Vítejte na naší stránce, kde se věnujeme fascinujícímu světu sportovní psychologie! Sportovní psychologie je odvětvím, které zkoumá nejen fyzickou stránku sportu, ale i mentální aspekty výkonu a tréninku. Při prozkoumávání této disciplíny se naučíte:
Zvládat tlak a stres: Získáte nástroje pro efektivní zvládání tlaku v soutěžním prostředí.
Posilovat sebevědomí: Naučíte se budovat a udržovat zdravé sebevědomí a sebedůvěru.
Optimalizovat trénink: Porozumíte psychologickým principům, které mohou zvýšit účinnost tréninkových metod.
Rozvíjet mentální odolnost: Zlepšíte svou schopnost překonávat výzvy a vyrovnávat se s neúspěchem.
Pracovat s týmem: Získáte dovednosti pro podporu kolektivního ducha a efektivní komunikaci v týmu.
Naplno využívat potenciál: Objevíte strategie, jak dosáhnout maximálního potenciálu v každém sportovním odvětví.
Sledujte naše články a budete mít možnost prozkoumat různé aspekty sportovní psychologie a získat cenné nástroje pro zdokonalení svého sportovního výkonu. Jsme tu pro vás, abychom vás provedli fascinujícím světem psychologie ve sportu!
Obecná imaginace.
Chuť. Představte si ve své puse oblíbené ovoce, nebo své oblíbené jídlo.
Zvuk. Představte si oblíbený zvuk, nebo takový, který často slýcháváte.
Hmat. Představte si, že držíte nějaký předmět. Látku, činku, cokoliv.
Teplo a chlad. Představte, si, jak je vám horko na své kůži a uvnitř těla, poté si takhle přestavte chlad.
Předmět. Představte si nějaký předmět. Jak vypadá? Jaký má povrch při doteku? Má svou vůni? Vydává zvuk?
Osobu. Představte si jednu osobu a představte si jí?
Představte si své dokonalé já.
Představa dokonalého já v zápase.
Imaginace techniky.
Imaginace tréninku
Imaginace zápasu
Nejčastější problémy:
Aspekty, které měly správně vypadat:
Pozitivní řeč těla:
Negativní řeč těla. Submisivní.
Oči
Při komunikaci:
Odvrácení pohledu. Oči, při uhýbání pohledu ukazuji svojí podřízenost.
Pohled vpravo nahoru. Vizualizace pravdivé vzpomínky.
Pohled vlevo nahoru. Vizualizace nepravdy
Tím, že si člověk napíše, jaký má strach na papír, převede strach z hlavy na papír. Tím, zapříčiníte, že se ho z části zbavíte. Není uvězněn jen ve vaší hlavě.
(Příklad, je jít k zubaři)
Může to být i více věcí na jednou.
Stává se, že zjistíme, že rizika, nejsou zas tak velká.
(Zubař, nám může trhat zub, vrtat zub, vytahovat nervy, může nás to stát peníze.)
Můžeme rozepsat, co bychom dělali, problém po problému.
Díky rozepsání se a seznámíme se, s našim strachem, nám pomůže se zmírněním stresu.
(Musím vydržet bolest po vrtání, bude mě to pak i chvíli bolet.)
To nám pomůže v rozhodování.
Můžeme zjistit, že je malá šance, nebo že jí jsme schopni riskovat.
Napíšeme si, jaké plusy dostaneme a zároveň jaké mínusy dostaneme, když danou věc nepodstoupíme.
(Když nepůjdu, k zubaři na kontrolu, neobjeví mi kaz a nezpraví nám zub. Začne nás hrozně bolet a budeme muset jet a čekat na pohotovosti.)
Příklad:
Vytváříme si stresové situace
Při rituálním tanci se předvádí:
Jak může takový projev vypadat?
Mozek není dokonalý. Jde ho ošálit. Tyhle techniky jsou zvláštní, a ne každý je schopný na nich pracovat.
Musíme si říct jaké řešení je správné a pak tak i jednat. Jde o reálnou představu správného řešení.
Situace a řešení:
Krýt se, vzdálit se od soupeře. Udělat si čas na zpětné mentální nastavení. Nevzdat se. Zareagovat racionálně.
Spolehnout se na své silné stránky. Reagovat pomocí automatismů. Změnit taktiku. Myslet na daný moment, ne na budoucnost.
Nevzdávat se. Uvědomit si že se může vše rozhodnou i jedním útokem. Nenechat se ovlivnit emocemi. Snažíme se přidat na aktivitě.
Protáhneme se o pauze, mezi koly. Myslíme na přítomnost. Nenecháme se ovlivnit emocemi.
Říct si, že už bude za chvíli konec a pak si budu moct odpočinout. Když tohle zvládnu, budu mít blíž k cíli. Pouhých 10 minut mého života. Pozitivní vnitřní dialog.
Větší svaly se rychleji unavují. Svaly nejsou vše. Racionální vysvětlen si faktů.
Vím, na čem mám zapracovat. Příště se pokusím odstranit chyby. Vnitřní motivace zlepšit se.
V klidu si promluvit. Říct svůj názor. Popřemýšlíme, co by mohlo lépe fungovat z obou stran. Nenechat mezi sebe vstupovat emoce.
Nevadí, že se mi to nepovedlo takhle, pokračuji dále jinou technikou. Ukončím soupeře jinak. Budu dominovat.
Agrese u kontaktních sportů může být motivace, proč sportovci sport dělají.
Násilí rozlišujeme:
Zlostné násilí. Negativní. Vzniká při uražení naší osoby. Vzniká při porušení pravidel soupeře.
Vzrušující násilí. Pozitivní. Vzniká při vysoké úrovni a flow.
Mocenské násilí. Vědomé násilí. Slouží k rozhození soupeře. Ukazuje větší sebedůvěru. (Urážky soupeře. Gesto, že máme větší kondici, nebo ukázání že zásah nebyl tvrdý.)
Hravé násilí. Nechceme způsobit druhému újmu. Pošťuchování. Ukázání nadřazenosti. Prožíváme zábavu.
Mistrovský stav
Zaměření na výhru. Tvrdost a dominanci. Sílu.
Vážný stav.
Trénujeme, abychom byli nejlepší. Trénink. Jsme si vědomí, že musíme trénovat, abychom se zlepšovali.
Stav „Já“
Stav, kdy se zaměřujeme na sebe. Straníme se ostatních. Děláme činnost pro vlastní potřebu.
Stav „Druzí“
Soutěžíme, abychom naplnili očekávání druhých. Pomoct druhým v úspěchu.
Kdy, nastává agrese?
Prohrávání. Přitom, jak začínáme cítit prohru.
Kontaktní situace. Při kontaktním sportu, situaci.
Porušení pravidel. Přitom, když soupeř poruší pravidla.
Klima vysokých výkonů. Tým po nás chce vysoký výkon. Vysoké nároky.
Tým podporuje agresi. Jsme učeni být agresivní.
Regulace agrese
Lovec
Při rituálním tanci se předvádí:
Jak může takový projev vypadat?
Důležitá věc z ohledu na zápasení. Zápasíte ve stresové situaci. Lidé nejsou stavění na dlouhodobou zátěž stresu, a proto se s í špatně vypořádávají.
Pře-motivovanost
Jak lze zlepšit nastartování sama sebe?
Vysvětlení techniky
Nástup
Nástupem začíná trénink, nástup by měl být proveden s úctou a vážností. Při nástupu bychom měli přepnout do tréninku. Oprostit se od jiné reality a myslet jen na trénink.
Závěrečná řeč
Slouží ke zhodnocení tréninku a jednotlivce, hodnocení by mělo být konstruktivní a mělo by obsahovat jak negativní, tak i pozitivní nemělo by být zaujaté. Ke sdělení informací a ukončení tréninku. Můžeme zadat úkol nebo říct, jaký trénink bude ten příští.
Uklidnění. Snažíme se, aby svěřenec nebyl nervózní. Pomůže nám hudba. Soustředění se na dech. Spánek nebo odpočinek a škraboška na oči. Stres snižuje trávení.
Strava mezi zápasem a váhou. Za prvé by strava měla být zdravá a lehce stravitelná. Strava, na kterou jsme zvyklí. Stres snižuje trávení, proto bychom se měli snažit uklidnit.
Racionalita. Používáme na něj racionalitu. Vysvětlujeme pomocí racionálních argumentů.
Zaměření se na přednosti. Navádíme sportovce, aby vzpomínal na to, co mu jde. Připomeneme mu, v čem je dobrý.
Strategie a upozornění. Snažíme se, abychom svěřenci zopakovali, jaká je strategie. Upozorňujeme na, co si má dávat pozor a co nemá podcenit.
