujeme na správném pohybu. Uvolnění se v pohybu.
 
Nastavení mysli. Připravujeme se v mysli, že máme zápas. Praktikujeme vizualizaci zápasů a scénářů. Nastavujeme v mysli kontrolovanou agresi.
 
Odpočinek a regenerace. Dbáme na regeneraci, odpočíváme. Protahujeme se. Pracujeme na mobilitě a zařazujeme rehabilitační cviky.
 
Tréninkové jednotky. Zařazujeme kratší a intenzivnější tréninky. Zaměřujeme se na rychlost a dynamiku.
 
Makro cyklus
Je roční nastavení cílů
  • Dopředu si naplánujeme své cíle.
  • Rozdělíme si období na zvýšení svalové hmotnosti.
  • Rozvíjení techniky.
  • Určíme si závodní období. Počet zápasů nebo turnajů, které chceme absolvovat.
  • Regenerační období. Naplánujeme si dovolené. Období mimo sezónu.
  • Počet mezo-cyklů. Jaký počet přípravných období absolvujeme za jeden rok?
Odkaz na článek

Všechny možné pozice Pro grappling a MMA

MMA trénink na podlaze v tělocvičně

Odkaz fotky pozic s popisem zde!!!

Mount (vítězná) Top Mount – Jeden leží na zádech a druhý sedí na břiše nebo hrudi.

Open guard – Jeden za dvojice leží na zádech a druhý je před nohama ležícího.

Close guard – Jeden ze dvojice leží na zádech a drží soupeře sevřeného kolem pasu pomocí nohou. Druhý klečí před soupeřem.

Turtle (Želva) – Člověk je zabalený na čtyřech tak aby byl zakrytý, druhý člověk pracuje nad ním.

Side, (T) Téčko, kříž – Pozice. Kdy jeden leží na zádech a druhý je ze strany ležícího.

North – South – Pozice kdy jeden je na zádech a druhý nad soupeřem. Přitom hlava míří k soupeřovým nohám a opačně.

Half – guard – Pozice, kdy je jeden na zádech druhý nad soupeřem. Sportovec ve spod drží nohama jednu soupeřovu nohu.

Back – mount – Jeden je za zády soupeře. Zezadu drží háčky nohou soupeře

Butterfly guard – Pozice, kdy je jeden na zádech a drží druhému háčky pomocí nártu. Jeden nebo oba dva háčky. Nárty drží na vnitřních stěnách druhého. Druhý sedí před nohama ležícího na zádech.

Front head lock – Jeden je v pozici, kdy je předkloněný druhý je před ním a drží pod sebou. V pozici S-belt – body lock – chin strap – double armpits.

High ball ride. Pozice, kdy jsme v zádech soupeře. Máme pouze jeden háček nohy, kolem vnitřního stehna soupeře. Druhá noha jde přes záda. Je opřená o kyčel soupeře. Spodní nohu provlečeme do křižné strany a spojíme si nohy k sobě u kotníku. Nahoře držíme úchopy jako body lock, nebo S-belt.

Knee shield. Pozice podobná close guardu. Člověk na zádech leží na boku. Spodní nohou vytváří pod kolenem háček. Druhá noha je pokrčená a vytváří bariéru mezi hrudí a břichem, holeň tlačí do těla.

Quater Guard. Pozice připomínající half guard. Rozdíl je však, že zachycená noha, člověka nahoře není u stehen ale pouze u kotníků.

Jeden leží na zádech, druhá je nad soupeřem. Podobně jako v pozici vítězná.

V článku na odkaze najdete další…

Odkaz na článek

Sebe vědomí a jiné sebe...

  • Sebevědomí: Je rozdělené na dvě slova: sebe a vědomí. Vědomí o sobě.
  • Sebedůvěra: Znamená znát své silné stránky. Věřit si, v tom, co dokážeme.
  • Sebeuvědomění: Sebeuvědomění je schopnost se pozorovat a odlišit se od ostatních.
  • Sebevědomí je o dosavadních výsledcích. O tom, co běžně podáváme za výkon na tréninku.
  • Sebevědomí, není věřit ve schopnosti, kterými nedisponujeme.
  • Věřit v něco, co normálně nedokážeme je přehnané sebevědomí.
  • Věřit, že něco nedokážeme, když to na tréninku zvládáme, je snížené sebevědomí.

Příklad:

  • Podle statistiky jsou moje (signifikantní) trefené údery v průměru za jeden zápas na 35 % a zbytek  úderů je netrefených nebo údery soupeř vykryl. Je má úspěšnost 35 %.
  • Když si řeknu, že dneska budu mít v zápase úspěšnost 50 % zásahů, není to sebevědomé ale nadhodnocení sebe sama. Protože má obvyklá úspěšnost je 35%
  • Naopak, když si dneska řeknu, že mám špatný den. Že dnes budu mít úspěšnost 20 % je to podhodnocení.
  • Sebevědomí nejde hodnotit podle emočních pocitů.
  • Pro správné hodnocení je důležité se objektivně umět ohodnotit. Přesné ohodnocení sama sebe.
  • Být sebevědomí znamená být si vědomí svých výsledků.
  • Častou chybou se stává, když se vám náhodou něco povede v zápase a následně spoléháte, že se vám to povede znovu.
  • Nespoléhejte na náhody, ale na své schopnosti

    Příkladně:

    • V prvním kole se mi povede backfist (Úder rukou z otočky), který na tréninku nepoužívám, nebo se mi nedaří. Následné dvě kola mi nevychází a já kvůli tomu prohrávám zápas.
    • Při analýze sebe sama lze využít zpětnou vazbu od trenéra. Video rozbory ze zápasů (nejlépe 3 poslední zápasy). Nebo záznam z posledních tvrdých tréninkových soubojů.

 

  • “Nejlepší výkon, jaký můžeš podat v zápase je tvůj průměrný výkon na tréninku.

Odkaz na článek

Jak důležitá je psychická příprava?

Jak je důležitá psychická příprava? Odpověď nejde dát na procenta a ani na ní nejde přesně odpovědět. Je stejně důležitá, jak příprava fyzická, kondiční a technická.

Přitom, když nemáme dobrou technickou přípravu, tak nám nepomůže ani ta psychická.

Při dobré technické a silové přípravě nám může prohrát zápas stránka psychická.

 

Proto je stejně důležitá jako jiné prvky přípravy.

Mnoho lidí na psychickou přípravu zanevře a říká si, že to nepotřebují, že je to je pro slabochy, ale není.

Lidem se vytváří psychický stav už od dětství. Výchovou a svým blízkým okolím. U někoho je sebejistota silnější, u někoho jiného může být slabší. V některých případech se však rodí i přehnaná sebedůvěra.

Jedna z nejdůležitějších věcí, je si problém přiznat. Druhá je s ním začít pracovat.

Není slabost, si nechat pomoct a není slabost pracovat na svém psychickém nastavení.

 

 

S psychikou lze pracovat a budovat jí.

  • Je mnoho způsobů jak zlepšit svou psychickou stránku.
  • Samostudium, knížky, videa, přednášky.
  • Najít si, pomoct u někoho zaměřeného.

 

Chtít změnu.

Není to jen o změně jedné věci. Svou ideologii je potřeba začlenit i do běžného života.

Jde o změnu, a pohled na věci a situace.

Nejde zlepšit své psychické nastavení a přitom se nezměnit.

Změna není jednoduchá.

Při práci na své psychické přípravě můžete jít proti své dosavadní ideologii.

 

Na každého působí psychika jinak.

Jako u techniky nebo stravování, tak u psychické přípravy je každý člověk jedinečný.

Na každého sportovce i člověka platí jiný přístup. Jeden sportovec, má potřebu být hecován, na druhého platí logika a logické myšlení.

Je důležité, abyste v sobě našli to, co vám sedí.

 

Vyvíjení tlaku.

Na sportovce je vyvíjen tlak. A to hned z několika směrů.

Sportovec na sebe často vyvíjí tlak sám.

„Musím vyhrát, dívají se na mě trenéři, kamarádi, rodina, sponzoři…“

„Jestli prohraju, tak končím.“

„Je slabší, tak musím vyhrát“

„Dal jsem na sociální sítě, že ho sejmu tak nemůžu udělat ostudu.“

 

Trenér a tlak na svěřence.

Trenér na vás může vytvářet negativní tlak. Přesto, že si myslí, že to pomáhá tak to naopak škodí. Spoustě sportovců nesedí vyvíjení tlaku. Místo soustředění na svou práci zápasníka se pak soustředí na to, co nesmí pokazit a poté nejsme schopni pracovat správně.

Důležité je aby trenér a sportovec byl na jedné vlně a domluvili se, jak a co, komu sedí.

 

Jak může vypadat negativně vyvíjený tlak od trenéra na sportovce?

„Nesmíš udělat chybu.“

„Budeš dělat jen to, co ti říkám“

„Jestli prohraješ tak to schytáš i ode mě.“

„Nemáš na to dobrou hlavu, musíš to překonat“

 

Tlak je nutné odbourat pro, konstantně dobrý výkon.

 

Psychika v různých sférách.

 

Psychická nastavení a její odolnost se mění. V práci můžete mít silné nastavení a na tréninku slabé.

Při tom, někteří sportovci mají silnou mysl na tréninku a slabou v zápase. To může být i opačně.

Někdo, může mít silné psychické nastavení před kamarády, ale před rodinou si nevěří.

Jedna sféra ovlivňuje tu druhou. U málo lidí, kteří si nevěří v životě, si budou věřit v plno-kontaktním sportu. Psychiku, je dobré posilovat v každém prostředí.

 

V psychickém nastavení jste sami.

 

Pomůže vám, že jste dobře nastavení s trenérem a s týmem.

Pomůže vám člověk, který rozumí psychickému nastavení na sport.

Naopak vás může obojí shazovat. Při špatně nastavené domluvě s týmem a trenérem.

Sportovec se však musí nastavit sám.  Jde o práci, stejně jako na síle, dynamice nebo vytrvalosti.

Nejde házet vinu na ostatní. Nejde hodit problémy na tým, na trenéra, na sportovního poradce. Stojí to vždy na nás, abychom pracovali na naší odolnosti a abychom se obrnili, cizím vlivům.

Odkaz na článek

Jak by vypadal můj život, kdybych se míň bál?

Jak by vypadal můj život, kdybych se míň bál?

Otázka: Už jste se někdy nad touto otázkou zamýšleli? Někdy určitě.

Proč takový nejsme? Často se naše ego bojí, toho, co by si pomysleli ostatní. Ale to je jejich názor na nás, nás se to vůbec netýká. Měli bychom být takový jaký jsme uvnitř.

Proč bychom se měli méně bát? Protože máme pouze jeden život. Na konci jsi nechceme říkat, kdybych se méně bál… udělal bych tohle jinak. Ať si lidé, co nám říkají, jak bychom měli žít, žijí svůj vlastní život.

Kdy a jak začít? Začněte těmi lehčími věcmi, co vás napadají, postupně se dostaňte k těm nejtěžším, krůček po krůčku.

Úkol: Popřemýšlejte nad tím, co jste chtěli udělat a báli jste se. Můžete napsat, co jste neudělali a chcete to napravit. Napište si, jak by vypadal váš život, kdybyste se méně báli?

Praxe: Změňte ty lehčí věci, abyste se změnili vy i váš život. Nemůžete pouze číst o tom, jak jídlo chutná, musíte ho zkusit. Filozofie se neučí, ale žije.

Systém odměny: Systém odměny, vám pomůže překlenout danou obtíž. Před tím, než začnete řešit svůj strach, si slibte vlastní odměnu. Odměnu si můžete dát při řešení problematiky nebo po jejím dokončení. Odměna ulehčuje překlenout naše obavy.

Cíl: Žijte, tak jak chcete vy, ne jak to chtějí lidé kolem nás.

Progres: Každý pokrok v tomto celoživotním boji nás udělá silnějším. Na začátku se zdají některé věci nad vaše limity, po splnění menších a následně těžších zkoušek, vám úkoly budou připadat jednodušší.

Osobní vhled: Osobně na tom začínám pracovat. Jde to pomalu a něco jde fakt těžce. Někdy jsem si říkal, že to bylo vlastně lehké, protože těžké je o tom přemýšlet. Zpětně jsem začal řešit své staré problémy a pak jsem si říkal, já jsem byl takový blbec, proč jsem to neudělal dřív, vždyť to nebylo tak těžké a kdybych to udělal vyhnul bych se problémům, co můj strach zapříčinil.

Co se může nejhoršího stát? Tuhle otázku si můžete k jednotlivým úkolům ke změně říct. Většinou to není tak hrozné, jako je to teď. A špatné věci mohou přinést, ty dobré a dobré věci ty špatné.

Nakonec: Zaškrtejte si splněné úkoly a žijte svůj život beze strachu. 

Odkaz na článek

Terapie červeným světlem

Červené světlo se stalo středem pozornosti v oblasti léčby různých zdravotních stavů a kosmetických problémů. Tato terapie, známá jako Low-Level Laser Therapy (LLLT) nebo fotobiomodulace, využívá červeného světla s vlnovou délkou mezi 630-660 nm a infračerveného světla v rozmezí 810-850 nm. V následujícím článku se budeme zabývat tím, proč je léčba červeným světlem tak populární a jakým způsobem funguje.
 
Proč je léčba červeným světlem dobrá?
 
Zlepšení hojení ran a tkání: Studie naznačují, že červené světlo může urychlit hojení ran a podpořit regeneraci tkání. To je užitečné pro osoby trpícími popáleninami, oděrkami, nebo potřebujícími chirurgickou rekonstrukci tkání.
2. Léčba bolesti a zánětu: LLLT byla použita k léčbě různých bolestivých stavů, včetně artritidy, bolesti zad a sportovních zranění. Působením na mitochondrie může červené světlo snižovat zánět a bolest.
 
3. Pomáhá v kosmetice: Červené světlo se používá k omlazení pleti, zlepšení textury a snížení vrásek. To je populární v dermatologických klinikách.
 
Jak léčba červeným světlem funguje? Léčba červeným světlem pracuje na principu fotobiomodulace. Když je červené světlo aplikováno na kůži, mitochondrie v buňkách absorbují světlo. To zvyšuje produkci adenosintrifosfátu (ATP), což je základní energetická jednotka buněk. Tento proces může mít několik pozitivních efektů: – Zlepšení metabolických procesů v buňkách. – Snížení zánětu. – Zvýšení produkce kolagenu pro zdravější kůži. – Urychlení hojení ran a regenerace tkání.
 
