Fáze vzdálenosti a práce s přední rukou.

Využíváme přední ruky na určování vzdálenosti. Využíváme úderů, nebo doteky dlaní k tomu, abychom kontrolovali vzdálenost.

• V disciplínách s otevřenými prsty, dáme prsty nahoru, abychom neohrozili soupeře píchnutím do oka (Eye poke).
• Proto, abychom na vyšší úrovní nebyli ohrožení, tím, že děláme monotónní pohyb rukou, na který soupeř odpovídá, občas vyjedeme to samé ze zadní ruky.
• Můžeme si zkusit měnit guard a praktikovat tento systém, druhou stranou.
• Musím zmínit, že každý bojovník může preferovat jinou vzdálenost, ve které je silný.

Fáze:

Dotknu se soupeře rukou. Jsme na vzdálenost klinče, hodu soupeře, krátkých úderů. Pokud mluvíme o pravidlech loktů a kolen, tak preferujeme tento typ úderů. V téhle vzdálenosti jsme nebezpeční skrze reakce, které jsou krátké, jsou samozřejmě krátké pro oba, to znamená že oba máme krátkou reakční dobu. Na téhle vzdálenosti je efektivní házet soupeře na zem. Možností jsou i podmety (Sweap). V této vzdálenosti je ideální útočit na trup. Svazovat soupeře do různých klinčů.

Nedotknu se soupeře s nataženou rukou. Jedním menším nebo středním krokem se dotknu soupeře, při natažené ruce. Tato vzdálenost je ta ideální na boj v postoji. Máme relativně krátkou reakční dobu. To znamená, že dokážeme rychle zaútočit, ale zároveň jsme už schopni vnímat útoky soupeře. Tato vzdálenost je vhodná pro údery rukama a kratší kopy. V této vzdálenosti můžeme vytvářet lepší úhly. Z téhle vzdálenosti můžeme krátit vzdálenost na shozy, klinče nebo krátké údery.

Vzdálenost soupeře. Zhruba 0,5 m od soupeře při naší natažené dlaní.  Na této vzdálenosti vzniká delší reakční doba. To nám říká, že útoky jde vidět. Nedoporučoval bych útoky na shození soupeře, protože jde o riskantní pokusy. V této vzdálenosti můžeme využít přímých kopů (Teep). A obloukových kopů. Další z možností jsou překročené útoky. Prakticky přešlápneme z jednoho postoje do druhého směrem k soupeři s úderem. Tím můžeme zkrátit vzdálenost. Tuto vzdálenost může podcenit soupeř, proto jí jde využít na překvapivé útoky.

Více než půl metru od naší natažené dlaně. Při této vzdálenosti je dobré se přiblížit k soupeři. Není vhodné útočit z této vzdálenosti, protože útoky jde vidět. Úhlování z této vzdálenosti je také méně vhodné. Je to z důvodu, že soupeř, využije malý pohyb k vylepšení si úhlu oproti nám.

Vzdálenost a úhlování

Úhlování. Schopnost nastavit dobrý úhel je klíčová. Jakmile mluvíme o boji v postoji (striking). Tak je naším cílem lepší úhel, než má soupeř. Díky úhlům získáme čas na útok, soupeř může hůře vidět a reagovat na útoky.

Jaký je lepší úhel? Takový, kde jsme hrudí k boku soupeře. Počítají se i záda. Nechceme být bokem k hrudi soupeře.

Jaká je správná vzdálenost při úhlování? Ideálně chceme být na vzdálenost, kde nás nezasáhne soupeř. Čím blíže však jsme, tím náš krok dělá větší úhel soupeři. Úhlování ve vzdálenosti více než metr a půl, nemá moc validní smysl. Ideální je vyjít vpřed a následně začít chodit do strany.

Jaké jsou nevýhody? Jakmile, jsme v úhlu, soupeř na nás může zaútočit otočkou. Kopem, loktem (Spinning backfist/elbow. Spinning kick). Proto je dobré měnit strany úhlů. Samozřejmě bývá bezpečnější chodit za střed přední nohy soupeře. Jsme více chráněni před zadní rukou soupeře.