Pozornost. Často se sportovci nechávají rozptylovat. Snažíme se je nasměrovat, zpět k zápasu.
Ideální nastartování. Podle druhu svěřence, se ho snažíme buď nahecovat, nebo naopak uklidňovat. Záleží na druhu svěřence.
Při zápase. Snažíme se dávat jednoduché pokyny. Nevyužíváme emocí ale racionality. Snažíme se v pauze říkat, tři nejdůležitější informace. Hlásíme čas svému svěřenci. Snažíme se svěřence namotivovat.
Po zápase. Nenecháme se ovlivňovat emocemi při zápase. Při negativních emocí svěřence se snažíme využít racionalitu a nasměrovat ho od emocí dál k racionalitě. Konstruktivně podáme kritiku, jak pozitivní, tak i negativní.
Zápasník
Nesrovnávat se soupeři. Soupeř je mimo naší kontrolní zónu. Soustředíme se na sebe. Nevšímáme si, jak soupeř vypadá. Nezáleží, jak si soupeř počíná ani jak si věří.
Konstruktivní zpětná vazba. Řekneme si, co nám jde. Na co si musíme dát pozor? Jakou máme taktiku.
Soustředění se na dech. Uklidnění se.
Vizualizace. Všechny možné scénáře, jaké se můžou stát v zápase. Jak pozitivní, tak i negativní. Co budu dělat v negativních pozicích? Co budu dělat, když mě něco bude bolet?
Řeč těla. Chci vypadat sebevědomě. Nechci se krčit. Chci ukázat sílu a odhodlání. Neuhýbám pohledem.
Trenér
Vlastní možnost rozhodování. Zápasníkovi necháme volnou ruku v rozhodování, přílišné omezování je na škodu.
Nekritizovat. Nekritizujeme zápasníka před zápasem ani po něm. Můžeme podat rady a směřovat svěřence.
Čekat na požádání o radu. Nabízet radu.
Pomáhá zlepšit předzápasové stavy. Zlepší motoriku. Aktivace před zápasem.
Stanovení cílů. Jaké máme cíle v konkrétním zápase. Zaměření se na ně.
Představa, imaginace. Představování si, pocitů a techniky, celého boje. Představa vítězství.
Simulace soutěže v tréninku. Snažíme se simulovat soutěž v tréninku a dát jím, co nejvíce reálnou podobu.
Vnitřní dialog. Naučit se správně bavit se sebou samým. Neshazovat se a nepodléhat emocím.
Řízení pozornosti. Naučit se zaměřit pozornost na určité věci. Nebo činnosti. Naučení se odpoutání pozornosti od negativních vlivů.
Spoléhání na automatizaci. Spoléhání se na naučené reakce a techniky a kontra techniky. Spoléhání se na vlastní umění.
Před zápasem
V pauze
Kaizen
Význam: Kaizen je japonský termín, který zdůrazňuje neustálé zdokonalování ve všech aspektech života. Následující principy představují esenci Kaizen:
Muž
Žena
Základní pudy k přežití:
Ztráta motivace
Jak motivace nefunguje. „Až se mi bude chtít tak půjdu.“ Většinou nepůjdete. Proč? Protože takhle motivace nefunguje. Nejdřív sami od sebe musíte něco udělat a až pak přijde motivace.
Zvládnutelná výzva. Výzva nás motivuje. Výzva by měla být zvládnutelná.
Nastavte si cíl. Motivace bude si ho splnit. Konkrétní cíl, který je v naší v zóně kontroly.
Peníze a motivace.
Peníze nás můžou, jak motivovat, tak i demotivovat. Motivovat nás můžou v případě, že jich máme málo a díky potřebě vyhrát se nám je podaří získat naše motivace vzroste. Pakliže máme peněz dostatek a dostaneme je i za prohru, naše motivace klesá.
Sám. Hodně lidí potřebuje parťáka. Začněte sami, nemusíte něco začínat s někým dalším. Bohužel se na to vy, nebo parťák vykašle a pak i ten druhý. Myslete na to že to děláte pro sebe, ne pro druhého. Pak ztrácíte motivaci pokračovat.
Nedávejte si datum, kdy něco začnete. Věřte, že většinou ani nezačnete, nebo brzo skončíte. Naučme se věci dělat teď.
Neshazujte se. Neříkejte, že to nezvládnete. Ztrácíte pak motivaci. Proč by vám někdo měl říkat, co zvládnete? Ukažte to.
Nečekejte uznání od druhých. Motivujte se sami, je to váš život a dělejte, to pro sebe.
Mělo by nás bavit to, co děláme. Kolikrát, uděláte něco správně a nebaví nás to? Oproti tomu, kolikrát se nám něco povede, když nás to baví.
Lidská baterie. Člověk má určitý množství energie. Měl by si danou energii rozložit. Dát energii důležitým věcem a činnostem.
Odpočinek. Motivovanost nás může opustit, když jsme příliš unavení. Pak se nám nechce. Odpočinku, při práci bychom měli přiložit velkou váhu. Při odpočinku, bychom neměli ani hrát hry, nebo listovat po sociálních sítích.
Občas si dát něco za odměnu. Při pocitu, že ztrácíte vnitřní motivaci, si můžeme dát, něco za odměnu. Může to být dezert, nějaká malá věc, která nás potěší. Může to být sauna, nebo volno a odpočinek.
Špatné období. V období, kdy se vám nedaří, nebo nemáte možnost se ukázat nebo tolik trénovat. Využijte, čas abyste zdokonalili, něco jiného. Seberozvoj, studium, sílu, mentální rozvoj.
Motivace a vymlouvání se. Při ztrátě motivace, se začneme vymlouvat. Motivace přichází až po tom, co pro sebe něco uděláte.
Ovlivnění a motivace
Pohled na svět a emoce. Emoce a pohled na svět, pozitivnější lidé mají větší motivaci a tendenci pracovat na tom, co je baví.
Smysl života. Smysl života, když je sport smyslem našeho života, dostáváme se k nejlepší motivovanosti.
Přirozená potřeba pohybu. Člověk, má v sobě přirozený pud pohybu. Pohyb člověka uspokojuje. Díky potřebě pohybu se můžeme motivovat do sportu.
Motivace vnitřní a vnější
Implicitní učení. Vychází z nás. Chceme se sami učit a objevovat. Není to impuls od vnějšího světa. (Dítě si vezme míč a jde si samo kopat.) Implicitní učení je cennější, protože vychází z vášně a lásky k dané činnosti.
Explicitní učení. Vychází z vnějšího světa. Jít do školy a učit se. Rodiče nám řeknou, pojď si ven kopat. Explicitní učení, nemusí být tak efektivní, protože nevychází z nás ale z vnějšího světa. (Často se setkáváme s tím, že někdo někoho nutí do tréninku.)
Rozdělení motivovanosti
Aktivní motivovanost
Jít za úspěchem. Vyhnout se neúspěchu.
Každý z nás má touhu být úspěšný.
Brání nám strach ze selhání.
Záleží, jestli je naše motivace zaměřená na:
Naše ego nás ochraňuje před vnějším světem.
Ego udržuje naše sociální postavení.
Proč je s ním spojený strach třeba vystupovat? Bojí se sociálního ztrapnění. Dříve to mohlo znamenat to, že jste si kvůli špatnému výstupu nepředali geny.
Proto nás naše ego chrání a vytváří obal naší osobnosti.
Orientovanost egem vs úkolem
Ego
Úkolově
Osobnost: Chování, které z nás dělá nás.
Naše osobnost má různé:
Hluboké, konstantní a stabilní psychické jádro.
Zahrnuje:
Interakce s lidmi. Pozdravy.
Reakce na chování.
Mění se při ní chování podle okolí.
Jinak se chováme s rodinou a jinak se chováme s kamarády.
Chování na sociálních sítích.
Abychom byli úspěšní, musíme umět měnit role. Abychom, mohli být lídr týmu, musíme se tak i chovat. Přepnout se na dominantní chování.
Jaké máme role:
Psycho dynamické teorie
Id. Je zdrojem energie. Pudy, chuti žít. Lásky a sexu. Uspokojení lidských pudů, touhy a potěšení.
Ego. Racionální uvažování. Snažení se oddalovat pudy „id“ a načasovat, dokud nenastanou vhodné situace.
Superego. Vnitřní morální standarty. Naučené od rodičů a společnosti.
Teorie rysů
Internalisti a Externalisti
Rozdělení lidí, podle víry v ovlivnění děje světa.
Internalisté věří, že svůj život ovládají samotní.
Externalisté věří, že je jejich život ovlivněný náhodou.
Introverti ve stresové situaci.