Studie a odkazy: 1. Avci, P. et al. (2013). Low-Level Laser Therapy for Wound Healing: Mechanism and Efficacy. DOI: 10.5772/54075. 2. Hamblin, M. R. (2017). Mechanisms and applications of the anti-inflammatory effects of photobiomodulation. DOI: 10.1117/12.2253003. 3. Barolet, D. (2008). Light-Emitting Diodes (LEDs) in Dermatology. DOI: 10.1159/000109243. Zde jsou některé studie a odkazy, které poskytují více informací o léčbě červeným světlem a jejím účinku na zdravotní stav a kosmetické problémy. Je vždy důležité konzultovat s lékařem nebo specialistou před zahájením jakékoliv terapie červeným světlem, aby bylo zajištěno správné použití a výhody pro konkrétní situaci.
Odkaz na článek

Motivace v bojových sportech

  • Motivace je něco, co vás žene dopředu.
  • Motivace je kolísavá věc, nikdy není stálá.
  • Motivace může být: „Dělám to, protože chci být známí.“ Nebo „Dělám to, protože miluju sport.“
  • Motivovat nás můžou i jiní lidi nebo faktory: „Sportuju, protože to chtějí rodiče.“ nebo „Sportuju, protože mi za to platí.“
  • Motivace by měla být správně nastavená.
  • Ne, všechna motivace je dobrá motivace.
  • Motivace může být i cíl.
  • Cíl by měl být dosažitelný.
  • Cíl a motivace má podporovat sportovní růst.
  • Proč dělám tenhle sport? Mám více důvodů? Jaké mám důvody?
  • Je má motivace cíl?
  • Je má motivace cesta za cílem?

Jak motivace nefunguje. „Až se mi bude chtít tak půjdu.“ Většinou nepůjdete. Proč? Protože takhle motivace nefunguje. Nejdřív sami od sebe musíte něco udělat a až pak přijde motivace.

Zvládnutelná výzva. Výzva nás motivuje. Výzva by měla být zvládnutelná.

Nastavte si cíl. Motivace bude si ho splnit.

Sám. Hodně lidí potřebuje parťáka. Začněte sami, nemusíte něco začínat s někým dalším. Bohužel se na to vy, nebo parťák vykašle a pak i ten druhý. Myslete na to že to děláte pro sebe, ne pro druhého. Pak ztrácíte motivaci pokračovat.

Nedávejte si datum, kdy něco začnete. Věřte, že většinou ani nezačnete, nebo brzo skončíte. Naučme se věci dělat teď.

Neshazujte se. Neříkejte, že to nezvládnete. Ztrácíte pak motivaci. Proč by vám někdo měl říkat, co zvládnete? Ukažte to.

Nečekejte uznání od druhých. Motivujte se sami, je to váš život a dělejte, to pro sebe.

Mělo by nás bavit, to co děláme. Kolikrát, uděláte něco správně a nebaví nás to? Oproti tomu, kolikrát se nám něco povede, když nás to baví.

Lidská baterie. Člověk má určitý množství energie. Měl by si danou energii rozložit. Dát energii důležitým věcem a činnostem.

Odpočinek. Motivovanost nás může opustit, když jsme příliš unavení. Pak se nám nechce. Odpočinku, při práci bychom měli přiložit velkou váhu. Při odpočinku, bychom neměli ani hrát hry, nebo listovat po sociálních sítích.

Občas si dát něco za odměnu. Při pocitu, že ztrácíte vnitřní motivaci, si můžeme dát, něco za odměnu. Může to být dezert, nějaká malá věc, která nás potěší. Může to být sauna, nebo volno a odpočinek.

Špatné období. V období, kdy se vám nedaří, nebo nemáte možnost se ukázat nebo tolik trénovat. Využijte, čas abyste zdokonalili, něco jiného. Seberozvoj, studium, sílu, mentální rozvoj.

Motivace a vymlouvání se. Při ztrátě motivace, se začneme vymlouvat. Motivace přichází až po tom, co pro sebe něco uděláte.

Odkaz na článek

Nastavení cílů a sportovní psychologie

Nastavení cílu

  • Základ je mít správný cíl.
  • Cíl by měl být vnitřně motivovaný. Dělám to pro sebe. Dělám to, abych se měl lépe. Dělám to, abych se dostal k cíli.
  • Cíl by měl být dosažitelný a na druhou stranu by neměl být jednoduchý.
  • Napište si, čeho byste chtěli dosáhnout. Lépe se pak k cíli dostává.
  • Nejde jen o cíl ale i cestu k němu.
  • Cíl by měl být nastavený tak, abyste se posunovali.
  • Cíl by měl podporovat sportovní růst.
  • Správný cíl není jen výhra. Můžete vyhrát i se špatným výkonem.
  • Cíl by měl vypadat tak že si řeknu, že chci jet stejně v zápase jako na tréninku.
  • Když si nastavíte cíl. Musíte si najít cestu k jeho dosažení.
  • Při nastavení cesty k cíli si rozdělte menší úseky a části celého cíle.
  • Cíl by měl být časově omezený. (Například: Do příštího zápasu)

Negativně nastavený cíl způsobuje

  • Ztráta motivace.
  • Stagnující výkon.
  • Negativní emoce.

Příklad: Můj cíl je výhra.

  • Vyhrál jsem, ale výkon byl špatný. = Nikam se neposunu.
  • Prohraju= Negativní emoce. Chci skončit.
  • Můžu prohrát 3x, ale výkony se pokaždé zlepšily.
  • Končím s kariérou.

Rovnováha mezi cílem a motivovaností

  • Cíl: Být nejlepší. Být úspěšný. Mít atraktivní zápasy.
  • Motivovanost: Baví mě to. Dostanu za to odměnu.
  • Ideální sportovec má mezi cílem i motivovaností rovnováhu. (Baví mě to a dělám dobré zápasy, oceňují mě.)
Odkaz na článek

Stoicismus a starověká sparta filozofie

Stoicismus. Stoicismus je starý filosofický směr, jehož zakladatelem byl řecký filosof Zénon z Kitia. Hlavním krédem stoiků bylo žít ctnostně v souladu s přírodou i s rozumem. Slávu a bohatství považovali stoici za povrchní a snažili se o dosažení duševního klidu bez materiálních zbytečností. Morální a ctnostný život byl pro stoiky zdrojem synonymem pro šťastný a svobodný život. Jedním z vyznavačů stoické filosofie byl také římský císař Marcus Aurelius.

Filozofie: Láska k moudrosti

Aplikace: „Filosofie se neukazuje, filozofie se žije.“

Význam: Tento citát ukazuje, že se filozofií nechvástá. Jde o vlastní cestu a aplikaci ve svém životě. Filozof praktikuje svoji moudrost do každodenního života a řídí se jím.

Filozofie nám říká: Žijme tak, abychom se nestyděli umřít.

 

Filozofie nevěří v/ve:

  • Lhaní
  • Zbabělosti
  • Nevěru
  • Zradě
  • Zlomyslnosti

Filozof: Filozof se zajímá o vědění. Jak, co funguje. Proč se dějí věci. Proč mají lidé určité myšlenky. Filozof je člověk, který se vzdělává a zvídá.

Já. Nejdříve hledáme problém u sebe. Nesnažíme se hledat problém v ostatních. Snažíme se ovlivnit své chování a myšlení u věcí, které neovlivníme.

Nespokojení lidé: Nespokojení lidé, budou nespokojeni i přesto, že změní prostředí. Jde o nás. Jak vnímáme okolí a jak se od okolí necháme ovlivnit. Jakmile ovlivníme své chování a změníme své myšlení a jednáme tak, abychom byli spokojeni, tak budeme spokojení s naším životem.

Učení starověké sparty

Občané starověké sparty se nebáli umřít. Muži odcházeli s citátem: „Vrátit se se štítem nebo na štítu.“

Význam citátu. Utéct z boje bylo neetické. Vrátit se s bojem bez štítu odkazovalo na úprk z boje a hanbu, bylo to tak vážné a hanebné, že matky ukončily život jejich synům, kteří ztratili čest. Vrátit se na štítě znamenalo vrátit se z boje mrtvý a se vší ctností. Vrátit se se štítem znamenalo vrátit se z boje jako živý a muž hodnot.

Hodnoty ve Spartě:

Odvaha. Odvaha znamenala být klidný v boji. Položit život za své hodnoty.

Svoboda. Jedna z největších cnostní byla svoboda. Svoboda znamenala všechno. Svobodný život, boj za svobodu.

Rovnoprávnost. Lidé Sparty věřili a praktikovali rovnost mezi sebou. Král byl rovný s vojákem, senátor s králem. Žena s mužem.

Výjimkou byli Heilóti. Otroci, kteří obdělávali půdy přidělenou Spartským občanům.

Víra v něco většího: Víra, že existuje něco většího, než je vlastní život.

 Byla to: Čest, věrnost, přátelství, rodina, spravedlnost, svoboda, odvaha, ochrana národa, pomoct ostatním.

Spartské ženy: Kladli důraz na věrnost. Vychovávali děti od mala k samostatnosti.

Spartská výchova

  • V 7 letech přebíral výchovu chlapce stát a jsou chováni v akélach (oddílech).
  • Státní výchova trvala až do 30 let věku mladého muže.
  • Z počátku bylo dítě přiděleno k družstvu, kterému velel dvacetiletý mladík. Tohoto velitele museli přesně poslouchat, jinak byli bičováni.
  • Měli málo stravy, jen lehké oblečení, chodili bosi. Cvičili běh, skok, zápas, vrhali diskem a oštěpem. 
  • Velká pozornost byla věnována také výuce psaní a čtení, dále zpěvu a hudbě.
  • Ve 12 letech se výchova zpřísnila. Mladíci dostávali jen velmi málo jídla. Proto směli krást, ale nesměli být chyceni. Pokud se při krádeži nechali chytit, byli potrestáni, pokud nebyli chyceni, byli pochváleni.
  • K oblečení měli jen jeden jednoduchý oděv, od 15 let spali jen na rákosí a sítích. Museli se velmi otužovat a každý rok byli bičováni do krve, přičemž nesměli projevit bolest.

Dívky:

  • Spartské dívky i po sedmém roce života žily u matky, cvičily se ve sportech a hudbě, účastnily se závodů ale také obřadných tanců a sborových zpěvů s chlapci. Říká se, že přísná výchova se odrazila v jejich oddanosti a pečlivosti, v Řecku byly spartské ženy považovány za pečlivé matky a hospodyně.
Odkaz na článek

Často kladené otázky v MMA

Často kladené otázky v MMA

 

Trénink a technika

  1. Jak nejlépe kombinovat silový trénink s MMA?

Odpověď: Záleží, jaký jste typ? Jestli silový, kondiční anebo spíše všestranný. Také záleží na preferovaném sportu, nebo dominantní disciplíně: Pro MMA

Wrestling: Síla, silová vytrvalost a dynamika, obratnost a mobilita.

Grappling: Izometrie, vytrvalost, dynamika, mobilita.

Strikinng: Kondice a dynamika.

 

  1. Jak trénovat kardio bez ztráty síly?

Odpověď: Síla se snižuje s kondicí. To však neznamená, že budete slabí a hubení. Když se podíváte na MMA zápasníky nebo wrestlery, tak uvidíte, že i při kondici udržují muskulaturu. Důležité je udržovat silové tréninky, ideálně nastavené na míru. Silový trénink však musíte brát jako sekundární disciplínu.

  1. Jak se zlepšit v grapplingu, když jsem spíš striker?

Odpověď: Můj osobní názor, je se zaměřit na obrany proti shození. Na zemi se naučit vstávat a přetáčet se do dominantních pozic. Dále se učit obrany proti nejpoužívanějším pákám a to: (Triangle choke, armbar, arm triangl, guilotina, DArce choke, anakonda choke, ninja choke, RNC).

  1. Kolik tréninků týdně je ideální pro MMA?

Odpověď: Ideálně obsadit všechny disciplíny v týdnu. Grappling, Wrestling, Striking a komplexně MMA a nějaký silový trénink. S vyšší úrovní ideálně obsadit toto schéma akorát každou disciplínu dva krát.

  1. Jaký je rozdíl mezi sparingem a technickým tréninkem?

Odpověď: Sparring je zaměřený na samotný boj a technický trénink rozvijí zkušenosti. Ještě sem jde zařadit řízený sparring, který je kompromisem mezi soubojem a technickým tréninkem. Samozřejmě lehký sparring je součástí technického tréninku.

Strava a regenerace

  1. Jak se stravovat při shazování váhy?

Odpověď: Odkaz: Moderní hubnutí ve sportu – 571

  1. Jak rychle zregenerovat po sparingu nebo zápase? Ideálně je dobré nastavit lehký a těžký trénink, nechceme těžký trénink a pak zase těžký trénink. V ideálním případě je mít po těžkém tréninku volný den.
  2. Mám brát doplňky jako kreatin nebo BCAA?

Odpověď: Ideální je mít nejdříve kvalitní stravu. Osobně bych doporučil: Protein, kreatin a Omega-3.

  1. Kolik hodin bych měl spát jako MMA zápasník?

Odpověď: Každý potřebuje svou ideální délku spánku. Čím těžší tréninky, tím potřebujeme více kvalitního spánku. Udává se okolo osmi hodin denně. Záleží však na kvalitě spánku, nejen na délce. Proto se vyhněte konzumaci alkoholu před spaním. Můžete si spánek i monitorovat pomocí chytrých prstenů.

Zápasy a příprava

  1. Jak překonat nervozitu před zápasem?

Odkaz: Důležité je si vybudovat zdravé sebevědomí. Je důležité vědět proč jdeme do zápasu a co tím chceme dosáhnout. Další věc vám pomůže budovat psychickou odolnost (Resilience). Jakmile budete silný člověk psychicky v životě, nejspíše vám to pomůže i v zápase. Jedna z dalších metod je sebepoznání.

  1. Co dělat den před zápasem?

Odpověď: Většina lidí dělá váhu, nebo jí doplňuje. Osobně je dobré se před zápasem rozhýbat. Můžete praktikovat nějaký rituál, meditaci, vizualizaci zápasu. Hlavní je odpočinek a dobrý spánek.

  1. Jak na efektivní gameplan proti různým typům soupeřů (grappler vs striker)?

Odpověď: Jde o to prodat své silné stránky a využít slabé stránky soupeře. Strategie se však může v průběhu měnit, dobré je umět být flexibilní při zápase, nebo mít plán B. Plány se občas mohou hroutit a soupeř poupravit svůj styl. Ideálně je správné mít dobrou týmovou kohezi a umět poslouchat své trenéry.

