Stoicismus. Stoicismus je starý filosofický směr, jehož zakladatelem byl řecký filosof Zénon z Kitia. Hlavním krédem stoiků bylo žít ctnostně v souladu s přírodou i s rozumem. Slávu a bohatství považovali stoici za povrchní a snažili se o dosažení duševního klidu bez materiálních zbytečností. Morální a ctnostný život byl pro stoiky zdrojem synonymem pro šťastný a svobodný život. Jedním z vyznavačů stoické filosofie byl také římský císař Marcus Aurelius.
Filozofie: Láska k moudrosti
Aplikace: „Filosofie se neukazuje, filozofie se žije.“
Význam: Tento citát ukazuje, že se filozofií nechvástá. Jde o vlastní cestu a aplikaci ve svém životě. Filozof praktikuje svoji moudrost do každodenního života a řídí se jím.
Filozofie nám říká: Žijme tak, abychom se nestyděli umřít.
Filozofie nevěří v/ve:
Filozof: Filozof se zajímá o vědění. Jak, co funguje. Proč se dějí věci. Proč mají lidé určité myšlenky. Filozof je člověk, který se vzdělává a zvídá.
Já. Nejdříve hledáme problém u sebe. Nesnažíme se hledat problém v ostatních. Snažíme se ovlivnit své chování a myšlení u věcí, které neovlivníme.
Nespokojení lidé: Nespokojení lidé, budou nespokojeni i přesto, že změní prostředí. Jde o nás. Jak vnímáme okolí a jak se od okolí necháme ovlivnit. Jakmile ovlivníme své chování a změníme své myšlení a jednáme tak, abychom byli spokojeni, tak budeme spokojení s naším životem.
Tři druhy sobectví a skutečné dobro. Sobectví, není až tak zlé, když nekoná zlo někomu jinému. Nejhorší a nejnebezpečnější je to, když si myslíte že konáte dobro, ale přitom konáte sobecké zlo. (Teroristické útoky, křižácké výpravy a hony na čarodějnice). Skutečné dobro je takové, při kterým si neuvědomujete, že dobro děláte.
Propojení těla, duše a dechu. Většinou začínáme jako mladí pracovat na těle. Velké svaly, vyrýsovaná těla. Práce s tělem je začátek, ale lepší začít s tělem než nezačít nijak. S tělem začínáme, protože vývoj je postupný. Tělem a racionalitou se dostaneme, do určité úrovně. Následně nám pak úroveň nejde zvednout. Proto začínáme slyšet o práci s myslí. Propojení těla a ducha začneme pomocí bdělosti prostřednictvím všímání si dechu.
Učení starověké sparty
Občané starověké sparty se nebáli umřít. Muži odcházeli s citátem: „Vrátit se se štítem nebo na štítu.“
Význam citátu. Utéct z boje bylo neetické. Vrátit se s bojem bez štítu odkazovalo na úprk z boje a hanbu, bylo to tak vážné a hanebné, že matky ukončily život jejich synům, kteří ztratili čest. Vrátit se na štítě znamenalo vrátit se z boje mrtvý a se vší ctností. Vrátit se se štítem znamenalo vrátit se z boje jako živý a muž hodnot.
Hodnoty ve Spartě:
Odvaha. Odvaha znamenala být klidný v boji. Položit život za své hodnoty.
Svoboda. Jedna z největších cnostní byla svoboda. Svoboda znamenala všechno. Svobodný život, boj za svobodu.
Rovnoprávnost. Lidé Sparty věřili a praktikovali rovnost mezi sebou. Král byl rovný s vojákem, senátor s králem. Žena s mužem.
Výjimkou byli Heilóti. Otroci, kteří obdělávali půdy přidělenou Spartským občanům.
Víra v něco většího: Víra, že existuje něco většího, než je vlastní život.
Byla to: Čest, věrnost, přátelství, rodina, spravedlnost, svoboda, odvaha, ochrana národa, pomoct ostatním.
Spartské ženy: Kladli důraz na věrnost. Vychovávali děti od mala k samostatnosti.
Spartská výchova (agōgē)
Dívky:
Pozornost
Snaha o rozšířené pole vědomí. Snažíme se vnímat své chování. A zmenšit stav množství tráveného času, kdy nevnímáme, co a proč děláme.
Emoční stav a přechod do vnějšího světa. Naše emoce v podvědomí nám ovlivňují chování vnějším světě. První krok je si jich začít všímat.
Zjištění podvědomích emocí. Abychom mohli zamezit vzniklým emocím v podvědomí, musíme zjistit, co spouští naše emoce.
Trénink koncentrace. Potřebujeme umět koncentrovat mysl. Aby neodbíhala sem a tam. Tím dokážeme rozšířit množství času ve kterém jsme vědomí.
Duševní temnoty
Neztotožňovat se s duší. Duše nám může ukazovat nějakou hlubokou negativní temnotu. To, že nám něco ukazuje neznamená, že jsme takový. Nejsme zodpovědní za to, co prožíváme ale za to, jak s tím nakládáme a jak to na ovlivňuje naše jednání.
Naučit se pozorovat. Pozorovat, co nám temnota ukazuje a zjistit proč. A že vůbec v sobě nějakou máme.
Chápání, že si projdeme negativním věcem. Musíme chápat, že svět není jen to dobré, že prožíváme jen dobrý svět. Máme zlé myšlenky. Prožíváme zlé věci.
Definice synchronicity. Synchronicita popisuje události, které přichází náhle a bez předchozích plánů, ale jsou pro nás něčím významné. Jde o psychický prožitek, postoj či přání člověka, zároveň musí dojít k pozorování nějakého děje, který se odehrává ve vnějším okolí a který určitý prožitek vyvolá.
Trauma. Traumatem se rozumí zážitek, který ve velké míře porušuje duševní rovnováhu. Traumatizujícími zážitky mohou být např. těžké nehody, znásilnění, přepadení, ztráta blízkého člověka. Třebaže se podvědomí brání tím, že potlačuje vzpomínky na takový bolestivý zážitek, trauma ovlivňuje život v podobě neuróz a psychóz. Hodně lidí, kteří prožívali v dětství trauma se dali ke špatnému životnímu stylu, jako ke drogám, prostituci, krádeži a lidi, kteří skončili bez domova.
Trauma nás posiluje. Vyléčení se z těžkých situací, dělá silnějšího člověka.
Jak zmírnit trauma? Můžeme trauma dát najevo, můžeme si o něj promluvit. Můžeme pochopit, proč nám někdo trauma udělal. Trauma může pocházet z více generací. Pochopit trauma.
Psychoaktivní látky. Některé látky, které se používají pro dostání se do mysli je ayahuasca. Je to vývar z liánovité rostliny. Dokáže u některých lidí dostat potlačené vzpomínky.
Celistvost: Stav nebo vlastnost nějakého celku, který není porušen, není z něj ubráno.
Analyticko – Imaginativní terapie
Pracujeme s traumatem. Pracujeme s uvědoměním negativními emocemi.
Nalézáme důvody, proč máme trauma. Musíme zjistit, co nás vede k negativnímu vnitřnímu pocitu.
Proces lpění. Lpění je psychologicky tedy rozhodující příčinou vzniku nevědomých komplexů, jejichž působení skrytě ovládá náš rozhodovací proces a naše volby.
Nástroje. Nástroje, které při praktické psychoterapii používáme, vedou nás k uvědomění, rozlišení a nahlédnutí na komplexy motivující jeho jednání a posléze vytvoření vnitřních podmínek pro volby, které další utrpení nevytvářejí ani nepodněcují.
Aktivní a pasivní imaginace. Snažíme si představit, personifikovanou podobu emocí.
Etické jednání a uvědoměním. Jde o to, vidět realitu. Přesto, že z podvědomí na nás jdou emoce do vnějšího světa, máme moc prohlédnout emoční jednání. Jde o boj vědomí a podvědomí. Jakmile si uvědomíme vliv podvědomí, stačí nám pouze jednat v souladu s dobrým jednáním.
Pasivní imaginace. Někdo nás provádí meditací, hlasem, nebo pomocí obrazů. Říká nám, co si máme představovat.
Rušení koncentrace – Tyto věci nás ruší od pozornosti. Musíme se naučit si nevšímat si a utěšit tyto stavy.
Averze. Averze dělá opak toho, co chceme. Když jsme něco nedostali jako důvěru, tak averze je že mi nevěříme ostatním.
Laskavost a přijetí. Snažíme se mít ostatní lidi, věci a činnosti mít rád. Snažíme se pochopit, proč se někdo chová škaredě, že tak činí z nějakého důvodu.
Praxe:
Meditace není uspokojení ega. To že si zameditujeme nás nemá uspokojovat naše ego. Že jsme udělali, co naše ego chtělo. Jde o poznávání sama sebe. Jakékoliv chtění rozrušuje naše stavy.
Racionalita a vytěsnění emocí. Mnoho inteligentních lidí vytlačuje své emoce a mění je za racionalitu. Tím svoje emoce dá do podvědomí. Emoce v podvědomí se začnou kumulovat a později se budou projevovat napovrch a začnou narušovat racionální mysl. Proto není cesta racionality ideální. Jen pouze ve spojení s duchem.