Introverti jednají podle systému SAM. Tedy jejich reakce je (Freeze or Hide) ztuhnout anebo se schovat.
Extroverti ve stresové situaci.
Extroverti ve stresové situaci jednají podle systému HPA. Jejich reakce říká (Fight or flight) Bojuj nebo uteč.
Rozdělení podle temperamentu
Introvert. Člověk, který je spíše uzavřený v sobě. Méně komunikativní.
Extrovert. Člověk, který je otevřený, komunikativní. Vyhledává společnost.
Stabilní. Člověk, který zvládá své emoce.
Labilní. Člověk, který nezvládá své emoce.
Kombinace a rozdělení podle temperamentu
Introvert stabilní. Flegmatik.
Klidný člověk. Pečlivý, mírumilovný. Vyrovnaný.
Introvert labilní. Melancholik.
Pesimistický, náladový, nespolečenský, úzkostný. Nevyrovnaný člověk.
Extrovert stabilní. Sangvinik.
Vůdčí, pohodový. Hovorný člověk. Bezstarostný.
Extrovert labilní. Cholerik.
Urážlivý, agresivní. Aktivní člověk. Neklidný.
Negativně nastavený cíl způsobuje.
Příklad: Můj cíl je výhra.
Rovnováha mezi cílem a motivovaností.
Příklad:
Příkladně:
Většinou máme v mysli dva rádce. Pozitivního a negativního.
Zlou šelmu (Negativního rádce) – Říká nám negativní scénáře. Špatné a zlé myšlenky. Děsí nás a říká nám, co by se mohlo zlého stát. Říká věci, které druhému ublíží.
Dobrou šelmu (Pozitivního rádce) – Říká nám, pozitivní a racionální názory.
Tyhle negativní emoce, nemůžeme potlačit. Nemůžeme ovlivnit jejich příchod.
Ovlivníme jejich regulaci a jejich interpretaci. Můžeme si vybrat jaké emoci dáme průchod.
Emoce nám mění pohled na svět.
V hlavě máme dobrou a zlou šelmu. Tyhle šelmy se perou a ovlivňují naše chování. Která z nich vyhraje? Ta, kterou budeme v hlavě více živit.
Sebedůvěra: Znamená znát své silné stránky. Věřit si, v tom, co dokážeme.
Je součástí sebevědomí. Víme, co dokážeme.
Vzpomenout si na své sebevědomí. Víme, co dokážeme.
Příklad: (Vím, že to zvládám pořád, není důvod abych to pokazil.)
Nedáváme k sebedůvěře emoce ale racionalitu.
Jak, pracujeme, když si věříme vs, když si věříme?
Věříme si:
Nevěříme si:
Jsem Favorit:
Jsem Outsider:
Celkově
Sebedůvěra a strategické přístupy jsou klíčovými faktory v obou rolích favorita a outsidera v jakémkoli sportovním prostředí
Psychické důsledky:
Jak zlepšíme reakce na selhání:
V životě je důležité, koho si vybereme ve svém okolí. Nemusíme takové lidi odstříhávat, můžeme jen zúžit výběr témat, ke kterým nechceme, aby tito lidé vstupovali a shazovali naši mentalitu.
Příklad:
Holčičky, které vychovávali vlci. Holčičky si myslely, že jsou vlčice, a tak se i chovali.
Zbytečné shazování sami sebe. Děláte to?
Příklad
——————————————————————————————————
Například: (Elon Mask, Conor Mcgregor)
Odpověď:
Odpověď bývá, že váš vzor by to stihl rychleji. Ale přeci by měl úplně stejné možnosti.
Závěr: Díky tomuto jednoduchému testu zjistíte, jestli se shazujete na ambicích.
————————————————————————————————
Jak by vypadalo to, že by se všechno zhroutilo. Nejhorší závěr? (Sportovní kariéra)
Většina z nich ale řekne, že by skončila na místě, kde jsou teď. (Vaše komfortní zóna)
Z nuly se nejlíp začíná, nemáte co ztratit, chytnete se všeho, co vás může posunout.)
Řešení:
——————————————————————————————–
Úkol: Napište, kde byste chtěli být za 3-5 let. (Kariéra, peníze, bydlení, vztahy)
——————————————————————————————
Vnitřní bariéry
Vnější bariéry
Sebe limitující bariéry. = Když sami sebe shazujeme.
Příklad:
Pozitivní iluze
Mozek můžeme rozdělovat podle evolučního vzniku od nejstaršího po nejmladší.
Také podle jeho schopnostní, od nejprimitivnějších po ten nejsložitější.
Je to 250 milionů let evoluce, která nás tvoří.
Mozek plazí
Evolučně nejstarší
Není pod naší kontrolou. Pracuje v našem podvědomí.
Pracuje na fyziologických činnostech. Dýchání, krevní tlak.
Zaměření na přežití.
Vyvolává známé tři reakce. Boj, ztuhnutí, útěk.
Tygří (Savčí mozek)
Tento mozek v nás také pracuje podvědomě.
Skrývá se v nich šest základních emocí.
Proč jsou podvědomé? (Nejde se zamilovat a odmilovat na povel)
Můžeme se s emocemi však učit pracovat.
Jeho součástí je mozková část zvaná amygdala, která je spojená s částí hypotalamem a hypofýzou. Vytváří adrenalin.
Emoce jsou rychlejší než naše racionální jednání. Jsou také pro nás silnější. Díky tomu spíše jednáme emočně než logicky.
U tohohle mozku se snažíme naučit se reagovat na naše emoce. Učíme se poznat sami sebe. Učíme se kontrolovat, co vyjde na povrch a co nás ovlivní.
Lidský mozek
Pracuje vědomě.
Evolučně nejmladší.
Racionální a logické myšlení. Analýzy, jemné motoriky, tvořivost, psaní, empatie, laskavost atd.
Vnímání sama sebe. Vnímání času.
Přemýšlení do budoucna.
Tvoří ho, mozková kůra. 5/6 našeho mozku.
Zdrojem našeho ega. (Ochranná funkce)
Vědomá část myšlení tvoří pod 10 %. Nevědomá část tvoří přes 90 %.
Naučená motorika, naše automatismy pracují také podvědomě.
Reakce: Strach je emoce. Vytváří 3 reakce, bojuj, utíkej nebo ztuhni.
Úkol:
Příklad:
Správně: Zvládl jsem nervozitu před zápasem.
Špatně: Už nemám strach z nervozity před zápasem.
Přerámování. Postupné odbourání strachu, pozitivní zpětnou vazbou. Může to být pochvala, potlesk, odměna.
Význam: Přerámování v psychologii je technika, která spočívá ve změně významu nebo perspektivy dané situace. Tato metoda je využívána v terapii k posílení mentální odolnosti a změně neproduktivních myšlenkových vzorců. Klíčové body této techniky zahrnují:
Přerámování rozvíjí schopnost flexibilního myšlení a adaptace na různé životní situace.
Negativní vytváření strachu je:
Brzda, je, když nás něco zpomaluje.
Nastává, při tom, když uděláme chybu.
Bojíme se, použít, to, co umíme, abychom neudělali chybu.
Bojíme se být aktivní, jsme pasivní a neútočíme.
Vliv většího stresu.
Strach z chyby.
Mentální brzda.
Strach z vnějších vlivů.
Jaké je řešení?
Vyvíjet na sebe mentální tlak na tréninku i mimo něj a opakovat, co se nám nedaří v tréninku.
Pomůže nám:
Tím, že si člověk napíše, jaký má strach na papír, převede strach z hlavy na papír. Tím, zapříčiníte, že se ho z části zbavíte. Není uvězněn jen ve vaší hlavě.
(Příklad, je jít k zubaři)
Může to být i více věcí na jednou.
Stává se, že zjistíme, že rizika, nejsou zas tak velká.
(Zubař, nám může trhat zub, vrtat zub, vytahovat nervy, může nás to stát peníze.)
Můžeme rozepsat, co bychom dělali, problém po problému.
Díky rozepsání se a seznámíme se, s našim strachem, nám pomůže se zmírněním stresu.
(Musím vydržet bolest po vrtání, bude mě to pak i chvíli bolet.)
To nám pomůže v rozhodování.
Můžeme zjistit, že je malá šance, nebo že jí jsme schopni riskovat.
Napíšeme si, jaké plusy dostaneme a zároveň jaké mínusy dostaneme, když danou věc nepodstoupíme.
(Když nepůjdu, k zubaři na kontrolu, neobjeví mi kaz a nezpraví nám zub. Začne nás hrozně bolet a budeme muset jet a čekat na pohotovosti.)