  1. Jaký je rozdíl mezi amatérským a profi MMA?

Odpověď: Obecně je profi tvrdší, mohou se tam lokty, kolena na hlavu a rotační páky. Další důležitou věcí je vědět, že jedna chyba v profi může znamenat konec zápasu. V amatérském zápase, vás pár chyb nemusí stát ani výhru. Někomu však mohou sedět více pravidla profi, hlavně v případech, kdy jsou vaše silné zbraně v amatérském zápase zakázány. 

  1. Jak probíhá vážení a rehydratace?

Odpověď Zde: Odpověď: Odkaz: Moderní hubnutí ve sportu – 571

 

Strategie a taktika

  1. Jak poznat, kdy mám přejít do útoku nebo ustoupit?

Odpověď: Tato otázka je tak komplexní, že na ní nejde odpovědět. Samozřejmě, když nenecháte soupeře přejít do útoku, je to pro vás výhoda. Záleží i na vašem stylu, zda je defenzivní nebo ofenzivní? Zda máte dobré reflexi na kontra techniky.

  1. Jak se bránit proti tlaku v postoji?

Odpověď: Mít v záloze protiútok. Vystřelit jednoduchý úder a utéct do strany. Obecně je dobré se naučit úhlovat (Side step). Také zastavovat útoky pomocí přímých úderů a kopů. Dále mohou být výhodou úhyby. Také lze soupeře lépe hodit, při tom, když na vás soupeř vyvíjí tlak.

  1. Jak ovládnout tempo zápasu?

Odpověď: Důležité je se dostat do svého tempa. Určovat svůj rytmus. Vytvořit hru ve kterou váš soupeř hraje. Důležité je nebýt v rytmu soupeře. Někomu sedí kondice, a tak unavuje své soupeře. Někdo si počká na přesný kontra útok.

Mentální stránka

  1. Jak zlepšit mentální odolnost při boji?

Odpověď: Budovat resilienci. Neukazovat svou slabost. Tvářit se vždy že můžete. Neukazovat, že vás něco bolí. Odkaz: Taking souls 637

  1. Co dělat, když dostanu tvrdý úder – jak se rychle vzpamatovat?

Odpověď: Nejlépe je se dostat dál od soupeře a odskákat si. Další možnost je svázat soupeře v klinči, na zemi nebo na kleci. Důležité je, se snažit, aby si toho soupeř nevšiml. Občas, nejde poznat, že s vámi něco úder udělal, ve vaší hlavě to víte, to však neznamená že to ví i váš soupeř.

  1. Jak pracovat se strachem z prohry nebo zranění?

Odpověď: Prohra není konec světa. Můžete vyhrát a udělat špatný výkon. Můžete udělat dobrý výkon a prohrát. Důležité je soustředit se na výkon. Zaměřte svou pozornost, na to, co v zápase máte dělat a na to co v zápase nemáte udělat. Co se týče zranění, tak jde o to se připravit na to, že se to stát může MMA je tvrdý sport a zranění se dějí, je třeba s tím být smířený.

Kariéra a životní styl

  1. Jak se dostat do UFC nebo jiné profi organizace?

Odpověď: Co se týče MMA. Nejdříve je důležité si projít amatérskou ligou a nasbírat mnoho zápasů a mnoho zkušeností. Také lze využít doplňkovými sporty, kde si můžete vyzkoušet například: grappling, muay thai, zápas, box.

  1. Mám si hledat manažera?

Odpověď: V začátcích nejspíš stačí kvalitní trenér s kontakty. Takový, který vám nabídne adekvátní zápasy k vaším zkušenostem. V profi, si asi už můžete najít někoho, kdo vám dělá nabídky.

  1. Jak skloubit práci nebo školu s MMA?

Odpověď: Těžká otázka. Vždy něco trpí, když se věnujete sportu trpí práce. Když se věnujete práci trpí sport. Obecně sportovci se musí dost omezovat, v jídle, alkoholu, společenském životě atd. Odpověď se snažit to vyvážit. Najít podmínky, které jsou v současnosti nejlepší. Trénovat před prací, nebo po práci. Najít si ideální práci, která jde skloubit se sportem. 

Odkaz na článek

Fáze vzdálenosti a práce s přední rukou

Fáze vzdálenosti a práce s přední rukou. Využíváme přední ruky na určování vzdálenosti. Využíváme úderů, nebo doteky dlaní k tomu, abychom kontrolovali vzdálenost.

  • V disciplínách s otevřenými prsty, dáme prsty nahoru, abychom neohrozili soupeře píchnutím do oka (Eye poke).
  • Proto, abychom na vyšší úrovní nebyli ohrožení, tím, že děláme monotónní pohyb rukou, na který soupeř odpovídá, občas vyjedeme to samé ze zadní ruky.
  • Můžeme si zkusit měnit guard a praktikovat tento systém, druhou stranou.
  • Musím zmínit, že každý bojovník může preferovat jinou vzdálenost, ve které je silný.

Fáze:

Dotknu se soupeře rukou. Jsme na vzdálenost klinče, hodu soupeře, krátkých úderů. Pokud mluvíme o pravidlech loktů a kolen, tak preferujeme tento typ úderů. V téhle vzdálenosti jsme nebezpeční skrze reakce, které jsou krátké, jsou samozřejmě krátké pro oba, to znamená že oba máme krátkou reakční dobu. Na téhle vzdálenosti je efektivní házet soupeře na zem. Možností jsou i podmety (Sweap). V této vzdálenosti je ideální útočit na trup. Svazovat soupeře do různých klinčů.

Nedotknu se soupeře s nataženou rukou. Jedním menším nebo středním krokem se dotknu soupeře, při natažené ruce. Tato vzdálenost je ta ideální na boj v postoji. Máme relativně krátkou reakční dobu. To znamená, že dokážeme rychle zaútočit, ale zároveň jsme už schopni vnímat útoky soupeře. Tato vzdálenost je vhodná pro údery rukama a kratší kopy. V této vzdálenosti můžeme vytvářet lepší úhly. Z téhle vzdálenosti můžeme krátit vzdálenost na shozy, klinče nebo krátké údery.

Vzdálenost soupeře. Zhruba 0,5 m od soupeře při naší natažené dlaní.  Na této vzdálenosti vzniká delší reakční doba. To nám říká, že útoky jde vidět. Nedoporučoval bych útoky na shození soupeře, protože jde o riskantní pokusy. V této vzdálenosti můžeme využít přímých kopů (Teep). A obloukových kopů. Další z možností jsou překročené útoky. Prakticky přešlápneme z jednoho postoje do druhého směrem k soupeři s úderem. Tím můžeme zkrátit vzdálenost. Tuto vzdálenost může podcenit soupeř, proto jí jde využít na překvapivé útoky.

Více než půl metru od naší natažené dlaně. Při této vzdálenosti je dobré se přiblížit k soupeři. Není vhodné útočit z této vzdálenosti, protože útoky jde vidět. Úhlování z této vzdálenosti je také méně vhodné. Je to z důvodu, že soupeř, využije malý pohyb k vylepšení si úhlu oproti nám.

———————–

Úhlování. Schopnost nastavit dobrý úhel je klíčová. Jakmile mluvíme o boji v postoji (striking). Tak je naším cílem lepší úhel, než má soupeř. Díky úhlům získáme čas na útok, soupeř může hůře vidět a reagovat na útoky.

Jaký je lepší úhel? Takový, kde jsme hrudí k boku soupeře. Počítají se i záda. Nechceme být bokem k hrudi soupeře.

Jaká je správná vzdálenost při úhlování? Ideálně chceme být na vzdálenost, kde nás nezasáhne soupeř. Čím blíže však jsme, tím náš krok dělá větší úhel soupeři. Úhlování ve vzdálenosti více než metr a půl, nemá moc validní smysl. Ideální je vyjít vpřed a následně začít chodit do strany.

Jaké jsou nevýhody? Jakmile, jsme v úhlu, soupeř na nás může zaútočit otočkou. Kopem, loktem (Spinning backfist/elbow. Spinning kick). Proto je dobré měnit strany úhlů. Samozřejmě bývá bezpečnější chodit za střed přední nohy soupeře. Jsme více chráněni před zadní rukou soupeře.

Odkaz na článek

Karfiolové ucho MMA

Karfiolové ucho: Nejen symbol tvrdosti, ale i potenciální problém

Co je karfiolové ucho?

„Karfiol“ je slangové označení pro deformaci ucha způsobenou opakovaným traumatem – typicky v kontaktních sportech jako MMA, BJJ, judo nebo wrestling. Vzniká v důsledku krvácení mezi chrupavkou a kůží, což způsobí otok (hematom), který se při nedostatečném ošetření zhojí vazivem a vede k deformaci.

Jak ke karfiolu dochází?

🧠 Patofyziologie:

  • Při opakovaném tlaku, tření nebo nárazech (např. při clinchi, grapplingu nebo při poloze „head pressure“) dojde k oddělení kůže od perichondria (vazivové vrstvy zásobující chrupavku).
  • Následkem toho se v tomto prostoru hromadí krev a lymfa (subperichondriální hematom).
  • Pokud hematom není odveden, chrupavka odumírá a je nahrazena vazivem, což způsobí trvalou deformaci – tzv. karfiol.

Je možné tomu zabránit?

Ano, ale prevence vyžaduje důslednost a rychlou reakci:

✅ Preventivní opatření:

  1. Používání chráničů uší (ear guard) – běžné v zápasu nebo BJJ, ale v MMA méně časté kvůli zvyku a pohodlí.
  2. Včasná reakce na otoky – jakmile se objeví otok, musí být odsát jehlou (punkce) a ucho stlačeno (komprese), aby nedošlo k zhojení v deformované formě.
  3. Přestávka od tréninku, pokud je ucho oteklé – i jeden den navíc může rozhodnout mezi plným zhojením a trvalým karfiolem.

Jak s tím zápasníci pracují?

💪 Přístup se liší:

  • Někteří zápasníci vnímají karfiol jako znak tvrdosti a zkušeností – „bojový odznak“.
  • Jiní (zvlášť ve vyšších váhových kategoriích nebo v moderním MMA) aktivně pečují o vzhled a zdraví uší kvůli komfortu, bolesti nebo i estetice.

🛠️ Možnosti řešení:

  • Odsávání hematomu – ideálně do 48 hodin, prováděné odborníkem.
  • Komprese (např. magnetické spony, tlakové náplasti) – zabraňuje opětovnému naplnění hematomu.
  • Chirurgické řešení – u již ztvrdlých karfiolů lze esteticky upravit tvar, ale zákrok je bolestivý a drahý.

Aspekt

Informace

Příčina

Trauma, opakovaný tlak nebo tření

Mechanismus

Hematom mezi kůží a chrupavkou, nedostatečné hojení

Prevence

Chrániče uší, včasné odsátí hematomu, komprese

Přístup zápasníků

Od hrdosti po snahu o estetickou korekci

Důsledky

Bolest, estetické změny, riziko infekce

: Nejen symbol tvrdosti, ale i potenciální problém

Co je karfiolové ucho?

„Karfiol“ je slangové označení pro deformaci ucha způsobenou opakovaným traumatem – typicky v kontaktních sportech jako MMA, BJJ, judo nebo wrestling. Vzniká v důsledku krvácení mezi chrupavkou a kůží, což způsobí otok (hematom), který se při nedostatečném ošetření zhojí vazivem a vede k deformaci.

Jak ke karfiolu dochází?

🧠 Patofyziologie:

  • Při opakovaném tlaku, tření nebo nárazech (např. při clinchi, grapplingu nebo při poloze „head pressure“) dojde k oddělení kůže od perichondria (vazivové vrstvy zásobující chrupavku).
  • Následkem toho se v tomto prostoru hromadí krev a lymfa (subperichondriální hematom).
  • Pokud hematom není odveden, chrupavka odumírá a je nahrazena vazivem, což způsobí trvalou deformaci – tzv. karfiol.

Je možné tomu zabránit?

Ano, ale prevence vyžaduje důslednost a rychlou reakci:

✅ Preventivní opatření:

  1. Používání chráničů uší (ear guard) – běžné v zápasu nebo BJJ, ale v MMA méně časté kvůli zvyku a pohodlí.
  2. Včasná reakce na otoky – jakmile se objeví otok, musí být odsát jehlou (punkce) a ucho stlačeno (komprese), aby nedošlo k zhojení v deformované formě.
  3. Přestávka od tréninku, pokud je ucho oteklé – i jeden den navíc může rozhodnout mezi plným zhojením a trvalým karfiolem.

Jak s tím zápasníci pracují?

💪 Přístup se liší:

  • Někteří zápasníci vnímají karfiol jako znak tvrdosti a zkušeností – „bojový odznak“.
  • Jiní (zvlášť ve vyšších váhových kategoriích nebo v moderním MMA) aktivně pečují o vzhled a zdraví uší kvůli komfortu, bolesti nebo i estetice.

🛠️ Možnosti řešení:

  • Odsávání hematomu – ideálně do 48 hodin, prováděné odborníkem.
  • Komprese (např. magnetické spony, tlakové náplasti) – zabraňuje opětovnému naplnění hematomu.
  • Chirurgické řešení – u již ztvrdlých karfiolů lze esteticky upravit tvar, ale zákrok je bolestivý a drahý.

Aspekt

Informace

Příčina

Trauma, opakovaný tlak nebo tření

Mechanismus

Hematom mezi kůží a chrupavkou, nedostatečné hojení

Prevence

Chrániče uší, včasné odsátí hematomu, komprese

Přístup zápasníků

Od hrdosti po snahu o estetickou korekci

Důsledky

Bolest, estetické změny, riziko infekce

Odkaz na článek

Infekce v bojových sportech

Infekce v bojových sportech

 

Hygiena v bojových sportech: Nejčastější infekce kůže, prevence a léčba

Bojové sporty jako MMA, BJJ, grappling, judo nebo wrestling patří mezi nejvíce kontaktní disciplíny. Pravidelný tělesný kontakt, společné tatami, pot a občasné oděrky vytvářejí ideální prostředí pro přenos infekcí kůže. Zásadní roli proto hraje hygiena – osobní, skupinová i prostředí.

V tomto článku se podíváme na nejčastější infekce, které ohrožují zápasníky, a nabídneme praktické tipy na prevenci a léčbu.

Nejčastější infekce v bojových sportech

Typ infekce

Původce

Popis a symptomy

Tinea corporis (ringworm)

plísňová infekce

Kruhové, červené, olupující se vyrážky; často v oblasti trupu, zad, nohou.

Herpes gladiatorum

virus HSV-1

Puchýře, bolestivé léze; přenáší se kontaktem kůže.

Impetigo

bakteriální (Staph./Strep.)

Hnisavé puchýře, často u dětí a mladších zápasníků.