Emoce a bdělost, zamilovanost a realita. Emoce narušují bdělost. Když v nás převládnou emoce nejsme to my, je to naše ego. Emoce narušují realitu, zkreslují naši představu o tom, jaký svět opravdu je. Když jsme naštvaní všechno je špatné. Jakmile jsme závislí „zamilovaní“ tak vidíme osobu, tak jak ji chceme vidět sami, ne taková, jaká je. Následně zjišťujeme, že se mění, v naší hlavě, dožadujeme se pozornosti, když jí nedostaneme, naše ego je naštvané.
Meditace. Meditací se nejčastěji rozumí různé praktiky prohlubování soustředění. Cílem meditace je ale zejména kultivace mysli (její zklidnění) a získání vhledu (ať už do smyslu lidské existence a vesmíru nebo do osobních záležitostí).
Co vše je meditace? Představa většiny lidí znamená meditace turecký sed a hodinové přemítání v úplném klidu. Meditaci však můžeme zažít i ve stavu, kterému se říká (Flow). Flow je soustředění do nějaké činnosti. Meditovat můžeme i při dělání běžných činností na u kterých nemusíme být plně soustředění, jako mytí nádobí a podobně.
Musí být v meditaci v klidu? Vrchol meditace je, když se dokážeme soustředit a zklidnit i za nepříznivých podmínek (Hluk, lidé, nepohodlné místo).
Co nám pomůže v meditaci?
Meditace a protažení. Můžeme propojit meditaci s protažením. Uvolňovat a protahovat své tělo.
Meditace a horko a chlad. Můžeme si pomoct meditací při extrémních výkyvech, jako je otužování v ledu, nebo vyhřívání se v sauně. Snažíme se potlačit negativní myšlenky a soustředit se na svůj dech.
Druhy meditace:
Několik klíčových bodů ohledně Vipassana meditace:
Postoj: Vipassana meditace se obvykle provádí v sedě na místo na zemi. Důležitý je postoj vzpřímeného těla s kříženýma nohama, což usnadňuje pozornost na tělesné pocity.
Dech: I když se Vipassana zaměřuje na pozorování tělesných pocitů, mnoho cvičení začíná pozorováním dechu. Pozorování dechu může pomoci uklidnit mysl a připravit ji na hlubší meditaci.
Pozorování tělesných pocitů: Hlavním prvkem Vipassana meditace je pozorování tělesných pocitů, které se vyskytují během meditace. Jedinec se učí pozorně sledovat bolesti, svědění, teplo, chlad a další tělesné pocity bez reakce na ně nebo bez upravování.
Vědomostní uvědomování: Cílem Vipassana meditace je získat hlubší pochopení vlastního těla a mysli. Praktikující se snaží vyvinout vědomí o tom, jak funguje jejich tělo a jak reagují na různé podněty.
Ticho: Během tradiční Vipassana meditace se udržuje ticho a odstranění distrakcí, aby se jedinec mohl plně soustředit na svoji vnitřní zkušenost.
Délka meditace: Délka meditačních sezení se může lišit, ale běžně trvají 30 minut až několik hodin. Výcvikové kurzy Vipassana mohou trvat několik dní nebo týdnů.
Vipassana meditace je známá tím, že nabízí hlubokou introspektivní zkušenost a pomáhá jedinci rozvíjet vědomí a pochopení sebe sama. Mnoho praktikujících ji považuje za nástroj ke snížení stresu, zvýšení pozornosti a dosažení vnitřního klidu. Je důležité, aby se Vipassana prováděla s respektem k tradici a, pokud možno, s vedením zkušeného učitele nebo na výcvikovém kurzu
Obecně platí, že mantra v transcendentální meditaci je zvukový symbol nebo slovo, které nemá žádný konkrétní význam, ale spíše slouží jako nástroj pro koncentraci a uklidnění mysli. Každý jednotlivec obdrží mantra od svého učitele TM a je instruován, jak ji správně používat během meditace. Použití osobní mantry má pomoci dosáhnout stavu hlubokého odpočinku a vědomého stavu v tiché mysli.
Několik důležitých bodů o józe nidra:
Postoj: Zazen se obvykle provádí v sezení na zemi nebo na nízké meditační židli. Postoj je typický, když osoba sedí se vzpřímeným tělem, nohy zkřížené, ruce položené na sobě a palec jedné ruky položený na prostředník druhé ruky. Tento postoj má symbolický význam a umožňuje udržet tělesnou stabilitu během meditace.
Dech a pozorování: Během Zazenu je důraz kladen na pozornost dechu. Praktikující se snaží soustředit na vdechování a vydechování, aniž by měnili rytmus dechu nebo se mu aktivně snažili ovlivňovat. Během meditace je také důležité pozorovat tělesné pocity, zvuky a myšlenky, které se v mysli objevují, aniž by se jich drželi nebo se jimi zabývali.
Cíl: Cílem Zazenu je dosáhnout stavu někdy nazývaného “no mysl,” což znamená, že myšlenky a koncepty jsou pozorovány, ale nedávají se do žádného rámce nebo hodnoceny. Tato praxe má za cíl přinést hlubší pochopení přítomného okamžiku a probuzení.
Učitel a dojo: Mnoho lidí provozuje Zazen pod vedením zkušeného učitele v prostoru zvaném “dojo,” což je místo určené pro meditaci a trénink v zenové tradici.
Ticho: Během Zazenu je udržováno ticho a meditace je prováděna v naprostém klidu, což pomáhá minimalizovat vnější distrakce.
Zenová meditace je význačná svou jednoduchostí a důrazem na přímou zkušenost. Je vhodná pro ty, kteří hledají hlubší pochopení sebe sama a přítomného okamžiku. Pro hlubší porozumění této praxe a dodržení tradice může být výhodné hledat učitele nebo zenový dojo, kde se Zazen pravidelně praktikuje.
Meditace lásky a soucitu, známá také jako “Loving-Kindness meditace” nebo metta meditace, je meditační technika, která se zaměřuje na kultivaci lásky, soucitu a pozitivního postojování k sobě a k druhým lidem. Je považována za jednu z nejúčinnějších forem meditace pro rozvíjení empatie, soucitu a emocionální pohody. Tato technika má původ v buddhismu, ale může být praktikována nezávisle na jakékoliv náboženské víře.
Zde je kroky, jak provádět Loving-Kindness meditaci:
Cílem Loving-Kindness meditace: je rozvíjet empatii, soucit a pozitivní vztahy s druhými. Praktikování této formy meditace může přinést mnoho psychických a emocionálních výhod, včetně snížení stresu, lepšího sebevědomí a podpory zdravých mezilidských vztahů.
Meditace v pohybu je forma meditace, která se zaměřuje na spojení tělesné aktivity s meditačními principy. Místo toho, aby byla praktikována v statické pozici, jako tradiční sedavá meditace, se meditace v pohybu provádí během různých pohybových aktivit, jako je chůze, jízda na kole, jóga nebo tai chi. Tato forma meditace pomáhá spojit fyzickou aktivitu s uvědomováním přítomného okamžiku a mentálním klidem. Zde je několik druhů meditace v pohybu:
Výhody meditace v pohybu zahrnují:
Meditace v pohybu je skvělým způsobem, jak integrovat meditaci do svého denního života, zejména pokud máte potíže s dlouhodobým sezením v jedné pozici. Je důležité si vybrat pohybovou aktivitu, která vám vyhovuje a s níž se cítíte pohodlně.
Mindfulness meditace, známá také jako “meditace na plnění”, je jednou z nejoblíbenějších a studovaných forem meditace. Tato meditační technika má své kořeny v buddhismu, ale byla přizpůsobena pro moderní západní kultury a je široce používána pro snižování stresu, zvýšení vědomí a dosažení duševního klidu. Zde je více informací o mindfulness meditaci:
Co je mindfulness meditace:
Výhody mindfulness meditace:
Mindfulness meditace je praktická technika, kterou můžete integrovat do svého každodenního života a využívat k uklidnění mysli, zvýšení soustředění a dosažení emocionální pohody. Je to metoda, která si vyžaduje pravidelnou praxi, ale mnoho lidí nachází významné prospěšnosti v této jednoduché, ale mocné meditační technice.
Zde je několik příkladů manter a jejich významů:
Jak praktikovat meditaci na dech:
Výhody meditace na dech:
Meditace na dech je skvělým způsobem, jak začít s meditací, a je vhodná pro lidi různého věku a životního stylu. Je to jednoduchá technika, která může být prováděna kdykoli a kdekoli, což umožňuje její snadnou integraci do denního života.
Výběr meditační techniky závisí na vašich osobních preferencích a cílech, které chcete dosáhnout meditací. Chakra meditace je forma meditace, která se zaměřuje na aktivaci, vyvážení a harmonizaci energetických center nazývaných čakry. Čakry jsou energetická centra nacházející se v těle podél páteře, a v tradičním indickém systému hinduismu a jógy je uváděno sedm hlavních čaker. Každá z těchto čaker je spojena s určitými emocemi, tělesnými funkcemi a duchovními aspekty. Cílem čakra meditace je obnovit harmonii a rovnováhu v těchto energetických centrech.