Prohra pro sportovce může znamenat:
Společenské uznání
Strach a stres a imunita
Stagnace stereotypem. Proč stagnuje náš výkon? Může to být, tím že aplikujeme vědomosti. Nedáváme na rady ostatních. Místo úpravy pohybových nebo psychických stereotypů, které jsou pro nás negativní, tak tyhle zažité stereotypy používáme a díky, tomuhle stagnujeme.
Příklad:
Aplikace v praxi:
Muži
Ženy
Například:
Boj se svým já pomocí humoru
Zesměšníme negativní emoci a svůj strach.
Poslání svého emocionálního já pryč
Můžu se pokusit oslovit své druhé já vymyšleným jménem a poslat ho před zápasem pryč.
Příklad:
(Bojím se prohrát. Způsobuje to, že jsem nervózní. A proto jsme zatuhlí. Když budeme zatuhlí tak nebudu tak rychlí, to mi kazí zápas. Takže, když se nebudu bát, budu blíž lepšímu výkonu. Když prohraju a udělám dobrý výkon tak se nemusím vlastně ničeho bát. Beze strachu budu lepší.)
Stres je v dnešní době chápán jako něco špatného, čemu bychom se měli vyhýbat.
Vyhýbání se stresu nám může velkou mírou uškodit.
Vyhledávání a zvládání stresových situací nám pomůže zvýšit odolnost vnějšího stresu.
Posttraumatický růst
Při prožívání velice traumatických situací nebo obdobích, jako je válka apod. To nás při vhodné interpretaci může pozitivně otužit, proti budoucím stresovým situacím.
Nocebo efekt. Je negativní efekt. Opak vlivu placeba. Může to být lék, ke kterému nám doktor řekne, že má vedlejší účinek a lék nám nepomůže, a ještě dostaneme popsaný vedlejší efekt. Čím větší autorita nám to říká, tím je větší i nocebo efekt.
Jeden stresový podmět si můžeme vyložit buď pozitivně, nebo negativně.
Příklad otužování ve stresu.
Pozitivní chápání: Zlepší mi to imunitu. Nijak mi to neuškodí. Je to věc, která mě posune.
Negativní chápání: Ve vodě je zima, je to nepříjemné, zmrznu, nachladím se a budu nemocný.
Závěr: Podle interpretace stresu bude reagovat jak naše tělo, tak i mysl. Dokážeme si jak pozitivně, tak i negativně ovlivnit stresovou reakci.
Homeostáze stresu
Stres je vždy chápán jako negativní. Ideální je však rovnováha.
Příliš málo stresu způsobuje. Způsobuje oslabení proti stresu. Větší stres nám může uškodit více než lidem, kterým prožívají více stresu. Lidé, kteří zažívají méně stresu, mají větší náchylnost ke zhroucení a sebevraždám.
Příliš mnoho stresu způsobuje. Způsobuje deprese. Onemocnění. Snížení imunity.
Rovnováha ve stresu. Stresu bychom se měli vystavovat často ale v únosné míře.
Prostředí (Sféry) ve stresu. Stres je rozdělený do více okruhů života. Adaptace na jeden okruh stresu nemusí znamenat adaptace na všechny okruhy.
Příklad: Nebojím se jít do zápasu, ale mám problém požádat jiného člověka o sundání kufru v letadle.
Stresová reakce ze sociálních problémů (Zkouška, hádka, výpověď) je stejná jako v naší historii, útok od šelmy. Dnes ale nemůžeme napadnout nebo utéct před zkoušejícím.
Vyplavení energie při stresu. Při stresové situaci naše tělo vyplaví velké množství energie, pro záchranu života. Přebytečná energie však při sociálním stresu není spotřebována.
Nezkonzumovaná energie při stresu. (Tréma, úzkost, strach) Nám může škodit a způsobovat nám nemoci jako: (Cukrovka 2. typu. Kardiovaskulární onemocnění. Vysoký krevní tlak.)
Jak naložit se stresovou energií? Pomůže nám pohyb. Fyzická aktivita, která spálí nastřádanou energii při stresové situaci.
Dlouhodobý stav únavy. A špatný psychický stav.
Příčiny:
Boj proti dlouhodobému stresu.
Stres může být fyzický nebo psychický.
Stres může být z různých směrů. Strach z výšek. Strach z výpovědi. Strach z prohry. Strach z mámy nebo z manželky.
Jeden stres můžeme zvládat v pohodě a druhý nemusíme zvládat vůbec. Neznamená to, že někdo s velkou fyzickou odolností zvládá i dobře psychický stres a opačně.
Příklad: Válečný veterán se nebojí boje a války ale může mít strach s komunikací se ženou.
Nejčastější činnosti, kdy se dostaneme do flow
Hormony, které je podporují flow.
Ovlivnění a motivace
Pohled na svět a emoce. Emoce a pohled na svět, pozitivnější lidé se lépe dostávají do flow.
Smysl života. Smysl života, když je sport smyslem našeho života, dostáváme se lépe do flow, díky vnitřní motivaci.
Přirozená potřeba pohybu. Člověk, má v sobě přirozený pud pohybu. Pohyb člověka uspokojuje. Díky potřebě pohybu se můžeme dostat do flow, to souvisí s motivací.
Transformace času
Při získání flow, se může čas zdát, že plyne rychleji, a to při zábavě.
Čas se ve flow může i zpomalit, při potřebě rychlého manévru. Připadávám pohyb pomalejší.
Podmínky pro získání flow.
Emoce nás můžou:
Přeceňovat. Přecenění našich schopností, neopatrnost. (Toho, už jsem porazil vícekrát, nemá proti mně šanci.
Podcenění. Upozadění našich reálných schopností. Shazování se. (Je lepší než já, nemám na něj.
Naše emoce mění naše vnímání světa.
Náš mozek mění vnímání podle:
Psychického stavu. Únava, stres, zlost.
Psychické a fyzické únavy. Absence spánku.
Příklad:
Vidíme stejný kopec, ale máme jiné psychické rozpoložení.
Jsme fyzicky i psychicky vyčerpáni. Náš mozek nám ukáže obří kopec, který se těžko zdolá.
Jsme čilí a odpočatí. Kopec se nám zdá menší a myslíme si, že ho lehce zvládneme vylézt.
Nálada= Časově déle trvá. Nevztahuje se k osobám a událostem. Ovlivňuje náš pohled na život.
Afekty = Krátkodobý pocit. Vysoce intenzivní. Může to být výbuch vzteku. Vztahuje se k cholerikům a melancholikům.
Vášeň= Vztahuje se k osobám a činnostem. Je to intenzivní pocit. Trvající delší dobu. Láska k osobě nebo ke sportu.
Pochopení
Nejdříve musíme pochopit, že naše emoce jsou:
Jsou silnější než naše racionální myšlení.
Jsou rychlejší než naše racionální myšlení.
Prohrajeme s emocemi. Musíme chápat, že někdy své emoce neporazíme.
Pojmenování svého emočního já
Komunikace s naším emočním dvojčetem.
Příklad:
(Tak, Diego. Tento zápas bude hodně tvrdý. Těšíš se, na to jak to tam rozbalíme a zmlátíme ho? Těšíš se na to, jak do toho dáme všechno i kdybychom měli chcípnout?)
Vytváříme logické argumenty proti emocím.
Začneme komunikovat a přesvědčovat své druhé já pravdivými argumenty.
Argumenty
Mám schopnosti na to vyhrát.
Vydřel jsem přípravu, teď to jdu jen prodat.
Mám tyhle a tyhle schopnosti lepší, než soupeř.
Stres je, fyziologická příprava na boj, je správné být nervózní.
Dělám to, protože to miluju.
Těším se na svůj výkon.
Příklad:
(Tak, Diego. V tomto zápase jsem rychlejší, máme dobrou taktiku. Máme najeté kombinace, které budou fungovat. Budeme používat to, co nám vycházelo v zápase.
Z negativních pocitů, se dají vytvořit i pozitivní emoce, pocity.
Jak? Pozitivním vnitřním dialogem.
Z negativních pocitů (strach, stres, hněv), můžeme vytvořit výzvu nebo vzrušení.
Příklad, práce s emocemi:
Základní emoce:
Daniel Goleman (2011)
Dovednosti emoční inteligence
Sportovní prostředí
Trenér nejen trénuje ale i vychovává. Měl by být vzorem jak v tréninku, tak i mimo něj.
Lidé by měli být ve skupině hodnoceni podle snahy, ne podle úspěchu.
Často se stává, že jsou někteří lidé v týmu upřednostňováni před ostatními. Dokonce někteří členové skupiny bývají shazováni a zesměšňováni.
Vliv prostředí aktivuje dobré nebo špatné genetické předpoklady.
