Černá labuť

Černá Labuť. Je pojem, který v knize popisuje náhodu, která nejde předpovědět, a přitom mění i celé dějiny. Dříve si lidé totiž mysleli že černé labutě neexistují. Následně zjistili že opravdu existují.

Škálovatelná práce. Taková práce, která není placená od hodiny. Limitování časem a množstvím peněz. Práce, u které nemusíme mentálně nebo fyzicky být ale můžeme jí stále předávat. Ve formě textů, videa, audionahrávky, společnosti.

Příklad. Jakmile napíšeme knihu, napíšeme jí jednou. Kdykoliv, kdo bude chtít koupit naši knihu si jí může koupit a my jí nemusíme psát znovu, napíšeme jí pouze jednou, prodávat se může však roky. 

Práce od hodiny. Dostaneme zaplaceno pouze za určitý čas. Kde musíme být pokaždé fyzicky nebo aktivně. Pokaždé, když budeme chtít vydělat peníze musíme u toho aktivně být. Nikdy však nenastane výkyv, kdy dostaneme na jednou velkou sumu, bez naší přítomnosti.

—————————————————

Extrémov a průměrov

Extrémov. Extrémov je svět ve kterém žijeme. Lze jen těžko průměrovat. V tomto světě může jedna událost změnit velkým vlivem ostatní. Pouze malá náhoda mění velké věci. Vezměte si, kdybyste chtěli zprůměrovat majetek všech lidí. V extrémově může jeden člověk jako je třeba Bill Gates vlastnit majetek v hodnotě jako miliony lidí z Afriky. Nelze tento druh průměrovat.

Příklady: Atentát na jednoho člověka a začátek války. Snězení netopýra a globální epidemie nemoci.

Průměrov. Je neexistující svět, ve kterém nejsou velké výkyvy hodnot. Můžeme si představit, že vytváříme průměr všech lidí na světě. Můžeme sice narazit na někoho, kdo převyšuje 200 kg ale, tato hodnota při 10000 lidech se neprojeví. Nestane se, že jeden člověk bude vážit 10 tun.

Práce v Průměrově a Extrémově. V průměrově, může mít každý ze svého oboru, jeli alespoň průměrný dostatek práce. V Extrémově to neplatí. Můžete být lokální zpěvák, ale existují zpěváci, kteří mají miliony fanoušků. V průměrově měl každý skupinu lidí, která jej v lokalitě poslouchala, protože, neexistovali datové uchování audia. V Extrémově existuje internet CD a podobné vymoženosti, díky tomu, mohou skokově vzrůst množství fanoušků. V průměrově si každý vezme kousek z jednoho koláče, V Extrémově si malé procento úspěšných lidí vezme většinu koláčů a na ostatní zbydou pouze drobky. V Extrémově můžete být nadaný jako ostatní někdy i nadanější ale nikdo si vás nemusí všimnout. 

———————————

Empirismus. Empirismus je významný filozofický směr orientovaný především na studium lidského poznávání, v němž připisuje rozhodující význam zkušenosti a učení.

Indukce. Indukce je křivka, která stoupá nahoru a poté náhle spadne dolů.

Příklad. Vezměte si krocana, člověk ho krmí tisíc dní. Krocan vám více a více věří. Blíží se však v Americe Den Díkuvzdání. V bodě, kdy vám krocan nejvíce věří, že ho krmíte a staráte se o něj, se stane že přijde o hlavu.

Skepticismus. Skepticismus je filozofický směr, jehož pojmenování pochází z řeckého slova s významem pochybuji. Poukazuje na to, že poznání je relativní, nelze ho formálně prokázat a že závisí na nejrůznějších podmínkách. Jako skeptici bývají také označováni jedinci, kteří jsou nedůvěřiví, myslí si, že není možné poznat pravdu a jsou neustále ke všemu kritičtí.

Narativita – klam narativity. V lidském myšlení máme tendenci ke zjednodušování. Můžeme si třeba představit atom jako kouli, ve kterém je jádro taky koule a malé kuličky s plusem a mínusem jsou protony a neutrony, atom tak však nevypadá a tohle je zjednodušený obraz.