Zde je obecný postup, jak praktikovat čakra meditaci:
Je důležité si uvědomit, že čakra meditace je duchovní praxe a víra v čakry není nutná pro její úspěšnou praxi. Někteří ji praktikují pouze jako způsob pro uvolnění stresu a zvýšení vědomí. Pro ty, kteří věří v čakry, může být tato meditace cenným nástrojem pro dosažení energetického vyvážení a duševního růstu.
Učení příběhy. Budhismus učí pomocí příběhu. Příběh může být skutečný i vymyšlený. I naši předci se učili pomocí předávání příběhu. Příběh je nám bližší než naučené poučky. Příběh si i lépe pamatujeme.
Kdo ví? Jakmile se nám stane dobrá nebo špatná věc, nikdy nevíme, co nám to v budoucnu přinese. Špatná věc nám může zachránit život. Dobrá věc, co se nám stane nás může následně zabít. Proto je rozlišování na dobré a špatné vhodné maximálně v tomto momentu. Spousta negativních věcí nás může udělat odolnější.
Není těžké konat, těžké je přemýšlet o konání. Už jste někdy hrozně dlouho přemýšleli nad nějakou věcí, co chcete udělat? Zdálo se vám to těžké nebo nemožné? Následně jste to šli udělat a nic na tom nebylo těžké, prostě jste to udělali? Přemýšlení o něčem je těžké, ukazuje nám to spoustu věcí, co by se mohlo pokazit, většina z nich se nestane a když ano, tak kdo ví, jestli to nebylo dobře.
Přizpůsobení u nás. Díra není moc hluboká, to ruka je moc krátká. Příběh zní takto. Byl jeden muž v džungli a viděl jámu. V jámě byl velký poklad. Chtěl si poklad vzít, a tak se pro něj natáhl. Jáma byla však hluboká. Ať se muž natahoval, jak chtěl, tak na poklad nedosáhl. Proto lovení pokladu vzdal. Jak odcházel potkal muže a říkal mu „Támhle tím směrem je díra a v díře je poklad, nemohl jsem ho vzít, protože díra byla moc hluboká.“. Muž na to odvětil „Díra, že je moc hluboká? Ne to tvá ruka je příliš krátká.“ Muž našel hákovitý silný klacek a poklad vylovil.
Poučení: Musíme hledat problém nejdříve u sebe a pak až u vnějších věcí. Většinou se najde řešení, které vnější problém vyřeší u nás. Vždy je více cest, jak něco dokázat.
Neříkejte, že je něco nemožné. Když už to chcete říkat, říkejte to pro sebe. Neříkejte ostatním, kteří se snaží to vyřešit, budete jím akorát překážet. O věci, která je pro vás nemožná pro někoho může být. Nějaký člověk může být v půlce řešení, nebo jí právě teď někdo vyřešil.
Trocha štěstí ve smůle. Kapající med.
Příběh: Byl jeden muž v džungli a uviděl tygra. O tygrovi byste měli vědět dvě věci. První věc je, že vás nejspíš bude chtít sežrat. Druhá věc je že tygr utíká daleko rychleji než člověk. Tygr si muže všiml a začal běžet za mužem. Muž však utíkal ale tygr muže rychle doháněl. Muž uviděl jámu, vyschlou studnu a skočil do ní. Studna byla docela hluboká, muž však těsně spadl vedle jedovatého černého hada. Krom hada byli ve studni dvě hladové myši. Nahoře čekal tygr, tak muž nemohl nahoru. Nad studní byl strom a na jedné větvi bylo včelí úl. Větev byla zatížená a ohnutá a z něj kapal med. Muž vyplázl jazyk, nechal si kapat med na jazyk a usmíval se.
Poučení: Přesto, když se dostanete do bezvýchodné situace. Kde je pod vámi jedovatá zmije a nad vámi tygr, který vás chce sežrat. Vždycky je i trocha medu, která vás může uspokojit.
Jak na rozhodování? Hoďte si mincí. Máte dvě možnosti. Jedna strana jedna možnost.
Příběh: Žena se nemohla rozhodnout, jestli odejít nebo odjet do světa. Mnich jí poradil, aby si hodila mincí. Hodila tak, že jí vyšla odpověď, že má vyrazit do světa. Žena měla však pochybnosti.
Poučení: Jestli vám po hodu mincí nevyjde žádná pochybnost tak to udělejte. Jestli však máte po hodu mincí pochybnosti hledejte další cestu.
Odpuštění. Je více cest. Odpuštění je jedna z nejdůležitějších věcí v budhismu. Když někomu neodpustíte budete si nosit zlo v sobě. Můžete utrpení předávat nebo ho zastavit. Můžete se chtít pomstít. Někdo spáchá zločin a my se mu pomstíme, že jde do vězení. Vězení však moc lidí, k lepšímu nezmění.
Příběh: Je otec, který bije svoje dítě. Bije své dítě bezdůvodně. Jak dítě vyroste má dvě možnosti. Buď bude své děti bít, jak byli ho, nebo pro ně bude chtít hezké dětství. Asi tak 85 % vězňů bylo v dětství ubližováno nebo týráno. Místo aby, zastavili kruh pomsty, tak ho předávali dál, protože k nim se taky chovali hrozně.
Nejde o ingredience, ale o to, jak je použijete. Můžeme si stěžovat, že je na tom někdo líp, že má lepší zázemí, více štěstí. Nejde však o to, co máme. Jde o to, jak využijeme to, co máme.
Příběh: Byl jeden uznávaný kuchař a jeden pouliční prodavač. Hádali se, kdo uvaří lepší jídlo. Kuchař měl nejlepší ingredience a byl uznávaný. Obchodník měl jen lokální ingredience, které byly dostupné a na které měl peníze. Nakonec oba uvařili několik pokrmů a lidé na ulici měli zhodnotit, kdo má lepší jídlo. Lidé nevěděli, kdo jaké jídlo uvařil. Nakonec vyhrál pouliční obchodník, nejde totiž o ingredience, ale o to, jak je použijete. (Kdo zná kung fu pandu a dračí svitek?)
Poučení: Jsou děti, které nemají ruce, a přesto nakreslí nádhernější obraz nohama než my za pomocí rukou. Mají horší možnosti, ale naučili se, přizpůsobit to, co jim zbývá, i když mají horší ingredience.
Jak být sám a šťastný? Rodíme se sami a umíráme sami. I když umíráme a je kolem nás několik lidí, pořád jsme na to samotní. I když jsme ve vztahu jsme často samotní. Musíme se naučit být se sebou rádi a mít se rádi. Abychom mohli mít rádi a být spokojení a mohli mít rádi někoho jiného musíme mít rádi sebe.
Příběh: Je několik mnichů, kteří meditují v jeskyni v pralese. Jeden hlavní mnich, druhý je pomocník hlavního mnicha. Třetí je mnich, který nic nedělá a nikomu nepomáhá. Pak je čtvrtý mnich, který umírá stářím a zbývá mu jen pár týdnů nebo dnů života, pátý mnich je sice mladý ale umírá na nemoc. Do jeskyně vejde banda loupežníků a chtějí tam schovat poklad. Uvidí mnichy a vůdce je chce zabít. Hlavní mnich se snaží, aby ochránil své mnichy, ale ať se snažil, jak chtěl, tak nejlepší domluvou bylo, že jednoho mnicha zabijí jako výstrahu, pro toho, kdo je prozradí? Hlavní mnich měl vybrat jednoho, který umře. Koho vybral?
Poučení: Musíme mít stejně rádi sebe, jak druhého. Umírajícího. I toho, kdo se nám protiví. I lidé, které nemáme rádi, mají nějaký příběh, někdo jim mohl ubližovat. Neměli bychom mít rádi někoho víc než sami sebe. A neměli bychom mít sebe více rádi než někoho jiného.
Pravidlo tři P. Přiznat si. Prominout. Poučit se. Musíme si přiznat, to, co se děje. Musíme prominout sobě, nebo někomu. Musíme se z toho poučit.
Když nejde nic dělat, nic nedělejte. Někdy vážně nejde nic dělat. Někdy prostě musíme počkat a nic nedělat. Můžeme čekat na příležitost. Až se bude dát něco dělat, dejme tomu všechno.
Kdy problém neexistuje? Když není řešení problému, není to problém. Problém existuje, jen když existuje řešení.
Lotos a budhismus. Lotos je rostlina, která roste ve vodě ze špinavého bahna a vyroste v nádhernou rostlinu. Bahno symbolizuje, nějakého trauma, negativní prožitky a těžkosti. A ukazuje se, že nejhezčí rostliny vyrůstají z nejhoršího bahna. Člověk, si musí projít pomyslným bahnem, aby mohli dobře vyrůst.
Přisuzování. Jakou má hodnotu papír? O kolik má stříbro menší hodnotu než zlato? Proč by mělo mít nějakou hodnotu zlato? Protože jsme jí jako lidé přisoudilo. Ve skutečnosti nemá jedno ani druhé větší hodnotu. Peníze a mince, obrazy.