MRSA (methicillin-resistant Staph. aureus)

rezistentní bakterie

Potenciálně nebezpečné infekce; výskyt na kůži nebo vřezech.

Molluscum contagiosum

virus

Malé perleťové pupínky; vysoce nakažlivé při tréninku.

Rizikové faktory:

  • Těsný fyzický kontakt (MMA, BJJ, wrestling)
  • Sdílení ručníků, chráničů, oblečení
  • Nedostatečná dezinfekce povrchů a žínek
  • Poranění kůže a mikrotrhliny (usnadňují vstup patogenů)
  • Vlhké a špatně větrané prostředí tělocvičny

Prevence

Opatření

Popis

🧼Denní sprcha po tréninku

S mýdlem, nejlépe antibakteriálním nebo antimykotickým.

🧽 Dezinfekce povrchů

Tatami, boxovací pytle, chrániče – minimálně 1× denně.

🧺 Vlastní ručníky a oblečení

Nepůjčuj, nepřevážej promočené věci.

👕 Praní po každém tréninku

I rashguardy a šortky, i když „nejsou špinavé“.

👀 Denní kontrola kůže

Sleduj podezřelé vyrážky, pupínky nebo svědivá místa.

🚫 Zákaz tréninku při podezření na infekci

Izolace a léčba zabraňuje šíření v týmu.

💊 Léčba

Infekce

Doporučený postup

Ringworm (plísně)

Lokální antimykotika: clotrimazol, terbinafin. Těžké případy: orální antimykotika (na předpis).

Herpes gladiatorum

Antivirotika (acyklovir) + izolace po dobu aktivních lézí.

Impetigo / MRSA

Antibiotická mast / systémová ATB podle závažnosti. MRSA vyžaduje kultivaci.

Molluscum contagiosum

Většinou se vstřebá samo, může být odstraněno kryoterapií nebo kyselinou.

📋 Doporučený hygienický protokol pro kluby:

  1. Denní dezinfekce povrchů (alkohol nebo roztok s chlorhexidinem).
  2. Skríning kůže před sparingem nebo zápasem.
  3. Informační plakáty o infekcích v šatnách a tělocvičně.
  4. „Čistá zóna“ – zákaz vstupu na žíněnku v botách, s pouličním oblečením.
  5. Zásoba léků na místě – základní masti, obvazy, dezinfekce.
Odkaz na článek

Postoj a analýza soupeře

Postoj a analýza soupeře

🧠 Úvod: Proč je analýza soupeře základ každého vítězství

Schopnost přečíst soupeře je jedním z vrcholů bojového umění. Nejde jen o sílu nebo rychlost – ale o vnímání, pozornost a schopnost reagovat dřív, než úder dopadne. Tato dovednost se buduje roky a je výsledkem nejen tréninku, ale i tichého vnímání detailů během boje.

👁️‍🗨️ 1. Na co se zaměřit při sledování soupeře

  • Kombinace: Jaké údery a kopy dává dohromady? Opakuje se?
  • Rychlost vs. pomalost: Které údery jsou bleskové a které váhavé?
  • Návrat do postoje: Vrací se po útoku do stabilního postoje?
  • Rovnováha: Drží těžiště, nebo padá po vlastním úderu?
  • Kryt: Kde nechává prostor? Kde „zapomíná“ ruce?
  • Oční kontakt: Kam se dívá? Zrak často prozradí úmysl.
  • Postoj: Je pevný, rozhozený, předvídatelný?

📊 2. Skenování slabin – práce s detaily

„Nepozorujeme soupeře jako celek, ale jako soustavu vzorců a mezer.“

  • 📌 Pohyb hlavy – napovídá o strachu, zkušenosti i připravenosti.
  • 📌 Ramena – často se zvedají těsně před úderem.
  • 📌 Nohy – pohyb chodidel ukazuje na záměr útoku nebo ústupu.
  • 📌 Dech – zadýchaný soupeř = pomalejší reakce.

🧠 3. Mentální trénink čtení pohybů

Čtení soupeře není jen instinkt – je to naučená dovednost, kterou zlepšujeme jako každou jinou:

  • Reakce trénujeme pomalu. Učíme tělo správně reagovat na určité podněty.
  • Zrychlení reflexů přichází s opakováním.
  • Mozek se učí vzorce. Po letech dokážeš odhadnout útok, dřív než ho registruješ vědomě.
  • Vědomé čtení přejde v podvědomé předvídání.

🧘‍♂️ 4. Udržení pozornosti

„Kdo pustí oči ze soupeře, nemůže včas reagovat.“

  • Trénuj periferní vidění – neupírej se na jednu část těla.
  • Soustřeď se na střed těla soupeře – odtud začíná většina pohybů.
  • Nenech se strhnout emocemi. Vztek zamlžuje zrak i mysl.

✅ Shrnutí: Vítěz čte, slabší se dívá

Zásada

 

 

Důvod

Sleduj oči a ramena

Prozradí směr a načasování útoku

Všímej si návratu do postoje

Slabé krytí = příležitost pro kontru

Nácvik zpomaleného sparingu

Zlepší čtení detailů a rytmu soupeře

Trénuj na co nejvíce scénářů

Mozek si buduje automatické reakce

Odkaz na článek

Učení se nové techniky: Od sledování po uplatnění v zápase

Učení se nové techniky: Od sledování po uplatnění v zápase

Naučit se novou techniku není jednoduché. Vyžaduje to soustředění, opakování, testování a přemýšlení. Nestačí ji jen „vidět“ – musíš ji pochopit, osvojit si ji a integrovat do svého stylu.

 

9 kroků k osvojení techniky

  1. Sleduj instruktora pozorně
    Vnímej postoj, úchop, končetiny, úhel, načasování. Kde dává trenér váhu?
  2. Natoč si ukázku techniky
    Použij záznam z různých úhlů. Pomůže ti při zpětné analýze.
  3. Zkoušej techniku na tréninku
    Pomalu, bez síly. Soustřeď se na mechaniku a přesnost.
  4. Vytvoř systém reakce, když technika nevyjde
    Co uděláš, když nevyjde vstup? Když tě soupeř zachytí? Měj plán B.
  5.  Nauč se techniku „schovat“
    Jak ji maskovat mezi finty, jak změnit načasování, abys soupeře zmátl?
  6. Hledej návaznosti
    Na co můžeš navázat? Co z toho vyplývá? Např. hák → takedown/sweep → kontrola.
  7. Implementuj techniku do drilů
    Spoj ji s jinými technikami, přechody nebo do kombinací.
  8. Použij ve sparingu
    Nejdřív v lehkém režimu, poté v plném tempu. Sleduj reálnou použitelnost.
  9. Pochop princip

Nejde jen o naučení techniky ale i o jejím pochopením. Jak funguje mechanismus techniky. Jak funguje tělo při technice?

Tabulka ke stažení – učení se nové techniky

Odkaz na článek

Co chci? Proč to chci? A co proto udělám?

Tři otázky?

Co chci?

Proč to chci?

Co proto udělám?

 

Tři otázky, které ti změní život i trénink

V životě i ve sportu se často ptáme, jak dosáhnout úspěchu. Pravda je, že cesta k němu začíná u jednoduchých, ale zásadních otázek:

1. Co chci?

Bez jasného cíle se těžko posouváš dál. „Chci být lepší“ je příliš vágní.

Potřebuješ konkrétně definovat, kam směřuješ:

Chci vyhrát zápas.

Chci zvládnout první měsíc tréninku.

Chci zhubnout 5 kilo.

Chci mít víc energie během dne.

Jasný cíl je jako mapa – ukáže ti směr a pomůže neztratit se.

2. Proč to chci?

Za každým cílem je důvod. A právě ten důvod je palivem, které tě žene vpřed, když přijde únava nebo nechuť. Pokud tvůj „proč“ není dost silný, snadno se vzdáš.

Chci vyhrát zápas, protože si chci dokázat, že na to mám.

Chci zhubnout, abych byl zdravější a měl víc energie pro rodinu.

Chci trénovat, protože mi to dává disciplínu a klid v hlavě.

Najdi svůj opravdový důvod – ten, který tě bude držet, i když to nebude jednoduché.

3. Co proto udělám?

Cíle a motivace bez akce nemají smysl. Teď je čas položit si otázku: Jaké konkrétní kroky podniknu?

Půjdu třikrát týdně na trénink.

Začnu si psát jídelníček.

Budu chodit spát dřív.

Vzdám se věcí, které mě brzdí.

Drobné každodenní kroky tvoří velké výsledky.

Shrnutí

Tři otázky: Co chci? Proč to chci? Co proto udělám? jsou jednoduchý, ale nesmírně účinný nástroj. Pokud si je položíš upřímně a najdeš na ně odpověď, získáš jasno, disciplínu a cestu k výsledkům – ať už v tréninku, práci nebo životě.

Odkaz na článek

Připravuje se

Pokračování bude brzy.

Připravuje se

Odkaz na článek

Zamluvte si svůj první trénink !!​!​

Pro svůj trénink klikni zde !!!

haskamma.com

Instagram
TikTok
YouTube
Facebook
Logo s boxerským motivem a jménem.

Adresa a kontakt:

Rozcestník

Kontakt
Hlavní strana

!!! Web se rekonstruuje a články se opravují - děkujeme za trpělivost !!!

Sedm a půl kapitoly o mozku

Náš mozek slouží primárně k přežití. Po věky se náš mozek vyvíjel, abychom mohli přežít v našem prostředí.

Smysli. S lepším zrakem, pohybem a vnímáním okolí se nám musel zlepšovat a zvětšovat mozek. Abychom lépe pracovali s informacemi a mohli přežít.

Alostáza. Význam tohoto slova je hospodaření v živém těle. Mozek hospodaří s energií. Snaží se, abychom museli vynaložit, co nejméně energie a přežili jsme a mohli jsme se rozmnožit. Mozek hospodaří s glukózou, solemi vodou a dalšími biochemickými látkami.

Synapse. Spoj mezi neurony, který však mezi sebou není fyzicky vázán. Mezi neurony jsou neurotransmitery. Hormony, které předávají informace. Říká, jestli má jít informace dál nebo ne.

Hub, huby. Centra v mozku mezi s sebou komunikují. Vždy fungují několik částí najednou. Jsou přepojovací uzly v mozku. Přímé přepojení, by znamenalo přetížení a velkou spotřebu energie.

Naše mozky se ovlivňují. Kultura nám ukazuje, jakým způsobem přemýšlíme. A to kultura těch nejbližších kolem nás. Naše mozky se ovlivňují podle našeho okolí. Mezi východním a západním světem, jsou velké rozdíly v přemýšlení o stejných tématech.

Děti a mozek. Lidský dětský mozek se rodí nevyvinutý. Lidský mozek se do finální formy vytvaruje v 25 roku života. První roky života však potřebují největší pozornost. Děti potřebují slyšet, potřebují lidský kontakt. Přirozeně, držíme mimina ve vzdálenosti, tak aby byli schopni rozeznávat náš obličej. Cítili náš pach. Bez přímého kontaktu a pozornosti a kvalitního přísunu potravin se dětský mozek nevyvine správně a následně vznikají poruchy.

Ladění. Ladění mozku znamená posilování neuronových spojů. Rozvětvení dendritů. Posilují se důležité spoje. Aby, informace lépe komunikovali, po celém mozku.

Prořezávání. Znamená oslabování neuronových spojů, které aktuálně pro nás nejsou, tak důležité. Kdyby, náš mozek jen posiloval spoje mozek by se přetížil. To souvisí s hospodařením energie.

Ladění a prořezávání. Tyto dva děje pracují současně. Celý náš život se mění a říkáme tomu neuro plasticita. Zvuky, které známe slyšíme více než ostatní, známé obličeje poznáme v davu. To vše díky ladění a prořezávání.

Sdílená pozornost. Naši rodiče nám ukazují, na co se máme zaměřit v dětství. Ukazují nám auto na ulici. Ukazují nám, na jaký obličej v davu se máme zaměřit. Od dětství se snažíme rozeznávat detaily v obličejích lidí, proto lépe rozeznáváme své etnikum a cizí etnika nám připadají stejné. Díky tomu se můžeme zaměřit na důležité detaily a nemusíme zpracovávat veškeré informace i to souvisí s úsporou energie.

Niche. V dětství se naučíme rozeznávat v prostředí, co je pro náš tělesný rozpočet důležité a co můžeme ignorovat. Toto naše prostředí nazýváme niche. Lidský mozek má největší niche ze všech druhů. Jde o naše vnímání světa. Naši blízcí přátele nám pomáhají vytvářet naše niche. Poté, co se něco naučíme a děláme pravidelně už nemusíme zaměřovat pozornost. Jsou to naše automatismy. Niche představují naše zkušenosti z minulosti i současnosti.

Předvídání. Náš mozek se snaží vše předvídat. Předvídání šetří naši energii. Předvídání nám zachraňuje život. Předvídáme predátory. Předvídáme, kdy budeme potřebovat jíst a pít. Předvídáme vše. Náš mozek se snaží však, co nejblíže přiblížit realitě.

Iluze. Náš mozek může vytvořit, co potřebuje. Může si vymýšlet. Přibarvuje si věci, jak potřebuje. Vymýšlí si nepřátelé, které v prostředí nejsou. Vidíme lidi, přitom to může být pytel v opřený v dálce. Mozek nás radši desetkrát upozorní na hrozbu, než abychom jednou udělali chybu. Mozek se nás snaží udržet naživu.

Svět je smysluplná halucinace. Vše, co vnímáme z okolního světa zpracujeme v mozku. Náš mozek zpracuje informace, které nás bombardují z okolního světa. Informace přicházejí v podobě světelných vln podle různé vlnové délky přes sítnici a mozek zpracuje vizuální svět a my vidíme. Zvuky zpracováváme podobně přes bubínek. Hmatové schopnosti zpracováváme zase tlakem, ale náš mozek tyto informace interpretuje tak aby nám dávali smysl.

Sklenka vody. Měli jste už někdy žízeň a napili jste se a žízeň odezněla? Proč, když se voda do krevního oběhu dostane až za dvacet minut? Mozek předvídá to, že žízeň je zažehnaná ještě, než ve skutečnosti je.

Odpovědnost. Jsme odpovědni za své chování, když si náš mozek konstruuje představy? Náš mozek je zaměstnaný predikcí a často si neuvědomuje, co děláme. Vědci se přou, zda jsme odpovědni za své činy, když náš mozek vytváří i mylné představy.

