Náš mozek slouží primárně k přežití. Po věky se náš mozek vyvíjel, abychom mohli přežít v našem prostředí.

Smysli. S lepším zrakem, pohybem a vnímáním okolí se nám musel zlepšovat a zvětšovat mozek. Abychom lépe pracovali s informacemi a mohli přežít.

Alostáza. Význam tohoto slova je hospodaření v živém těle. Mozek hospodaří s energií. Snaží se, abychom museli vynaložit, co nejméně energie a přežili jsme a mohli jsme se rozmnožit. Mozek hospodaří s glukózou, solemi vodou a dalšími biochemickými látkami.

Synapse. Spoj mezi neurony, který však mezi sebou není fyzicky vázán. Mezi neurony jsou neurotransmitery. Hormony, které předávají informace. Říká, jestli má jít informace dál nebo ne.

Hub, huby. Centra v mozku mezi s sebou komunikují. Vždy fungují několik částí najednou. Jsou přepojovací uzly v mozku. Přímé přepojení, by znamenalo přetížení a velkou spotřebu energie.

Naše mozky se ovlivňují. Kultura nám ukazuje, jakým způsobem přemýšlíme. A to kultura těch nejbližších kolem nás. Naše mozky se ovlivňují podle našeho okolí. Mezi východním a západním světem, jsou velké rozdíly v přemýšlení o stejných tématech.

Děti a mozek. Lidský dětský mozek se rodí nevyvinutý. Lidský mozek se do finální formy vytvaruje v 25 roku života. První roky života však potřebují největší pozornost. Děti potřebují slyšet, potřebují lidský kontakt. Přirozeně, držíme mimina ve vzdálenosti, tak aby byli schopni rozeznávat náš obličej. Cítili náš pach. Bez přímého kontaktu a pozornosti a kvalitního přísunu potravin se dětský mozek nevyvine správně a následně vznikají poruchy.

Ladění. Ladění mozku znamená posilování neuronových spojů. Rozvětvení dendritů. Posilují se důležité spoje. Aby, informace lépe komunikovali, po celém mozku.

Prořezávání. Znamená oslabování neuronových spojů, které aktuálně pro nás nejsou, tak důležité. Kdyby, náš mozek jen posiloval spoje mozek by se přetížil. To souvisí s hospodařením energie.

Ladění a prořezávání. Tyto dva děje pracují současně. Celý náš život se mění a říkáme tomu neuro plasticita. Zvuky, které známe slyšíme více než ostatní, známé obličeje poznáme v davu. To vše díky ladění a prořezávání.

Sdílená pozornost. Naši rodiče nám ukazují, na co se máme zaměřit v dětství. Ukazují nám auto na ulici. Ukazují nám, na jaký obličej v davu se máme zaměřit. Od dětství se snažíme rozeznávat detaily v obličejích lidí, proto lépe rozeznáváme své etnikum a cizí etnika nám připadají stejné. Díky tomu se můžeme zaměřit na důležité detaily a nemusíme zpracovávat veškeré informace i to souvisí s úsporou energie.

Niche. V dětství se naučíme rozeznávat v prostředí, co je pro náš tělesný rozpočet důležité a co můžeme ignorovat. Toto naše prostředí nazýváme niche. Lidský mozek má největší niche ze všech druhů. Jde o naše vnímání světa. Naši blízcí přátele nám pomáhají vytvářet naše niche. Poté, co se něco naučíme a děláme pravidelně už nemusíme zaměřovat pozornost. Jsou to naše automatismy. Niche představují naše zkušenosti z minulosti i současnosti.

Předvídání. Náš mozek se snaží vše předvídat. Předvídání šetří naši energii. Předvídání nám zachraňuje život. Předvídáme predátory. Předvídáme, kdy budeme potřebovat jíst a pít. Předvídáme vše. Náš mozek se snaží však, co nejblíže přiblížit realitě.

Iluze. Náš mozek může vytvořit, co potřebuje. Může si vymýšlet. Přibarvuje si věci, jak potřebuje. Vymýšlí si nepřátelé, které v prostředí nejsou. Vidíme lidi, přitom to může být pytel v opřený v dálce. Mozek nás radši desetkrát upozorní na hrozbu, než abychom jednou udělali chybu. Mozek se nás snaží udržet naživu.

Svět je smysluplná halucinace. Vše, co vnímáme z okolního světa zpracujeme v mozku. Náš mozek zpracuje informace, které nás bombardují z okolního světa. Informace přicházejí v podobě světelných vln podle různé vlnové délky přes sítnici a mozek zpracuje vizuální svět a my vidíme. Zvuky zpracováváme podobně přes bubínek. Hmatové schopnosti zpracováváme zase tlakem, ale náš mozek tyto informace interpretuje tak aby nám dávali smysl.

Sklenka vody. Měli jste už někdy žízeň a napili jste se a žízeň odezněla? Proč, když se voda do krevního oběhu dostane až za dvacet minut? Mozek předvídá to, že žízeň je zažehnaná ještě, než ve skutečnosti je.

Odpovědnost. Jsme odpovědni za své chování, když si náš mozek konstruuje představy? Náš mozek je zaměstnaný predikcí a často si neuvědomuje, co děláme. Vědci se přou, zda jsme odpovědni za své činy, když náš mozek vytváří i mylné představy.

Jsme odpovědni za své chování. Jsme odpovědni za své chování více než si myslíme. V dospělosti si můžeme vybírat, co se naučíme a jak budeme reagovat. V dětství nás může nevhodná výchova poznamenat, můžeme mít poruchy a podobně. Jakmile jsme však zodpovědní za sebe jsme odpovědni za to, co se učíme. Jestli se naučíme kousat si nehty v mládí, budeme to dělat nevědomky v následujících letech. Jestli se naučíme na partnera být sprostí, poté to budeme následně praktikovat nevědomky. Jestlipak se naučíme vybouchnout vzteky, když se nám něco nelíbí, poté budeme vybuchovat vzteky nevědomky.

Propojené mozky. Naše mozky se nevědomky propojují. Náš srdeční tep se s blízkými v kontaktu synchronizuje. Naše pohyby při tanci se synchronizují s ostatními. Jakmile našeho blízkého něco bolí dokážeme zmírnit bolest pouhým chycením za ruky.

Samota. Ve vysokém věku nám samota může zkrátit život i o několik let.

Stres a metabolismus. Při dvouhodinovém stresujícím období se zhorší náš metabolismus a uloží až o 104 více než normálně. Pokud by se dlouhodobý stres opakoval denně za rok můžeme přibrat o 5,5 kila.

Zpracování zdravých potravin při stresu. I když jíme zdravé oříšky a jsme ve stresu náš metabolismus zpracuje potravu, tak špatně, jako kdybychom místo zdravých oříšků dostali přepálený olej z hranolek.