Nechtít moc. Čím víc máme věcí, peněz. Tím víc nás to svazuje. Čím víc budeme mít majetku, tím nás bude víc svazovat.
Nedávat si podmínky pro štěstí. Až budu mít víc peněz budu šťastný, až budu mít vztah, tak budu šťastný. Až dodělám práci budu šťastný. Až si koupím auto budu šťastný. Až budu mít novou hru, budu šťastný. Šťastný musíme být teď. Bez podmínek. Bez věcí. Musíme být šťastní se sebou. Jakmile si budeme odkládat štěstí, tak se ho ani nedožijeme.
Říkat pravdu. Nelhat. Nezatajovat věci. Někdy si lhaním způsobíme více problémů než užitku.
Nedávat na lidi a na věci nálepky. On je knihovník. Já jsem dělník. Modré auto je špatné auto. Tahle značka bot je jediná nejlepší. Každý Ostravák je negramotný. Každý Pražák je teplí. Bohatý lidi jsou zloději. Chudí jsou hloupí.
Poučení: Strom je strom. Kámen je kámen. Já jsem já, nejsem „nálepka“ Čech. Musíme se naučit věci vidět, tak jak jsou. Nedáváme si emoční brýle. Jakmile jsme naštvaní, všechno vidíme negativně, špatně a nemožně, protože vidíme přes emoční brýle.
Kdo jsem, Podívejme se na sebe jako na někoho cizího. Představte si sebe před sebou. Nepoužívejte emoce, víte pouze informace o osobě před vámi. Jak byste tuhle osobu popsali?
Být přítomný, bdělí. Znamená to, že Já jsem pouze přítomnost. Že žiji tady a teď. Vše ostatní je ego. Vše ostatní, co se stalo a stane je pomíjivé. Pomíjivé znamená, že se myšlenky, názory a vše ostatní mění. Být přítomný znamená, dívat se na věci, tak jak jsou. Nezabarveny předsudky, nálepky ani emocemi.
I toto pomine. Příběh o prstenu. Svět se mění a všechno odchází.
Příběh: Byl jednou jeden král, kterého vyvedlo vše z míry. Byl chvíli hodně veselí a každá maličkost mu veselost překazila. Po nějaké době si uvědomil, že takhle žít nejde, a proto si povolal mistra zenu. Nabídl mistrovi tučnou odměnu za jeho pomoct. Mnich králi donesl malou truhlu. Král truhlu otevřel a v truhle byl prsten, na tom prstenu byl nápis “I toto pomine”. Král se divil, co to je. Mnich mu vysvětlil, že trápení i radost je pomíjivá. Od té doby krále už nic jen tak nerozhodilo, nebyl ani příliš veselí ani rozzlobený.
Poučení: Vše jednou pomine. Jednou něco trvá déle, něco zase trvá jen chvíli, ale všechno jednou pomine. Radost, bolest, nemoc, neštěstí, bohatství, chudoba, vzpomínky. Díky tomu víme, že negativního věci odejdou. A také se nemusíme bát, že něco dobrého odejde, protože předem víme, že vše jednou odejde.
Ze zasazené broskvoně vyroste broskvoň. Když člověk do země zasadí semínko z broskve vyroste broskvoň. Člověk si může přát, aby z toho byla třešeň ale pořád to bude broskvoň.
Poučení: Co uděláte to se vám vrátí. Když budete studovat matematiku, nebudete umět lépe zeměpis. Když budete konat zlo vrátí se vám zlo. Můžeme chtít být šampioni v oboru, ale budeme jen tak dobří, kolik dáme tréninku. Jakmile chceme krásný vztah, bude jen tak dobrý kolik tomu dáme dobra.
Včerejšek je minulost, zítřek je neznámí ale dnešek to je dar. Co bylo před chvílí i dávno v minulosti je za námi a je to pouhá součást našeho ega. Zítřek neznáme a neovlivníme ho. Ovlivníme svoje chování, ale ne to, jestli bude pršet. Jak se bude, kdo chovat a co nás může potkat. Ale tento moment, můžeme ovlivnit. Být přítomní. Užívat si okamžik a vidět věci, takové, jaké opravdu jsou.
Mysl, která koná a mysl která ví, energie. Dvě mysli, které máme v hlavě.
Mysl, která koná: Mysl, která koná vymýšlí, co budeme dělat. Na co myslíme. Co se stalo dřív. Jak nás něco trápí. Co musíme udělat. Mysl, která koná je jako pohled, při velké rychlosti, vidíme pouze část, nevšímáme si detailů a hodně věcí je rozmazaných.
Mysl, která ví: Mysl, která ví, se stará o tento moment. Vidí věci, tak jak jsou. Všímáme si prostředí detailů. Lépe vnímáme barvy. Lidi kolem sebe lépe vnímáme.
Energie: Většina energie, jde do mysli v mozku, která koná. Díky tomu nemáme dostatek energie pro mysl, která ví. Musíme šetřit s energií a zpomalit chod dění.
Být sám sebou, autenticita. Jakmile, nám někdo brání projevit sám sebe vzniká trauma a důsledky se nesou, celým životem. Projevování a uznání naší opravdového já, je pro člověka důležité. Mnoho lidí, aby nebyli potrestání se chovají, tak jak od nich očekává okolí. Někteří lidé se zas chovají jinak, než sami chtějí, aby se byli populární a lidi si jich všímali.
Karma. Je chápána jako přírodní zákon. Je dynamický a často souvisí s mnoha příčinami. Karma = Čin, příčina a následek.
Příběh: Hrnčíř, který je na obrázku spojovaný s karmou. Karma je hlína. Podle toho, zda je hrnčíř dobrý nebo špatný vznikne váza, nebo cokoliv jiného v dané kvalitě odpovídající hrnčířovi. Dobrý hrnčíř vyrobí hezkou vázu i ze špatné hlíny. Špatný hrnčíř udělá škaredou vázu i z té nejlepší hlíny na světě.
Ponaučení: Naše činy, jsou v našich rukou. Někdy nemáme dobré okolnosti, ale přesto můžeme jednat správně.
Vynakládání energie na pohodlí. Lidé vynaloží 90 % energie na to, aby měli 10% pohodlí v životě.
Příběh: Jeden domorodec rybaří u řeky. Přijde k němu člověk z města a říká domorodci „To rybaření ti tak jde, nechceš si ode mě koupit druhý prut?“ na to odpoví „Proč?“. Měšťan se zamyslí a říká „Aby si mohli nalovit více ryb a vydělat si peníze.“ Domorodec se opět táže „Proč“. Na to měšťan odpoví „Aby sis mohl koupit loď najmout lidi a pak vytvořit firmu na zpracování ryb.“. Domorodec se ptá „Proč bych to dělal?“ Mna to měšťan odpoví „Aby sis vydělal tolik peněz a nemusel už nic dělat a mohl sis klidně rybařit.“.
Poučení: Velká investice energie do toho, abychom měli pohodlí nás stojí daleko více nepohodlí, než kdybychom se nesnažili. Proto, čím míň věcí máme tím, je štěstí a pohodlí větší.
Rozdělení:
Atomové návyky = Malé návyky.
Malé změny velký význam. Malé změny, kterým nedáváme v přítomnem čase význam, ale z dlouhodobého hlediska mají velký význam.
Příklad: Jdeme jednou na nezdravé jídlo. V přítomném čase se nic neděje, ale jakmile si tento negativní návyk zachováme, zjistíme, že jsme časem obézní.
Více malých změn. Více malých změn, udělá velký skok. Nemusíme dělat jednu velkou změnu ale sečíst více malých změn. Časem, se z malých 1 % změn stanou více % změny. A jakmile bude více 1 % změn, které se po čase sečtou, vznikne velké % zlepšení.
Atomové návyky a čas. Malé návyky, nejdou vidět hned. Musíme vytrvat týdny měsíce, roky, než se nám vyplní cíle. Nesmíme přestat, jakmile zjistíme, že naše úsilí nejde ihned pozorovat.
Cíl a proces
Cíl. Cíl nám říká, jakým směrem směřovat.
Proces?
Procesy, jsou návyky, díky, kterým dosáhneme k cíli.
Máme dostatečné procesy, abychom se dostali k cíli? (Máme dostatečný trénink? Hlídáme si dostatečně regeneraci? Máme dostatečnou techniku?)
Návyky a osobnost
Návyky, můžeme zacílit na dvě zaměření: Zaměření na cíl. Zaměření na identitu.
Zaměření na cíl:
Můj cíl je přestat jíst nezdravá jídla.
Zaměření na identitu:
Cílem není pravidelně běhat ale stát se běžcem.
Změna probíhá na 3 rovinách:
Změna výsledku – Náš cíl, který chceme změnit. (Vyhrát závody, přestat kouřit.)
Změna procesu – Změny našich návyků. (Přidat si nový trénink. Číst si před spaním.
Změna identity – Změna našeho pohledu na sebe, na svět. Jak se chceme vidět.
Negativní identita
Můžeme si přivlastňovat negativní identitu.
Příklad:
Identita
Proces a identita
Identita z latinského jazyka= Opakované bytí
Příklad:
Úkol:
Ptejme se, jak by takový člověk, kterým bychom se chtěli stát, jak by jednal.
