Psychologická resilience: Jak odolávat stresu a překonávat překážky
Grafika k článku
Definice:
Psychologická resilience vyjadřuje schopnost odolávat nepříznivým okolnostem a schopnosti adaptovat se na stres
Následující schopnosti představují čtyři základní kognitivní faktory resilience:
vnímání kontroly
frustrační tolerance
schopnost kognitivní restrukturace
schopnost neztrácet naději.
Externí projektivní faktory charakterizující resilienci a zařazují sem:
Vřelé mezilidské vztahy (s významnými dospělými, vrstevníky a společností, kteří utvářejí síť sociální opory)
Kulturní pouto (oddanost praktikám, hodnotám, přesvědčením kultury, pocit, že jsme součástí většího celku)
Přístup k materiálním zdrojům (jídlu, bydlení, oblečení, vzdělání, práci, zdraví atd.)
(V případě sportu můžeme za externí faktory považovat materiální zázemí k vykonávání sportu, vztah s trenérem, spoluhráči, členy týmu, společenské uznání a obdiv, známost, popularita.)
Vnímání kontroly
Chápání co je v naší zóně kontroly a co nikoliv.
Chápání světa sportovce, zda přisuzuje výsledek vnitřním příčinám nebo vnějším vlivům.
Osoby s vnějším (externím) místem kontroly. Jsou přesvědčeny, že jejich život je určován především vnějšími okolnostmi a sami nemají na jeho vývoj významnější vliv.
Osoby s vnitřním (interním) místem kontroly. Věří, že vývoj jejich života závisí především na jejich schopnostech, úsilí aktivitě.
Správné přesvědčení. Lidé, kteří jsou přesvědčeni, že lze dosáhnout svých cílů, aktivují v sobě sebe naplňující se proroctví a jejich jednání bude charakterizováno snahou a úsilím cíle dosáhnout. To, co považujeme za nemožné a nereálné, zrealizovat nedokážeme.
Sebeuplatnění (Self-efficacy)
Definice: Přesvědčení o vlastní schopnosti dosáhnout svým chováním konkrétních cílů.
Mnoho experimentů prokázalo, že pocit sebeuplatnění je jednou z motivačních faktorů při zdolávání překážek. Již malé děti při dosažení určitého cíle vyjadřují radost a štěstí nad svou schopností.
Samotné přesvědčení, že mám situaci pod kontrolou nebo že je překážka zvládnutelná, snižuje negativní dopad stresu na organismus a chrání ho před onemocněním.
Frustrační tolerance
Resilience není jen o pozitivní interpretaci překážek, silném sebevědomí ve své schopnosti, že dosáhneme svých cílů, ale i o schopnosti vydržet, když se nám zrovna nedaří a začít znova a znova.
Tolerovat neúspěch, vnímat ho jako dočasný, nás chrání před frustrací, demoralizací a depresí.
Nejedná se o nějaký vnitřní osobnostní rys, ale o kognitivní vlastnost, kterou získáme během procesu sociálního učení.
V praxi to znamená, že se musíme naučit brát každodenní obtíže jako součást života a nevyhýbat se jim za každou cenu. Jsou to právě ony, které jedince utužují a dělají odolnějším.
Je zapotřebí, aby sportovec udělal své chyby, zažil menší neúspěchy, pocit frustrace a námahy v dosažní svého cíle, protože se stane odolnějším a zjistí, že námaha je součástí cesty k dosažení svých cílů a paradoxně posílí i svůj pocit sebeuplatnění
Člověk musí mít realizovatelné cíle a musí si být vědom, že jejich dosažení obnáší nějaké úsilí
Schopnost kognitivní restrukturace
Restrukturace dějů je schopnost dát nové a pozitivní významy nepříznivým situacím, změnit úhel pohledu a dívat se na svět jinak.
Nepříznivé podmínky se můžou stát výhodou, překážky výzvou, porážka poučením.
Resilientní člověk se vyznačuje schopností pozitivně restrukturovat „negativní“ situace.
Trenér a resilience
Trenér by měl své svěřence vést k realistickému vnímání světa, že prohra a neúspěch jsou součástí života, ale že jsou taky příležitostí ke změně, růstu a poučení.
Trenér, který neustále očekává od svého svěřence úspěch, má nereálná očekávání, která přenáší i na něj a minimální neúspěch v něm vyvolá pocit neschopnosti a beznaděje
Schopnost neztrácet naději
Optimismus a smysl pro humor jsou dalšími faktory resilience, které nám pomáhají vyrovnat se, se zásadními životními situacemi a chrání nás před stresem a zátěžovými situacemi.
Optimisté věří, že svého cíle dosáhnou a lépe snášení námahu, rychleji se zotavují z nemocí a nepoužívají vyhýbavé strategie při řešení problémů.
Dnes se všeobecně uznává, že naděje a očekávání mají pozitivní vliv na zdraví člověka, jak dokázaly i mnohé výzkumy tzv. placebo efektu.
Přesvědčení, že podaný lék nám pomůže, bude mít očekávané účinky, i když se ve skutečnosti bude jednat jen o cukr.