Jsme odpovědni za své chování. Jsme odpovědni za své chování více než si myslíme. V dospělosti si můžeme vybírat, co se naučíme a jak budeme reagovat. V dětství nás může nevhodná výchova poznamenat, můžeme mít poruchy a podobně. Jakmile jsme však zodpovědní za sebe jsme odpovědni za to, co se učíme. Jestli se naučíme kousat si nehty v mládí, budeme to dělat nevědomky v následujících letech. Jestli se naučíme na partnera být sprostí, poté to budeme následně praktikovat nevědomky. Jestlipak se naučíme vybouchnout vzteky, když se nám něco nelíbí, poté budeme vybuchovat vzteky nevědomky.

Propojené mozky. Naše mozky se nevědomky propojují. Náš srdeční tep se s blízkými v kontaktu synchronizuje. Naše pohyby při tanci se synchronizují s ostatními. Jakmile našeho blízkého něco bolí dokážeme zmírnit bolest pouhým chycením za ruky.

Samota. Ve vysokém věku nám samota může zkrátit život i o několik let.

Stres a metabolismus. Při dvouhodinovém stresujícím období se zhorší náš metabolismus a uloží až o 104 více než normálně. Pokud by se dlouhodobý stres opakoval denně za rok můžeme přibrat o 5,5 kila.

Zpracování zdravých potravin při stresu. I když jíme zdravé oříšky a jsme ve stresu náš metabolismus zpracuje potravu, tak špatně, jako kdybychom místo zdravých oříšků dostali přepálený olej z hranolek.

Článek

Výroba energie v těle

Ještě si to promysli

Lidé, kteří opravují své chyby mají většinou lepší hodnocení v testu. Pouze jedna čtvrtina opraví správnou odpověď na špatnou.

Chyba první intuice. Často máme první myšlenku chybnou.

Měnění názoru. Náš mozek nerad mění názory. Měnění názoru mění naši osobnost. Při změně častých změnách názoru máme pocit, že ztrácíme identitu.

Měnění názoru a svět. Čím více měníme názory, tím se nám svět zdá nepředvídatelnější.

Uváznutí a ustrnutí. Psychologové nazývají stav, kdy se přestáváme učit a obnovovat názory jaký uváznutí a ustrnutí.

Preference informací. Preferujeme informace, které se nám hodí.

 

 

Kazatel – Dáváme kázání. Je ohroženo naše svaté přesvědčení. Chráníme a prosazujeme svoje ideály.

Jak někoho přimět ke změně? Zeptat se ho? Nechat ho rozhodnout se sám.

Racionalita a klid. Při jednání je lepší zůstat v klidu. Jakmile se někdo naštve a vy zůstáváte v klidu dostáváte navrch.

Útok a zájem. Jakmile někdo začne útočit na vaše názory, je dobré se začít se zájmem, proč tomu tak je?

Dobrá otázka. Jakmile potkáte člověka se zatvrzelým názorem můžete se ho zeptat. Co by změnilo tvůj názor? Na určitou věc. Při této otázce si člověk může uvědomit, že je zatvrzelý a nic mu nezmění názor. Druhá možnost je, že vám opravdu řekne, jaké informace a podklady by mu změnili názor.

 

Našeptávač – technika o přesvědčení

 

Účinnou metodou, jak někoho přesvědčit ke změně.

 

Jak to nedělat? Jakmile budeme povýšení a budeme někoho do něčeho nutit a následně odsuzovat, za to že změnu neudělali.

Jak na to? Promluvení si. Zjistíme postoje daného člověka, proč má daný názor takový, jaký má?

Poslech. Vyslechneme si dané argumenty. Můžeme přednést podložené důkazy o opaku.

Společná řeč. Najdeme věci v dané tématice, se kterými souhlasíme oba.

Najít motivaci pro změnu. Motivace musí mířit od samého člověka, motivace z vnějšku není účinná. K přesvědčení o změně můžeme pomoci dotyčnému člověku najít vlastní motivaci ke změně.

Rozhodnutí. Rozhodnutí musíme nechat na druhém člověku. Má pak větší tendenci udělat změnu. Změnu však dělá pro sebe, ne pro ostatní.

 

Učení kritice a kreativitě v myšlení

 

Udělat jednu práci a čtyřikrát jí předělat. Přepracování nám ukáže a pomůže v progresivitě.

Zadaní starých informací a zjišťování, zda si toho všimnou. Zadáme zastaralý text a necháme, zda si toho všimne student. Následně necháme text opravit.

Práce ve skupinkách a následná kritika od ostatních. Rozdělíme skupinky a necháme je vypracovat nějaké téma. Následně necháme další skupinky podat kritice jejich práci.

Vymýšlení nových učebních postupů. Nechat žáky vymýšlet nové učební postupy.

Jiné kategorizace. Naučit lidi, že jdou věci kategorizovat jiným spektrem, než je konvenční.

Učení ostatních. Při učení ostatních se sami učíme. Proto je dobré, nechat učit ostatní.

 

Psychologické bezpečí

 

Psychologické bezpečí. Je pojem, který říká, jaká je atmosféra v daném kolektivu. Jde hlavně o psychické bezpečí, nemluvě o fyzickém.

 

Lidé v psychologickém bezpečí:

 

  • Nebojí se nesouhlasit.
  • Přiznají chybu.
  • Mluví otevřeně a upřímně
  • Věříte svým kolegům a nadřízeným.
  • Nebojíte se riskovat a selhávat.
  • Nebojíte se být kritizováni.

 

Lidé bez psychologického bezpečí:

 

  • Chyby považujete za hrozby.
  • Nechcete dělat rozruch.
  • Své nápady si necháváme pro sebe.
  • Chlubíme se jen silnými stránkami.
  • Kolegů a nadřízených se bojíme.
  • Netroufneme si riskovat.

 

Zajímavosti o smyslech

Zrak

Viditelnost kontrastních obrázků

Schopnost rozpoznat pohyb, který se rychle pohybuje.

Sekvence. Výjimeční lidé jsou schopni si rozkouskovat rychlí pohyb do sekvencí.

Příklad:

1) Leonardo da Vinci byl schopný nakreslit průběh padající kapky a její tvar. Schopnost rozpoznat 100 obrazů za sekundu.

2) Japonský malíř Hokusai a jeho dřevorytiny.

  • Člověk a rychlé oči 1000 /Sekunda
  • Člověk a pomalé oči 300 /Sekunda

 

Sportovci a zrak

Zpracování pohybu. Fyzická schopnost začít pohyb po tom, co něco uvidíme je 0,25 sekundy. Přesto jsou sportovci schopni zvládat rychlejší reakce.

Za předpokladu: Jakmile se hráč nerozhoduje a ví, co má dělat.

 

Jak je možné to stíhat? Jak je možné, že sportovci zvládají reagovat dříve než je možné?

Vnímání pohybu soupeře. Sledují pohyb soupeře. Nastavení končetin a dopředu odhadují.

 

Sakády – Zrak

Sledování hlavou. Hlava se otáčí například za letícím míčkem dříve, než se tam dostávají oči. Předskočí míček a sledují, zda bude tam, kde má být.

Pohyb očí. Rychlí trhavý pohyb očí. 

Sakády. Schopnost udělat několik sakád v jednom pohybu.

Pohyb a stupně. Schopnost předskočit až 700°

 

 

Smysl sluch

Zvuk a limit. Přestáváme slyšet při 0 decibelech. Zvuk však může jít do záporných jednotek, kde ho slyší jiná zvířata a lidé už ne.

Nejtišší místo na světě. Společnost Microsoft – 23 dB. Člověk v místnosti nevydrží více než 45 minut. Po určité době vznik halucinací a pocit zbláznění se.

Zvuková iluze. Při velké frekvence vzniká zvuková iluze.

 

Čich smysl

 

Člověk a čich. Člověk má dobrý čich.

Vysoká kapacita vzruchu. Některý pachy cítíme lépe než psy. Třeba pach krve.

Rozeznání pachů. Lidský čich je schopen rozeznat až bilion nejrůznějších pachů a vůní Jak dobrý máme čich? Ačkoli se až donedávna tradovalo, že lidé mají ve srovnání s jinými savci velmi špatný čich, nová studie vědců z Rockefellerovy univerzity ukázala, že průměrný člověk je schopen rozeznat více než bilion rozličných vůní a pachů.

 

Čich a jídlo

Po jídle. Po jídle se čích molekul obsažený v jídle otupí. Citlivost k jiným molekulám zůstává.

Evoluční podmět. Evoluční podmět cítit jinou stravu. Podmět k pestrému stravování.

Čistý lidský pod. Lidský pod je bez zápachu. Až po smíchání s jinými sloučeninami.

 

Hmat

Rozlišení po hmatu. Rozlišíme předměty s rozdílem velikosti:

N šířku: 0,73 mikrometru

Na výšku: 0,013 mikrometru

 

Echolokace

Echolokace. Je schopnost vnímat zvukem prostředí.

Echolokace a člověk. Jeden člověk Daniel Kish je schopný podle mlaskání odhadovat vzdálenost podle mlaskání. Má vyoperované oči a jezdí na kole a hraje basketbal.

Zpracování zrakovým centrem. Místo toho, aby oblast zpracovávala sluchová oblast. Místa zpracovávala zraková oblast v mozku.

Trénink echolokace. Byla vytvořena studie, kde vědci učili lidi s dobrým zrakem (Učili se zakrytým zrakem) naučit se echolokaci. Po několika týdnech toho byli schopni.

Práce s deníkem

Práce s deníkem

Do deníku si můžeme psát:

  • Poznámky.
  • Co nás štve.
  • Co nás bolí.
  • Co se nám stalo.
  • Co bychom chtěli.
  • Naše úkoly.
  • Na co nemáme zapomenout.
  • Co chceme udělat.
  • O čem přemýšlíme.
  • Můžeme si do deníku kreslit.

Jak psát poznámky?

Psát si datum na začátek poznámek:

  • Vidíme zda-li, je poznámka aktuální.
  • Vidíme, co se v daném období dělo.
  • Můžeme si poskládat zpětnou časovou osu.

 

Výrazný nadpis

Viditelnost – zaměření větší pozornosti.

Členění textu

  • Odrážky
  • Bubliny a rámečky.
  • Šipky
  • Kombinace

Nevynechávat detaily

 

  • Jakmile píšeme, jsme si vědomy detailů, přestože si myslíme, že si na detaily vzpomeneme, není to pravda.

Nepsat zkratky a hesla

  • Jakmile se díváme na poznámky z odstupu času, můžeme zapomenout, co daná hesla a zkratky označují.

Vyhledávání textu

  • Můžeme si připisovat pod poznámky klíčové slova.
  • Používání # Hastag
  • Příklad: #strava #posilovani #imunita

Psaní myšlenkových map

  • Myšlenkové mapy jsou mapy našich myšlenek.
  • Kreslení
  • Spojování.

Proč si psát deník?

Psychické uvolnění. Přenesení problémů na papír.

Utřídění si myšlenek. Dostaneme z hlavy myšlenky na papír, poté si je můžeme projít.

Nezapomeneme. Občas máme zajímavou myšlenku, jakmile si jí nezapíšeme, můžeme na ní zapomenout.

Třídění úkolů. Jakmile si napíšeme úkoly, poté si je po splnění škrtneme, zjistíme, kolik jsme toho udělali.

Zpětná vazba. Kolik jsme toho udělali za den? Za týden, měsíc?  Za rok?

Zjištění opakujících se problémů. Můžeme zjistit, co a jak dlouho nás trápí. Co se opakuje a na čem můžeme zapracovat.

Deník po tréninku

  • Zapřemýšlíme, co jsme trénovali, co se dařilo a co se nedařilo. Jeli jsme nějakou novou techniku?

Zapíšeme si pomocí bodů hlavní poznatky tréninku.

  • Pozitivní body 1-3, co se nám dařilo.
  • Negativní body 1-3, co se nám nedařilo.
  • Zapíšeme si: (Co nás bolí, zranění.)
  • Techniky: Zapíšeme si techniky, které nás oslovili.

Zdravotní deník

 

Co, to je? Zdravotní deník, může být jako lékařská karta.

 

Co, si zapisujeme?

Do deníku si můžeme zapisovat zranění.

Zapisovat si také můžeme, bolestivá místa.

Bolestivé rozsahy, nebo techniky, při kterých pociťujeme bolest.

 

Přiložit můžeme: Rentgen, ultrazvuk, zdravotní zprávu

 

Jakými procedury jsme prošli:

Cviky, které nám zadali lékaři.

Tejpy, které jsme dostali.

Masáže, na které jsme byli.

 

K čemu, to je?

Můžeme dané informace předat, poslat svému fyzioterapeutovi

 

Deník a boj se strachem

 

  1. Do deníku si napsat svůj strach

Tím, že si člověk napíše, jaký má strach na papír, převede strach z hlavy na papír. Tím, zapříčiníte, že se ho z části zbavíte. Není uvězněn jen ve vaší hlavě.

(Příklad, je jít k zubaři)

  1. Napsat si, co nejhoršího se může stát

Může to být i více věcí na jednou.

Stává se, že zjistíme, že rizika, nejsou zas tak velká.

(Zubař, nám může trhat zub, vrtat zub, vytahovat nervy, může nás to stát peníze.)

 

  1. Rozepsat si, co bychom v tom nejhorším případě dělali.

Můžeme rozepsat, co bychom dělali, problém po problému.

Díky rozepsání se a seznámíme se, s našim strachem, nám pomůže se zmírněním stresu.

(Musím vydržet bolest po vrtání, bude mě to pak i chvíli bolet.)

 

  1. Napíšeme si jaká je pravděpodobnost, že se ta negativní věc stane?

To nám pomůže v rozhodování.

Můžeme zjistit, že je malá šance, nebo že jí jsme schopni riskovat.

 

  1. Napíšeme si, jaké benefity získáme, když podstoupíme rizika strachu.

Napíšeme si, jaké plusy dostaneme a zároveň jaké mínusy dostaneme, když danou věc nepodstoupíme.

(Když nepůjdu, k zubaři na kontrolu, neobjeví mi kaz a nezpraví nám zub. Začne nás hrozně bolet a budeme muset jet a čekat na pohotovosti.)

Přesvědčení mozku

Mozek není dokonalý. Jde ho ošálit. Tyhle techniky jsou zvláštní, a ne každý je schopný na nich pracovat.

 

 

1.    Deník.

·         Nejprve si napíšete si věci, které vás na sobě štvou.

 

·         Začnete od první odrážky.

 

·         Například: „Nemám talent na bojové sporty.“

 

·         Každé ráno v daném týdnu píšete pozitivní věci, které ani nemusí být pravda.

·         Například: „Jsem talentovaný na bojové sporty“

 

·         Na konci týdne si negativní vlastnost zaškrtnete.