Jak vzniká návyk?
Chybějící podmět: O návyk se ani nepokusíme.
Chybějící touha: Nebudeme mít dostatečné množství motivace.
Chybějící reakce: Jakmile je reakce náročnější, než zvládneme, návyk se nedostaví.
Chybějící odměna: Nebudeme, mít motivaci návyk opakovat.
Podprahové návyky (Automatismy)
Příklad: Při boxu, uhneme úderu, aniž bychom ho viděli. Odhadli jsme tuto akci jen díky tomu, že jsme viděli pohyb těla 1000x. Všímáme si rotace těla. Pohyb kyčlí, zatnutého lýtka. Pohyb špičky, pohled soupeře.
Musíme si položit otázky:
Proč se nám nedaří naučit nový návyk nebo se přeučit starý?
Odpověď bude jedna z těchto čtyř behaviorálních návyků.
Musí to být nenápadné
Technika: Ukaž a řekni.
Použijeme gesto a řekneme nahlas slovo.
Příklad:
Odcházím z domu: Klíče mám, zamknuté mám. Mobil mám. Peněženku mám.
Úkol:
Ohodnocení návyků
Označení:
Pozitivní +
Negativní –
Neutrální =
Úkol:
Negativní činnost + ukaž a řekni
Příklad: Přistihneme se, jak jíme sladké. Řekneme, jím nezdravé jídlo, se kterým bych chtěl přestat.
Implementační záměr
Příklad: Chci začít číst knížku.
Navazování návyků
Příklad: Chystám si oblečení na trénink. Chystání věcí na trénink, je návyk. Na tento návyk navážeme nový, a to je chystání si, před tréninkové a po tréninkové suplementy.
Prostředí a návyky
Naše prostředí nás velice ovlivňuje. Nejen prostředí doma, v práci ale i v tělocvičně. V různém prostředí se chováme různými způsoby. V kostele šeptáme a jsme obezřetní. Na diskotéce své chování nehlídáme. V čistém prostředí jsme klidní ve špinavém nervózní.
Lidé kolem nás, nás nejvíce ovlivňují. Prostředí lidí, které je kolem nás, nás nejvíce ovlivňuje. Říká se, že jsme průřez 5 nejbližších lidí, se kterými se setkáváme. Jakmile, budeme s parou, která nás pije a bere drogy, nejspíš nás stáhnou k sobě. Jakmile se budeme stýkat s lidmi, kteří míří, co nejdál, nejspíše nám pomohou nahoru. Proto, je vhodné si vybírat lidi kolem sebe. Naopak lidi, kteří nás jen stahují si držet dál od těla.
Špinavé prostředí. Jakmile kolem sebe máme špinavé prostředí, nemáme potřebu prostředí zachovávat čisté. Čisté prostředí se snažíme zachovat čisté. Je to jak nové boty, jakmile je máme nové a čisté, tak si hlídáme jejich čistotu, jakmile se poprvé zašpiní, tak už si přestáváme na boty dávat pozor.
Sladkosti kolem nás. Jakmile máme v prostředí kolem nás sladké, skoro nikdy nedokážeme odolat a kousek si dáme. Jakmile máme v práci automat na sladkosti, tak si je koupíme. Jakmile se sladkostí v našem prostředí zbavíme, nebudeme mít potřebu je vyhledávat.
Knihy a prostředí. Jakmile nevidíme knihy a nemáme je u sebe, tak nečteme. Jakmile si dáme knihu do batohu a jedeme městkou nebo mezi městkou dopravou tak si začneme číst. Jakmile máme knihy v krabici, tak nečteme. Knihu si můžeme dát na polštář nebo pohovku, jakmile knihu uvidíme, nutí nás to číst, místo sledování mobilu, nebo TV.
Napsané úkoly. Jakmile si napíšeme, úkoly, které chceme zvládnout, rapidně se zvedne šance, že je zvládneme.
Kontext a činnost
Příklad: Gauč: Pro někoho gauč znamená sledování televize. Pro někoho gauč je místo, kde čte odborné knížky.
Jedno místo jedna činnost
Pozitivní příklady:
Negativní příklady:
Přiblížení věcí, kterých si chceme všímat
Negativní příklady:
Pozitivní návyky:
Zlozvyky a místa
Příklad 1.: Američtí vojáci ve válce ve Vietnamu brali heroin. Armáda zřídila na domácí půdě středisko, aby se po návratu z armády zbavili závislosti. Nakonec zjistili, že to není potřeba, jelikož 1 z 10 vojáků bral drogy i po válce. Závislost byla v kontextu, války, stresu, strachu a společnosti. Jak se vojáci vrátili z boje, neměli potřebu brát drogy.
Příklad 2.: V odvykacích středisku lidé přestanou brát drogy. Jakmile se z léčebny vrátí do stejného prostředí, až 90 % pacientů začnou opět brát drogy.
Závěr: Na negativní návyky musíme pohlížet z kontextu prostředí.
Zbavení se zlozvyku
Negativní návyk se nás drží. Negativní špatný návyky se v nás drží, jakmile se opět objeví kontext připomínající zlozvyk, náhle se zlozvyk vrátí.
Podmět – Musí to být nenápadné.
Přeučení návyku je nesnadné. Využití své vůle často nedoženeme svého cíle. Zlozvyk musíme nahradit.
Příklad: Jakmile se chceme zbavit hraní her na konzoly a máme konzoly na očích (Kontext) nutí nás to jí zapnout. Jakmile konzoly schováme (kontext) mizí a máme větší šanci, že přestaneme hrát. (Musí to být nenápadné)
Druhá zákon: Touha
Spojování nového návyku
Ke stávajícímu přitažlivému připojíme jeden nový (Který není tak přitažlivý.)
Příklad: Chci jezdit na kole (Nový návyk). Každý pátek se setkávám s přáteli (Stávající návyk). Budu jezdit za přáteli na kole.
Vliv rodiny
Jakmile je v rodině normální určitá činnost normální a provádí jí všichni, je velká šance, že vás bude bavit a že v ní děti budou dobří.
Obklopení se předměty, které nám pomohou se zlepšovat.
Vliv sociálních skupin, díky kterým se mění naše chování
Napodobování blízkých
Činnosti našich blízkých ovlivňuje naše chování.
Opakujeme: Slova, sporty, činnosti.
Inteligence našich přátel z dětství ovlivní naši inteligenci v budoucnosti.
Dvě pravidla
1.) Najděte si skupinu lidi, ve které je vaše vytoužené chování normální.
Příklad: Skupina, u které je normální trénovat 10x týdně. Jíst zdravě. Chodit plavat a posilovat.
2.) Najděte si skupinu, se kterou už nyní sdílíte nějaký zájem.
Příklad: Začnete chodit do posilovny s lidmi, se kterou máte společný zájem, jako sledování Her o trůny.
Skupiny:
Důležité je, nejen dělat sport ale začlenit se do skupiny.
Příklad: Dělám crossfit. VS Jsme crossfiťáci.
Příklad:
Jakmile naší blízcí berou drogy, je pravděpodobné, že to budeme dělat taky.
Jakmile, naše rodina bude intelektuální, je pravděpodobné, že se budeme vzdělávat.
Jakmile budeme mezi sportovci, budeme často sportovat.
Napodobování početního davu
Napojování chování mocných
Zbavení se návyku
Odkud se berou touhy
Naše základní hluboké motivy
Převedení do moderního života
Poznámky:
Předpovídání není objektivní. Jednáme podle svých zkušeností
Třetí zákon
Musí to být snadné
Zákon nejmenšího odporu
Čtvrtý zákon
Musí to být uspokojivé
Jednou z nejuspokojivějších emocí je pocit, že děláme pokroky.
Návykometr (Křížky v kalendáři) je jednoduchý způsob evidence návyků.
Návykometr a další vizuální pomůcky nám poskytují srozumitelný důkaz, že děláme pokroky, díky tomu je návyk uspokojivější.
Netrhejte řetěz návyku. Snažte se dodržovat šňůru návyku bez přerušení.
Nikdy nevynechejte dvakrát, pokud zmeškáte jeden den, snažte se to, co nejrychleji napravit.
Stárnutí
Stárnutí je nemoc, kterou má každý z nás.
Jedna z příčin stárnutí. Za stárnutí může náš epigenom. Zjednodušeně genom, který nám skládá DNA a rDNA. Při výrobě genů vzniká šum (chyby). Chyby se nabalují a zvětšují. Věkem a nemocemi se DNA opotřebuje a my stárneme.
Autofágie
Autofágie je přirozený proces detoxikace našeho těla a imunitního systému.
NAD – Nikotinamidadenindinukleotid
Nikotinamidadenindinukleotid, zkráceně NAD, je molekula nacházející se ve všech živých buňkách. NAD je ústředním regulátorem mnoha hlavních biologických procesů, včetně stárnutí a nemoci.
Sirtuiny
Senolytika
—————————————————————–
AMPK
——————————————————-
AMPK, neboli AMP-aktivovaná proteinkináza, je enzym, který hraje klíčovou roli v regulaci energetických procesů v těle. Jak jste uvedli, AMPK je hlavní regulátor buněčné energie a může ovlivnit takové funkce jako hlad a výdej energie.