Předpoklad k lásce ke sportu záleží na týmové kohezi. A na přístupu trenérů.
Zpětná vazba by měla být konstruktivní, a ne emočně zaujatá.
V týmu by měla být dobrá komunikace jak mezi trenérem a svěřencem ale i mezi ostatními trenéry.
Bezpečné prostředí. Trenér by měl vytvářet bezpečné prostředí a neměl by, sportovce nutit do nebezpečných situací. (Jako je, trénovat přes zranění. Přetrénovat svěřence.) Spojovat pokročilé se začátečníky. Nedostatečný přehled.
Neznalost neomlouvá. Nikdo není dokonalí, jak sportovci, tak hlavně trenéři by se měli vzdělávat. Často se stává, že někomu ublížíme z nevědomosti.
Jeden na všechno nestačí. Jeden člověk nezastoupí hlavního trenéra, manažera, stravovacího poradce nebo fyzioterapeuta. I když se toho člověk snaží zvládnout, co nejvíce tak je více mozků důležitá.
Učení se. Rozvoj mysli i těla.
Rutina a pravidla
Mentální klid
Jídlo, pití, doplňky
Příklad:
Fixní myšlení. (Negativní)
Růstové myšlení. (Pozitivní myšlení)
—————————————————————————————
Test:
————————————————————————————————–
Poznámky
Tyhle tři schopnosti ukazují, jakou máme houževnatost z dlouhodobého hlediska. Naše síla vůle.
Genetické předpoklady
Dědičnost ve vytrvalosti a ve vášni.
Vytrvalost 37%
Vášeň 20%
Rovnice:
Talent x Úsilí = Dovednost
Dovednost x Úsilí = Úspěch
(Jelínek 2019)
Tyhle tři schopnosti ukazují, jakou máme houževnatost z dlouhodobého hlediska. Naše síla vůle.
Genetické předpoklady
Dědičnost ve vytrvalosti a ve vášni.
Vytrvalost 37%
Vášeň 20%
Rovnice:
Talent x Úsilí = Dovednost
Dovednost x Úsilí = Úspěch
(Jelínek 2019)
Efektivní učení neznamená, že budeme sedět 4 hodiny v kuse u učiva nebo se 5 hodin učit techniky.
Jde o kvalitu ne kvantitu. Kvalita učení znamená, že se dokážeme soustředit a přijímat informace. Při únavě, se učíme pomaleji a pomaleji nebo vůbec. Lepší se učit méně času a kvalitněji než dlouho v kuse a bez kvality.
Učení se a prokládání přestávkami. Učení se prokládáme pauzami. Jde o nastavení času učení se a nastavení pauzy. Je dobré se naučit vnímat své tělo a mysl a nastavit si učení a pauzy podle sebe.
Co dělat v pauze? Procházet se. Meditovat. Poslouchat hudbu. Cvičení.
Co nedělat v pauze? Hrát hry. Dívat se na seriál. Dívat se na videa na internetu. Nenavštěvovat sociální sítě.
Přiklad: Hodinu se budu učit techniky v grappling, poté bude následovat 15 minut pauza a 30 minut budeme opakovat dril staré techniky. Následně budu mít pauzu na jídlo, kdy se v klidu najím, poté si budu číst.
Implicitní učení. Vychází z nás. Chceme se sami učit a objevovat. Není to impuls od vnějšího světa. (Dítě si vezme míč a jde si samo kopat.) Implicitní učení je cennější, protože vychází z vášně a lásky k dané činnosti.
Explicitní učení. Vychází z vnějšího světa. Jít do školy a učit se. Rodiče nám řeknou, pojď si ven kopat. Explicitní učení, nemusí být tak efektivní, protože nevychází z nás ale z vnějšího světa. (Často se setkáváme s tím, že někdo někoho nutí do tréninku.)
Náš mozek přiřazuje činnosti k místům. Jako tělocvičnu ke sportu. Postel ke spánku. Pracovnu k učení a práci. Obývací pokoj a televizi. Stůl s jídlem.
Jedno místo jedna činnost.
Pro lepší efektivitu si můžeme přiřadit místa k činnostem. Docílíme lepší soustředění. Navodíme si lepší atmosféru.
Prostředí. Prostředí je důležité. Díky hezkému prostředí se můžeme lépe soustředit. Cítit se lépe. Být efektivnější a kreativnější.
Hudba. Hudbu také lze spojit s činností a pohodou. Nesmí vás však rušit.
Vyhneme se rozptylování. Rozptýlení pozornosti může být různé. Hluk. Nepořádek. Televize. Mobil a upozornění.
Místa
Učení. Můžeme se zkusit učit na jednom místě. Na tomto místě bychom neměli mít věci, které by nás měli rozrušovat, jako je mobil a televize. Poté co si náš mozek zvykne, že se na daném místě učíme, spojí si tohle místo s aktivitou učení. Díky tomu se nám bude učit lépe.
Spánek. Spánek nám může rozhodit, činnosti, které do postele nepatří, jako hraní her, sledování televize a brouzdání po internetu a sociálních sítí. Náš mozek si poté místo nespojuje se spánkem a díky tomu nemusíme správně usínat.
Jídlo a místo. Jídlo je také dobré jíst na jednom obvyklém místě jako je kuchyň nebo stůl. Stůl by měl být spojen se sociální interakcí a s jídlem. Ne s mobilem a televizí. Jídlo bychom si měli užívat a vychutnávat. Lepší nejíst než do sebe naházet jídlo ve stresu a v pohybu.
Plakát. Obraz
Citát
Tabulka, co mám dělat
Hudba
Hudba a trénink
Neříkat si:
Psychická pohoda
Zkuste si, každý den udělat příjemný rituál:
Separace mezi sportem a osobním životem
Uvědomění si že:
Odpočinek může být:
Pasivní: Meditace, poslech hudby, odpočinek.
Aktivní: Procházka, nenáročný sport, jóga.
Podmínky pro odpočinek:
Uvolnění svalů. Musíme dokázat povolit svalstvo. Svalstvo souvisí se stresem, při napnutém svalstvu se nemůžeme pořádně uvolnit psychicky.
Uvolnění mysli. Při stresu, se nám zatíná svalstvo a do těla se vyplavuje energie, která nám nedovolí se uklidnit.
Mýty v meditaci:
Co není odpočinek:
Hraní počítačových nebo mobilních her není odpočinek. Při hraní her se dostáváme do psychického stresu. Ten vyvolává výplav energie, kterou nespotřebujeme a máme navíc, ta nám pak škodí. Při stresu se zatíná svalstvo, tím pádem si nemůžeme ani odpočinout.
Odpočinek a dovolená. Není dovolená jako dovolená. Odpočinková dovolená, není taková, že po ní potřebujeme další volno. Dovolená na odpočinek by neměla být hektická. Odpočinková dovolená nás má uvolnit.
Odpočinek může být:
Příroda a klid. Pro uvolnění je důležité se občas oprostit od mobilu. Jít na čerstvý vzduch. Užít si přírodu. Přemýšlet o věcech. Oprostit se od dalších lidí a problémů.
Hra. Může to být, hra, která nemá moc pravidel. Není extrémně náročná. Můžou to být kolektivní hry s míčem, kde jde o zábavu, a ne o vítězství. Hry s rovnováhou, opičí dráha.
Jak poznáte, že neodpočíváte?
Při rovnováze. Při narušení naší mysli se často projeví problém s rovnováhou.
Zatnuté a ztuhlé svalstvo. Při zatnutém stavu se špatně uvolníme.
Bolest. Při bolesti se často nedokážeme uvolnit.
Odpočinek akutní.
Akutní odpočinek. Akutní odpočinek je při fyzické únavě. Tělo nám říká, že si musíme odpočinout nebo si ublížíme. Je to odpočinek při extrémně vyčerpávající aktivitě.
Odpočinek, při chronické únavě
Odpočinek a lenost. Při chronické únavě cítíme stálou lenost. To neznamená, ale e bychom měli ležet a pořád pasivně odpočívat. Při chronické únavě nám pasivní odpočinek nepomáhá. Musíme znát své tělo a vědět, kdy opravdu odpočívat.
Aktivní odpočinek. Při chronické únavě je dobré si najít aktivní odpočinek.
Znalost svého těla. Znalost našeho těla je důležitá. Při chronické únavě naše tělo nevypovídá o skutečné míře únavy. Proto musíme vědět, jestli je náš pohyb dostatečný, nebo nedostatečný.
Periodizace pohybu. Pro dostatečný pohyb je dobré si plánovat jak odpočinek, tak i aktivitu, aby adekvátně odpovídala dostatku pohybu i regenerace.