Narativita a minulost. Většina dějů, co se stává je neočekávatelná. Vždy hraje v roli mnoho faktorů a náhod. Jakmile se, díváme do minulosti máme tendenci věci zjednodušit a přijdou nám očekávatelné. Historici mají tendenci přisuzovat, jedné události velký význam a vyvodit z ní následky. To se však v reálném čase neděje, na přítomnost má vliv spousta větších i menších událostí a v budoucnu je může změnit jakákoliv náhoda.

Konfirmační zkreslení. Je sociálně-psychologický pojem, který popisuje tendenci člověka upřednostňovat ty informace, interpretace a vzpomínky, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením nebo pohledem na věc.

Konfirmační zkreslení a lokalita odkud pocházíme. Mnoho lidí má představu o tom, že jsme takový podle toho odkud pocházíme. To však není pravda, naši osobnost časem, mění mnoho životních událostí a myšlenek od různých lidí.

Vzpomínky a zkreslení s nynějšími událostmi. Naše vzpomínky se skreslují časem. Také se skreslují novými událostmi a znalosti. Náš mozek má starou vzpomínku, poté prožijeme nebo si něco přečteme, co je spojeno s touto vzpomínkou a mozek poupraví tuhle vzpomínku.

Zločinec a Extrémov. Představte si den člověka, který občas vykradne banku. Jakmile se budeme dívat na zlodějův obyčejný den, neuvidíme nic neobvyklého. Je to normální člověk, který dělá normální činnosti. Abychom mohli usoudit, že je to zločinec musíme vidět extrémní výjimku, a to den loupeže.

Ocenění a nedocenění lidé mezi námi. Mnoho lidí zachrání tisíce lidí a nejsou za to doceněni. Může to být proto, že lidé nebyli zachráněni přímo a to prevencí. Například takový člověk, který zavedl bezpečnostní pásy do aut, nikdo ani nevíme, kdo to pořádně byl, a přesto zachránil tisíce lidí prevencí. Na opačné straně se obdivuje člověk na videu, který zachrání ze bažiny zaseknuté zvíře.

Práce a černé labutě. Můžeme si často spočítat ve svém oboru statický výdělek. Nebo kolik můžeme prodělat. Můžeme využít prevenci, aby nás někdo nemohl okrást, to však stojí výdaje. V obchodě můžeme vytvořit kamerovou síť a platit člověka, který hlídá kamery. Nějaké věci však jen stěží můžeme odhadnout. Může to být nečekaná pandemie, válka, únos. Změna zákonů. Toto jsou věci, které nás mohou postihnout drastičtěji než věci, které můžeme předpokládat.

Rozmezí a tip, zkouška. Byla vytvořena zkouška, ve které musíte zadat libovolné rozmezí čísla u něčeho, o čem víte jen málo nebo nic. Rozmezí je však libovolné. Zkouška ukazuje velkou míru chybnosti. Jak v Průměrově, tak hlavně v Extrémově lidé chybují. Můžeme se ptát kolik může vydělávat konkrétní člověk, nebo kolik má doma knih. Ukazuje se, že lidé se rozdělují na skromné a neskromné. Podle toho je číslo buď daleko menší nebo větší.

Experti se mílí, klam informací. Čím více informací a čím je komplexnější svět, tím vznikají víc černých labutí. Velké množství informací místo aby odhad upřesňoval ho zhoršuje. Lidé, kteří se snaží počítat statistiku z minulosti a nepočítají s černou labutí nemají relevantní čísla. Naopak lid, kteří si myslí že dokáží vypočítat černé labutě se opět mílí, protože ty spočítat nejdou.

Matoušův efekt. Je efekt označení sociologického jevu označovaného také jako akumulovaná výhoda – bohatí a úspěšní se stávají bohatšími a úspěšnějšími, naproti tomu neúspěšní a chudí ztrácejí i drobné úspěchy „Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“

Ludický klam. Ludický klam. Je to chybné přesvědčení v to, že náhodnosti v lidském životě se podobají náhodnosti ve hře. Tam je však možné mnohé předpovědět různými statistikami a pozorováním. Takto vzniklá předpověď je jen a pouze teorie.

Konec knihy a citát. „Ve hře, jejíž pravidla si sami určíte, je obtížné prohrát.“ Představte si zrnko prachu vedle planety velké jako miliarda Zemí. Zrnko představuje pravděpodobnost, že se narodíte, obří planeta pravděpodobnost, že ne. Přestaňte se proto zaobírat maličkostmi.