Metformin
Poznámka. Vztahy a smysl: Je myšleno mít smysl života a dělat, věci pro druhé. Víme, že děláme něco užitečného. Mít hluboké vztahy.
Ikigai. Japonské vstát a mít pro něco smysl.
Osamělí lidé. Osamělí lidé umírají častěji o 50 %
Ikigai
Ikigai je japonský koncept hledání smyslu života. Slovo zastřešuje oblast hledání smysluplného směru nebo smyslu života a s tím spojených činností (bezděčných nebo záměrných) vedoucích k dosažení ‘ikigai’, tedy pocitu uspokojení se smyslem života.
Japonské vstát a mít pro něco smysl.
Jak na to?
Vyznám, má být velký pro vás, nemusí být velký pro ostatní.
Přerušovaný půst
Odpadní materiál. Při přebytku jídla a bez hladovění v těle vznikají odpadní látky. Bez odpočinku mezi jídlem a hladověním nejsme schopni se těchto látek zbavit.
Hladovění. Při hladovění se zbavujeme, odpadního materiálu ve střevech, které pro nás jsou toxické.
Ketony. Při hladovění vznikají ketony, které jsou nouzový zdroj energie, a pomáhá nám přežít bez jídla a aktivně shánět potravu.
Lidé bez jídla. Lidé dokážou přežít bez jídla při aktivním pohybu, zimě i horku několik dní.
Člověk a málo energie. Člověk je nastavený na velké množství pohybu s malým příjmem energie.
Přebytek jídla. Na přebytek jídla jsme nebyli zvyklí. Přebytek jídla nám škodí. Hrozí nám kardiovaskulární nemoci. Obezita. Cukrovka.
Síla a kondice, vytrvalost
Kondice, je důležitá pro udržení tělesné kondice, která souvisí i s tou psychickou.
Při pohybu pracují hormony, které nám pomáhají žít zdravě.
Pohyb, je důležitý taktéž pro odplavení látek z těla ven, především pocením.
Pohyb opravuje mitochondrie. Mitochondrie jsou buňky, které produkují energii.
Otužování – Chladem i horkem
Vystavování se stresu
Krátkodobý stres. Vystavením se, krátkodobému stresu snižujeme stres dlouhodobí.
Stres je pozitivní. Stres musíme chápat, jako pozitivní jev. Stres nás má udržet na živu.
Citlivost stresu. Stres je velice citlivý na odchylky. Je lepší se 100 x zbytečně leknout ne jednou umřít.
Vyšší životní úroveň je riziková. Lidé s vyšší životní úrovní mají větší tendenci k sebevraždám. To znamená, že nižší stres může být škodlivý.
Stres, sacharidy. Stres vyplavuje sacharidy, které nám pomáhají utéct nebo bojovat. Při stresu bez pohybu nám tyto sacharidy škodí.
Stres a prokrvení orgánů. Stres snižuje a zároveň zvyšuje prokrvení a práci orgánů. To nám však škodí, jakmile je to stres dlouhodobí, ve kterém nejde o život. Podporuje orgány, které nám pomáhají přežít, srdce, plíce, svaly. Snižuje aktivitu části mozku, trávení.
Vystavení se stresu a homeostaze. Vystavování se nekomfortním zónám jako je fyzický i psychický stres nám pomáhá udržet si tělo v homeostaze.
Mozek
Demence. Náš mozek ohrožuje nejčastěji demence. Jde o degenerativní typ onemocnění. Jde o oslabení neuronových spojů. Nejčastější typ demence je Alzheimerova choroba.
Hipokampus
Funkce. Hipokampus je část mozku. Jeho úkol je paměťový systém.
Mapa světa. Utváří nám mapu světa okolo nás.
Mozek a toxické látky
Zvýšení toxických látek v mozku. Stárnutím a nespavostí se nám v mozku ukládají toxické látky, které škodí našemu mozku.
Boj proti toxickým látkám. V mozku máme systém, který se zaměřuje na odstranění toxických látek. Je pojmenovaný jako glymfatický systém.
Negativní aspekty pro mozek
Nečinnost mozku. Nečinností mozku se zmenšuje hipokampus a zvyšuje se riziko demence.
Vystavení se městu a moderní společnosti. Náš mozek je nastavený pro život v přírodě. Život v moderní společnosti přetěžuje náš kognitivní systém.
Osamělost. Při osamělosti se zvyšuje riziko Alzheimerovi choroby až o 50 % což je velké číslo. Lidé jsou společenští tvorové.
Jak udržet mozek fit?
Učení se. Učením se nových věcí a znalostí. Učením se nových pohybů.
Orientace. Určování polohy a směru, orientace v prostředí je jedna z nejtěžších procesů v našem mozku. Díky tomu procvičujeme náš mozek.
Nuda. Nic neděláním a přemýšlením bez rozptylujících okolností. Může to být i meditace. Upevňuje nám to spojení mezi neurony.
Plánování. Plánování budoucnosti procvičuje náš mozek.
Pobyt v přírodě. Náš mozek je nastavený pro život v přírodě. Život v moderní společnosti přetěžuje náš kognitivní systém. Pobyt v přírodě snižuje stres a také snižuje výrobu stresového hormonu kortizolu.
Interakce s lidmi. Interakce s lidmi podněcuje nové myšlenky. Rozvíjí se nám jiné pohledy na vnímání světa z různých úhlů pohledu.
Spánek
Aktivita ve spánku. Mozek je při spánku velice aktivní.
Třízení myšlenek. Při spánku se třídí myšlenky. Důležité myšlenky pro mozek se uchovávají a zbytečné zapomínáme. Díky tomu udržujeme mozek v kondici.
Propojení neuronů. Při spánku se nám zpevňují neuronové sítě.
Zmírnění stresu z prožitků. Při spánku máme sny, ve kterých se nám často může zdát o stresujících situací, které jsme prožili. Prožití stresové situace bez emocí ve snu snižuje stres z dané situace.
Nespavost a toxické látky. Při nespavosti slábne glymfatický systém. To zvyšuje rizika vzniku demence.
Kaizen
Kaizen je japonské slovo nebo termín s významem, který nám říká, že se máme každý den ve všem zdokonalovat.
Rakovina plic a kouření:
Procenta zvýšení šance na rakovinu plic.
Kouření a negativní následky:
Úkol:
Koho si vážíme. Představme si člověka, kterého v našem prostředí si nejvíce vážíme.
Jaké měl vlastnosti?
Koho nemáme rádi. Představme si člověka, kterého nemáme nejvíce rádi.
Jaké má vlastnosti?
Schopnost argumentace
RQ Racionální kvocient (RQ)
RQ = Racionální kvocient.
RQ x IQ se nerovná inteligenci.
RQ se dá učit
Fakta od a kritické myšlení
Krugerův efekt
Dunningův – Krugerův efekt je typ kognitivního zkreslení, které způsobuje, že lidé s nízkými schopnostmi či kompetencemi v dané oblasti sice dosahují přiměřeně nízkého výkonu, mají-li však odhadnout svůj výsledek ve srovnání s ostatními, mají naopak tendenci jej nadhodnocovat. Naopak lidé s vysokou odborností své dosažené výsledky podceňují.
Kompetenci chápeme jako schopnost kriticky myslet.
„Pro hlupáka každý hloupý.“
Studie a meta studie
Studie. Studie zkoumá různé věci, látky, trénink, vybavení, potraviny, životní styl, léky apod. Studie potvrzuje a vyvracuje metody. Ukazuje a vyvracuje účinnost látek.
Dobrá studie obsahuje:
Elementy kritického myšlení – Při vyhodnocování nových informací
Kritické myšlení je klíčovou dovedností, která je nezbytná pro efektivní analýzu a interpretaci informací. Zde jsou některé základní prvky kritického myšlení, které by měly být použity při vyhodnocování nových informací:
Logické léčky – Média a falešná objektivita
Definice: Vědomé a nevědomé zkreslování informací.
Falešná objektivita: Falešná objektivita se vyskytuje, když média prezentují informace tak, že vypadají jako nestranné nebo objektivní, ale ve skutečnosti jsou zkreslené nebo ovlivněné. Toto může být důsledkem jak vědomého, tak nevědomého procesu.
Vědomé zkreslování informací: Vědomé zkreslování informací se děje, když média úmyslně prezentují informace způsobem, který podporuje určitý názor nebo agendu.
Nevědomé zkreslování informací. Nevědomé zkreslování informací se děje, když média neúmyslně prezentují informace zkresleným způsobem, často kvůli předsudkům nebo omezenému porozumění tématu.
Obě formy. Obě formy zkreslení mohou vést k nesprávnému vnímání skutečnosti a mohou ovlivnit veřejné mínění a rozhodování. Proto je důležité rozvíjet dovednosti kritického myšlení a mediální gramotnosti, aby bylo možné rozpoznat a vyhodnotit tato zkreslení.
Zapříčiněno:
Analýza vlastních přesvědčení
Pocit vlastní neomylnosti
Argumentační faul. Je přesvědčování o informaci, která je nepravdivá.