Narušení odpočinku:
Psychické. Chronický stres. Deprese.
Ztráta imunity. Nemoc. Zranění. Pomalé hojení. Vracení se starých zranění.
Teď a tady VS Plánování.
Teď a tady. Vždy slyšíte, že máte žít v přítomnosti a nehledět na minulost a ani na budoucnost. To však v tomhle světě nejde. Z minulosti bychom se měli poučit. Přítomnost si užívat a plánovat si budoucnost.
Plánování
Plán by měl dávat smysl pro nás. Nejde o to, aby to chápali ostatní ale, aby plán dával smysl nám.
Čas na rozhodování. Na rozhodování bychom si měli dát vždy jeden den čas na rozmyšlení. I přesto že je nabídka lákavá.
Kvalita vs kvantita. Lépe méně zvládnuté práce na úkor kvality. Kvalita naší práce odráží kvalitu nás. Při kvalitní práci dostáváme kvalitní zpětnou vazbu a poté i lepší ohlas u okolí.
Zaměření. Nemůžeme být ve všem nejlepší. Snažíme se jít jednou cestou a to na 100 %. Při snaze mít 4 projekty a do každého vložit jen 25 % nám nevyjde.
Cíl. Zvolme si reálný cíl, který můžeme ovlivnit a dosáhnout ho. Cíl by nám měl dávat smysl. Cíl by nás měl naplňovat. Cílů může být více od menších po ten největší. Cíl by měl být konkrétní.
Jak si splníme cíl? Při zvolení cílů, bychom měli vědět, jak dosáhnout svého cíle. Měli bychom si naplánovat cestu k cíli. Napsat si milníky. Jaké milníky a prostředky k cíly potřebujeme? Cesta k cíli by nás měla naplňovat.
Zásady. Měli bychom si udělat své zásady a ty nepřekračovat. Se zásadami máme větší hodnotu jak pro sebe, tak pro ostatní. Zásady jsou jako pomyslné hradby. Při rozbití hradeb se nám začne rozpadat i hrad.
Příklad:
Za 1. Mám zásadu nepracovat v sobotu, jednou jí poruším a pak toho využijí ostatní.
Za 2. Mám pravidlo nerozhodovat se hned ale nechat si na to den. Poruším své pravidlo a pak udělám chybu, protože jsem si to nerozmyslel.
Zdraví na 1. místě. Prvně musíme dbát na své zdraví. Jeden trénink nebo jedna práce navíc, může znamenat zranění nemoc a podobně. Delší ztráta času je zranění, jedna pauza je méně ztraceného času než čas strávený rekonvalescencí.
První si plánujeme svůj volný čas. Při plánování si nejdříve naplánujte svůj volný čas a své aktivity. Při plánování času zapomínáme na ten svůj. Následně pak plánujeme další aktivity.
Například: Čas na své jídlo v denní periodě. Volný den v týdenní periodě. Dovolená v měsíční periodě.
Odmítání. Než na něco kývneme, musíme přemýšlet, jestli nám daná věc dá více pozitivního než negativního. Při odmítání nejspíše dostaneme negativní reakce, musíme však jednat ve svůj prospěch, ne v cizí.
Negativní myšlenky a jejich sycení. Jakmile krmíme strach, obavy, zlost, tak začínají přerůstat. Negativní pocity, nejsou špatné, musíme se naučit je však neživit. Musíme si je uvědomit a racionálně je zdůvodnit.
Cítit se už teď, takový, jaký bychom chtěli být. Až budu, slavný, bohatý… tak teprve budu šťastný, až budu mít tohle, tak budu šťastný. Štěstí však nepochází z vnějšího světě, ale z toho vnitřního. A jaký teda budu, když budu bohatý? A proto budu šťastný? Chci být vítěz, ale jak se chová vítěz? Já chci být profesionální sportovec, co dělá? Učí se, často trénuje mysl i tělo. Když chceme něčím být, musíme se tak začít chovat, jako kdybychom takový už byli. Jaké kroky k tomu povedou, abychom takový byli? A co bychom neměli dělat?
Pozitivní myšlení a 10 věcí proč je něco negativního dobré. Začneme méně negativními věcmi, které chceme udělat více pozitivní. Řekněme si 10 věcí, proč je daná negativní věc pozitivní. Příklad: Začne pršet, najdeme 10 věcí, proč je to pozitivní.
Rutina k lepšímu životu. Nastavení se ráno. Jestli, chceme být celý den v dobrém nastavení, je dobré začít ráno. Po probuzení a před spánkem, nejlépe nastavujeme mysl. Ráno můžeme začít, číst chvíli knížku. Jít do studené vody. Meditovat. Vykonat sportovní aktivitu, nebo tyto činnosti nakombinovat.
Energie a dobrý život. K životu potřebujeme životní energii. Jakmile nemáme energii, nemůže fungovat v životě. Musíme se naučit odpočívat. Dobře jíst. Mít kvalitní spánek. Klidnou mysl. Dobrou regeneraci. Dostatečné množství vystavování se diskomfortu. A množství fyzické zátěže.
Večerní rituál
Nachystáme si:
Praxe:
Pohodlně si sedneme a vnímáme své tělo a svou mysl.
Benefity být sám se sebou. Být sám se sebou přináší mnoho výhod a prospěchů. Zde je několik z těchto benefitů v bodovém zobrazení:
Proč nechceme být sami se sebou:
Poznámky: Je důležité si uvědomit, že být sám se sebou může být obtížné a někdy vyžaduje práci na sebe samém a odvahu odolávat společenským tlakům. Nicméně, mnoho lidí nachází způsoby, jak se více přiblížit autenticitě a užívat si benefitů, které to přináší pro jejich život a duševní zdraví.
Práce sám se sebou:
Mindfulness v praxi:
Nastavte si čas a místo: Zvolte si klidné místo, kde se můžete soustředit a neporušovaně relaxovat. Určete si pravidelný čas pro praxi mindfulness, i když na začátek stačí pár minut denně.
Sedněte nebo lehněte se pohodlně: Usedněte nebo lehněte si v pohodlné pozici. Můžete použít meditační polštář nebo židli. Ujistěte se, že jste v uvolněném stavu.
Zaměřte se na dech: Začněte tím, že se zaměříte na svůj dech. Dýchejte pomalu a hluboko a pozorujte svůj dech, jak vstupuje a opouští tělo. Toto zaměření vám pomáhá přesměrovat svou pozornost na přítomný okamžik.
Sledujte myšlenky: Nechte své myšlenky proudit, aniž byste se do nich ponořili. Jen pozorujte, jak myšlenky přicházejí a odcházejí, aniž byste se jich chytili. Buďte laskaví k sobě, když vaše mysl bloudí.
Sledujte své tělo: Sledujte fyzické pocity ve svém těle. Můžete začít od hlavy a postupovat směrem dolů, nebo se soustředit na konkrétní části těla, jako jsou prsty na nohou, paže nebo krk.
Vnímejte smysly: Otevřete své smysly a vnímejte své okolí. Poslouchejte zvuky, cítějte teplotu vzduchu na kůži, vnímejte vůně nebo ochutnejte něco, pokud to je možné.
Udržujte se v přítomném okamžiku: Pokud se vaše mysl začne stále více vracet k myšlenkám a starostem, jemně se vraťte k svému dechu nebo tělesným pocitům. Praxe mindfulness je procesem neustálého návratu do přítomného okamžiku.
Pravidelnost: Praxe mindfulness může trvat několik týdnů nebo dokonce měsíců, než začnete vidět výrazné výsledky. Důležité je být pravidelný a trpělivý.
Rozšiřte praxi: Můžete rozšířit svou praxi mindfulness na další aktivity, jako je chůze, jídlo nebo dokonce pracovní úkoly. Snažte se být plně přítomní v tom, co děláte.
Vyhledejte učitele nebo aplikace: Pokud vás mindfulness zajímá, můžete také zvážit konzultaci s instruktorem nebo použití mindfulness aplikací, které vás vedou v praxi.
Striktní naplánování času být sám se sebou
Co to znamená:
Oblasti:
Bonusová oblast.
Obecný psychický stav sportovce.
Práce postavení těla.
Stejně tak jako máte genetické předpoklady pro vaši genetickou stavbu těla, platí to i pro psychologické předpoklady.
Dědíme:
———————————————————————-
Genetické předpoklady se projevují na základě vašeho prostředí. Podle jedné studie, která zkoumala serotonin. Vědci hormon nazývali jako hormon agrese. Protože u agresivních lidí byla větší dávka tohoto hormonu. U některých zkoumaných lidí zvýšená dávka hormonu serotoninu nebyla projevena agresí. V některých případech lidí s větší dávkou serotoninu byl projev exhibicionismu místo agrese. Po delším bádání bylo zjištěno, že agrese se projevuje u těch jedinců, kteří v dětství prožívali šikanu. To nám říká, že naše prostředí projevuje naše genetické předpoklady v psychologii.