 

·         Poté následuje další negativní věc.

 

·         Další týden psaní opaku.

 

 

 

Imunita a podpoření imunity 

Změna každodenního životního stylu vede ke zlepšení imunity.

Imunitní systém funguje neustále.

Imunitní armáda:

  • Lymfocyty
  • Monocyty
  • Makrofágů
  • Neutrofilů

Bojují proti: Patogenům

Podpoříme:

 

Kvalitní strava zaměřená na:

Probiotika. Probiotikum je živý organismus přidávaný do potravin či krmiv, který má příznivě ovlivnit zdraví konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry.

Prebiotika. Prebiotikum je nestravitelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní mikroflóry a zlepšuje tak zdravotní stav konzumenta. Zpravidla se jedná o těžko stravitelné nebo nestravitelné oligosacharidy.

Odlišnost lidí mezi s sebou. Největší odlišnosti mezi lidmi jsou v imunitě. Každý člověk má různě silnou obranyschopnost proti různým vlivům. I dvojčata mají rozlišnou imunitu. Každý člověk má odlišnou armádu imunitních buněk.

Základní hygiena:

 

  • Myjte si ruky. Po setkání s více lidmi. (MHD, Práce, obchody, tělocvičny.
  • Nešahat si do: Pusy, očí, nosu.
  • Zakrytí pusy při kašli.
  • Dezinfekce špinavých věcí.
  • Větrat.
  • Nesdílet potravu.

Stres

  • Snížení chronického stresu.
  • Stres snižuje imunitu a zvyšuje únavu.

Boj proti stresu:

  • Omezení sledování zpráv.
  • Dechové cvičení.
  • Práce s koncentrací. (Meditace)
  • Pravidelné sportovní aktivity.
  • Komunikace s přáteli.
  • Omezte drogy (Cigarety, alkohol a jiné)
  • Pomoct u dobrého psychologa.
  • Ráno studená sprcha a večer teplá sprcha.

Spánek

  • Nedostatek spánku snižuje kognitivní schopnosti. (rozhodování)
  • Špatný spánek narušuje funkci imunitního systému.
  • Mít 7 až 9 hodin spánku denně
  • Pravidelně vstávat a chodit spát.
  • Omezit hry a seriály.
  • Omezit večer modré světlo. (Mobil, televize, tablet).

Sport

  • Sport snižuje onemocnění chřipkou.
  • Střídání střední a náročné fyzické aktivity a přidejte silový trénink.
  • Alespoň ob jeden den.

Strava

  • Pestrá strava.
  • Jezme ovoce a zeleninu, ke každému jídlu.
  • Omezte průmyslně vyrobené potraviny.
  • Potraviny s probiotikem a prebiotikem: Kefírem kvalitní jogurt, acidofilní mléko, kvašená zelenina, kombucha fermentovaný nápoje.
  • Konzumace vlákniny: (Celozrnné pečivo. Vločky, jablka)
  • Doplňky stravy:
  • Vitamín C + D
  • Zinek, omega-3, probatika, multivitamin a multiminerál.
  • Omezení junkfood (Nezdravé stravy)

 

Bílkoviny:

  • Tvorba buněk imunitního systému.
  • Denní doporučená hodnota 0,8 až 2 g na 1 kg tělesné hmotnosti.
  • Zdroje bílkovin: Maso, ryby, mléčné produkty, vejce, luštěniny, tofu, syrovátkový protein a rostlinný protein. Ořechy.

Zdravé tuky

  • Protizánětlivé účinky
  • Vybírat: Extra panenské. Za studena lisovaná. Ve tmavé sklenici. Z biopotravin.
  • Zdroje: Avokádo, ořechy, tuky.
  • Do jídla přidávat: Olivový olej, kokosový olej, chia semínka, ghí.

Sauny

  • Prevence proti chřipce.
  • Vyšší produkce imunitního vojska v podobě bílých krvinek.
  • Ideálně 1-2 týdně.

Otužování

  • Zvyšuje podíl bílých krvinek.
  • Snižuje hladinu kortizolu.
  • Pomáhá vyrovnat se se stresem.
  • Zvýšení béžového tuku, který je protizánětlivý.

Příroda

  • Chození do přírody.
  • Chození za zvířaty.
  • Chození na čerstvém vzduchu.

Kritické myšlení

Schopnost argumentace 

  • Rozpoznávání nepravd (Hoaxyů) 
  • Racionální myšlení. 
  • Mediální gramotnost. 
  • Nepodléhání manipulacím. 
  • Ověřování zdrojů. 

 

RQ 

RQ = Racionální kvocient.

RQ x IQ se nerovná inteligenci. 

RQ se dá učit 

Fakta od: 

Autorita. Jakmile říká něco odborník nebo autorita, nemáme potřebu kriticky myslet. 

„Dobroser“ = Člověk s dobrým úmyslem, který škodí. 

Skupina. Přesto, že něčemu věří skupina, nemusí to být pravda.  

 

Krugerův efekt 

Dunningův–Krugerův efekt je typ kognitivního zkreslení, které způsobuje, že lidé s nízkými schopnostmi či kompetencemi v dané oblasti sice dosahují přiměřeně nízkého výkonu, mají-li však odhadnout svůj výsledek ve srovnání s ostatními, mají naopak tendenci jej nadhodnocovat. Naopak lidé s vysokou odborností své dosažené výsledky podceňují. 

 

Kompetenci chápeme jako schopnost kriticky myslet. 

  1. Nekompetence zabraňuje si kompetenci uvědomit. 
  1. Nekompetentní lidé nedokážou rozpoznat kompetenci u jiných lidí. 

„Pro hlupáka každý hloupý.“ 

Protichůdné názory 

  • Jakmile se dozvíme něco nového, podrobíme informaci kritickému myšlení. 
  • Následně zkusíme najít racionální důvod proč by to tak nemělo být. 
  • Můžeme se také zeptat na názor jiných lidí. 

Studie a meta studie 

Studie. Studie zkoumá různé věci, látky, trénink, vybavení, potraviny, životní styl, léky apod. Studie potvrzuje a vyvracuje metody. Ukazuje a vyvracuje účinnost látek.  

 

Dobrá studie obsahuje: 

  • Mnoho testovaných subjektů.  
  • Podává zkoumanou látku a placebo. Test musí být navržen, tak aby nebylo možné poznat, zda je to placebo nebo ne. 
  • Je podrobena kritikou. Nezaujatí lidé podají kritiku. 
  • Střed zájmu. Někteří lidé si zaplatí studii, tak aby vyšla v jejich prospěch. Studie, lze navrhnou, tak aby odpovídala podle toho, kdo jí navrhne. 
  • Jiné faktory. Při zkoumání, by měli být zahrnuté různé faktory, které by mohli ovlivnit studii. Také, by studie měla být navržena, aby se toto riziko snížilo, na co nejmenší.  
  • Dlouhodobá a krátkodobá studie. Déle trvající studie jsou pro nás validnější.  
  • Meta studie. Meta studie, je souhrn více studií, které jsou podrobeny kritikou a jsou pro nás validnější než jednotlivá studie.  

 

Elementy kritického myšlení – Při vyhodnocování nových informací 

  • Umět analyzovat jednotlivá tvrzení informace 
  • Ohodnotit informace po faktické stránce. 
  • Vyhodnotit, zda navádějí k určité myšlence. 
  • Vyhodnocení jednoho celku, zda informace do sebe zapadají. 

 

Logické léčky – Média a falešná objektivita 

Definice: Vědomé a nevědomé zkreslování informací.  

 

Zapříčiněno: 

  • Snaha balancovat z více směrů pohledu. 
  • Více zaujmout veřejnost. 
  • Publikace částečné informace. 
  • Neinformovanost 
  • Vlastní přesvědčení 
  • Míchání emocí do faktu 

 

Analýza vlastních přesvědčení 

  • Jak jsme k názoru došli? 
  • Co, by nás přesvědčilo změnit názor. 
  • Můžeme vytvořit myšlenkovou mapu. 

 

Pocit vlastní neomylnosti 

  • Může nás klamat paměť. 
  • Přidáváme emoce k informacím. 

 

Argumentační faul. Je přesvědčování o informaci, která je nepravdivá.  

 

Manipulátoři 

Věštci. Politici. Kouzelníci. Obchodníci. 

  • Přesvědčují, že o vás ví víc, než skutečně vědí.  

Cold readinig. Čtení informací z lidí. (Odhad: Staré lidi bolí klouby) 

Hot reading. Předem si zjištění informací. (Můžeme zjistit informace ze sociálních sítí apod). 

 

Věci, které se týkají většiny 

(Vztahy, peníze, zdraví) 

Co vydělají manipulátoři? 

  • Vytvoření pocitu potřeby. 
  • Vytvářejí pocit výjimečnosti. 
  • Vytváří na lidi časový pres 

 

Co je to pravda? 

Definice: „Pravda je shoda skutečnosti s poznáním. (Veritas est adaequatio rei et intellectus.) “ 

 

Typy důkazů pro pravdu 

Odkud bereme informace? (Bulvár, zprávy z internetu, vědecký časopis) 

 

Skupinová (Davová) psychika. Pro člověka je jednoduší jít s davem, přesto že dav nemá pravdu, než mít pravdu a jít proti davu. 

 

Wikipedie 

Odkazy na zdroje. Malé čísélka nad konci vět, článků. 

Historie verzí. Kdy byl naposledy článek upravený. 

 

Forerův efekt 

 

  • Říkat lidem věci, které chtějí slyšet. Populistický styl. 
  • Nejdou popřít a můžeme se do nich vžít, protože jsou obecné. 

 

Příklad: 

  • Horoskopy 
  •  Vykládání budoucnosti apod. 
  •  Předvolební sliby v politice. 

Resilience ve sportu

Definice: 
Psychologická resilience vyjadřuje schopnost odolávat nepříznivým okolnostem a schopnosti adaptovat se na stres
Následující schopnosti představují čtyři základní kognitivní faktory resilience:
vnímání kontroly
frustrační tolerance
schopnost kognitivní restrukturace
schopnost neztrácet naději.
 
Externí projektivní faktory charakterizující resilienci a zařazují sem:
 
Vřelé mezilidské vztahy (s významnými dospělými, vrstevníky a společností, kteří utvářejí síť sociální opory)
 
Kulturní pouto (oddanost praktikám, hodnotám, přesvědčením kultury, pocit, že jsme součástí většího celku)
Přístup k materiálním zdrojům (jídlu, bydlení, oblečení, vzdělání, práci, zdraví atd.)
(V případě sportu můžeme za externí faktory považovat materiální zázemí k vykonávání sportu, vztah s trenérem, spoluhráči, členy týmu, společenské uznání a obdiv, známost, popularita.)
 
Vnímání kontroly
Chápání co je v naší zóně kontroly a co nikoliv.
Chápání světa sportovce, zda přisuzuje výsledek vnitřním příčinám nebo vnějším vlivům.
 
Osoby s vnějším (externím) místem kontroly. Jsou přesvědčeny, že jejich život je určován především vnějšími okolnostmi a sami nemají na jeho vývoj významnější vliv.
 
Osoby s vnitřním (interním) místem kontroly. Věří, že vývoj jejich života závisí především na jejich schopnostech, úsilí aktivitě.
 
Správné přesvědčení. Lidé, kteří jsou přesvědčeni, že lze dosáhnout svých cílů, aktivují v sobě sebe naplňující se proroctví a jejich jednání bude charakterizováno snahou a úsilím cíle dosáhnout. To, co považujeme za nemožné a nereálné, zrealizovat nedokážeme.
 
Sebeuplatnění (Self-efficacy)
Definice: Přesvědčení o vlastní schopnosti dosáhnout svým chováním konkrétních cílů.
Mnoho experimentů prokázalo, že pocit sebeuplatnění je jednou z motivačních faktorů při zdolávání překážek. Již malé děti při dosažení určitého cíle vyjadřují radost a štěstí nad svou schopností.
Samotné přesvědčení, že mám situaci pod kontrolou nebo že je překážka zvládnutelná, snižuje negativní dopad stresu na organismus a chrání ho před onemocněním.
 
Frustrační tolerance
Resilience není jen o pozitivní interpretaci překážek, silném sebevědomí ve své schopnosti, že dosáhneme svých cílů, ale i o schopnosti vydržet, když se nám zrovna nedaří a začít znova a znova.
Tolerovat neúspěch, vnímat ho jako dočasný, nás chrání před frustrací, demoralizací a depresí.
Nejedná se o nějaký vnitřní osobnostní rys, ale o kognitivní vlastnost, kterou získáme během procesu sociálního učení.
 
V praxi to znamená, že se musíme naučit brát každodenní obtíže jako součást života a nevyhýbat se jim za každou cenu. Jsou to právě ony, které jedince utužují a dělají odolnějším.
Je zapotřebí, aby sportovec udělal své chyby, zažil menší neúspěchy, pocit frustrace a námahy v dosažní svého cíle, protože se stane odolnějším a zjistí, že námaha je součástí cesty k dosažení svých cílů a paradoxně posílí i svůj pocit sebeuplatnění
 
Člověk musí mít realizovatelné cíle a musí si být vědom, že jejich dosažení obnáší nějaké úsilí
Schopnost kognitivní restrukturace
Restrukturace dějů je schopnost dát nové a pozitivní významy nepříznivým situacím, změnit úhel pohledu a dívat se na svět jinak.
Nepříznivé podmínky se můžou stát výhodou, překážky výzvou, porážka poučením.
 
Resilientní člověk se vyznačuje schopností pozitivně restrukturovat „negativní“ situace.
 
Trenér a resilience
Trenér by měl své svěřence vést k realistickému vnímání světa, že prohra a neúspěch jsou součástí života, ale že jsou taky příležitostí ke změně, růstu a poučení.
Trenér, který neustále očekává od svého svěřence úspěch, má nereálná očekávání, která přenáší i na něj a minimální neúspěch v něm vyvolá pocit neschopnosti a beznaděje
Schopnost neztrácet naději
Optimismus a smysl pro humor jsou dalšími faktory resilience, které nám pomáhají vyrovnat se, se zásadními životními situacemi a chrání nás před stresem a zátěžovými situacemi.
Optimisté věří, že svého cíle dosáhnou a lépe snášení námahu, rychleji se zotavují z nemocí a nepoužívají vyhýbavé strategie při řešení problémů.
 
Dnes se všeobecně uznává, že naděje a očekávání mají pozitivní vliv na zdraví člověka, jak dokázaly i mnohé výzkumy tzv. placebo efektu.
Přesvědčení, že podaný lék nám pomůže, bude mít očekávané účinky, i když se ve skutečnosti bude jednat jen o cukr.
 