Manipulátoři
Věštci. Politici. Kouzelníci. Obchodníci.
Cold readinig. Čtení informací z lidí. (Odhad: Staré lidi bolí klouby)
Hot reading. Předem si zjištění informací. (Můžeme zjistit informace ze sociálních sítí apod).
———————————–
Věci, které se týkají většiny
(Vztahy, peníze, zdraví)
Co vydělají manipulátoři?
—————————————————
Co je to pravda?
Definice: „Pravda je shoda skutečnosti s poznáním. (Veritas est adaequatio rei et intellectus.) “
Koncept pravdy. Pravda je koncept, který se týká shody mezi naším poznáním nebo přesvědčením a skutečností. Ve filozofii pravdy se často uvádí definice: “Pravda je shoda skutečnosti s poznáním”, která pochází od středověkého filosofa Tomáše Akvinského. Toto je známé jako korespondenční teorie pravdy.
Teorie. Podle této teorie je něco pravdivé, pokud se to, co o tom věříme nebo tvrdíme, shoduje se skutečným stavem věcí. Jinými slovy, naše přesvědčení jsou pravdivá, pokud odpovídají skutečnosti.
Jiné teorie. Nicméně, je důležité poznamenat, že existují i jiné teorie pravdy, včetně koherenční teorie (něco je pravdivé, pokud je konzistentní s jinými věcmi, které považujeme za pravdivé) a pragmatické teorie (něco je pravdivé, pokud je užitečné nebo funguje v praxi). Každá z těchto teorií nabízí jiný pohled na to, co znamená, že něco je “pravdivé”.
Typy důkazů pro pravdu
Zdroje důkazů. Zdroje informací mohou zahrnovat bulvární média, internetové zprávy, vědecké časopisy a další. Spolehlivost těchto zdrojů se může velmi lišit. Například vědecké časopisy jsou obecně považovány za velmi spolehlivé, protože publikují pečlivě kontrolovaný a recenzovaný výzkum. Na druhé straně, bulvární média a některé internetové zprávy mohou být méně spolehlivé, protože mohou obsahovat nepřesné informace nebo mohou být zkreslené. Kritické myšlení a medial literacy jsou důležité dovednosti při hodnocení spolehlivosti různých zdrojů informací.
Skupinová (Davová) psychika
Pro člověka je jednoduší jít s davem, přesto že dav nemá pravdu, než mít pravdu a jít proti davu.
Co to je? Skupinová psychika, také známá jako davová psychika, je sociálně psychologický fenomén, kdy jednotlivci v davu nebo skupině začnou myslet a jednat jednotným způsobem, často bez kritického nebo nezávislého úsudku.
Víra a chyba. Tento efekt je často spojen s konformitou, kde lidé upřednostňují shodu s ostatními, i když to znamená, že budou jednat nebo věřit v něco, co je v rozporu s jejich vlastními názory nebo poznáním. Příčiny tohoto chování jsou různé, ale často zahrnují tlak na sociální soudržnost, strach z odmítnutí nebo potřebu patřit.
Nedostatek kritického myšlení. Je důležité si uvědomit, že skupinová psychika může vést k negativním výsledkům, jako je například skupinové myšlení, kde skupina dospěje k špatnému rozhodnutí kvůli nedostatku individuálního kritického myšlení a touze dosáhnout shody. Tento efekt může také vést k extremismu, xenofobii a dalším formám destruktivního chování.
Jít proti davu. Proto je důležité podporovat kritické myšlení a individuální úsudek, i když to může znamenat jít proti davu. To může být obtížné, ale je to klíčové pro podporu zdravé a funkční společnosti.
Wikipedie
Odkazy na zdroje. Malé čísélka nad konci vět, článků.
Historie verzí. Kdy byl naposledy článek upravený.
Co je wikipedie? Wikipedie je otevřená a volně dostupná online encyklopedie, která obsahuje obrovské množství informací na různá témata. Toto jsou některé klíčové aspekty Wikipedie:
Užitečný nástroj. Tyto funkce činí Wikipedii užitečným nástrojem pro rychlý výzkum a orientaci v různých tématech. Nicméně, je důležité si uvědomit, že i když Wikipedie má pravidla pro citování zdrojů a kontrolu informací, neměla by být považována za jediný nebo nejautoritativnější zdroj informací, protože její obsah může být editován jakýmkoli uživatelem a nemusí vždy odrážet nejnovější nebo nejpreciznější informace dostupné na dané téma.
Forerův efekt
Příklad:
Interpretace informací. Forerův efekt je důležitým konceptem k pochopení, jak lidé interpretují informace a jak jsou náchylní k přijímání obecných tvrzení jako osobně relevantní.
Lidé, kteří opravují své chyby mají většinou lepší hodnocení v testu. Pouze jedna čtvrtina opraví správnou odpověď na špatnou.
Chyba první intuice. Často máme první myšlenku chybnou.
Měnění názoru. Náš mozek nerad mění názory. Měnění názoru mění naši osobnost. Při změně častých změnách názoru máme pocit, že ztrácíme identitu.
Měnění názoru a svět. Čím více měníme názory, tím se nám svět zdá nepředvídatelnější.
Uváznutí a ustrnutí. Psychologové nazývají stav, kdy se přestáváme učit a obnovovat názory jaký uváznutí a ustrnutí.
Preference informací. Preferujeme informace, které se nám hodí.
—————————————————————
Kazatel – Dáváme kázání. Je ohroženo naše svaté přesvědčení. Chráníme a prosazujeme svoje ideály.
Žalobce – Jakmile narazíme na chybu ve tvrzení druhých. Předkládáme argumenty, abychom vyhráli spor.
Politik – Snažíme se na sebe strhnout publikum. Vedeme kampaň a ucházíme se o přízeň. Hlásání své pravdy.
Vědec – Snaží se analyzovat. Přehodnocuje své názory.
Propojení rolí
Jak někoho přimět ke změně? Zeptat se ho? Nechat ho rozhodnout se sám.
Racionalita a klid. Při jednání je lepší zůstat v klidu. Jakmile se někdo naštve a vy zůstáváte v klidu dostáváte navrch.
Útok a zájem. Jakmile někdo začne útočit na vaše názory, je dobré se začít se zájmem, proč tomu tak je?
Dobrá otázka. Jakmile potkáte člověka se zatvrzelým názorem můžete se ho zeptat. Co by změnilo tvůj názor? Na určitou věc. Při této otázce si člověk může uvědomit, že je zatvrzelý a nic mu nezmění názor. Druhá možnost je, že vám opravdu řekne, jaké informace a podklady by mu změnili názor.
Našeptávač – technika o přesvědčení
Účinnou metodou, jak někoho přesvědčit ke změně. Jak to nedělat? Jakmile budeme povýšení a budeme někoho do něčeho nutit a následně odsuzovat, za to že změnu neudělali.
Jak na to? Promluvení si. Zjistíme postoje daného člověka, proč má daný názor takový, jaký má?
Poslech. Vyslechneme si dané argumenty. Můžeme přednést podložené důkazy o opaku.
Společná řeč. Najdeme věci v dané tématice, se kterými souhlasíme oba.
Najít motivaci pro změnu. Motivace musí mířit od samého člověka, motivace z vnějšku není účinná. K přesvědčení o změně můžeme pomoci dotyčnému člověku najít vlastní motivaci ke změně.
Rozhodnutí. Rozhodnutí musíme nechat na druhém člověku. Má pak větší tendenci udělat změnu. Změnu však dělá pro sebe, ne pro ostatní.
Učení kritice a kreativitě v myšlení
Udělat jednu práci a čtyřikrát jí předělat. Přepracování nám ukáže a pomůže v progresivitě.
Zadaní starých informací a zjišťování, zda si toho všimnou. Zadáme zastaralý text a necháme, zda si toho všimne student. Následně necháme text opravit.
Práce ve skupinkách a následná kritika od ostatních. Rozdělíme skupinky a necháme je vypracovat nějaké téma. Následně necháme další skupinky podat kritice jejich práci.
Vymýšlení nových učebních postupů. Nechat žáky vymýšlet nové učební postupy.
Jiné kategorizace. Naučit lidi, že jdou věci kategorizovat jiným spektrem, než je konvenční.
Učení ostatních. Při učení ostatních se sami učíme. Proto je dobré, nechat učit ostatní.
Psychologické bezpečí
Psychologické bezpečí. Je pojem, který říká, jaká je atmosféra v daném kolektivu. Jde hlavně o psychické bezpečí, nemluvě o fyzickém.
Lidé v psychologickém bezpečí:
Lidé bez psychologického bezpečí:
Černá Labuť. Je pojem, který v knize popisuje náhodu, která nejde předpovědět, a přitom mění i celé dějiny. Dříve si lidé totiž mysleli že černé labutě neexistují. Následně zjistili že opravdu existují.
Škálovatelná práce. Taková práce, která není placená od hodiny. Limitování časem a množstvím peněz. Práce, u které nemusíme mentálně nebo fyzicky být ale můžeme jí stále předávat. Ve formě textů, videa, audionahrávky, společnosti.