Příklad: Kulháme, přitom máme nohu už v pořádku.
Nevědomí, Podvědomí, Uvědomění
Zjistíme tak, jakou zónu kontroly můžeme efektivně ovlivňovat a jakou naopak máme zakořeněnou v naší DNA, kterou hůře ovlivníme.
Nevědomí
Biologická přirozenost. (Homeostatické reakce)
Jsou to pudy a instinkty.
Umožňující přežití jednotlivce nebo skupiny.
Podvědomí
Geneticky podmíněné.
Spojené s učením jedince.
Stereotypní chování
Vliv prostředí a výchovy.
Uvědomění
Naše mysl.
Je vědomé a souvisí s vůlí.
Projevuje se rozumem, inteligencí a morálkou, vůlí.
Vůdce – noradrenalin
Druhá linie – adrenalin
Slabí jedinci – kortizol
(Naše podvědomí, je tímto ovlivňováno)
(Samice a mláďata zde nejsou zařazeny.
Kortizol – Kortizol bývá často označován jako hormon stresu. Jeho hlavním cílem je mobilizace organizmu při stresové zátěži.
Noradrenalin – Funkcí noradrenalinu je umožnit krátkodobě v organizmu zvýšenou aktivitu. Urychluje srdeční tep, zvyšuje rozklad glykogenu na monosacharidy, ale také roztahuje cévy v kosterních svalech a zvyšuje tak jejich okysličování.
Adrenalin – Adrenalin (epinefrin), je hormon vyměšovaný dření nadledvin; patří do skupiny katecholaminů. Připravuje tělo na výkon, je základním hormonem stresové reakce „útok nebo útěk“.
Mozek a vnímání prostoru
Rozlišení prostoru
Čeho se můžu dotknout – osobní prostor. Můžeme je mít hned. Tahle činnost skoro nezávisí na dopaminu.
Čeho se nemůžeme dotknout. – Dívám se z okna a tam je pekárna. (Chci si koupit koblihu) Blízký prostor. Závisí na dopaminu.
Talent proti dřině
Talent – Schopnost být v něčem dobrý a lepší než ostatní.
Dřina a silná vůle – Schopnost na sobě pracovat. Mít silnou sebereflexi. Umět si odkládat odměny.
Mnozí lidé svádí diskuze, co je víc? Talent nebo dřina.
Často se stává, že lidé připisují talent lidem, kteří mají za sebou tisíce hodin dřiny.
Talent bez dřiny je v dlouhodobém období k ničemu. Talent bez tréninku se udržuje na stejné úrovni, přesto že do tréninku, nedává tolik energie jako sportovci s menším talentem.
Dřina bez talentu. Dřina bez talentu, je náročná ale z dlouhodobého hlediska se vyplácí. Otázka je, jestli umět dřít není vlastně talent.
Dřina a talent. Dává dohromady silnou kombinace.
Bažení a slast
Bažení (wanting) = Toužit po něčem.
Slast (liking) = Prožít odměnu.
Často je bažení, po něčem větší než následná slast.
Hladina dopaminu se uvolňuje nejvíce ne v okamžiku odměny, ale těsně, než ji dostaneme.
Uvolňování Nucleu accumbens
Nucleu accumbens je součástí bazálních ganglií koncového mozku. Tvoří jej shluk neuronů v rámci striata. Hraje důležitou roli v mechanismech odměny, potěšení, smíchu, závislosti, agrese, strachu, a také placebo efektu.
Závěr: Těsně před uspokojením prožitku, máme větší radost než při samotném prožitku.
Příklady:
Děti se více o Vánocích těší na dárky ráno než při samotném rozbalování.
Drogově závislí, prožívají větší radost, jakmile vidí dávku drogy než při její aplikaci.
Pokus na myších:
Závěr:
Zvýšení produkce dopaminu způsobují:
Sociální sítě
Měli bychom se zeptat, zda nám více dávají, než berou.
Pokud se sítěmi pracujeme, měli bychom si určit, rozmezí práce a zábavy.
Hormon zajišťuje:
Funkce dopaminu. Dopamin funguje cyklicky. Máme fyziologickou, biologickou potřebu, dosáhneme potřeby, naše tělo vyplaví dopamin, máme radost. Chceme opět cíl zopakovat, ženeme se za cílem.
Cesta za získáním dopaminu. Cesta za získáním dopaminu by měla být náročná. Jakmile něco dostaneme “zadarmo” tělo lehce vylučuje dopamin.
Zásoba dopaminu. Zásoba dopaminu není nekonečná. Jejím plýtváním můžeme ztrácet motivovanost.
Přemíra dopaminu + doba přebytku. V dnešní době žijeme za posledních několik stovek milionů let poprvé v přebytku. Dříve jsme žili v mírném i extrémním nedostatku ale ne v přebytku. Díky přebytku můžeme mít vše hned. Náš dopaminový systém neustále vylučuje dopamin bez žádného úsilí. Velké množství dopaminu zajistí to, že naše uspokojení bude těžší a těžší uspokojit.
Dopamin jako klíčový faktor. Dopamin je klíčovým faktorem mnoha neurologických procesů včetně motivace, učení a pamatování, averze a volního pohybu. (Volní motorika je schopnost organismu provádět cílené, vůlí řízené pohyby.)
Jak poznáme, že překračujeme hranici vyčerpání dopaminu v daný časový úsek (Týden, měsíc)?
Zúžení potěšení
Jak zjistit, že jsme ve stavu, kdy nás zajímá jen cíl?
Řešení
Čtení knihy k cíli – hnaní se do budoucna za splněn cíle. (Odborná literatura)
Čtení knihy pro odpočinek – Navození pohody. Zaměření se na teď. (Nevědecká kniha).
Řešení situace před vyhořením
Odpočinek. Zaměření se na přítomnost.
Odložení všeho, co míří k cíli.
Dopaminový půst
Měsíc je celkový půst.
(Pro závislé lidi. Drogy alkohol).
Úplné omezení VS postupné omezení
Celková abstinence je lepší.
Částečné mezení tvoří stále návyky. (Návyk se tvoří množstvím opakování, ne dobou trvání).
Moderace = postupné odbourání.
Celkový přístup a změna
(Sociální sítě k zábavě. Sociální sítě k práci).
Odpočinutí je první krok
Často nevnímáme, že sklouzáváme k vyhoření. Říkáme si, že je vše v pořádku, že jdeme za tím, co chceme.
Zpětná vazba. Kladná zpětná vazba je daleko efektivnější než negativní. Konstruktivní zpětnou vazbu upřednostníme za emoční.
Hravé prostředí. Vytváříme hravé prostředí. Místo dlouhých drilů vymýšlíme hry, které děti posunou.
Vyhýbáme se častým odměnám. Sliby, že za trénink si mohou dát zmrzlinu nebo nezdravé jídlo, je z dlouhodobého hlediska neefektivní.
Občasná a náhodná odměna. Při překvapení dítěte, ne za úspěch ale za snahu zvýšíte jeho dlouhodobou motivovanost.
Volnost. Necháváme děti, aby přicházeli i s vlastní strategii a technikou. Při přehlcení informacemi se děti nemohou dostat do flow. Tím opadá jejich koncentrace.
Tlak. Nesnažíme se u dětí vyvolávat velký tlak. Jako je důraz na výhru. Zakazování chyb. Velké strategie.
Rodiče a výchova v komfortní zóně. Dnešním cílem rodičů je všemožně zajistit potomkům bezpečí. Už tak žijeme v komfortní době, ještě tomu pomáháme. Snažíme se, aby dítě nespadlo, neodřelo se. Nemuselo samo chodit do školy, nezmoklo apod.
Psychická odolnost. Psychická odolnost vůči stresu je pak minimální. Místo abychom dítěti pomáhali, mu komfortem ubližujeme. V dospělosti, může přijít opravdová stresová rána a s ní psychické zhroucení, kvůli nedostatečné otužilosti stresem.
Jsme naším dětem největším vzorem.
Nechtějte po dětech něco, co vidí u vás.
Suzukiho škola
Děti se začínají učit ve 3 letech. Pro dítě nejsilnější schopnost učení se a zvládání koordinace. Do 3 let života si většinou děti nic nepamatují ze svého života.
Učí se tak do 5 maximálně do 7 let.
Podmínkou je, že rodiče dělají přesně stejnou aktivitu jako dítě.