 
 
 

Adaptace vs Regenerace

Adaptace vs regenerace
  • Často se ve sportu a všude mluví o regeneraci. Je však špatně interpretována. Často se zaměňuje slovo regenerace za adaptaci.
  • Význam regenerace. Regenerace znamená, že naše mysl nebo naše svaly vyšli z homeostázi (Z rovnováhy) což znamená, že jsme byli ve stresu fyzickému nebo psychickém. (Fyzický stres v tomto významu znamená vykonat svalovou práci). Regenerace znamená, že se vrátíme na stejnou úroveň rovnováhy, než jsme prožili stres (Trénink, nepříjemnou událost). Nejde o růst.
  • Adaptace. Adaptace znamená přizpůsobení se, a ještě něco navíc. Přizpůsobení se stresu, fyzickému nebo psychickému. To znamená nejen se navrátit do rovnováhy ale ještě více se přizpůsobit. V praktickém životě to znamená že, když jsme doběhli 1 kilometr v běhu tak příště doběhneme 1,5 kilometru. Často se v posilovně mluví o regeneraci po tréninku, ale to by znamenalo, že když bychom na benchpress zvedli 70 kg a následovala by regenerace tak se vrátíme k tomu, že zvedneme opět jen 70 kg. Adaptace znamená, že příští trénink zvednu více. Stejně to tak funguje s psychickým stresem. Při zažití většího stresu se adaptujeme a budeme připraveni zvládnout stres větší.
  • Adaptace hmatatelná a nehmatatelná
Adaptace v tréninkovém kontextu znamená zlepšení se v reakci na tréninkový stres. Zlepšovat se můžeme v mnoha směrech.
Nehmatatelná adaptace
  • Nejde si na ní šáhnout. Nehmotné, protože není lehké jí měřit a kvantifikovat.
  • Na nehmatatelnou adaptaci se často zapomíná. Malé procento lidí učí, jak číst soupeře. Jak správně takticky jednat. Jak zlepšit postup přípravy.
Nehmatatelná adaptace příklady:
  • Psychická: Psychická odolnost. Klidné rozhodování. Jednání ve stresových situací. Houževnatost. Správná sebereflexe.
  • Inteligenční: Větší znalost, vzdělání. Kvalitnější přístup k tréninku. Rozpoznání kvalitních informací od těch chybných.
  • Taktická: Lepší zvládání taktiky. Čtení soupeře, čtení hry.
  • Technická: Lepší technika. Redukce chyb. Zvládnutí koordinace. Lepší zapojení svalů. Plynulejší pohyb. Šetření energie.
Hmatatelná adaptace
  • Hmatatelná adaptace, je ve sportu upřednostňována.
  • Tento typ adaptace lze měřit, počítat.
Měření adaptace:
  • Můžeme měřit objem plic a využít jiné lékařské diagnostiky.
  • Lze stopovat čas sprintu nebo vytrvalosti.
  • Počítat můžeme zvednuté závaží a počet opakování.
Adaptace hmatatelná příklady:
  • Biologická adaptace: Větší objem plic. Větší a silnější srdce. Objem svalů.
  • Fyzická adaptace. Zvednutí těžšího břemene. Rychlejší sprint. Rychlejší změna směru. Větší výskok. Větší počet shybů. Přesnější zásahy. Lepší kondice a vytrvalost.

Homeostáza

Homeostáza
  • Homeostáza znamená rovnováhu.
  • Homeostáza balancuje mezi dvěma směry.
  • Stres – adaptace = homeostáza
Stres = Chápeme jako rozladění. Stres může být fyzický i nehmotný.
  • Fyzický stres = Pohyb (Cvičení, sport, chůze, práce)
  • Nehmotný stres = Učení se. Vyjití z psychické komfortní zóny. Psychický stres. Kognitivní situace. Nepohodlí.
Stres v tomto pohledu, chápeme pozitivně. Stresu se musíme vystavovat pravidelně, jak fyzickému, tak i psychickému.
  • Nedostatek stresu. Při nedostatku stresu nám může větší stres ublížit.
  • Navyšování stresu. Stres se musí postupně navyšovat, aby nastala adaptace.
Adaptace. Přizpůsobení se na daný stres, a ještě o něco více.
  • Fyzická adaptace = Zvládnu více než minule (Zvednu více, doběhnu dále)
  • Nehmotná adaptace = Zvládnu více než minule (Lépe zvládat stres. Rychleji a lépe reaguji na situace (kognitivní funkce).
Rovnováha. Správná rovnováha mezi stresem a adaptací je klíč k úspěchu.
  • Nastavení. Musíme správně nastavit množství stresu i regenerace a adaptace.
  • Stres = Výkon, množství práce, tréninku, psychický stres.
  • Adaptace = Odpočinek, strava, regenerace, spánek.
Stres a jeho nevyváženost
Nadmíra stresu:
Nadmíra psychického stresu – Deprese, syndrom vyhoření.
Nadmíra fyzického stresu – Zranění, stagnace výkonu.
Pod míra stresu:
Pod míra psychického stresu: Neschopnost zvládat situace.
Pod míra fyzického stresu: Neschopnost zvládat fyzické úkony. Větší pravděpodobnost zranění.
Adaptace
Nedostatečná adaptace
  • Nedostatečná fyzická adaptace: Špatně nastavená strava. Málo odpočinku, neschopnost zregenerovat. Neschopnost se zlepšit. Stagnace výkonu.
  • Nedostatečná psychická adaptace: Velká míra stresu. Nezvládání kognitivních funkcí. Špatné rozhodování. Málo odpočinku. Katastrofické myšlení.
Příklady:
Posilovaní – odpočinek = Homeostáze
Stres – klid = Homeostáze
Najezení – trávení = Homeostáze

Aplikace vědomostí a praxe

 
Vědět ale nepraktikovat. Spoustu věcí víme, ale neaplikujeme je. Víme, že nemáme jíst velké množství sladkostí, ale jíme je. Víme, že se máme hýbat, ale sedíme u mobilu.
Vědomosti bez užití. Můžeme číst kvanta knížek a dozvídat se o sportu cenné vědomosti. Dokonce můžeme získávat podložené informace. Přesto je v praxi neaplikujeme. Neaplikovat vědomosti je skoro stejné, jako nemít vědomosti.
Aplikace je to důležité. Aplikace vědomostí, je zásadní věc. Dělat to, co jsme se naučili, a to co nám pomůže je zásadní krok. Rozvíjet se bez aplikace nelze. Samotná znalost je nám k ničemu.
Zjištění chyby. Častokrát zjistíme něco, co byl mýtus, a tedy že jsme jednali podle toho. Nemusí to být naše chyba ale třeba vývoj znalostí daného oboru. Důležité je se naučit vědomosti přeučit a aplikovat ty nové a správné.
Přijmutí chyb. Přijmout chybu, netrápit se jí a aplikovat nový a správný stereotyp, je cesta za úspěchem.
Příklad: Dlouhou dobu jsem si myslel, že bílé pečivo je “smrt” a celozrnné pečivo je to nejlepší. Následně jsem zjistil, že tomu tak není, že celozrnné pečivo musí být kvalitně zpracováno, aby se dalo správně strávit, a většina těchto obilovin není takhle správně zpracována a tím pádem jsou špatně stravitelná, občas mají i špatnou chuť, nejsou chuťově dobré a nesedí nám v žaludku. Následně jsem si řekl, že jsem dělal chybu, že už nemusím tolik odsuzovat bílé pečivo a že by bylo moudré zjistit, které celozrnné pečivo je správně zpracované.
Ohlédnutí za rokem. Můžeme se každý rok ohlédnout, za naší praxí. Ohlédnout se za svými vědomostmi. Měli bychom zjistit, že jsme dělali chyby. Jakmile zjistíme, že jsme chyby nedělali, nejspíše to znamená že se naše vědomosti a praxe neposunula.
Chápání sama sebe v určitém momentu. Měli bychom sebe chápat, že v minulosti, jsme nevěděli, že děláme chybu. V minulosti to bylo naše nejlepší já. Vývoj našich vědomostí a zkušeností vzrůstá s časem. Naše chyby v minulosti bychom tedy neměli brát jako něco hrozného a nesmiřitelného.
Znalost a aplikace vědomostí. Beze znalosti se neposuneme, jakmile nemáme vědomosti nemůžeme jej aplikovat. Cesta k pomyslné dokonalosti, by nás měla hnát vpřed.

Rovnováha – stabilita

 
Práce s těžištěm. Rovnováha je o práci s těžištěm těla. Jde o umění přenášet váhu na místa, kde je zapotřebí. Pro práci s těžištěm můžeme využít cviků na rovnováhu, nebo pomůcek jako je (Gym-ball, bosu a jiné balanční pomůcky)
Přímka skrz střed těla. Při statickém stoji si můžeme představit, jak nám hlavou a skrz náš trup až k zemi prochází svislá přímka. Tahle imaginární přímka, nám protíná střed těla a představuje nám rovnováhu. Jakmile je narušena osa předklonem, záklonem nebo vychýlením do stran, ztrácíme stabilitu.
V úpolových sportech, potřebujeme narušit tuhle přímku, abychom rozhodili soupeře z rovnováhy.
Vnímání polohy těla. (Propriocepce). Naše schopnost vnímání svého těla. Můžeme zkusit vnímání stability se zavřenýma očima. Následně začneme s balanci na jedné noze a zavřenýma očima, nakonec pokračujeme cvikem, ve kterém je za úkol kmitat hlavou a snažit se vnímat tělo. Jde také o představu, kde se nachází naše končetiny a jaká je pozice našeho těla.
Oporná plocha. Část těla, která je naše opora. Může to být místo doteku chodidla se zemí. Zeď, o kterou se opíráme. Ruky, při stojce na podložce. Opěrná špička nohy u kopu.
Vyvíjený tlak do oporné plochy. Nezáleží jen na ploše opory ale i na místě vyvíjeného tlaku v opěrném bodě. Vysvětlit to lze na chodidlech. Můžeme mít, celé chodidlo na podložce ale váha může být převážně na patě. Vyvíjení tlaku ve správném místě může být zásadní, jak pro rovnováhu, tak i pro akceleraci pohybu.
Oporná báze. Vzdálenost mezi opěrnými body je stejně důležitá jako oporná plocha. Stejně tak je důležitá i pozice mezi opěrnými body. Představme si, jak stabilní bychom byli, kdybychom byli opřeni ve sporu jen, pravou dlaní a pravou špičkou nohy. Další příklad, představme si, že se potřebujeme pořádně zapřít, ale chodidla máme u sebe a váhu máme na patách, naše stabilita bude minimální.
Orgán zodpovídající za rovnováhu. Střední ucho. Rovnovážné ústrojí vnitřního ucha se skládá ze tří polokruhovitých kanálků a dvou komor – elipsovitého a kulovitého váčku. Jednotlivé polokruhovité kanálky registrují roviny pohybu. Uvnitř umístěné receptorové buňky zaznamenávají pohyby hlavy a impulzy odtud putují sluchově-rovnovážným nervem do mozku.
 
Zrak. Zrak je významnou složkou v orientaci, a tudíž nám pomáhá se stabilitou. Díky zraku, můžeme odhadnout opěrnou plochu. Zrak nám odhaduje vzdálenost opěrných bodů i předmětů, které letí naproti nám, míč, úder. Při pohybu hlavou do strany, jdou oči podvědomě za směrem, kterým se otáčíme. Zkusme si vyřadit zrak a pracovat se stabilitou. Až 90 % vizuálních informací je zprostředkováváno zrakem.
Stabilita bez opory. Často se dostáváme do situací, kdy nemáme žádnou oporu a vyskytneme se v letu. I u letu musíme být schopni, pracovat se stabilitou a případně správně dopadat.
Střed těla a svaly (Core). Svaly, které nám drží posturu těla, mají velký význam ve stabilitě. Při zvedání břemene. Při práci s těžištěm. Při pohybu dynamickém i statickém. Svalnatější postava, celého těla nám také může zvýšit stabilitu.
Svaly udržující nás v pohybu stabilní. Svaly, kterým vděčíme za udržení stability, jsou svaly III. typu. Tedy rychlé svalstvo, které pracuje po krátký časový úsek a vykonává velkou sílu (anaerobní).
Druhy tréninku rovnováhy
  • Cvičení se svým tělem. Kalistenika. Pomalá stojka.
  • Cvičení s balančními pomůckami. Bosu, gymball.
  • Posilovací cviky. (Výpady, dřep na jedné noze, stojka, výstup na bednu). Cviky na kruzích.
  • Chůze na nestabilním povrchu. Kladina, zábradlí. Chůze po tenké čáře.
  • Cviky obratnosti. Kotouly, přemety, pády, přechody, hvězdy.
  • Cviky zaměřené na konkrétní sport. (Pomalé kopy)
  • Cviky beze zraku. Statická stabilita na jedné noze.
  • Práce s těžištěm. Udržení váhy na určitém bodu.
Stabilita a pády. Se stabilitou klesá šance se zranit, snížením rizika pádu.
Zapojení silových cviků. Zapojením silových cviků, které posilují celé tělo, což jsou: mrtvý tah, dřep, shyby na hrazdě. Posíleni hlubokého stabilizačního systému, u kterého posilujeme příčný sval břišní krátké svaly v nejhlubší vrstvě podél páteře, svaly pánevního dna a bránice.
Rovnováha jako ukazatel psychického a fyzického stavu. Rovnováha nám může ukázat náš fyzický i psychický stav. Při špatném zvládání cviků stability jsme buď unaveni, nebo můžeme být psychicky rozptýleni. Můžeme si zkusit udělat cvik na stabilitu, který v psychické pohodě zvládáme bez obtíží. Následně zopakujeme stejný cvik při rozrušení, uvidíme, jak nám stejný cvik bude dělat problém.
Snížená mobilita. Při snížené mobilitě, nám klesá schopnost být stabilní. Nejvíce však v dynamickém pohybu. Lze to pozorovat u sportovců, kteří mají zkrácené svalstvo a předvádí gymnastické prvky.
  • Dynamická stabilita. Stabilita v pohybu. Například dřep na jedné noze, výšlap na bednu jednou nohou. Zastavení skoku do strany. Chůze a běh. Přeskok. Gymnastické cviky.
  • Statická stabilita. Rovnováha, při které držíme stálou polohu těla. Stoj na jedné noze. Stojka apod.
  • Stabilní povrh. Rovný povrch s dostatečnou plochou.
  • Nestabilní povrch. Je hrbolatý povrch nebo povrch s malou plochou. Zábradlí a kladina. Balanční podložky nebo gymnastický míč.