Příklad. Jakmile napíšeme knihu, napíšeme jí jednou. Kdykoliv, kdo bude chtít koupit naši knihu si jí může koupit a my jí nemusíme psát znovu, napíšeme jí pouze jednou, prodávat se může však roky.
Práce od hodiny. Dostaneme zaplaceno pouze za určitý čas. Kde musíme být pokaždé fyzicky nebo aktivně. Pokaždé, když budeme chtít vydělat peníze musíme u toho aktivně být. Nikdy však nenastane výkyv, kdy dostaneme na jednou velkou sumu, bez naší přítomnosti.
—————————————————
Extrémov a průměrov
Extrémov. Extrémov je svět ve kterém žijeme. Lze jen těžko průměrovat. V tomto světě může jedna událost změnit velkým vlivem ostatní. Pouze malá náhoda mění velké věci. Vezměte si, kdybyste chtěli zprůměrovat majetek všech lidí. V extrémově může jeden člověk jako je třeba Bill Gates vlastnit majetek v hodnotě jako miliony lidí z Afriky. Nelze tento druh průměrovat.
Příklady: Atentát na jednoho člověka a začátek války. Snězení netopýra a globální epidemie nemoci.
Průměrov. Je neexistující svět, ve kterém nejsou velké výkyvy hodnot. Můžeme si představit, že vytváříme průměr všech lidí na světě. Můžeme sice narazit na někoho, kdo převyšuje 200 kg ale, tato hodnota při 10000 lidech se neprojeví. Nestane se, že jeden člověk bude vážit 10 tun.
Práce v Průměrově a Extrémově. V průměrově, může mít každý ze svého oboru, jeli alespoň průměrný dostatek práce. V Extrémově to neplatí. Můžete být lokální zpěvák, ale existují zpěváci, kteří mají miliony fanoušků. V průměrově měl každý skupinu lidí, která jej v lokalitě poslouchala, protože, neexistovali datové uchování audia. V Extrémově existuje internet CD a podobné vymoženosti, díky tomu, mohou skokově vzrůst množství fanoušků. V průměrově si každý vezme kousek z jednoho koláče, V Extrémově si malé procento úspěšných lidí vezme většinu koláčů a na ostatní zbydou pouze drobky. V Extrémově můžete být nadaný jako ostatní někdy i nadanější ale nikdo si vás nemusí všimnout.
———————————
Empirismus. Empirismus je významný filozofický směr orientovaný především na studium lidského poznávání, v němž připisuje rozhodující význam zkušenosti a učení.
Indukce. Indukce je křivka, která stoupá nahoru a poté náhle spadne dolů.
Příklad. Vezměte si krocana, člověk ho krmí tisíc dní. Krocan vám více a více věří. Blíží se však v Americe Den Díkuvzdání. V bodě, kdy vám krocan nejvíce věří, že ho krmíte a staráte se o něj, se stane že přijde o hlavu.
Skepticismus. Skepticismus je filozofický směr, jehož pojmenování pochází z řeckého slova s významem pochybuji. Poukazuje na to, že poznání je relativní, nelze ho formálně prokázat a že závisí na nejrůznějších podmínkách. Jako skeptici bývají také označováni jedinci, kteří jsou nedůvěřiví, myslí si, že není možné poznat pravdu a jsou neustále ke všemu kritičtí.
Narativita – klam narativity. V lidském myšlení máme tendenci ke zjednodušování. Můžeme si třeba představit atom jako kouli, ve kterém je jádro taky koule a malé kuličky s plusem a mínusem jsou protony a neutrony, atom tak však nevypadá a tohle je zjednodušený obraz.
Narativita a minulost. Většina dějů, co se stává je neočekávatelná. Vždy hraje v roli mnoho faktorů a náhod. Jakmile se, díváme do minulosti máme tendenci věci zjednodušit a přijdou nám očekávatelné. Historici mají tendenci přisuzovat, jedné události velký význam a vyvodit z ní následky. To se však v reálném čase neděje, na přítomnost má vliv spousta větších i menších událostí a v budoucnu je může změnit jakákoliv náhoda.
Konfirmační zkreslení. Je sociálně-psychologický pojem, který popisuje tendenci člověka upřednostňovat ty informace, interpretace a vzpomínky, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením nebo pohledem na věc.
Konfirmační zkreslení a lokalita odkud pocházíme. Mnoho lidí má představu o tom, že jsme takový podle toho odkud pocházíme. To však není pravda, naši osobnost časem, mění mnoho životních událostí a myšlenek od různých lidí.
Vzpomínky a zkreslení s nynějšími událostmi. Naše vzpomínky se skreslují časem. Také se skreslují novými událostmi a znalosti. Náš mozek má starou vzpomínku, poté prožijeme nebo si něco přečteme, co je spojeno s touto vzpomínkou a mozek poupraví tuhle vzpomínku.
Zločinec a Extrémov. Představte si den člověka, který občas vykradne banku. Jakmile se budeme dívat na zlodějův obyčejný den, neuvidíme nic neobvyklého. Je to normální člověk, který dělá normální činnosti. Abychom mohli usoudit, že je to zločinec musíme vidět extrémní výjimku, a to den loupeže.
Ocenění a nedocenění lidé mezi námi. Mnoho lidí zachrání tisíce lidí a nejsou za to doceněni. Může to být proto, že lidé nebyli zachráněni přímo a to prevencí. Například takový člověk, který zavedl bezpečnostní pásy do aut, nikdo ani nevíme, kdo to pořádně byl, a přesto zachránil tisíce lidí prevencí. Na opačné straně se obdivuje člověk na videu, který zachrání ze bažiny zaseknuté zvíře.
Práce a černé labutě. Můžeme si často spočítat ve svém oboru statický výdělek. Nebo kolik můžeme prodělat. Můžeme využít prevenci, aby nás někdo nemohl okrást, to však stojí výdaje. V obchodě můžeme vytvořit kamerovou síť a platit člověka, který hlídá kamery. Nějaké věci však jen stěží můžeme odhadnout. Může to být nečekaná pandemie, válka, únos. Změna zákonů. Toto jsou věci, které nás mohou postihnout drastičtěji než věci, které můžeme předpokládat.
Rozmezí a tip, zkouška. Byla vytvořena zkouška, ve které musíte zadat libovolné rozmezí čísla u něčeho, o čem víte jen málo nebo nic. Rozmezí je však libovolné. Zkouška ukazuje velkou míru chybnosti. Jak v Průměrově, tak hlavně v Extrémově lidé chybují. Můžeme se ptát kolik může vydělávat konkrétní člověk, nebo kolik má doma knih. Ukazuje se, že lidé se rozdělují na skromné a neskromné. Podle toho je číslo buď daleko menší nebo větší.
Experti se mílí, klam informací. Čím více informací a čím je komplexnější svět, tím vznikají víc černých labutí. Velké množství informací místo aby odhad upřesňoval ho zhoršuje. Lidé, kteří se snaží počítat statistiku z minulosti a nepočítají s černou labutí nemají relevantní čísla. Naopak lid, kteří si myslí že dokáží vypočítat černé labutě se opět mílí, protože ty spočítat nejdou.
Matoušův efekt. Je efekt označení sociologického jevu označovaného také jako akumulovaná výhoda – bohatí a úspěšní se stávají bohatšími a úspěšnějšími, naproti tomu neúspěšní a chudí ztrácejí i drobné úspěchy „Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“
Ludický klam. Ludický klam. Je to chybné přesvědčení v to, že náhodnosti v lidském životě se podobají náhodnosti ve hře. Tam je však možné mnohé předpovědět různými statistikami a pozorováním. Takto vzniklá předpověď je jen a pouze teorie.
Konec knihy a citát. „Ve hře, jejíž pravidla si sami určíte, je obtížné prohrát.“ Představte si zrnko prachu vedle planety velké jako miliarda Zemí. Zrnko představuje pravděpodobnost, že se narodíte, obří planeta pravděpodobnost, že ne. Přestaňte se proto zaobírat maličkostmi.
Autor: Daniel Kahneman
Test přidej 1 nebo 3
Příklad:
1479
+1
=2590
Přemýšlení pomalé a zorničky. Při přemýšlením pomalým se nám zvětšují zorničky.
Systém 2 a soustředění se na jednu věc. Čím více přemýšlíme nad jednou věcí, tím nám uniká pozornost jinam. Je to jako, kdybychom měli omezený počet energie a museli ho investovat. Buď dáme všechnu energii do jedné činnosti a omezíme ostatní nebo energii rozdělíme ale nejsme schopni dát plné zapojení do více schopností.
Priming. Je propojení myšlení a chování po zaznamenání určitého chování nebo slova. Slovo v nás evokuje další slova.
Příklad: Slovo Lovec: Zvěř, utíkat, luk, přežití.
Fyzický podmět po slovech. Jakmile slyšíme nebo čteme slova zaměřena na stáří.
Slova: Důchod, nemoc, samota…
Vliv: Máme tendenci chodit pomaleji a opatrně.
Z fyzického na psychický. Když budeme nuceni chodit pomaleji asi o jednu třetinu, budeme mít tendenci si všímat slov zaměřených na stáří.