Rodiče mají stejné vybavení, oblečení a stejná pravidla.
Při tomto typu učení vzniká silná citová vazba k danému sportu, hře na hudební nástroj, nebo cokoliv jiného.
Vytváření strachů u dětí
Strach rozdělujeme na:
Rodiče často nevědomky vytvářejí strach, který pak zbytečně převádí na své děti.
Dítě leze na strom a máma začne jančit, že spadne, ať sleze apod.
Máma vidí pavouka a začne vyvádět. Tím, předává svému potomku, zbytečný strach
Vliv výchovy a prostředí u dětí
Dreikurs a Ferguson (in Nehyba a kol., 2014)
DNA a náš genofond nám nastavují základní rysy. Výška, barva očí apod.
O Genech zdaleka nevíme vše.
Projevení genů. Další problém v genech je ten, že ne všechny geny jsou projeveny. Co, to znamená? Že naši rodiče, prarodiče mohli mít v genech nějaké před určení, ale vlivem prostředí se nemuseli projevit.
Geny spolupracují. Některé geny nám mohou odhalit předpoklad k některým onemocněním. (Rakovina prsou) Při odhalení naší DNA nám mohou předpovědět některé nemoci. Zdaleka ne všechny, některé geny, které projeví nemoci, můžou mít jiné funkce a a s kombinací dalších genů mohou přičinit nemoc.
Vysoký věk a geny. Naši předci se dožívali výrazně nižšího věku, před několikátými 1000 lety byl průměrný věk například 25-30 let. Některé geny se v tak nízkém věku ani nestihli projevit, proto ve stáří trpíme civilizačními chorobami
Vliv prostředí. Vliv prostředí je velký. Můžeme si to ukázat na příkladu, holčiček, které vychovávali vlci. Po sedmém roku, života mimo civilizaci, byly neschopny se naučit lidskou řeč a zařadit se do kolektivu.
Vliv prostředí do 6-7 let. V tomto věku se nejvíce rozvíjejí talenty dětí. Může to být sport, hraní na hudební nástroj, nebo učení se cizích jazyků. Je to vlivem zrcadlových neuronů.
Lidé a zrcadlové neurony. Co to jsou zrcadlové neurony a k čemu slouží? K „opičení se“ neboli opakování od druhých. Náš lidský druh zejména v raném věku oplývá touhle schopností. Dokážeme napodobovat naše vzory, zejména naše rodiče.
Děti. Děti nás chtějí napodobovat. Dříve s námi byli v kontaktu a pozorovali náš běžný život. Nebyli věci dospělých a dětí. Děti se nejlépe zabavují stejnou činností jako dospělý.
V indiánských kmenech učí děti střílet z luku už tehdy, kdy se naučí chodit.
Nedělejte dětem to, co byste nedělali dospělému. Jako příklad otírání špíny poplivaným kapesníkem.
Otužování. Otužování v širokém spektru. Děti můžeme otužovat zvládání životních situací (Například: Samostatně nechat říct dítě jeho doktorce, co ho trápí) Neběžíme s deštníkem pro dítě, aby na něj nespadlo pár kapek. Dáme dítěti určitou zodpovědnost.
Určitá volnost. Nechte děti, řešit si své situace. Nechte je nalézt řešení. Nesvazujme děti velkým množstvím pravidel. Dětem můžeme dát volnost při oblékání, nemusíme je za každou cenu chránit před zimou.
Nastavení překážek u dětí
U dnešních dětí neexistuje moc přirozených překážek. Rodiče se jim je snaží odstranit. V zájmu jejich zdravý. To však není tak zdravé, jak si myslí.
Jaké překážky vytvářet?
Takové, které děti otuží a vytvoří z nich silnější jedince. Zároveň v nich vytvoří zodpovědnost.
Jaké překážky odstraňujeme?
Fyzické.
Zodpovědnost.
Vytváření imunity
V jakých případech naopak být přísnější?
Strava
Přejídání. Obezita je velký problém z pohledu našeho zdravý. Dětem se chystají nezdravé svačiny bez živin a s rychlými cukry.
Kvalita potravin. Místo, abychom dávali dětem kvalitní stravu, necháváme je jíst fastfood a pizzu.
Ovoce. Místo ovoce je necháváme přejídat sladkostmi.
Necháváme je jíst bílé pečivo nebo více zrnné, které je podobně nekvalitní. Tmavé pečivo neznamená kvalitu ale pouze to že je obarvené, vyhledáváme celozrnné pečivo.
Bílkoviny. Pro dětský vývin jak těla i mozku jsou důležité bílkoviny jak z masa, živočišné, tak i z rostlinné stravy.
Energie. Stěžujeme si, že děti mají moc nebo málo energie. Energii dostáváme z jídla. Při správném stravování budou mít děti rozloženou energii. Při příjímání rychlých cukrů rychle narůstá a rychle opadá energie.
Pití. Necháváme pít děti slazené šťávy, sirupy a sodovky. Hůře energetické nápoje a sodovky na způsob coly. Místo toho, můžeme nahradit vodou nebo čajem.
Pohyb
Necháváme děti sedět doma, dívat se na televizi. Hrát na mobilu. Ležet na gauči.
Děti potřebují pohyb a hry, pro jejich rozvoj.
Nenecháváme je s námi pracovat, aby se jim náhodou nic nestalo a nebyli moc unavení.
Elektronické zařízení
Děti neumí písmenka, ale najedou na YouTube a pustí si pohádku.
Abychom zabavili děti a nemuseli se o ně starat, tak jím dáme do ruky mobil a hru nebo pohádku. Následně chceme, aby se tak často nedívali na televizi.
Místo rozvoje pohybu a koordinace se děti učí s elektronikou.
V dětském věku, bychom neměli děti nechávat na elektronice. V pořádku je to ke komunikaci s rodiči a bezpečí dítěte.
Jak se tvoří skupina
Zlepšení týmového ducha
Negativní vlivy na tým
Řeč by měla být:
Při tréninku:
Před zápasem:
Bolest vnímáme:
Nevědomě. Je bolest samotná. Ucuknutí.
Podvědomě. Reakce na samotný podmět. Přístup k bolesti. Genetický a prostředím vytvořené podmínky pro interpretaci bolesti.
Vědomě. Reakce na bolest podle naší osobnosti. Můžeme jí ovládat naší vůlí.
Rozdílná bolest. Bolest je rozdílná u každého člověka. Každý člověk přistupuje k bolesti jinak.
Rituály a obřady bolesti
Náboženství. Časté jsou i rituály náboženské, kdy se lidé nechávají ukřižovat, propíchávají se jehlicemi a bičují se, a přitom neukazují svou bolest.
Mravenči zkouška. Mladíci z amazonského kmene Satere-Mawe. Pokud chtějí vstoupit do společenství opravdu silného pohlaví, musí strčit ruce do zvláštních rukavic z listí. V těch jsou však na ně nastraženy stovky mravenců druhu Paraponeraclavata, jemuž se přezdívá čtyřiadvacetihodinový mravenec. Tak dlouho totiž trvá nesnesitelná bolest po jeho bodnutí. Mravenci uvěznění v listových rukavicích jsou vydráždění do krajnosti a ruce adeptů indiánské zkoušky dospělosti rozhodně nešetří. Končetiny chlapcům ochrnou a mravenčí jed navíc vyvolává silnou nevolnost, zvracení, a dokonce i srdeční arytmii. Pro vstup mezi válečníky kmene musí mladíci absolvovat bolestivou zkoušku během několika měsíců zhruba dvacetkrát.
Jak na bolest?
Na bolest u bojových sportů se musí zvykat.
Bolest není přímá.
Každý vnímá bolest jinak.
Může nás bolet něco, co bolesti neodpovídá.
Bolest amputované končetiny.
Může nás bolet jedno místo, ale zranění může být na jiném místě.
Mozek a bolest
Vyvolání bolesti.
Můžeme si strachem přivodit bolest a obnovit si zranění. T převážně v noci, kdy před spaním na bolest myslíme a ve spánku se nám o bolestivosti může zdát. (Strach může vyvolat bolest a způsobit i další fyzické potíže)
Nevíra ve vyléčení. Pacient, který nevěří, že se neuzdraví, se nejspíše nikdy neuzdraví, protože tomu zaprvé nevěří. Za druhé nemá snahu na daném uzdravení pracovat.
Překonání bolesti.
Vírou a správně a pozitivně nastavenou myslí se rychleji léčíme. Chtít se uzdravit je velmi silný lék.
Příklad: Sebepoškozování na Velikonoční oslavy a propíchávání části svých těl. Tito lidé neprojevují bolest. Po ošetření bez sterilního prostředí, se jim hojí rány bez