Anatomy Trains - Fascie

Fascie: Fascie nebo také provázky jsou vazivové struktury, které obalují svaly, orgány, a dokonce i cévy či nervy. Fascie jsou částečky svalů.

Svaly a orgány. Fascie jsou po celém těle, obalují svaly a orgány.

Fascie a plynulost pohybu. Díky fasciím se nepohybujeme jako roboti a naše pohyby jsou plynulé. Fascie zajišťují že pohyb není strnulí.

Vzhled fascií. Fascie jsou bílé povlaky na svalech. Můžeme jej vidět při porcování masa. Jsou na povrchu masa a mezi svaly.

Anatomytrains. Anatomy trains nám říká, že je naše tělo celé propojené a není izolované.

Holistický přístup. Přístup ke zdraví, který zahrnuje mnoho faktorů. Tělo, mysl, duši, dýchání. Říká nám, že vše souvisí se vším.

Příklad:
– Propojení fascií, svalů, celého těla je jako, kdybychom na sobě měli kompresní triko a zatahali za spodní pravý lem a zároveň nás to táhlo u levého trapézového svalu.

– Na podobném schématu, fungují svaly. Biceps může být propojený s páteří a opačně. Jakmile si zraníme nohu, může to vést k další bolesti a také dalším zraněním. Děje se tak z důvodu, že zraněná noha nás nutí si ulevovat, špatným držením těla. To nám naruší držení páteře a přetížení jedné strany těla.

· Tixotropie. Tixotropie je změna teploty a změna pH v těle. Při zimě, se zvýší zastoupení kyseliny mléčné v těle, ta zvýší pH v těle, následně zhustí kyselinu hyaluronovou a sníží se tření mezi svaly, což způsobuje bolest. To nám vysvětluje, proč nás mohou začít bolet klouby a místa, které jsme měli zraněné při změně okolní teploty.

· Dýchání a fascie. Fascie jsou ovlivněny pohybem a dýcháním i mentálním stavem. To znamená, že správné dýchání, klidný psychický stav a pestrá strava nám zajistí pohodlný pohyb.

· Pohyb a fascie. Při nedostatku pohybu začnou fascie tuhnout, vzniká tak horší tření v těle a díky tomu vznikají zranění.

Bolest a její receptory
· Bolest před nebo při zranění je, většinou povrchová, je to z důvodu, že na povrchu těla je více receptorů bolesti, než je počet receptorů hlouběji ve svalu.
· Bolest může být často zakořeněná hlouběji ve svalu než na povrchovém místě, kde nás zranění bolí.
· Hlubší bolest můžeme aktivovat tlakem a zjistit tak původ bolesti.

Kyselina hyaluronová
– Zajišťuje kluzkost svalů po celém těle.
– Díky kluzkosti se hýbeme elegantně, a ne jako roboti. Máme plynulí pohyb. Náš pohyb není strnulí a zasekaný.

Hustota kyseliny hyaluronové
– Při správné hustotě zajišťuje tělu správnou kluzkost.
– V těle se při aktivitě mění v těle pH. Měnění pH v těle zapříčiňuje únava a tvorba kyseliny mléčné, ta se tvoří po zvýšené aktivitě, práci, či sportu.
– Při zvýšení hustotě kyseliny hyaluronové se snižuje tření mezi svaly a orgány. Díky tomu nám vzniká bolest a křeče.

Hustotu ovlivňuje:
– Dýchání. Rychlost dýchání. Jak dýcháme, pusou nebo nosem. Zda-li máme špatný nebo správný dýchací stereotyp.

– Pohyb. Zda-li máme dostatek pohybu. Jestli vykonáváme pohyby správně. Držíme správně postavení těla?

– Strava. Jaké množství jídla jíme. Konzumujeme kvalitní a pestré jídlo? Jíme zdravě, nebo nezdravě?

Protahování a rozsahy u zvířat
– Viděli, jste se protahovat lva před lovem? Zvířata se nijak více neprotahují.
– Po odpočinku se zvířata zvednou, protáhnou si přední nohy, tak že je natáhnou a skloní hlavu, tím si protáhnou záda a nohy s krkem a pokračují v aktivitě.
– Určitě neuvidíte lva se půl hodiny protahovat před tím, než jde lovit.
– Je to z důvodu, že jsou zvířata neustále v pohybu. Tím si vytváří dynamické protažení a potřebné rozsahy.

Jaké rozsahy jsou dostačující a správné?
– Takové, aby vám nebránili v pohybu, při práci a sportu. Takové, které vám nezpůsobují zranění a bolest.
– Pohyb, který jde za vůli kloubu je nebezpečný.

Jak na správné protažení?
– Dynamickým pohybem.
– Pohybem samotným.
– Dynamickým pohybem do více směrů.
– Lehkým dynamickým pohybem, po každém sezení a každém odpočinku, zahájíme další pohyb. (Dřepy do stran, jóga klik, chůze, běh)

Trigger point
Myofasciální trigger point
Je spoušťový bod (dříve také myogelóza).
Je charakteristická změna lokálního svalového napětí (Ztuhnutí svalu, stažení svalu). Tato změna není v celém svalu, či svalové skupině, ale pouze v určité části, takzvaně. snopci příčně pruhovaného svalu.
V daném snopci se nachází 2-6 mm velký uzlík, který je palpačně bolestivý.

Vysvětlivky:

Palpačně bolestivý. Je bolestivost po hmatovém vyšetření. Zatlačením do svalu dlaní.

Svalový snopec
Svalový snopec je podjednotka kosterního svalu. Jedná se o svazek svalových vláken (v tomto případě rhabdomyocytů)

Rhabdomyocyty jsou buňky kosterní svalové tkáně. Jsou to obrovské mnohojaderné buňky o délce až 15 centimetrů a tloušťce 10–100 μm, které jsou pod mikroskopem zřetelně příčně pruhované.

Kyselost v těle (pH)
– Acidobazická rovnováha (ABR). Je dynamická rovnováha mezi kyselými a zásaditými látkami uvnitř organismu, rovnováha mezi jejich tvorbou a vylučováním.

 

– Kyselost vnitřního prostředí musí být velmi přesně regulována.

– Fyziologicky je pH krve a mnoha dalších tělesných tekutin udržováno ve velmi úzkém rozmezí hodnot kolem 7,40 (od 7,36 do 7,44), kolísání je tedy takřka nepatrné.

– Takto přesná regulace je důležitá, neboť se změnami pH se mění vlastnosti bílkovin včetně aktivity enzymů, transportních mechanismů, vlastností membránových kanálů apod.
 
– Větší odchylka pH vede nutně k narušení regulace velkého množství metabolických drah a fyziologických pochodů a postupně k všeobecnému metabolickému rozvratu.

Pohyblivost - Mobilita

· Definice pohyblivosti. Schopnost vykonávat pohyby v kloubním rozsahu vzhledem k potřebám sportu.
 
· Míra pohyblivosti. 
Pohyblivost je u sportů zásadní.
Míru pohyblivosti určují: Kloubní rozsahy a flexibilita svalů.
 
· Kloubní pouzdra určují zdravý rozsah. 
Pohyblivost ovlivňuje rozsah kloubů a kloubního pouzdra, přes který nelze bezpečně přejít. Jakmile přejdeme bezpečný rozsah kloubního pouzdra, můžeme se zranit. Rozsah kloubů a kloubního pouzdra je geneticky daný a nelze zvětšit.
 
· Flexibilita svalů, šlach, fascií a vazů.
 Flexibilita (rozsah) svalů, šlach, fascií a vazů lze bezpečně zvětšit. Rozsahy jsou možné zvětšit systematickým strečinkem.
 
· Svalový objem. 
S větším svalovým objemem se zmenšuje flexibilita svalů. S větším svalovým objemem bychom měli pracovat na mobilitě svalstva a zvětšovat, nebo udržovat stálou flexibilitu těla.
 
· Jaká je ideální mobilita? Ideální mobilita je individuální. Nejlépe řečeno, taková, která nám umožňuje pohyb ve sportu bez obtíží. Lze také říct, že taková pohyblivost, která nám neubližuje a umožňuje bezstarostný pohyb.
 
· Udržení statické pozice. U pohyblivosti nejde jen o aktivní pohyb ale i o udržení statické polohy nebo rovnováhy.
 
· Zapojení správných svalových skupin. Jakmile máme kvalitní rozsah mobility lze zapojit správné svalové skupiny. Správným zapojením svalových skupin zvětšíme sílu, snížíme energetickou potřebu těla a zvýšíme bezpečnost pohybu.
 
· Optimální pozice. Díky dostatečné mobilitě jsme schopni dosáhnout optimální pozice při daném pohybu. To nám umožní vyvinout maximální sílu, díky správnému zapojení svalových skupin.
 
· Mobilita a špatné zapojení svalstva. Jakmile nám mobilita u daného pohybu nedostačuje zapojíme špatné svalové skupiny. Zapojením nesprávných svalových skupin zvýšíme množství vynaložené energie. Při nedostatečné mobilitě u pohybu můžeme přetížit svalovou skupinu a následně se zranit.
 
 

Technika

Posloupnost. Technika je jednaz nejdůležitějších součástí každého sportu. Při nácviku by se mělo postupovat od hrubšího pohybu do nejmenších detailů.
Zpomalení. Nejdůležitější je zpomalit. Nepospíchat, promyslet si techniku a teprve pak jí zkusit.
Rozdělení techniky ke zvládnutí. Techniku jde rozdělit do kroků nebo jít z hrubého pohybu do co nejdokonalejší techniky.
Uspěchání techniky a dril na techniku. Technika by se neměla nikam uspěchat, lepší je najíždět techniku pomaleji a správně, než udělat techniku rychle a dělat na techniku dril. Dril by se neměl konat, jakmile skupina sportovců nezvládá dostatečně techniku, v klidovém tempu.
Rozfázování, výhoda a nevýhoda. Rozfázování je dobré u složitějších technik, nevýhodou rozfázování techniky je že technika, která má mít určitou dynamiku jí může ztrácet, na konci dané techniky by se měla jet celá, tak aby měla správnou frekvenci a dynamiku pohybu.
Práce od hrubé techniky.Pracovat od hrubé techniky k přesné technice je dobré pro začínající sportovce. U začátečníků musíme vymyslet zábavnější formu tréninku než u pokročilých sportovců. U začátečníků nemůžete učit jen jednu techniku týden a déle, protože u sportu nevydrží. Potřebujete je, nebo sebe zaujmout.
Rozsah celé techniky
– Je třeba ukázat rozsah celé techniky a pak navazovat na detail.
– Nevýhodou toho je však že se sportovec naučí něco špatně nebo jednodušeji a následně může zapomínat na detaily.
– Přeučování se, špatně naučenou techniku je těžší než se učit techniku novou.
Technika nemusí pasovat každému
– U techniky bychom si měli říct, že každému může fungovat trochu jinak. Není vždy přesná cesta dané techniky, ale v konci by se mělo jednat o to samé.
– Ne každému předvedená technika pasuje, někomu může jít hned, někdo jí může začít používat za dva roky a někomu nepůjde zas vůbec.
– To však neznamená, že je technika špatná. Někomu nesedí rozsah pohybu, někdo se zas nedostává do daných pozic.
– Někdy můžeme techniku pochopit, jakmile nám stejnou techniku vysvětlí někdo jiný.
Znalost technik a systém technik
– Je dobré znát co nejvíce technik a umět se proti každé z nich bránit.
– Sportovec na vyšší úrovni by měl mít svůj systém technik, který využívá v praxi.
– Technik by mělo být ideální množství, abyste byli schopní co nejefektivněji využít.
– Systém technik je důležitou součástí, nezahrnuje jen útok ale i úniky a obranu a kontra útoky.
– Systém technik by na sebe měl navazovat, to snižuje počet technik, které musíme umět
Opakování techniky a její provedení v praxi. Technika by se neměla vyskytnout v tréninku jednou za měsíc, měla by se trénovat v delším časovém úseku, tak abyste nejen techniku uměli správně provést, ale abyste byli schopni techniku provést v praxi.
Imaginace v technice. Jednou pomůckou pro lepší učení technik je imaginace. Představte si od hrubé techniky po nejmenší detaily. Při provádění techniky je lepší zpomalit, představit si jí a následně jí provést.
Posilování ke zlepšení techniky
– Před samotnou technikou můžete zapojit cvičení, u které přiblížíte určité techniky k tomu, abyste zvýšili sílu, rovnováhu nebo dynamiku.
– Například: (tažení saní, ke zlepšení double-legu, držení rovnováhy a přechody na gymnastickém balonu, k lepším přechodům soupeře a rozložení váhy a držení pozic).
Zvýšení obtížnosti
– Nejdříve provádíme techniku lehce.
– Jakmile zvládneme techniku snažíme se jí ztížit.
– Ve dvojici zvyšujeme postupně odpor proti technice.
Jak můžeme zlepšovat techniku?
Můžeme zlepšovat techniku postřehu, orientaci v prostoru. Můžeme zlepšovat psychickou stránku při technice.
Psychická stránka u techniky
– Techniku začneme trénovat v klidném rozložení, aby bylo snažší se jí naučit.
– Jakmile techniku zvládneme přidáváme do ní dominanci a zdravou agresi. Tak abychom byli schopni provést taktiku v praxi.
Vybavení k technice
– Můžeme si pomáhat různými pomůcky na trénink.
– Vybavením si techniku můžeme ulehčovat, tak abychom jí v cíly zvládnuli.
– Vybavením a závažím si můžeme techniku ztížit.
– Některé pomůcky nám pomáhají v tréninku dosáhnout modelových situací v praxi.
K dosažení techniky můžeme potřebovat:
– Dostatečnou sílu.
– Potřebný rozsah a pohyblivost.
– Určitý typ postavy (Výška, váha, somatotyp)
– Určitou rychlost.
– Zkušenosti potřebné k technice.
– Kognitivní schopnosti (Strategie, rozhodování, přemýšlení nad technikou)
– Schopnost dané obratnosti.
– Schopnost udržet stabilitu.
– Naše motorické schopnosti.
– Dostatečnou představivost (Imaginaci)
– U některých technik dostatečnou silnou vůli.
Učení (mentorování) techniky druhých
– Při učení druhých musíte umět upřít jejich pozornost. Nebát se použít hlas.
– U učení techniky bychom si měli být jistí a vypadat sebejistě.
– Při učení bychom se neměli bát, někoho dotknout a pomoct mu s nasměrováním těla.
– Při učení bychom měli odhadnout, zda-li je techniku skupina nebo jednotlivec schopni zvládnout.